Jak vznikl konzervatismus a co jsou jeho hlavní důrazy? Co má společného s katolicismem? Znamená být politicky konzervativní a být konzervativním katolíkem nebo katoličkou to samé? To jsou jen některé z otázek, na které odpovídal Roman Joch v pořadu Hergot! Rádia Wawe v díle o katolicismu a konzervatismu, který navazuje na miniseriál o katolicismu a moderních politických ideologiích. S Filipem Outratou, který prezentoval pro Hergot! vztah katolicismu a socialismu, se rozhodně shodl v tom, že křesťan se může politicky orientovat různě. „Ovšem nemůže být nacista nebo komunista,“ dodává k tomu Joch s tím, že právě důsledný antikomunismus je jedním ze znaků konzervativní politiky.
Od základních myšlenkových důrazů klasického konzervatismu se rozhovor stočil přes první a druhý vatikánský koncil až k osobě současného papeže Františka. Joch přiznal, že v ekonomickém ohledu se František profiluje levicově, ale jinak jeho osobnost okomentoval vcelku přesně a vyzdvihl jeho lidskost a komunikační schopnosti. Hlavním úkolem římskokatolické církve v politickém ohledu má být ovšem nadále důraz na rodinu (a to na rodinu tvořenou ženou, mužem a dětmi) a také ochrana občanské společnosti před příliš všetečnou mocí státu.
Na otázku po jeho vztahu k otevřenému antisemitovi Adamu B. Bartošovi a ultrakonzervativnímu katolíkovi Petru Hájkovi odpověděl Joch jednoznačně. „Pro antisemitismus by nemělo být v řádné křesťanské církvi žádné místo. Antisemitismus je projevem nenávisti k bližnímu, a je proto krutě protikřesťanský. Bohužel, a v tom s vámi souhlasím, někteří lidé, kteří se považují za křesťany, jsou zároveň antisemity. To je ale problém jejich nekonzistence a špatného svědomí.“ Konspirační teorie jsou pak podle něj nebezpečnou záležitostí, která může dohnat k šílenství i jejich tvůrce, a pomýlené jsou prý i proruské nálady v části českých konzervativních kruhů.
Celý rozhovor na si poslechněte zde.
