Vlajková loď mezi evropskými fondy, fond na pomoc pracovníkům, kteří v důsledku krize přišli o zaměstnání, se zastavuje. Žadatelům není posledních jedenáct měsíců s to vyplácet peníze, přestože poptávka se zvyšuje.
Deník Financial Times rozproudil debatu na téma efektivity Evropského globalizačního fondu (EGF) a tvrdí, že fond od svého založení nefunguje tak dobře, jak Komise ve svých tiskových zprávách prezentuje. Fond vznikl během funkčního období Vladimíra Špidly, někdejšího komisaře pro zaměstnanost a sociální věci, který jej od samého počátku podporoval. Vladimír Špidla kritiku Financial Times odmítá a postavení EGF obhajuje. Níže přinášíme originální text.
Vlajková loď mezi evropskými fondy, fond na pomoc pracovníkům, kteří v důsledku krize přišli o zaměstnání, se zastavuje. Žadatelům není posledních jedenáct měsíců s to vyplácet peníze, přestože poptávka se zvyšuje.
Průzkum Financial Times ukázal, že kvůli slabému návrhu a sklerotické byrokracii poskytl Evropský globalizační fond (EGF) od svého vzniku v roce 2007 z možných dvou miliard eur pouhých 140 milionů.
Z oněch 140 mililionů se 26 milionů do Bruselu vrátilo, protože projekty byly špatně navrženy. Pozdržení plateb také znamenalo, že příjemci se pro podporu již nekvalifikovali.
EU fond propaguje jako projev solidarity s pracovníky, kteří přišli o práci kvůli slábnoucí ekonomice. Byl založen v roce 2007, přičemž jeho duchovním otcem byl předseda Evropské komise José Manuel Barroso, aby pomohl nezaměstnaných pracovníkům získat další znalosti nebo založit vlastní podnikání.
Fond byl pozměněn v roce 2009, aby „plně využil svého potenciálu”, jako součást unijní reakce na krizi. Národní autority, které se snažily prostředky ve prospěch pracujících z fondu čerpat, nicméně namítají, že dostat nějaké peníze včas je prakticky nemožné.
„Je to komplikovaný, byrokratický proces,” řekl Luis Costa z Portugalska. „Potřebujeme nový přístup, abychom s lidmi, kteří ztratili zaměstnání, mohli pracovat rychleji.”
Komise Financial Times přiznala, že některé fondem podpořené projekty byly „problematické”, a proto musela ve třech případech po ukončení auditu požadovat vrácení peněz.
Komise fond vychvalovala v desítkách tiskových zpráv, kde často uváděla, že o prostředky z fondu v hodnotě 374 milionů se uchází 70 žadatelů; letos jich bylo pouze 23.
Výzkum Financial Times nicméně ukázal, že vyplacena byla méně než třetina těchto peněz. Většina z Bruselem uváděných 374 milionů uvízla v procesu zpracování žádosti. A ten trvá v průměru 294 dní, tedy téměř deset měsíců.
Do dnešních dnů se vyčerpalo 114 milionů eur, což se rovná 28 milionům ročně a činí něco přes 5 % celkových finančních kapacit EGF nebo jednu desetinu ročního rozpočtu Komise na oblast komunikace.
László Andor, komisař zodpovědný za chod fondu, trvá na tom, že je fond „přínosným nástrojem, který do budoucna musíme udržet a rozvíjet”. Financial Times řekl: „Potřebujeme více pracovat na efektivitě a cílení, aby peníze doputovaly k propuštěným pracovníkům rychleji.”
„Je to propagandistický fond”, řekl Miguel Portas, socialistický poslanec Evropského parlamentu, který představil návrh kritické zprávy týkající se fondu. „Barroso jej vytvořil, aby jím oznámil, že se peníze používají na sociální problémy, aniž by se nějaké peníze skutečně utrácely. Je to smutný příběh.”
Komise přiznala, že fond zažil období „dětských nemocí”, ale že reforma z roku 2009 jej vylepšila. Komise dodává, že fond měl od počátku sloužit jako jeden z několika evropských fondů, které jsou určeny na pomoc při návratu lidí do práce, že čerpání peněz se po pomalém začátku urychlilo a hodnotící zpráva příští rok ukáže, jak práci fondu zefektivnit.
„Cílem není dosáhnout roční sumy 500 milionů eur, ale maximálního množství finančních prostředků, které je EGF schopen každý rok rozdělit,” argumentuje Komise. „Zpráva v roce 2011 se bude zabývat tím, jak práci fondu zefektivnit.”
Text Stanleyho Pohnala z deníku Financial Times, 6. září 2010, přeložila Iveta Frízlová.
Vyšlo na Revue Politika
