Dnešním dnem přinášíme poprvé pravidelný EU Radar, ve kterém analytik společnosti B&P Research a duše řady bohulibých projektů (jako Revue Kontexty) Ondřej Krutílek přináší čtivou a zábavnou formou (což je u podobného tématu výkon vpravdě shakespearovský) analýzu evropské legislativy za uplynulý měsíc. 

Dnešní EU není jen Řecko, migrace, Schengen a Brexit. Bruselem, Štrasburkem a Lucemburkem toho hýbe mnohem víc. Pravidelný EU RADAR je tu od toho, aby vám o tom dal vědět. Stručně, chronologicky, občas sarkasticky, ale vždy s odkazy na příslušné oficiální dokumenty, abyste si o dění v EU mohli udělat obrázek i sami. Výběr z EU RADARU je k dispozici také na vládním webu Euroskop.

Nizozemské předsednictví se 1. 3. 2016 na svém webu pochlubilo, že právě jeho zásluhou dojde k omezení sociálních výhod euroúředníků. Nejásejte ale přečasně. Má to totiž minimálně dva háčky. Omezení se dotkne jen nových “eurokratů”, a pokud někoho skutečně zasáhne, pak hlavně ty, kteří se seznámí s jeho konkrétními parametry. Eurospeak používá pro označení takových případů sousloví “soft landing”, tedy měkké přistání. Případnější je ale staré dobré české přísloví o vlku a koze.

Nezaměstnanost v Česku se v lednu už čtvrtý měsíc držela na úrovni 4,5 %. Vyplývá to z dat Eurostatu uveřejněných 1. 3. 2016. Ve srovnání s eurozónou (10,2 %) i EU jako celkem (8,9 %) si vedeme skvěle. Být v Unii mimo hlavní proud nese i své ovoce.

Za lobbing transparentní. Evropská komise 1. 3. 2016 na tři měsíce otevřela veřejnou konzultaci, aby zjistila, jak se stakeholdeři tváří na její záměr vytvořit povinný registr všech lobbistů, kteří jednají s institucemi EU. Do toho stávajícího se hlásí jen avantgarda toužící po kontaktu s někým z Komise nebo Evropského parlamentu, zatímco do toho nového by měli být bez pardonu zahrnuti všichni, včetně těch, kteří chtějí komunikovat s Radou, tedy zástupci členských států. Nelíbí se vám to? Tak neváhejte a zapojte se.

Deriváty jsou pro EU od pádu Lehman Brothers ztělesněním zla. Nepřekvapí proto, že ani takřka osm let po vypuknutí finanční krize Evropská komise svůj boj nevzdává a šperkuje pro ně hodně těsnou kazajku. Zatím poslední kousek je z 1. 3. 2016.

To, že EU finančně podporuje Palestince, se tak nějak ví. Málokdo ale tuší, jak přesně to probíhá a – last but not least – v jakých objemech. Tady je odkaz na tiskovou zprávu z 1. 3. 2016 oznamující schválení prvního letošního balíku čítajícího 252,5 mil. eur. Celkem by měly být dva. Peníze protečou (a odtečou) skrze dva nástroje: PEGASE a UNRWA. Pokud vás zajímá, jak je na tom EU s Izraelem, podívejte se zde.

Evropská komise už dlouho usiluje o to, aby vyvrátila názory, že unijní řešení uprchlické krize se míjejí účinkem. Když ale vydá tiskovou zprávu (2. 3. 2016) a hned v perexu mnohoznačně sdělí, že “The Commission is today able to confirm that Greece is in the process of returning 308 irregular migrants to Turkey”, nedivím se, že jí to nedaří. Nemluvě o tom, že další “message” s podobným vyzněním Komise uveřejnila ani ne čtyřiadvacet hodin poté: na “podporu řešení rozsáhlých humanitárních krizí uvnitř EU” – ano, uvnitř EU – navrhla letos z unijního rozpočtu vyčlenit 300 mil. eur a v následujících dvou letech po 200 mil. eur, což Rada 16. 3. 2016 ráda schválila. Porovnejte si uvedené sumy s řády, ve kterých se pohybuje rozpočet EU, zohledněte význam uprchlické krize pro další fungování EU a nezapomeňte na objemy, kterými se šermovalo v souvislosti s Řeckem, když se řešilo jeho setrvání v eurozóně. Co vám vyšlo?

Pokud jste si bláhově mysleli, že k tomu nakonec nedojde, tak vězte, že EU se skutečně hodlá připojit ke klimatické dohodě z Paříže odsouhlasené na úrovni OSN v prosinci 2015. Evropská komise 2. 3. 2016 předložila konkrétní harmonogram. A netýká se jen ratifikace samotné, ale i následných kroků, například na poli sekundární legislativy. Právě ty bych sledoval především. Legendární “zákaz žárovek”, odůvodňovaný oprávněně jejich pochybnou energetickou účinností, totiž vznikl podobně nenápadně. A pak se všichni divili.

Migrační krize brzy oslaví první narozeniny, ale vytoužený dárek dostali – chválabohu – všichni ti, kteří EU de iure nebo de facto reprezentují v terénu. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (ano, tak se EASO jmenuje) pro ně 2. 3. 2016 připravil “řadu nových praktických nástrojů” (slovy čtyři) zaměřených na podmínky unijní azylové procedury. Nejspíš toho mnoho nepřinesou (i proto, že spatřily světlo světa tak pozdě), přesto je ale dobře, že vznikly.

Hora porodila myš a výbor Evropského parlamentu mající vyšetřit Diesegate (EMIS) má od 2. 3. 2016, skoro tři měsíce po svém vzniku, a tedy vyčerpání skoro čtvrtiny délky svého mandátu, vedení. Za Čechy v něm bude tvrdit muziku místopředsedkyně Kateřina Konečná.

Exkluzivní zpráva pro ministra financí ČR: “Boj proti podvodům s DPH: Je čas zintenzivnit úsilí.“ Takto otitulkovanou zprávu zveřejnil 3. 3. 2016 Evropský účetní dvůr. Jedním z mnoha jeho doporučení je, že “Komise by měla navrhnout legislativní úpravy, které umožní provádět účinné křížové kontroly mezi celními údaji a údaji o DPH”. Čím myslíte, že se euroauditoři inspirovali?

Hláška na citronech, pomerančích a mandarinkách, že byly chemicky ošetřeny, je povinná. Pokud by vás zajímalo proč (a proč na grepfruity, pomela a limety se to nevztahuje), přečtěte si rozsudek Soudního dvora EU z 3. 3. 2016 ve věci C-26/15 P.

To, že do EU míří statisíce migrantů, ví dnes každé malé dítě. Eurostat ale 4. 3. 2016 nabídl všem těm, kteří touží po tvrdých datech, plastičtější obrázek. Má jen jednu chybu, a to, že v jeho druhém plánu se skrývá algoreovská nepříjemná pravda: jednoduchá řešení v podobě kvót to budou mít po roce 2015, kdy se v EU registrovalo 1 255 640 žadatelů o azyl, o 123 % více než v roce 2014, ještě těžší než dosud. Dokresluje to i fakt, že do Česka podle statistik chtějí kromě Syřanů hlavně Ukrajinci a Kubánci. Žadatelé z těchto tří zemí tvořili v roce 2015 více než dvě třetiny všech zdejších azyladeptů.

Back to Schengen se v angličtině jmenuje 12stránkové sdělení Evropské komise z 4. 3. 2016 obsahující kromě výčtu problémů, které by se zánikem prostoru bez vnitřních hranic pravděpodobně nastaly, také harmonogram kroků do konce 2016. Doporučuji si všechna data nasázet do kalendáře, nastavit upomínky a průběžně porovnávat teorii s praxí.

Neproblematická státní podpora letištím a přístavům má být jednodušší. Respektive tak by to Evropská komise podle zprávy ze 7. 3. 2016 chtěla, ale potřebuje input od stakeholderů. Takže jí pište. Můžete do 30. 5. 2016.

Rada EU 8. 3. 2016 podpořila návrh směrnice, která by měla nadnárodní společnosti (které dosahují výnosů ve výši 750 mil. eur či více) přimět k tomu, aby odváděly daně v zemi, v níž vytvářejí zisky. Řečeno bruselskou hantýrkou, mělo by se zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem. První zprávy podle jednotlivých zemí, obsahující výnosy, zisky, odvedené daně, kapitál, kumulované zisky, hmotná aktiva a počet zaměstnanců, by měly být připraveny – pokud v institucích EU vše dobře půjde, dotčené společnosti se nekousnou (což není jisté) a směrnice bude implementována – již za účetní období 2016.

Zkratka MDŽ letos získala nový význam – malý den pro ženy (ale velký pro EU). Tiskových zpráv, které se v souvislosti s 8. 3. 2016 objevily, bylo tentokrát více než obvykle. Evropská komise navrhla, aby EU ratifikovala Istanbulskou úmluvu Rady Evropy, mezinárodní dohodu o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Eurostat zase zjistil, že zaměstnávání žen na částečný úvazek “dramaticky roste” s počtem dětí. Největší peckou ale nakonec nebylo ani zjištění, že ženy dostávají za stejnou práci méně než muži, ani usnesení pléna Evropského parlamentu, aby azylová politika byla “genderově citlivá”, ale sdělení Evropského institutu pro pohlavní rovnost opatřené titulkem “MDŽ v roce olympijských her: Všechna pravidla stále tvoří muži”.

S ekonomickou nerovnováhou se potýká méně členských států než vloni, potvrdila 8. 3. 2016 Evropská komise a ilustrovala to přehledným schématem, jemuž vévodí šestice ekonomicky zcela rovnovážných zemí v čele s Českou republikou.

Sociální práva si zaslouží pilíř, tvrdí Evropská komise, která 8. 3. 2016 zahájila debatu o tom, jak by měl vypadat. Veřejná konzultace potrvá do 31. 12. 2016, takže máte dost času utřídit si myšlenky. A náležitě zhodnotit, zda EU na rozdíl od jednotlivých členských států takový pilíř vůbec potřebuje.

Dočasné vysílání pracovníků z jednoho členského státu do druhého je konkrétním naplnění integračního dogmatu volného pohybu. Příslušná směrnice je ale již léta trnem v oku těm zemím, jež mají zavedenu vysokou minimální mzdu. A tak se Evropská komise 8. 3. 2016 rozhodla (znovu) vydat cestou “k prohloubenějšímu a spravedlivějšímu evropskému trhu práce”. Což v překladu znamená návrh na vykleštění stávajících pravidel a ochranu pracovníků až do té míry, že je v budoucnu nikdo nikam nevyšle. Podstatná část Evropského parlamentu je pro, Česko by s ní ale basu rozhodně držet nemělo. Důvody najdete například tady.

Do škol mléko, ovoce i zelenina. Evropský parlament 8. 3. 2016 odsouhlasil program, který od školního roku 2017/2018 vyjde na 250 mil. eur ročně. Jako rodiči už mi v seznamu chybí jen pečivo, ideálně bez lepku, a plošný zákaz konzumace vlastních svačinek v celé EU.

Plénum Evropského parlamentu 9. 3. 2016 podpořilo meziinstitucionální dohodu (s Evropskou komisí a Radou) týkající se “zdokonalení tvorby právních předpisů”. Ministři v Radě europoslance následovali 15. 3. 2016. Určitě se podívejte, co přesně v dohodě je, protože rozhodně ne všechno, co obsahuje, je na dvě věci. Právě naopak. Hodně ale bude záležet na tom, zda text budou všichni zainteresovaní skutečně naplňovat (což člověk u unijních institucí nikdy neví).

Pro děti vše, i procesní záruky v trestním řízení. Z europoslaneckého hlediska neproblematická norma projela plénem jak nůž máslem 9. 3. 2016. Po schválení Radou by měly členské státy (s výjimkou Dánska, Irska a Velké Británie) směrnici implementovat do tří let.

Evropský parlament 9. 3. 2016 schválil pravidla k zintenzivnění boje proti přenosným nemocem zvířat, jako je ptačí chřipka nebo africký mor prasat. O zas tak intenzivní boj ale nepůjde, protože nové nařízení nabude účinnosti až za pět let. Na druhou stranu: pro všechny majitele zvířecích miláčků je to dar z nebes, protože norma obsahuje také klauzuli, že Komise může po členských státech požadovat vytvoření vnitrostátních databází psů, koček a dalších domácích zvířat. A dovedete si představit, že by to po nás mohla pod pohrůžkou pokuty chtít okamžitě?

Jsou migranti, které v EU opravdu chceme? Rada na tuto otázku 10. 3. 2016 odpověděla jednoznačně kladně. Jsou jimi výzkumní pracovníci, studenti, stážisti a dobrovolníci. Harmonizované podmínky vstupu a pobytu na území EU by pro ně měla stanovit nová směrnice. Nejdříve ale až za dva roky, kdy by měla uplynout její implementační lhůta.

Volný pohyb osob doplní volný pohyb veřejných listin. Rada 10. 3. 2016 souhlasila, aby byly fakticky zrušeny legalizace či apostila, vyžadované vnitrostátními orgány v případě některých veřejných listin vydaných jiným členským státem. Změna by se měla dotknout například listin týkajících se osobního stavu (narození, úmrtí, manželství, registrované partnerství atd.) nebo potvrzení o neexistenci záznamu v rejstříku trestů. Dobrý, ne?

Rezistence vůči antibiotikům netrápí jen lidi, ale i zvířata. Bdělá Evropská komise proto předložila návrhy, co s tím (omezit plošné preventivní využívání antibiotik a podpořit výzkum), a plénum Evropského parlamentu to 10. 3. 2016 podpořilo. Uvidíme, co na to Rada, protože – věřte, nebo ne – ale ministři mají v porovnání s většinou europoslanců k zemědělství mnohem blíž.

Zástupci Evropské komise 11. 3. 2016 navštívili Kubu a slíbili jí 10 mil. eur, čímž přímá pomoc zemi v letech 2014-2020 dosáhne nějakých 50 mil. eur. Peníze by měly jít na veřejnou správu, výběr daní či zemědělství. A dostat by se mělo i na klimatickou změnu. Podobným kolečkem, jen v opačném gardu, tj. nejprve peníze, pak návštěva, si o pár dní později prošla i Srí Lanka a Ukrajina. Březen byl zkrátka na velká slova a velké peníze nadprůměrně bonitní.

Směrnice o službách patřila svého času mezi mostrkauzy. Pak se nad ní zavřela voda, aby o ní bylo slyšet jen tehdy, když Evropská komise peskovala členské státy za to, že ji neimplementovaly (čest české výjimce!). O to zajímavější je zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2016 z 14. 3. 2016, z níž vyplývá, že pořádnou čtvrtku másla má na hlavě i Komise.

Evropská komise 14. 3. 2016 aktivovala “mimořádná opatření na podporu evropských zemědělců v krizi”. Přijít na své by si mohli producenti mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a ovoce a zeleniny. Tedy pokud Komisi do jejích záměrů nehodí vidle členské státy.

EU má, zdá se, víceletý plán pro lov tresky, sledě a šprota v Baltském moři. Předběžnou dohodu z 15. 3. 2016 musí ještě potvrdit Rada a plénum Evropského parlamentu. Mrskat by s sebou ale ani jedna z institucí už neměla (protože si to nechá na jindy).

Eurostat 15. 3. 2016 zveřejnil na první pohled pozitivní data o porodnosti v EU. Když se na ně ale podíváte podrobněji, zjistíte, že matky stárnou (prvorodičky mají v průměru takřka 29 let) a počet dětí na ženu zůstává (s výjimkou Francie a Portugalska) hluboko pod číslem 2.

Evropská komise 15. 3. 2016 spárovala virus zika s programem Horizont 2020 a výsledkem je 10 mil. eur na dedikovaný výzkum. Pokud si myslíte, že umíte prokázat, že zika skutečně může za malformace dětských mozků, žádejte EU o podporu.

Nejprve jsem si přečetl perex tiskové zprávy z 16. 3. 2016: “Komise navrhuje opatření na podporu evropského ocelářského odvětví, aby překonalo závažné problémy, které vyplývají zejména z celosvětové nadměrné kapacity.” Pak jsem se pustil do textu jako takového, abych po pár minutách nabyl dojmu, že jsem se posunul v čase i prostoru. Výlet do ervéhápéčkových osmdesátek mě ale, upřímně řečeno, spíše vyděsil.

“Prokazování účinnosti výdajů EU v zemích sousedství v souvislosti s migrací je obtížné.” Howgh. (Evropský účetní dvůr, Lucemburk, 17. 3. 2016)

Soudní dvůr EU 17. 3. 2016 rozhodl v azylové věci C-695/15 týkající se (také) České republiky a konstatoval, že “nařízení Dublin III dovoluje členským státům vrátit žadatele o mezinárodní ochranu do bezpečné třetí země bez ohledu na to, zda se jedná o členský stát příslušný k posuzování dané žádosti nebo o jiný členský stát.” Problém je jen v tom, že Dublin je na rozdíl od punku už nějakou dobu fakticky dead.

Evropská komise nechce IBER, tedy nařízení č. 267/2010 o blokové výjimce v sektoru pojišťovnictví (Insurance Block Exemption Regulation), jehož platnost skončí s březnem 2017. 17. 3. 2016 k tomu uveřejnila zprávu a informovala o dalším postupu. Pro stakeholdery označuji tagem “must read”.

Polákům se povedl majstrštyk a já tiše závidím. Evropská komise jim 17. 3. 2016 schválila deset projektů za 3,3 mld. eur, jejichž výsledkem by mělo být 330 km nových dálnic. EU by měla přispět více než polovinou.

Evropská komise 17. 3. 2016 uveřejnila první konkrétní opatření v rámci balíku, který se zabývá problematikou tzv. oběhového hospodářství. Takže kdo bude umět vyrobit hnojivo z hnoje, bude mít dveře otevřené. Stávající nařízení č. 2003/2003 ale dozná i dalších, restriktivních změn. V institucích se proto nejspíš ještě strhne pořádá mela.

Vnitrozemská plavidla podle jednoho mustru. Nizozemské předsednictví dosáhlo 17. 3. 2016 neformální dohody s Evropským parlamentem ohledně revize směrnice, která stanoví, jak bude EU uplatňovat technické standardy vypracované Evropským výborem pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (CESNI), jenž byl loni zřízen pod záštitou Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR).

Karel May a Winnetou patří k sobě, rozhodl Soudní dvůr EU 18. 3. 2016. O hrdinovi v tiskové zprávě hovoří jako o “fiktivním, ušlechtilém a dobrotivém indiánském náčelníkovi”. Kdybych používal smajlíky, hned tu jednoho přilepím.

Evropská komise zjistila, že geoblocking spotřebního zboží a digitálního obsahu je v EU běžný, a 18. 3. 2016 o tom podrobně reportovala. Mohou za něj “jednostranná rozhodnutí společností neprodávat v zahraničí, ale také smluvní překážky vytvořené společnostmi, které brání spotřebitelům v nákupu po internetu v jiných členských státech EU”. V květnu proto Komise vystřelí z Aurory a představí nové legislativní návrhy.

Soudní dvůr EU v roce 2015 zas dřel jak kůň. Zahájil nejvíce věcí v historii (1 711) a 1 755 jich ukončil, čímž se roční produktivita orgánu dostala na “bezprecedentní úroveň”. Podrobnější statistiku, uveřejněnou 18. 3. 2016, najdete zde.

Jak už určitě dávno víte, EU se 18. 3. 2016, po vypuštění řady více či méně věrohodných vějiček, na nejvyšší úrovni dohodla s Tureckem na řešení migrační krize (kurzívy mé vlastní) a Evropská komise hned 21. 3. 2016 přispěchala s příslušným legislativním návrhem. V zásadě jde ale jen o další upgrade kritizovaného (protože nefunkčního) systému kvót. A nemyslete si, že jsem sám, kdo prská. K dealu s Tureckem se poměrně kriticky vyjádřili i někteří europoslanci.

Evropský parlament (skoro) nikdy nespí. 19. 3. 2016 večer ale udělal na celých šedesát minut výjimku – připojil se k akci Hodina země a zhasl. Důvody v tiskové zprávě vzletně přiblížil jeho předseda Martin Schultz.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) 22. 3. 2016 už zase podpořil, aby maso a mléko obchodované v EU měly visačku se zemí původu. Samozřejmě to trochu zjednodušuji (nejde o veškeré maso ani veškeré mléčné výrobky), trochu vulgarizuji (visačka to fakt být nemusí), ale nakonec je to jedno, protože i když zprávu výboru v dubnu nebo květnu podpoří plénum, Komise ji patrně na milost nevezme ani tak. (To s herbicidem glyfosát to nejspíš bude jinačí. Proti prodloužení schválení této aktivní látky o dalších 15 let se v ENVI tentýž den postavil neohrožený český zpravodaj Pavel Poc.)

Vládní výdaje nízké, produkce komunálního odpadu slabá. Tak si v údajích Eurostatu z 22. 3. 2016 stojí Česko. Vládní výdaje u nás v roce 2014 dosahovaly 42,6 % HDP, přičemž unijní průměr činil 48,2 % HDP. Nejvíce peněz (na poměry jiných členských států EU ale stále ještě málo) šlo na sociální ochranu (31,1 %), tedy nemocenskou, důchody nebo přídavky na děti. I v produkci komunálního odpadu se máme ještě co učit: zatímco u nás jsme v roce 2014 dali vzniknout 310 kg na hlavu, průměr EU dosahoval 475 kg (navíc v procentuálním vyjádření málo recyklujeme a kompostujeme).

Rybáři budou lovit uprchlíky. Tedy obrazně řečeno. Výbor Evropského parlamentu pro rybolov 22. 3. 2015 podpořil, aby unijní rybářská agentura EFCA mohla využívat svá data i pro lokalizaci lodí s migranty a křížit cesty pašerákům. “Koordinace může být jedině evropská,” řekl lidovecký zpravodaj Alain Cadec.

Nizozemské předsednictví dva dny po teroristických útocích v Bruselu a pár desítek minut po mimořádném zasedání Rady 24. 3. 2016 shrnulo, co EU dělá proti terorismu. Není toho mnoho (i když Evropská komise je jiného názoru), a ani to málo bohužel nefunguje. Tak proto nebyli zástupci EU po výbuších nedaleko svých institucí (v porovnání s reakcí na listopadové útoky v Paříži) prakticky slyšet?

Evropský hospodářský a sociální výbor patří mezi orgány EU, které zpravidla mlčí jak Fučík. A tak se to rozhodl změnit a 29. 3. 2016 uveřejnil průlomovou studii tvrdící, že výrobky označené jako trvanlivé (long-lasting) se prodávají v průměru o 56 % lépe a spotřebitelé jsou ochotni za ně zaplatit víc. Studie vznikala i v Česku (ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou) a má sloužit jako argument vůči Evropské komisi, aby předložila legislativní návrh zavádějící systém (zatím) dobrovolné certifikace takových výrobků.

V EU je hodně mléka, a tak Evropskou komisi 30. 3. 2016 napadlo nasměrovat ho 350 tis. dětí v Sýrii. Více o tomto brilantním návrhu v dedikované tiskové zprávě.

Evropská komise 31. 3. 2016 sdělila světu, jak si členské státy a potažmo EU jako celek v roce 2015 vedly v disciplíně zvané bezpečnost silničního provozu. I přes řadu optimistických prohlášení (podložených i daty) zůstává smutným faktem, že dostat se v roce 2020 na polovinu úmrtí zaznamenaných v roce 2010 účastníci silničního provozu v EU nejspíš nezvládnou. (Jestli pomůže plán na zavedení tzv. kooperativních inteligentních dopravních systémů, jejž hodlá Komise předložit ve druhé polovině roku, nevím, je ale třeba kvitovat, že po dlouhé době hodlá přijít v oblasti silniční dopravy s principielně nerestriktivním opatřením.)

Ondřej Krutílek

analytik legislativy EU

B&P Research (www.bpresearch.eu)

Centrum pro studium demokracie a kultury (www.cdk.cz)