První televizní prezidentská debata mezi kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou a kandidátem republikánů Donaldem Trumpem, jako by odrážela momentální stav kampaně: těsně ji vyhrála Clintonová, která v průzkumech taky těsně vede. Po první debatě si Američané mohou říct, že jsou tam, kde byli před ní. 

Zatímco v srpnu semělo za to, že Hillary Clintonová směřuje k pohodlnému vítězství, září přineslo změnu. Zdravotní potíže Hillary během pietního aktu 11. září a její vytáčky až nepravdy ohledně jejího soukromého e-mailu, na který si nechala posílat i utajované informace a do kterého se nabourali zřejmě ruští hackeři, vyvolávaly pochybnosti o její způsobilosti vykonávat prezidentský úřad. Její preference klesaly a Donaldu Trumpovi stoupaly, ten se tak opět ocitl realisticky ve hře.

Hillary sice v preferencích za jednotlivé státy nikdy ve Sboru volitelů nezaostávala za Trumpem, ale v době svých nejnižších preferencí nad ním vyhrávala jen tím nejtěsnějším způsobem 272:266 (ve Sboru je 538 volitelů a prezidentem se stává ten, kdo jich získá 270). Jinými slovy, stačilo by, aby Trump měl lepší preference než Clintonová v ještě jednom státě, a ve Sboru volitelů by vyhrával.

To se zatím nestalo a od té doby Hillary své preference, a tudíž i náskok ve Sboru volitelů mírně posílila.

Žádná změna 

V této situaci se odehrávala první televizní debata. Ti, kdo tipovali, že Hillary Clintonová se bude chovat jako Hillary Clintonová a Donald Trump jako Donald Trump – tj. žádná změna – měli pravdu. Clintonová byla solidní, s dobrou znalostí faktů o zahraniční politice i vládnutí, lépe připravená než Trump, ale neinspirativní, necharismatická. Pro své stoupence je jistotou, nikoli láskou, zamilovaností.

Trump taky vystupoval jako Trump, jako slovní buldozer. Tato taktika mu dobře pomohla proti spoustě republikánských rivalů v debatách v primárkách, ale není už tak efektivní v debatě jeden na jednoho. V devadesátiminutové debatě byl celkem dobrý její první třetinu, ale postupně začal působit impulzivně a chaoticky; vyrovnaná a klidná Hillary vedle něho působila solidněji a byla schopna ho iritovat narážkami na to, že v tom svém podnikání zase až tak úspěšný nebyl.

Svým způsobem měl i smůlu, že v této první debatě nebyly na programu otázky, v nichž je nejsilnější – imigrace (proti nelegálním imigrantům) a kontrola hranic. Ty přijdou v debatách dalších.

Takže první debatu těsně, hlavně v třetí třetině, vyhrála Hillary Clintonová. Pokud nyní její preference neposkočí nahoru, má veliký problém, neboť tento výkon je ten nejlepší, který je schopna podat. Ona se už zlepšit nemůže, zatímco Trump ano.

Tato a podobné debaty nemají dopad na tři skupiny voličů: na ty, kdo jsou už rozhodnuti volit Clintonovou, na ty, kdo jsou už rozhodnuti volit Trumpa, a na ty, kdo jsou už rozhodnuti v prezidentských volbách nevolit, neboť z takto mizerného výběru si nevyberou. Naopak, debaty mohou ovlivnit ty, kdo jsou rozhodnuti jít volit, ale zatím se ještě nerozhodli koho.

Což jsou v dnešních USA zřejmě především bíle ženy bez vysokoškolského titulu. Bílí muži jsou většinově rozhodnuti volit Trumpa, příslušníci nebílých, tmavších etnik, muži i ženy, jsou většinově rozhodnuti volit Clintonovou, stejně jako bílé ženy vysokoškolačky. Ty, kdo americké volby 2016 zřejmě rozhodnou, budou bílé ženy bez vysokoškolského vzdělání. Budouli hlasovat jako jejich manželé, mohou poslat Trumpa do Bílého domu. Pokud budou hlasovat „žensky“, prezidentkou bude Hillary.

Nepřesvědčivý výkon 

Donald Trump coby ten, kdo je kandidátem změny proti současnému stavu, měl především tyto váhavé voličky přesvědčit, že jeho temperament je prezidentský, že není nebezpečné mu svěřit prezidentský úřad. Přesvědčí-li je, může být prezident, nepřesvědčí-li, prezidentem nebude. Dle jeho výkonu v první debatě soudím, že v otázce svého temperamentu semu váhavce příliš přesvědčit nepovedlo.

Pokud jde o státy, třetí nejlidnatější Florida je rozpolcena (jeden den vede Hillary, druhý den Trump, a střídá se to téměř obden); podobně těsné je i Colorado. V Pensylvánii, v níž demokratičtí prezidentští kandidáti vyhráli v každých volbách od roku 1992 včetně a v níž žije hodně chudších bělochů, kupodivu Clintonová vede před Trumpem jen těsně. Bude-li dosavadní trajektorie kampaně pokračovat, Hillary vyhraje; má-li mít Trump šanci, musí kromě tradičně republikánských států vyhrát i v jednom až dvou tradičně demokratických, například těch, kde žije hodně chudších bělochů. Zatím ale tímto směrem nevyrazil.

Vyšlo v LN 29.9.2016