Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
pre zaujímavosť prikladám článok, ktorý som napísal vo februári, ale nebol publikovaný – týka sa našej diskusie:
Registrované partnerství, liberalismus a konzervatismus
Jak to, že v otázce registrovaného partnerství homosexuálů mají konzervatismus a klasický liberalismus stejný, tj. negativní názor?
Je to umožněno především tím, že o svobodu u nás homosexuálové usilovat nemusí, neboť ji mají. Situace by byla jiná, kdyby homosexuální styk samotný byl trestný (jak tomu bylo např. v Masarykově republice, ostrovu svobody a demokracie v autoritářské střední Evropě; když chtěl Winston Churchill, pozdější zachránce svobody v Evropě, přirovnat uznání komunistické vlády v Rusku k něčemu nemyslitelnému, řekl: „Uznat bolševiky? To by bylo jako legalizovat sodomii!“ ). Tehdy by klasický liberál požadoval, aby konsensuální homosexuální styk mezi dospělými byl dekriminalizován. Konzervativci-tradicionalisté by byli proti; konzervativci-realisté by se však tomu ve jménu společenského dekora a práva na soukromí nebránili – a měli by pravdu.
Zákon o registrovaném partnerství však není o svobodě a toleranci. Je o udělení státního ocenění, tj. privilegia, skupině osob; a je o legislativním vnucení celé společnosti jednoho moralistního názoru, že homosexuální soužití je stejně hodnotné jako heterosexuální. Klasičtí liberálové nevidí důvod pro žádná privilegia, jen pro rovnost před zákonem. A jsou přesvědčeni, že stát by neměl oficiálně podporovat žádný morální názor, ale tolerovat všechny, jež nepopírají právo na život, svobodu a majetek ostatních. Konzervativci se domnívají, že udělení privilegií homosexuálním párům by ohrozilo společnost a onen moralistní názor považují za nepravdivý.
Podle konzervativců totiž jednou z přirozených funkcí lidské sexuality (vedle prohloubení vztahu mezi partnery) je vznik nových generací, k čemuž homosexuální vztah nevede, proto není společensky tak úctyhodný, jako stabilní heterosexuální soužití. Zájmem každé společnosti je, aby se zachovala, tj. aby se rodily děti a vyrůstaly v ideálním prostředí, v rodině s otcem a matkou. Společenské oceňování homosexuálního soužití by vedlo k požadavku na adopci dětí homosexuály, tedy umístění dětí v nepřirozeném prostředí.
Klasický liberál říká: co nejméně státního donucení, co největší svobodu občanů, proto co nejnižší daně, co nejméně státních úřadů a razítek. Stát nemá zasahovat do intimních vztahů mezi dospělými; ani je zakazovat, ani oceňovat. Stát privileguje rodinu, což by ideálně neměl, ale je to omluveno alespoň tím, že v ní přicházejí na svět noví občané. Jsou-li však státní privilegia nesprávná obecně, cestou ke spravedlnosti není zavádět privilegia nová.
Pro soulad konzervativní a klasicky liberální pozice svědčí i důvod zásadnější. Týká se schismatu v liberalismu samotném. Klasický liberalismu usiluje o svobodu jednotlivce, co nejméně státních donucení a co nejnižší daně. Neusiluje o výslední rovnost ve společnosti či stejnou akceptaci všech životních stylů. Nesouhlasí-li lidé s nějakým přesvědčením či životním stylem, mají mít svobodu to dávat nenásilně najevo. Moderní liberalismus však za svého největšího nepřítele nepovažuje státní donucení a omezení svobody, nýbrž tradiční normy, konvence a morálku. Proto usiluje o faktickou rovnost všech lidí a jejich životních stylů; a tedy i o státní donucení, jež zabraňují jedněm dávat najevo svou nelibost s životním stylem druhých. Moderní liberalismu požaduje více státu: podporuje kvóty a privilegia pro ženy a menšiny, kodexy „politické korektnosti“ a zákazy diskriminace, jež omezují svobodu slova a sdružování.
Klasický liberalismus si je naopak vědom, že nejsvobodnější společnost, tj. společnost s nejmenším státem a nejnižšími daněmi, bude prakticky fungovat jen tehdy, když mnohé společensky potřebné funkce nebude vykonávat stát, nýbrž někdo jiný. A právě mnohé zásadní společenské funkce nejlépe řeší stabilní, tradiční rodina. Pro společnost jako celek je rodina tou nejlepší sociální jistotou a výhodou. Společnost, jež se chová podle tradičních morálních hodnot, nepotřebuje tolik státu – jak represivního, potírajícího kriminalitu, tak i sociálně pečovatelského. Společnost, v niž naopak tradiční hodnoty upadají a tzv. alternativní životní styly kvetou, si rozsáhlý a socialistický stát vyžaduje – k potírání kriminality, jež doprovází alternativní životní styly, ale i k zaopatřování jejich negativních zdravotních či sociálních důsledků. Proto logicky a nutně si morálně libertinská společnost vyžaduje rozsáhlý pečovatelský stát; a omezený, liberální stát je možný jen v morálně tradiční a konzervativní společnosti (což nebylo tajemstvím pro teoretiky ani jedné, ani druhé strany: moderní liberálové jako John Rawls či Richard Rorty jsou státními socialisty, klasičtí liberálové jako Friedrich Hayek či Frank Meyer morálními konzervativci).
Larry Wilkinson mluví o Blízkém východě a zahraniční politice.
Tohle by mohlo tady pár lidem otevřít oči a odradit je od slepé podpory součansé americké politiky.
[url]http://www.c-span.org/Search/basic.asp?ResultStart=1&ResultCount=10&BasicQueryText=larry+wilkerson[/url]
jake mazani? sam jsem uvedl webovou stranku, kde vsechny clanky, ktere uvadis jsou a kazdy si jemuze precist. jenom nechci zahltit ttoto diskusni forum desitkami stran textu, ktere proste zkopirujes odjinud. Tvoje osobni nazory si sem dale po libosti pis. takze jeste jednou, pro vsechny zajemce o myslenkovy svet psychopata, jdete na http://sweb.cz/messin
pre zaujímavosť prikladám článok, ktorý som napísal vo februári, ale nebol publikovaný – týka sa našej diskusie:
Registrované partnerství, liberalismus a konzervatismus
Jak to, že v otázce registrovaného partnerství homosexuálů mají konzervatismus a klasický liberalismus stejný, tj. negativní názor?
Je to umožněno především tím, že o svobodu u nás homosexuálové usilovat nemusí, neboť ji mají. Situace by byla jiná, kdyby homosexuální styk samotný byl trestný (jak tomu bylo např. v Masarykově republice, ostrovu svobody a demokracie v autoritářské střední Evropě; když chtěl Winston Churchill, pozdější zachránce svobody v Evropě, přirovnat uznání komunistické vlády v Rusku k něčemu nemyslitelnému, řekl: „Uznat bolševiky? To by bylo jako legalizovat sodomii!“ ). Tehdy by klasický liberál požadoval, aby konsensuální homosexuální styk mezi dospělými byl dekriminalizován. Konzervativci-tradicionalisté by byli proti; konzervativci-realisté by se však tomu ve jménu společenského dekora a práva na soukromí nebránili – a měli by pravdu.
Zákon o registrovaném partnerství však není o svobodě a toleranci. Je o udělení státního ocenění, tj. privilegia, skupině osob; a je o legislativním vnucení celé společnosti jednoho moralistního názoru, že homosexuální soužití je stejně hodnotné jako heterosexuální. Klasičtí liberálové nevidí důvod pro žádná privilegia, jen pro rovnost před zákonem. A jsou přesvědčeni, že stát by neměl oficiálně podporovat žádný morální názor, ale tolerovat všechny, jež nepopírají právo na život, svobodu a majetek ostatních. Konzervativci se domnívají, že udělení privilegií homosexuálním párům by ohrozilo společnost a onen moralistní názor považují za nepravdivý.
Podle konzervativců totiž jednou z přirozených funkcí lidské sexuality (vedle prohloubení vztahu mezi partnery) je vznik nových generací, k čemuž homosexuální vztah nevede, proto není společensky tak úctyhodný, jako stabilní heterosexuální soužití. Zájmem každé společnosti je, aby se zachovala, tj. aby se rodily děti a vyrůstaly v ideálním prostředí, v rodině s otcem a matkou. Společenské oceňování homosexuálního soužití by vedlo k požadavku na adopci dětí homosexuály, tedy umístění dětí v nepřirozeném prostředí.
Klasický liberál říká: co nejméně státního donucení, co největší svobodu občanů, proto co nejnižší daně, co nejméně státních úřadů a razítek. Stát nemá zasahovat do intimních vztahů mezi dospělými; ani je zakazovat, ani oceňovat. Stát privileguje rodinu, což by ideálně neměl, ale je to omluveno alespoň tím, že v ní přicházejí na svět noví občané. Jsou-li však státní privilegia nesprávná obecně, cestou ke spravedlnosti není zavádět privilegia nová.
Pro soulad konzervativní a klasicky liberální pozice svědčí i důvod zásadnější. Týká se schismatu v liberalismu samotném. Klasický liberalismu usiluje o svobodu jednotlivce, co nejméně státních donucení a co nejnižší daně. Neusiluje o výslední rovnost ve společnosti či stejnou akceptaci všech životních stylů. Nesouhlasí-li lidé s nějakým přesvědčením či životním stylem, mají mít svobodu to dávat nenásilně najevo. Moderní liberalismus však za svého největšího nepřítele nepovažuje státní donucení a omezení svobody, nýbrž tradiční normy, konvence a morálku. Proto usiluje o faktickou rovnost všech lidí a jejich životních stylů; a tedy i o státní donucení, jež zabraňují jedněm dávat najevo svou nelibost s životním stylem druhých. Moderní liberalismu požaduje více státu: podporuje kvóty a privilegia pro ženy a menšiny, kodexy „politické korektnosti“ a zákazy diskriminace, jež omezují svobodu slova a sdružování.
Klasický liberalismus si je naopak vědom, že nejsvobodnější společnost, tj. společnost s nejmenším státem a nejnižšími daněmi, bude prakticky fungovat jen tehdy, když mnohé společensky potřebné funkce nebude vykonávat stát, nýbrž někdo jiný. A právě mnohé zásadní společenské funkce nejlépe řeší stabilní, tradiční rodina. Pro společnost jako celek je rodina tou nejlepší sociální jistotou a výhodou. Společnost, jež se chová podle tradičních morálních hodnot, nepotřebuje tolik státu – jak represivního, potírajícího kriminalitu, tak i sociálně pečovatelského. Společnost, v niž naopak tradiční hodnoty upadají a tzv. alternativní životní styly kvetou, si rozsáhlý a socialistický stát vyžaduje – k potírání kriminality, jež doprovází alternativní životní styly, ale i k zaopatřování jejich negativních zdravotních či sociálních důsledků. Proto logicky a nutně si morálně libertinská společnost vyžaduje rozsáhlý pečovatelský stát; a omezený, liberální stát je možný jen v morálně tradiční a konzervativní společnosti (což nebylo tajemstvím pro teoretiky ani jedné, ani druhé strany: moderní liberálové jako John Rawls či Richard Rorty jsou státními socialisty, klasičtí liberálové jako Friedrich Hayek či Frank Meyer morálními konzervativci).
Roman Joch
http://www.ihned.cz/1-10072050-18263220-003000_d-f3
ahojky ahojky ahojky ahojky ahojky ahojky ahojky ahojky ahojky ahojky
Ahojky co děláte??????????
Co mám dělat, když se nudim????????????
Tak přimej odkaz bohužel nefunguje.
Klip najdete tak ze vstoupite na http://www.c-span.org a tam zadate do vyhledavace jmeno Larry Wilkerson
Larry Wilkinson mluví o Blízkém východě a zahraniční politice.
Tohle by mohlo tady pár lidem otevřít oči a odradit je od slepé podpory součansé americké politiky.
[url]http://www.c-span.org/Search/basic.asp?ResultStart=1&ResultCount=10&BasicQueryText=larry+wilkerson[/url]
K čemu by, podle Vás, vedla vysoká zaměstnanost žen v placeném zaměstnání v době, kdy mají současně pečovat o dítě v domácnosti?
průběh války v Iráku
jake mazani? sam jsem uvedl webovou stranku, kde vsechny clanky, ktere uvadis jsou a kazdy si jemuze precist. jenom nechci zahltit ttoto diskusni forum desitkami stran textu, ktere proste zkopirujes odjinud. Tvoje osobni nazory si sem dale po libosti pis. takze jeste jednou, pro vsechny zajemce o myslenkovy svet psychopata, jdete na http://sweb.cz/messin