Diskuse

Příspěvků : 1 237 - Diskuse

  1. Peter Frišo : 30.12.2004 v 17.04

    Hej pán Matejíček, však to sa vám snažím vysvetliť, že prvotná otázka bola položená zle… čiže máte pravdu, ak bol Mohamed pravým prorokom, islam by bol pravdivý. Ak neviete správne položiť otázku a treba vás k tomu dotlačiť, potom nie je div, že keď vás k tomu nasmerujem – mojou snahou nebolo podať dôkaz – tak mi láskavo chcete objasniť to, čo už mi bolo od začiatku jasné. Pravda prečo je Ježiš Kristus Bohom jednak nebolo vôbec zmyslom mojej odpovede, jednak nie je dôvod riešiť to na tomto diskusnom fóre.

  2. Mirek Dočkal : 29.12.2004 v 0.33

    Ad neposlušnost: Pak ale myslíte na jejich neposlušnost vůči Bohu, jak ho vidíte vy, takže reálně je vlastně kritizujete za to, že neposlouchají vás :-) . Přece jen je zde ale, pokud vím, váš vnitřní problém i z hlediska vašeho vlastního názoru na svět: můžete jim vlastně poradit něco lepšího? Pokud vím, v křesťanské a specificky katolické morálce platí preference vlastního svědomí (i kdyby bylo spojeno s materiálním hříchem). Takže kdybyste měl poradit člověku, který by se vás ptal, zda se má rozhodnout podle svého svědomí a někoho třebat znásilnit nebo se rozhodnout proti svému svědomí a nechat ho být, tak byste mu vlastně MUSEL poradit znásilnění. (Je to samozřejmě spekulace, protože člověk s jistotou ve svém svědomí by se vás vůbec neptal.) A možnost, reálnost chybného svědomí se v křesťanství uznává, a uznává se i povinnost následovat takové svědomí člověkem, který ho má. Takže byste měl pouze možnost jej zastavit silou, což většina křesťanských směrů povoluje, doporučuje či přikazuje.

    Ad Lorenz: jasné je, že morálně nebyl nic moc, ale etologie je bezpochyby věda, bezpochyby souvisí s morálkou a Lorenz bezpochyby založil její základy, tady těžko nějaké zaštiťování se Voegelinem pomůže.

    Ad intenzita skuhrání na poměry doma a okolo nás: myslíte to tak, že křesťané skuhrají méně? Jinak řečeno: máte pocit, že třeba věřící pracovníci Občanského institutu k těmto poměrům mlčí, usmívají se a přikyvují? :-) Nebo máte na mysli skuhrání bez aktivit a pokusů o zlepšení?

    Anarchie jako vláda silnějšího: nevím jak to plyne z etymologie, ale rozhodně ne z ideologie, ta jde zcela proti tomuto vymezení. Ideálem anarchie je odstranit moc jednoho člověka nad druhým, a také utlačovatelskou moc indoktrinovaných myšlenek nad lidmi – to vypadá hodně utopicky, ale minimalizovat tuto moc tam, kde to jen jde, na tom nic utopického myslím není. Ale to bylo spíš na diskusi se Slačálkem a dalšími anarchisty, nejsem k tomu příliš kompetentní (i když možná víc než někteří zdejší diskutéři :-) .

    Ad Nezabiješ: Samozřejmě je problém už s interpretací: sahá od jakéhokoliv zabíjení jakýchkoliv zvířat (džinisté) přes “neprotivení se zlu násilím (zde už začínají křestanské směry – Tolstoj, kvakeři a spousta jiných) přes uznávání obrany, ale spojené s “nesuď, abys nebyl souzen” až po velmi úzké vymezení nevinnosti či různé křesťanské pragmatismy s nevinnými obětmi ve válkách. Ale Bakunin, Romane, by ti na to asi řekl, že boží “Nezabiješ” by tě zotročovalo jako jeho vnější příkaz, zatímco smyl má tento příkaz jen tehdy, vychází-li z tebe samého (a naprosto nebo téměř všichni anarchisté věří, že ten příkaz v sobě přirozeně máme, biologicky, psychologicky či jinak – podle naturelu jednotlivých anarchistů, kteří se ve zdrojích toho příkazu asi přesně shodovat nebudou. A co lidem brání zabíjet a trýznit? No, nejefektivněji zřejmě přesvědčení, že je to špatné, tedy že to nic dobrého nepřináší ani jim samým. Bůh jim v tom reálně nezabrání, jak víme – pokud sami neuznávají jeho existenci, ale uznávat Boží existenci a přitom neuznávat, že jeho příkazy jsou dobré a ve shodě s naší přirozeností – takových lidí už myslím zas tolik na světě není, aspoň na západě ne… To už na světě běhá mnohonásobně víc lidí, kteří zabíjejí a trýzní ve jménu Božím.

    Ad Hitler: ten ale přece věřil v prozřetelnost, že je vybrán, předurčen, on neměl pocit, že si ta pravidla dává sám.

    To by zatím stačilo, jen ještě k poslednímu číslu Bulletinu: proboha, Michale, Romane a ostatní, proč je v tom rodinném prohlášení věta, že komunismus podporoval na většině míst a většinu času potraty a rozvody? Vždyť to takhle napsané vypadá jako čistá lež v protikladu k veškeré zkušenosti! Z čeho jste při té formulaci vycházeli? Vždyť věškerá kultura, knihy, film, žurnalistika, veřejné mínění za komunismu bylo PROTI potratům a rozvodům, jestli se našly výjimky, tak to byly spíš jehly v kupce sena… Potraty byly selektivně doporučovány ženám “nepřátel režimu” za Stalina v Rusku, v Číně možná někdy od konce 70. let apod. Už jste zapomněli na ponižující komise, před které ženy musely v Česku chodit (a díky nimž se asi narodilo víc dětí, než kdyby nebyly)? Uvítám vysvětlení!

    Zdraví Mirek

  3. Roman Matějíček : 28.12.2004 v 8.33

    ANvíc mám dojem, že Ježíš Kristus je božím synem, sdílejícím s ním jeho božství v rámci svaté trojice (kterou, nemýlim-li se vysvětluje jinak římská církev a pravoslaví), ale to již pokládám za drobounký detail.

  4. Roman Matějíček : 28.12.2004 v 8.32

    A co kdyby ta věta vypadala takto? Čo sa týka islámu, je pravdivý, lebo Alláh je Boh. Pak by nebyla pavdivá? To je asi to, na co jsme narážel. Tvrdit “Moje náboženství je pravé, protože můj bůh je pravým bohem” je asi na té samé úrovni, jako říkat “já mám pravdu, protože mám pravdu”. Je to možná výrok, pravděpdobně Váš názor (a víra), ale tím to končí. Žádný racionální důvod nebo argument to není a ani být nemůže.

  5. Peter Frišo : 27.12.2004 v 18.24

    Niet za čo, v tej jedinej vete je totiž podstata kresťanstva, ak by táto nebola pravdivá, tak by nebolo pravdivé ani kresťanstvo, čiže otázka, ktorá tu bola položená, prečo kresťanstvo, keď aj iné náboženstvá majú nejaké arci podobné morálne zásady je nesprávna. Otázka prečo kresťanstvo má význam jedine ak sa pýtate, či bol Ježiš Bohom.

  6. Roman Matějíček : 27.12.2004 v 14.21

    Peter Frišo: Děkuji. Vaše věta “čo sa týka kresťanstva, je pravidvé, lebo Ježiš Kristus je Boh” mi zcela stačí.

  7. Peter Frišo : 23.12.2004 v 19.17

    Lorenz bol česky je na to pekné slovo břýdil… nakoniec ako mnoho ďalších “vedcoch” v spoločenských vedách,… Eric Voegelin dosť dobre popísal v základoch tento úpadok spoločenských vied jednak v Spomienkach na život a filozofiu a v kapitolke v zobrených spisoch nazvaných Kouzlo extremu…

    Lorenz je Darwinista a relativista… celkovo velmi chaby vedec.

    čo sa týka kresťanstva, je pravidvé, lebo Ježiš Kristus je Boh, či sa vám to páči, alebo nie a to je dôvod prečo sme kresťania, lebo dávame prednosť pravde pred životom v lži

    čo sa týka anarchistov – predovšetkým takú zločineckú ideológiu nepokladám hodnú odpovede… anarchista by mal sedieť vo väzení, chránil by tým nielen spoločnosť, ale aj sám seba, keby totiž snažil svoje plány realizovať mal by pred sebou zrejme len niekoľko hodín života… každá anarchia je akože za slobodu, ale keby nastala, tak akúkoľvek slobodu neguje, mimochodom to dieťa keby bolo anarchistom, zrejme by sa jeho život dal počítať na hodiny, pre dieťa je lepšie keď poslúcha rodičov… ale ak sa výchova nepodarí – zrejme vtedy je anarchista na svete, človek tak pyšný, že nedokáže nikoho poslúchať, človek tak utopický, že si myslí, že môže existovať svet bez vlády, mimochodom ohrdnúť tisícami rokov empírie pre ďalší sociálny experiment, ďalšiu krvavú konkretizáciu utópie je dosť nechutné.

  8. Roman Matějíček : 23.12.2004 v 17.21

    Pane Povolný, máte pravdu, hovořil jsem na Vás.

    Konrád Lorenz předkládá hypotézu, kterou zakládá na svém pozorování přírody. Z jeho pozorovnání vznikla věda. Lze tedy předpokládáat, že minimálně v těchto svých pozorováních byl schopen dosahovat jisté míry přesnosti. Proč by tomu nemohlo být jinak i v jeho tezi o morálce lidské?

    Pokud se podíváte na současné společenské vědy, neunikve Vám, že se drtivá většina vědců shoduje na tom, že modely chování jak jednolivců, tak celých společenstev, vytvářejí sociální mechanismy, které jim pomáhají přežít. Takovým mechanismem je podle mého názoru i morálka. To se nijak dramaticky neličí od tvrzení KL. Náboženství je pochopitelně také takovým mechanismem. V různých oblastech vnikla náboženství různá. Přesto všechna řeší základní otázky lidské bytosti – kdo jsem, kam patřím, co je správné dělat, co bude až zemřu. Z tohoto pohledu jsou si všechna náboženství rovna. Neexistuje žádný objektivní (jak správně říkáte) způsob jak určit, které náboženství je lepší, avšak podle mého názoru ani existovat nemůže. Pokud ovšem přijmete za svou tezi, že náboženství je výtvor lidí určený k přežití. Druhé zajímavé zjištění sociálnícg vědců říká, že mechanismy, které ztŕatí postupem času svůj smysl, jsou po určitém stadiu stagnace a zakonzervování ze společnsoti vnitřním tlakem odstraněny. Proto se domnívám, že víra a náboženství (domnívám se, že se jedná o dvě různé věci, a to ještě nehovořím ani o církvi) jsou a mají být striktně soukromou záležitostí a jejich přesah do obecné sféry by měl být minimální.

  9. Jiří Povolný : 23.12.2004 v 16.44

    Pane Matějíčku,

    Sice mě oslovujete jako p.Petrlu, ale evidentně jste odpovídal na můj příspěvek, takže:

    My se přece nedohadujeme o tom, jaký byl KL vědec, ale o jeho názorech na morálku a o Vašem výroku, že byl věřícím křesťanem – že byl aktivním nacistou, jste cudně zamlčel. Jeho názory na morálku považuji za bezcenné (nevěřím ani, že byly míněny upřímně), kvůli jeho vlastní morálce, kterou pružně měnil podle situace a mocenských poměrů. Stejně měnil i názory na morálku nebo je alespoň podle situace zastíral – ke svým válečným výrokům ohledně rasistické selekce se později nechtěl znát a těžce mlžil, bohužel byly doloženy. Dovedu si představit, že by KL bez problémů “vědecky” dokazoval správnost a závaznost muslimské morálky, pokud by Rakousko hypoteticky ovládli muslimové. Silně pochybuji o Vašem výroku, že byl věřícím křesťanem, jako o tom pochybuji např. u Hitlera.

    Morálku beru jako danou Bohem a nám lidem zjevenou skrze Starý zákon a Ježíše Krista. Pokud se jí budu řídit, dosáhnu, že to tu v našem slzavém údolí proklepu tím pro mne nejlepším možným způsobem. V tom mám značnou jistotu, kterou mi (a věřím, že i panu Jochovi) těžko někdo nabourá. Proč věřím zrovna křesťanské morálce – protože jiná náboženství mají onen morální systém přece jen v určitých bodech odlišný a já se, po rozumném zvážení v těchto bodech, přikláním k tomu křesťanskému řešení (např. občas bych raději ve vzteku jako žid také řešil metodou zub za zub, ale po zchladnutí a v klidu si znovu uvědomím, že to křesť. řešení je lepší). Jak jsem uvedl a p.Joch též je morálka přímo propojena s vírou. Nedá nijak vědecky dokázat ani vyvrátit, že tato morálka je správná nebo lepší než druhá. Ovšem empiricky jsem si v životě mnohokrát ověřil, že je lépe se tou křesťanskou morálkou, jak ji hlásá magisterium církve katolické, řídit, než se jí neřídit nebo ji všelijak vychytrale obcházet. Mám zkušenost s bývalými spolužáky, zaměstnanci, sousedy atd., že např. intenzita jejich skuhrání na poměry doma a okolo nich je nepřímo úměrná tomu, nakolik uznávají a dodržují křesťanskou morálku. Moje osobní zkušenosti potvrzují totéž – když jsem se neřídil kř.morálkou, bylo to vždycky k mé škodě okamžité či budoucí.

    Morálka je dána náboženstvím a společnost bezbožná (= pohanská) visí morálně ve vzduchu a podle mne je vždy převálcována jinou společností, mající sílu náboženské morálky. Evropa se buď vrátí ke křesťanské morálce, anebo bude mít tu muslimskou – muslimové ovšem s nikým diskutovat o morálce nebudou, ti ji nařídí a šlus.

    Apropo i vy píšete, že KL morálně zásadně selhal – podle jaké morálky tak soudíte?

    Přeji Vám požehnané svátky

    Jiří Povolný

  10. Ondřej Slačálek : 23.12.2004 v 2.17

    Text, původně zaslaný časopisu Agora, vydávanémuve spolupráci s OI. Neotištěn, ponechán bez odpovědi. Inu, když se dělá propaganda…

    Když se dělá propaganda…

    V sedmém čísle časopisu Agora se objevil vedle rozsáhlého článku se sugestivním názvem ?Jsme ve válce!” o důležitosti války proti terorismu i stručný článek kritizující Bushe a USA. Pochopitelně nemohl být ponechán bez odpovědi a tak hned na následující stránce vysvětlit šéfredaktor Jan Šmíd svým čtenářům, co si mají myslet. Mimo jiné v reakci na tvrzení, že Kambodža byla jednou z obětí válečné politiky USA, uvedl:

    ?Kambodža: nechápu, proč proboha provedli /Američané, pozn. OS/ tuhle invazi. I kdyby zachránili život těm třem miliónům Kambodžanů, které vyvraždili Rudí Khmérové, stejně by se vděku nedočkali. Když jde o to dodržovat ony gumové ?zásady mezinárodního práva”, musí jít život tři miliónů Asiatů stranou, že?”

    Autor tak svým čtenářům a čtenářkám sugeruje, že USA zasahovaly v Kambodži kvůli zvěrstvům Rudých Kmehrů. Pravda je ovšem dosti odlišná.

    USA začaly bombardovat Kambodžu v roce 1969, v době, kdy byly Rudí Kmehrové opoziční stranou, a vyvrcholilo (a skončilo) dva roky před jejich nástupem k moci, roku 1973. Šlo jim o základny Vietcongu a bombardování bylo součástí probíhající vietnamské války. Zemřelo kvůli němu podle údajů univerzity v Yale 50 ? 150 tisíc civilistů a civilistek.

    Právě bombardování vedlo zemi k rozkladu a významně posílilo Rudé Kmehry, kteří se roku 1975 stali vládnoucí stranou. Zahájili otřesnou krutovládu. Neukončily ji USA, ale Vietnam ? kambodžští tyrani totiž byli mimo jiné rasisticky protivietnamští a podnikli za hranice Vietnamu několik ozbrojených útoků, nehledě na masakry vietnamské menšiny v samotné Kambodži. Jak uvádí Noam Chomsky, reakce USA byla poučná. Tisk odsoudil asijské “prušáky”, za jejich odporné porušení mezinárodního práva. Byli tvrdě potrestáni za svůj zločin, kterým bylo, že opovážili přerušit Pol Potovy masakry ? nejprve čínskou invazí podporovanou USA, pak tím, že na ně USA uvalily extrémně tvrdé sankce. Vyhnané činitele uznávaly USA jako oficiální vládu Kambodže a podporovala je kvůli jejich kontinuitě s Pol Potovým režimem, jak vysvětlilo ministerstvo zahraničí. USA nepříliš jemně podporovaly Rudé Kmehry v jejich pokračujících útocích na Kambodžu.” Nedůvěřuje-li pan Šmíd Chomskému, lze doplnit citaci bývalého poradce pro národní bezpečnost USA Brzezinského: ?Povzbuzoval jsem Čínu, aby podporovala Pol Pota. Pol Pot odporný. My jsme ho podporovat nemohli, ale Čína mohla.” Dlužno dodat, že za vlády prezidenta Reagana se USA zbavily i těchto skrupulí a přímo (i když tajně) Rudé Kmehry podporovaly, jak to dokumentuje např. investigativní novinář John Pilger.

    Sečteno a podtrženo: USA proti Rudým Kmehrům nijak nevystoupily, naopak pro ně svým bombardováním připravili vhodné podmínky a pak je podporovaly ? mj. i s použitím oněch Šmídem tak kritizovaných ?gumových zásad mezinárodního práva.

    A mimochodem počty obětí jejich krutovlády se těžko počítají, od boku vystřelené číslo tři miliony je ale patrně nadsazené. Univerzita v Yale uvádí 1,7 milionu (což byla více než pětina kambodžské populace), ministerstvo zahraničí USA dokonce uvádělo 1,2 miliony. Na naprosté odpornosti zločinu a celého režimu Rudých Kmehrů to samozřejmě nic nemění ? jen by si to mrtví možná zasloužili, aby se o nich nelhalo. Jenže ? když se dělá propaganda, musí jít pravda stranou, že?

    (os)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?