Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
Záchody a sprchy budou i nadále rozděleny podle pohlaví, jak jsou lidé zvyklí… Nyní bude přestupkem, pokud někdo použije určité toalety, které neodpovídají jeho...
Minulý týden norská Rada pro vyšetřování ve zdravotnictví (nezávislá státní organizace, zabývající se problémy ve zdravotnictví a sociální péči) oznámila, že reviduje stávající pokyny...
Přes čtyřicet chicagských pomníků je v ohrožení. Chicagská městská komise po několikaměsíčním zkoumání vytvořila seznam 41 z celkem pěti set městských pomníků, o jejichž...
Môj článok mal byť apelom na nevyhnutnosť dodržiavania určitej výšky morálneho štandardu v každej oblasti života spoločnosti a teda aj v politike. Práve toto považujem za rozhodujúci a určujúci prvok, ktorého uprednostňovaním pred všetkým ostatným je možné vybudovať a zaistiť harmonický chod spoločnosti.
Nie som politik a môj článok nemal ambíciu navrhnúť celkom konkrétne kroky k uskutočneniu zodpovedajúcich politických a ekonomických zmien. Som však hlboko presvedčený o tom, že nijaké, ani tie najlepšie vyzerajúce riešenia neprinesú nikdy želaný, dlhodobý a trvalo udržateľný prospech ak ľudia, tieto zmeny uskutočňujúci, nebudú samotní spĺňať určité, už spomínané, vysoké morálne štandardy. To je základ, bez ktorého sa nepohneme ďalej!
Ak ľudia tento základ nebudú chcieť akceptovať, každý spoločenský systém, vybudovaný na iných základoch, bude mať určité dlhšie, alebo kratšie trvanie, avšak nakoniec, tak ako všetky doterajšie systémy v dejinách ľudstva, sa vždy zrúti.
Padol Egypt, padlo staroveké Grécko, padol Rím, padla Hitlerova tisícročná ríša, padol komunizmus, ktorý tu mal byť na večné časy a zákonite musí padnúť aj súčasný systém, pretože tak, ako vo všetkých predchádzajúcich prípadoch, aj v ňom už celková morálna prehnitosť vo všetkých oblastiach života spoločnosti dosahuje svojho vrcholu. Dosahuje vrcholného bodu zlomu, za ktorým, tak ako tomu bolo vždy doposiaľ, nasleduje už iba strmhlavý pád nadol.
Už pred 5000 rokmi boli ľudstvu ukázané princípy, na ktorých má byť budovaná spoločnosť, ak má byť úspešná, harmonická a vývoj v nej trvalo udržateľný. Tieto princípy sú zhrnuté v Desatore! Ľudstvo dneška ich pozná, hovorí o nich, ale je na míle vzdialené od toho, aby podľa nich aj žilo. Či už každý človek sám vo svojom osobnom živote, alebo spoločnosť ako celok, ktorá by dodržiavanie týchto princípov zahrnula do svojho zákonodárneho systému.
Avšak každá spoločnosť a každý systém, ktorý sa neriadi princípmi Desatora sa musí skôr či neskôr zákonite zrútiť! Čím neskôr, tým zásadnejšie! Pohľad do vzdialenej i nedávnej histórie je toho dôkazom!
Na tejto planéte a v tomto stvorení totiž nemá stáleho trvania nič, čo sa nepopiera o základné princípy Desatora, čiže o Vôľu Božiu! Ak teda súčasní politici nebudú sami osobne vnútorne stáť na týchto princípoch, žiť nimi a aktívne ich uplatňovať pri všetkom, čo robia, k nijakej významnej a zásadnej zmene k lepšiemu nebude môcť nikdy dôjsť.
Volnému trhu se vymykají firmy, které z titulu své “výrobní” činnosti nemusí čelit žádné konlkurenci. Vezmeme si např. ČEZ monopolní výrobce elektřiny. ČEZ inkasuje od každého spotřebitele pravidelně a soustavně zálohové měsíční platby. Běda tomu, kdo neplatí, ČEZ má svoje “komando”, které přinutí každého neplatiče buď k zaplacení, anebo k odpojení. Takže ČEZ vlastně nemusí s nikým soutěžit, a cenu elektřiny si určuje bez ohledu na skutečné výrobní náklady. Cena elektřiny je určena cenotvorbou v rámci EU bez ohledu na solventnost spotřebitelů(která je u českých spotřebitelů nižší než německých) a bez ohledu na to zda šetřím či nikoliv. Obdobně je to s vodárenskými společnostmi. Musím trvale a pravidelně splácet spotřebovanou vodu. Jakmile začnu šetřit, tak místo toho, aby se cena snížila, VaKy cenu vody zvyšují. Je to v příkrém rozporu s tržním proncipem. V obchodě, když zákazníci šetří a rohlíky nejdou na odbyt, tak se cena rohlíku sníží. U vody, elektřiny či plynu tomu tak bohužel není. A to je ten vydřidušský kapitalismus.
“Existuje dostatek důkazů o tom, že děti vychovávané rodiči stejného pohlaví si vedou stejně dobře jako děti vychovávané heterosexuálními rodiči. Více než 25 let výzkumů zdokumentovalo, že neexistuje vztah mezi sexuální orientací rodičů a zdravým emočním, psychosociálním a behaviorálním vývojem dítěte. Tato data neukázala žádné riziko pro děti v důsledku výchovy v rodině s 1 nebo více homosexuálními rodiči. Svědomití a pečující dospělí, muži i ženy, heterosexuální nebo homosexuální mohou být vynikajícími rodiči. Práva, výhody a ochrany civilního manželství mohou tyto rodiny ještě více posílit.”
Gregory M. Herek, profesor psychologie na University of California at Davis, editor řady akademických žurnálů, soudní znalec a mezinárodně uznávaná autorita v oblasti výzkumu sexuální orientace, publikoval v roce 2006 v American Psychologist, oficiálním odborně recenzovaném akademickém žurnálu Americké asociace psychologů, vědecké důkazy týkající se politické debaty ohledně uznání stejnopohlavních partnerství.
“Navzdory značně různé kvalitě vzorků, návrhům výzkumů, způsobům měření a technikám pro analýzu dat, dosavadní výsledky byly pozoruhodně shodné. Empirické výzkumy dosud shodně nezjistily spojitost mezi prospěchem dětí a sexuální orientací jejich rodičů. Pokud by gayové, lesby nebo bisexuálové byly přirozeně méně schopnými rodiči než jinak srovnatelní heterosexuálové, jejich děti by vykazovaly problémy nezávisle na typu vzorku. To zcela jasně nebylo zjištěno. Kvůli vytrvalému neúspěchu vyvrátit nulovou hypotézu v této výzkumné literatuře leží důkazní empirické břemeno na těch, kteří tvrdí, že se dětem rodičů sexuální menšiny vede hůře než dětem heterosexuálních rodičů.”
Timothy J. Biblarz, profesor a vedoucí katedry sociologie University of Southern California, a Judith Stacey, profesorka sociální a kulturní analýzy a vedoucí vysokoškolského studia New York University, publikovali v lednu 2010 v předním odborně recenzovaném žurnálu zabývajícího se rodinou Journal of Marriage and Family metaanalýzu 81 studií od roku 1990 porovnávající výchovu dětí homosexuálními a heterosexuálními rodiči. Konstatovali:
“Žádný výzkum nepodporuje široce zastoupené přesvědčení, že prospěch dětí je ovlivněn pohlavím rodičů.”
Americká asociace psychologů, Americká asociace psychiatrů a (americká) Národní asociace sociálních pracovníků, přední organizace odborníků na duševní zdraví a behaviorálních vědců, v roce 2007 podaly z pozice institutu přátel soudu odbornou zprávu pro Nejvyšší soud státu Kalifornie obsahující komplexní a vyvážený přehled vědecké a odborné literatury, v níž uvedly:
“Neexistuje žádný vědecký základ pro názor, že gayové a lesby jsou jakkoliv méně vhodnými či schopnými rodiči než heterosexuální rodiče nebo že jsou jejich děti jakkoliv méně psychologicky zdravé a adjustované. Při porovnání výsledků mnoha různých forem rodičovství je kriticky důležité dělat odpovídající srovnání. Například rozdíly v důsledku počtu rodičů v domácnosti nemohou být připisovány pohlaví nebo sexuální orientaci rodiče. Výzkum v domácnostech s heterosexuálními rodiči obvykle ukazuje – pokud nejsou jiné rozdíly – že dětem se daří lépe u dvou rodičů než u jednoho. Obvykle citované výzkumné studie v tomto ohledu ale nezkoumají sexuální orientaci rodiče, a proto neumožňují vyvozovat jakékoliv závěry ohledně důsledků toho mít heterosexuální nebo jiné rodiče, případně rodiče stejného nebo různého pohlaví. Ve skutečnosti vědecké výzkumy, který přímo srovnal výsledky dětí mající rodiče gaye a lesby s výsledky dětí mající heterosexuální rodiče, byly pozoruhodně shodné ve vykazování úplně stejné vhodnosti a schopností rodičů leseb a gayů jako heterosexuálních rodičů, a jejich dětí stejně psychologicky zdravých a dobře adjustovaných jako u heterosexuálních rodičů. Přátelé soudu zdůrazňují, že rodičovské schopnosti gayů a leseb a pozitivních důsledků pro jejich děti nejsou oblastí, v níž se důvěryhodní vědečtí výzkumníci rozcházejí. Prohlášení předních organizací expertů v této oblasti reflektují profesionální shodu na tom, že děti vychovávané lesbami nebo gayi se neliší v žádném podstatném ohledu od těch vychovávaných heterosexuálními rodiči. Žádný důvěryhodný empirický výzkum nenaznačuje opak. Umožnění stejnopohlavním párům se legálně oženit nebude mít žádný škodlivý vliv na děti vychovávané v hterosexuálních domácnostech, ale přinesou prospěch dětem vychovávaných stejnopohlavními páry.”
Kanadská asociace psychologů v roce 2005 uvedla:
“Názory, že dospělí gayové a lesby nejsou vhodnými rodiči, nebo že je narušen psychosociální vývoj dětí gayů a leseb, nemají žádný vědecký základ. Naše pozice vychází z přezkumu reprerezentujícím na 50 empirických studií a nejméně dalších 50 článků a knižních kapitol a nezávisí na výsledcích jedné studie.”
zdroj ZDE
Kanadská asociace psychologů v roce 2006 uvedla:
“Přezkum psychologicého výzkumu zaměřeného na prospěch dětí vychovávaných rodiči stejného a různého pohlaví nadále ukazuje, že neexistují žádné spolehlivé rozdíly v jejich psychickém zdraví nebo sociální adjustaci a že matky lesby a otci gayové nejsou méně vhodnými rodiči než jejich heterosexuální protějšky.”
Přezkum literatury připravený pro Australskou společnost psychologů v roce 2007 uvádí:
“Literatura studující rodiny ukazuje, že předurčení prospěchu dětí přispívají rodinné procesy (jako kvalita rodičovství a rodinné vztahy) a nikoliv rodinná struktura sama o sobě jako je počet, pohlaví, sexualita nebo stav soužití rodičů. Výzkum ukazuje, že rodičovství a vývoj dětí v rodinách, kde jsou rodiči lesby nebo gayové, jsou pravděpodobně přinejmenším stejně tak vhodné jako v rodinách s heterosexuálními rodiči, navzdory tomu, že značná právní diskriminace a nerovnost nadále představuje pro tyto rodiny důležité výzvy. Hlavní důvod uváděný (zákonodárci) neumožňujícím svatbu se svobodně vybranou osobou pokud je stejného pohlaví je neplatné tvrzení že je to v nejlepším zájmu dětí, a že děti ‘potřebují’ nebo že si ‘vedou lépe’ v rodinách s rodiči s různým pohlavím. Jak ukazují přezkumy, prohlášení a doporučení napsaná mnoha experty a odbornými orgány, tento názor není podložen výzkumem rodin a ve skutečnosti je prosazování tohoto názoru a zákonů a veřejných programů, které jej ztělesňují, nepochybně v rozporu s prospěchem dětí.”
Hlavní odborné organizace podporující výchovu dětí homosexuálními páry:
American Academy of Child and Adolescent Psychiatry
založena 1953; 7,5 tisíce členů
American Academy of Family Physicians
založena 1947; 94,5 tisíce členů
American Academy of Pediatrics
založena v roce 1930; 60 tisíc členů
American Medical Association
1847; 245 tisíc členů
American Psychiatric Association
založena v roce 1844, 38 tisíc členů
American Psychoanalytic Association
založena 1911; 3,5 tisíce členů
American Psychological Association
založena v roce 1892, 150 tisíc členů
American Sociological Association
založena 1905; 14 tisíc členů
Canadian Psychological Association
založena v roce 1939, 5 tisíc členů
Child Welfare League of America
založena 1920
National Association of Social Workers
založena v roce 1955, 150 tisíc členů
North American Council on Adoptable Children
založena 1974; 1,5 tisíc členů
Royal College of Psychiatrists
založena 1841; 13,5 tisíce členů
články autora O autorovi
Vytisknout Poslat e-mailem
Dovolím si poznamenat k článku markuse několik drobností, pročetl jsem si článek na odkazovaném blogu a píšu reakci. “že za každú vykonanú prácu by mala byť pracovníkom poskytnutá primeraná a zodpovedajúca protihodnota. Protihodnota, plne adekvátna odvedenému pracovnému výkonu. Tak je to totiž férové, spravodlivé a ľudské.”
Autor zde silně kritizuje volný trh z pozice morality (spravedlnosti). Myslím, že autor nepochopil princip volného trhu (proto ta citace) a dopouští se stejné chyby jako někteří ekonomové (Karl Marx, John Locke, Adam Smith) a to tím, že odvozuje spravedlivou mzdu od pracovního výkonu. Jenže to je omyl, spravedlivou cenu zboží (a z ní pak odvozenou mzdu) tvoří střet poptávky a nabídky na základě subjektivních preferencí nakupujících. Tedy pro názornost, člověk může dřít 12 hodin za den a po několika měsícíh vytvořit výrobek, ale pokud ho neprodá (nikdo ho nebude chtít koupit) pak jeho práce neměla z ekonomického hlediska cenu a tudíž mzda je nulová. Tedy sparvedlivá protihodnota za odvedenou práci vychází z ceny zboží nikoli z odvedeného pracovního výkonu. Ve finále se karta obrací a nespravedlivá je pak koncepce markuse, protože na čí úkor by měla být vyplácena mzda (pokud bude vyšší než mzda odvozená z tržní ceny) pracovníka, který ji dostal na základě “objektivní ?!?” hodnoty práce??
Nie, neverím v komunistické ideály, ale som presvedčený, že ilúzia samospasiteľnosti viery vo voľný trh je istou cestou do skazy. Trh jednoducho musí byť regulovaný! Čím? No predsa ľudskosťou, aby dostal ľudský rozmer a nestal sa neľudským a bezohľadným tak, ako je tomu dnes.
markus, markus, markus dajte sa vyšetriť! A neviem čo robite na tomto fóre vy ste preca socialista ako višitý!!!
Nenašel jsem zde žádný článek, který by podněcoval k agresi proti homosexuálům. Vy ano? Nesouhlas je ovšem něco jinýho…
Tak to mi uniklo, o to mám větší radost. No minimálně jsou stejně homofobní jako byl Adoušek.
Oni taky Občanský institut se do Parlamentu nechystá
Ale co by mě zajímalo, v jakých názorech si institut notuje s Ádou ?
Mám radost, mám velkou radost, že vy jako Občanský institut se do parlamentu nedostanete. V některých názorech byste si mohli s Ádou notovat.
Môj článok mal byť apelom na nevyhnutnosť dodržiavania určitej výšky morálneho štandardu v každej oblasti života spoločnosti a teda aj v politike. Práve toto považujem za rozhodujúci a určujúci prvok, ktorého uprednostňovaním pred všetkým ostatným je možné vybudovať a zaistiť harmonický chod spoločnosti.
Nie som politik a môj článok nemal ambíciu navrhnúť celkom konkrétne kroky k uskutočneniu zodpovedajúcich politických a ekonomických zmien. Som však hlboko presvedčený o tom, že nijaké, ani tie najlepšie vyzerajúce riešenia neprinesú nikdy želaný, dlhodobý a trvalo udržateľný prospech ak ľudia, tieto zmeny uskutočňujúci, nebudú samotní spĺňať určité, už spomínané, vysoké morálne štandardy. To je základ, bez ktorého sa nepohneme ďalej!
Ak ľudia tento základ nebudú chcieť akceptovať, každý spoločenský systém, vybudovaný na iných základoch, bude mať určité dlhšie, alebo kratšie trvanie, avšak nakoniec, tak ako všetky doterajšie systémy v dejinách ľudstva, sa vždy zrúti.
Padol Egypt, padlo staroveké Grécko, padol Rím, padla Hitlerova tisícročná ríša, padol komunizmus, ktorý tu mal byť na večné časy a zákonite musí padnúť aj súčasný systém, pretože tak, ako vo všetkých predchádzajúcich prípadoch, aj v ňom už celková morálna prehnitosť vo všetkých oblastiach života spoločnosti dosahuje svojho vrcholu. Dosahuje vrcholného bodu zlomu, za ktorým, tak ako tomu bolo vždy doposiaľ, nasleduje už iba strmhlavý pád nadol.
Už pred 5000 rokmi boli ľudstvu ukázané princípy, na ktorých má byť budovaná spoločnosť, ak má byť úspešná, harmonická a vývoj v nej trvalo udržateľný. Tieto princípy sú zhrnuté v Desatore! Ľudstvo dneška ich pozná, hovorí o nich, ale je na míle vzdialené od toho, aby podľa nich aj žilo. Či už každý človek sám vo svojom osobnom živote, alebo spoločnosť ako celok, ktorá by dodržiavanie týchto princípov zahrnula do svojho zákonodárneho systému.
Avšak každá spoločnosť a každý systém, ktorý sa neriadi princípmi Desatora sa musí skôr či neskôr zákonite zrútiť! Čím neskôr, tým zásadnejšie! Pohľad do vzdialenej i nedávnej histórie je toho dôkazom!
Na tejto planéte a v tomto stvorení totiž nemá stáleho trvania nič, čo sa nepopiera o základné princípy Desatora, čiže o Vôľu Božiu! Ak teda súčasní politici nebudú sami osobne vnútorne stáť na týchto princípoch, žiť nimi a aktívne ich uplatňovať pri všetkom, čo robia, k nijakej významnej a zásadnej zmene k lepšiemu nebude môcť nikdy dôjsť.
Volnému trhu se vymykají firmy, které z titulu své “výrobní” činnosti nemusí čelit žádné konlkurenci. Vezmeme si např. ČEZ monopolní výrobce elektřiny. ČEZ inkasuje od každého spotřebitele pravidelně a soustavně zálohové měsíční platby. Běda tomu, kdo neplatí, ČEZ má svoje “komando”, které přinutí každého neplatiče buď k zaplacení, anebo k odpojení. Takže ČEZ vlastně nemusí s nikým soutěžit, a cenu elektřiny si určuje bez ohledu na skutečné výrobní náklady. Cena elektřiny je určena cenotvorbou v rámci EU bez ohledu na solventnost spotřebitelů(která je u českých spotřebitelů nižší než německých) a bez ohledu na to zda šetřím či nikoliv. Obdobně je to s vodárenskými společnostmi. Musím trvale a pravidelně splácet spotřebovanou vodu. Jakmile začnu šetřit, tak místo toho, aby se cena snížila, VaKy cenu vody zvyšují. Je to v příkrém rozporu s tržním proncipem. V obchodě, když zákazníci šetří a rohlíky nejdou na odbyt, tak se cena rohlíku sníží. U vody, elektřiny či plynu tomu tak bohužel není. A to je ten vydřidušský kapitalismus.
“Existuje dostatek důkazů o tom, že děti vychovávané rodiči stejného pohlaví si vedou stejně dobře jako děti vychovávané heterosexuálními rodiči. Více než 25 let výzkumů zdokumentovalo, že neexistuje vztah mezi sexuální orientací rodičů a zdravým emočním, psychosociálním a behaviorálním vývojem dítěte. Tato data neukázala žádné riziko pro děti v důsledku výchovy v rodině s 1 nebo více homosexuálními rodiči. Svědomití a pečující dospělí, muži i ženy, heterosexuální nebo homosexuální mohou být vynikajícími rodiči. Práva, výhody a ochrany civilního manželství mohou tyto rodiny ještě více posílit.”
Gregory M. Herek, profesor psychologie na University of California at Davis, editor řady akademických žurnálů, soudní znalec a mezinárodně uznávaná autorita v oblasti výzkumu sexuální orientace, publikoval v roce 2006 v American Psychologist, oficiálním odborně recenzovaném akademickém žurnálu Americké asociace psychologů, vědecké důkazy týkající se politické debaty ohledně uznání stejnopohlavních partnerství.
“Navzdory značně různé kvalitě vzorků, návrhům výzkumů, způsobům měření a technikám pro analýzu dat, dosavadní výsledky byly pozoruhodně shodné. Empirické výzkumy dosud shodně nezjistily spojitost mezi prospěchem dětí a sexuální orientací jejich rodičů. Pokud by gayové, lesby nebo bisexuálové byly přirozeně méně schopnými rodiči než jinak srovnatelní heterosexuálové, jejich děti by vykazovaly problémy nezávisle na typu vzorku. To zcela jasně nebylo zjištěno. Kvůli vytrvalému neúspěchu vyvrátit nulovou hypotézu v této výzkumné literatuře leží důkazní empirické břemeno na těch, kteří tvrdí, že se dětem rodičů sexuální menšiny vede hůře než dětem heterosexuálních rodičů.”
Timothy J. Biblarz, profesor a vedoucí katedry sociologie University of Southern California, a Judith Stacey, profesorka sociální a kulturní analýzy a vedoucí vysokoškolského studia New York University, publikovali v lednu 2010 v předním odborně recenzovaném žurnálu zabývajícího se rodinou Journal of Marriage and Family metaanalýzu 81 studií od roku 1990 porovnávající výchovu dětí homosexuálními a heterosexuálními rodiči. Konstatovali:
“Žádný výzkum nepodporuje široce zastoupené přesvědčení, že prospěch dětí je ovlivněn pohlavím rodičů.”
Americká asociace psychologů, Americká asociace psychiatrů a (americká) Národní asociace sociálních pracovníků, přední organizace odborníků na duševní zdraví a behaviorálních vědců, v roce 2007 podaly z pozice institutu přátel soudu odbornou zprávu pro Nejvyšší soud státu Kalifornie obsahující komplexní a vyvážený přehled vědecké a odborné literatury, v níž uvedly:
“Neexistuje žádný vědecký základ pro názor, že gayové a lesby jsou jakkoliv méně vhodnými či schopnými rodiči než heterosexuální rodiče nebo že jsou jejich děti jakkoliv méně psychologicky zdravé a adjustované. Při porovnání výsledků mnoha různých forem rodičovství je kriticky důležité dělat odpovídající srovnání. Například rozdíly v důsledku počtu rodičů v domácnosti nemohou být připisovány pohlaví nebo sexuální orientaci rodiče. Výzkum v domácnostech s heterosexuálními rodiči obvykle ukazuje – pokud nejsou jiné rozdíly – že dětem se daří lépe u dvou rodičů než u jednoho. Obvykle citované výzkumné studie v tomto ohledu ale nezkoumají sexuální orientaci rodiče, a proto neumožňují vyvozovat jakékoliv závěry ohledně důsledků toho mít heterosexuální nebo jiné rodiče, případně rodiče stejného nebo různého pohlaví. Ve skutečnosti vědecké výzkumy, který přímo srovnal výsledky dětí mající rodiče gaye a lesby s výsledky dětí mající heterosexuální rodiče, byly pozoruhodně shodné ve vykazování úplně stejné vhodnosti a schopností rodičů leseb a gayů jako heterosexuálních rodičů, a jejich dětí stejně psychologicky zdravých a dobře adjustovaných jako u heterosexuálních rodičů. Přátelé soudu zdůrazňují, že rodičovské schopnosti gayů a leseb a pozitivních důsledků pro jejich děti nejsou oblastí, v níž se důvěryhodní vědečtí výzkumníci rozcházejí. Prohlášení předních organizací expertů v této oblasti reflektují profesionální shodu na tom, že děti vychovávané lesbami nebo gayi se neliší v žádném podstatném ohledu od těch vychovávaných heterosexuálními rodiči. Žádný důvěryhodný empirický výzkum nenaznačuje opak. Umožnění stejnopohlavním párům se legálně oženit nebude mít žádný škodlivý vliv na děti vychovávané v hterosexuálních domácnostech, ale přinesou prospěch dětem vychovávaných stejnopohlavními páry.”
Kanadská asociace psychologů v roce 2005 uvedla:
“Názory, že dospělí gayové a lesby nejsou vhodnými rodiči, nebo že je narušen psychosociální vývoj dětí gayů a leseb, nemají žádný vědecký základ. Naše pozice vychází z přezkumu reprerezentujícím na 50 empirických studií a nejméně dalších 50 článků a knižních kapitol a nezávisí na výsledcích jedné studie.”
zdroj ZDE
Kanadská asociace psychologů v roce 2006 uvedla:
“Přezkum psychologicého výzkumu zaměřeného na prospěch dětí vychovávaných rodiči stejného a různého pohlaví nadále ukazuje, že neexistují žádné spolehlivé rozdíly v jejich psychickém zdraví nebo sociální adjustaci a že matky lesby a otci gayové nejsou méně vhodnými rodiči než jejich heterosexuální protějšky.”
Přezkum literatury připravený pro Australskou společnost psychologů v roce 2007 uvádí:
“Literatura studující rodiny ukazuje, že předurčení prospěchu dětí přispívají rodinné procesy (jako kvalita rodičovství a rodinné vztahy) a nikoliv rodinná struktura sama o sobě jako je počet, pohlaví, sexualita nebo stav soužití rodičů. Výzkum ukazuje, že rodičovství a vývoj dětí v rodinách, kde jsou rodiči lesby nebo gayové, jsou pravděpodobně přinejmenším stejně tak vhodné jako v rodinách s heterosexuálními rodiči, navzdory tomu, že značná právní diskriminace a nerovnost nadále představuje pro tyto rodiny důležité výzvy. Hlavní důvod uváděný (zákonodárci) neumožňujícím svatbu se svobodně vybranou osobou pokud je stejného pohlaví je neplatné tvrzení že je to v nejlepším zájmu dětí, a že děti ‘potřebují’ nebo že si ‘vedou lépe’ v rodinách s rodiči s různým pohlavím. Jak ukazují přezkumy, prohlášení a doporučení napsaná mnoha experty a odbornými orgány, tento názor není podložen výzkumem rodin a ve skutečnosti je prosazování tohoto názoru a zákonů a veřejných programů, které jej ztělesňují, nepochybně v rozporu s prospěchem dětí.”
Hlavní odborné organizace podporující výchovu dětí homosexuálními páry:
American Academy of Child and Adolescent Psychiatry
založena 1953; 7,5 tisíce členů
American Academy of Family Physicians
založena 1947; 94,5 tisíce členů
American Academy of Pediatrics
založena v roce 1930; 60 tisíc členů
American Medical Association
1847; 245 tisíc členů
American Psychiatric Association
založena v roce 1844, 38 tisíc členů
American Psychoanalytic Association
založena 1911; 3,5 tisíce členů
American Psychological Association
založena v roce 1892, 150 tisíc členů
American Sociological Association
založena 1905; 14 tisíc členů
Canadian Psychological Association
založena v roce 1939, 5 tisíc členů
Child Welfare League of America
založena 1920
National Association of Social Workers
založena v roce 1955, 150 tisíc členů
North American Council on Adoptable Children
založena 1974; 1,5 tisíc členů
Royal College of Psychiatrists
založena 1841; 13,5 tisíce členů
články autora O autorovi
Vytisknout Poslat e-mailem
Dovolím si poznamenat k článku markuse několik drobností, pročetl jsem si článek na odkazovaném blogu a píšu reakci. “že za každú vykonanú prácu by mala byť pracovníkom poskytnutá primeraná a zodpovedajúca protihodnota. Protihodnota, plne adekvátna odvedenému pracovnému výkonu. Tak je to totiž férové, spravodlivé a ľudské.”
Autor zde silně kritizuje volný trh z pozice morality (spravedlnosti). Myslím, že autor nepochopil princip volného trhu (proto ta citace) a dopouští se stejné chyby jako někteří ekonomové (Karl Marx, John Locke, Adam Smith) a to tím, že odvozuje spravedlivou mzdu od pracovního výkonu. Jenže to je omyl, spravedlivou cenu zboží (a z ní pak odvozenou mzdu) tvoří střet poptávky a nabídky na základě subjektivních preferencí nakupujících. Tedy pro názornost, člověk může dřít 12 hodin za den a po několika měsícíh vytvořit výrobek, ale pokud ho neprodá (nikdo ho nebude chtít koupit) pak jeho práce neměla z ekonomického hlediska cenu a tudíž mzda je nulová. Tedy sparvedlivá protihodnota za odvedenou práci vychází z ceny zboží nikoli z odvedeného pracovního výkonu. Ve finále se karta obrací a nespravedlivá je pak koncepce markuse, protože na čí úkor by měla být vyplácena mzda (pokud bude vyšší než mzda odvozená z tržní ceny) pracovníka, který ji dostal na základě “objektivní ?!?” hodnoty práce??
Nie, neverím v komunistické ideály, ale som presvedčený, že ilúzia samospasiteľnosti viery vo voľný trh je istou cestou do skazy. Trh jednoducho musí byť regulovaný! Čím? No predsa ľudskosťou, aby dostal ľudský rozmer a nestal sa neľudským a bezohľadným tak, ako je tomu dnes.
Viac sa dozviete na:
http://smilan.bloger.cz/Sucasna-spolocnost/Vony-trh-musi-byt-regulovany