Četl jsem si v nedávném čísle oblíbeného časopisu National Review a narazil, mimo jiné, na tyto tři zprávičky, jež mě zaujaly. Myslím, že podle nich by šlo natočit vynikající povídkovou tragikomedii, něco na způsob italského filmu „Nová strašidla“ z roku 1977.
Příběh 1.: Hodná maminka
V Iráku žije pani jménem Samira Jassim. Říkají ji „Um al-Mumenin“, což znamená „Matka věřících“. Organizovala znásilnění asi 80 žen, aby je přinutila k sebevražedným atentátům. Nejdřív byly znásilněny, pak jim laskavě sdělila, že z jejich „hanby“ není cesty, leda „mučednictví“: sebe-detonace, jež zabije desítky jiných.
Můj komentář: Pryč s Bushem! Ať žije irácké hnutí odporu! Alláh je velký! Ne základnám!
Příběh 2.: Zelení ochraňují přírodu
K požárům docházelo v Austrálii vždy a domorodci věděli, jak jim předcházet: kolem svých vesnic preventivně spálili porost, aby se požár, pokud by v buši vypukl, k nim nedostal. To se od nich naučili i bílí osadníci. Ale před nějakou dobou zelení aktivisté v rámci ochrany přírody tuto praktiku zakázali, a tak masivní požár, který před měsícem řádil v provincii Victoria (pravděpodobně jej záměrně založili teroristé), se rozšířil bleskově a znemožnil stovkám lidí před ním uniknout, zachránit se. Zbylo jim jen uhořet. Tento strašný požár emitoval do atmosféry tolik oxidů uhlíku, jako celý australský průmysl za jeden celý rok.
Můj komentář: Ještě že zelení prosadili Kjótský protokol, aby těch emisí bylo méně…
Příběh 3.: Zákrok se zdařil
U Miami na Floridě žena jménem Sycloria Williams šla na potrat. Byla v 23. týdnu těhotenství (!) a za potrat zaplatila 1200 dolarů. Pak seděla v gynekologickém křesle, dostala léky na dilataci dělohy (aby potrat mohl být vykonán snadněji), čekala na příjezd doktora, jenž měl onen potrat vykonat, a tu se jí… narodila holčička! Doktor ještě nebyl přítomen, tak majitelka potratové kliniky přestřihla pupeční šňůru, dítě vložila do černého plastikového pytlíku a hodila do koše. Policie po týdnu, na základě anonymního udání, našla rozkládající se ostatky v popelnici. Sycloria nyní žaluje doktora, že se dostavil tak pozdě…
Můj komentář: Co si stěžuje? Chtěla potrat? Chtěla. Je-li zabití dítěte potratem správné, je zabití dítěte potratem správné i v 23. týdnu těhotenství. Nebo i po narození. Kdykoli. Jakkoli…
Ja myslim, ze by pan Joch mel pouzivat zdravy rozum. Na trech pripadech – pomerne extremniho charakteru nam zde ukazuje, ze islamiste jsou previti, ochranari prirody jsou blbci a zenska co zabila novorozene vlastne jednala ze svobodne vule.
Rad bych dodal, ze se tesim az nam pan Joch sdeli, ze to jsou ochranari prirody, co devastuji tropicke pralesy ( i kdyz podle pana Jocha urcite tropicke pralesy k nicemu nejsou – protoze on v globalni oteplovani neveri, takze kdyz jsou vetsi vynosy z plantazi, tak je lepsi je vykacet), ze to neni Amerika, ktera na zaklade pochybneho argumentu o vlastnictvi zbrani hromadneho niceni napadla Irak a stalo to spousta obeti s nulovym vysledkem, a ze kazdy ma pravo si novorozene zabit sam (protoze je to prece jeho majetek) a vlastnicka prava nikoho jineho to neposkodi.