V Holandsku chtějí socialisté trestat vzdělané matky, které zůstanou s dětmi doma.
Sharon Dijskmové je 35 let a je jednou v vedoucích političek Holandské strany práce. Ta nedávno vyhrála v lokálních volbách a nejspíše vyhraje i volby celostátní. To by samo o sobě nebylo nic až zas ta hrozného – občasné vítězství socialistů je cosi jako přírodní pohroma. Přichází a zase odchází a na lidech pak je, aby napravili, co po pohromě zůstalo. Paní Dijskmová ale přišla s něčím, co přesahuje obvyklý rámec socialistické pohromy, jako jsou vyšší daně, větší regulace pracovního trhu, omezování autonomie rodiny atd. Přišla totiž s nápadem potrestat vzdělané ženy, které zůstávají v domácnosti. „Vysoce vzdělané ženy, které zůstávají doma a nepracují – to je zničená investice“, argumentuje Dijskmová. A pokračuje: „Pokud získáte drahé vzdělání na účet společnosti, nemělo by vám projít, že ho jen tak zahodíte.“ Zbývá snad už jen navrhnout, aby absolventi Vysokých škol dostávali umístěnku jako u nás za komunismu a prací v nějaké díře se tak odvděčili dělnické třídě za to, že zaplatila jejich vzdělání… Nebo by měl platit i ten, kdo pracuje v zaměstnání s nižší kvalifikací, než s tou, na kterou studoval…
Že se vzdělání chápe jen jako prostředek pracovního vzestupu, to už je bohužel smutným faktem. Že by se tento problém vyřešil jednoduše školným, takový myšlenkový výkon od socialistické političky očekávat nemůžeme. A že lidé na školství platí celý svůj život v daních? Ani to jí nenapadne. Společnost prý platí vzdělání a absolventi se tedy musí společnosti odvděčit.
Škoda ale, že Dijskmovou i při jejím materialistickém chápání světa nenapadnou některá prostá fakta. Třeba, že výchova dětí je také pořádná práce, srovnatelná s běžným zaměstnáním. Že stojí spoustu času, energie, práce a peněz. Že výchovou dětí v řádné občany se matky společnosti odvděčí více, než za psacím stolem někde v kanceláři. Že náklady, které by měl stát, pokud by se měl starat o děti (prostřednictvím jeslí, mateřských školek atd.) jsou výrazně vyšší než, když se to přenechá na rodině. Nemluvě už o větším procentu problémových dětí, které by vzešly z těchto nepřirozených prostředí. Dijskmová by ale asi plození a výchovu nechala na starosti jen nevzdělaným nižším vrstvám, zatímco „mladí a úspěšní“ budou budovat krásný nový svět…
Dijskmová je typický „homo politicus“. Od 17 let je v politice, byla předsedkyní mladých socialistů. Politika jí zabírala tolik práce, že ani nedokončila své vlastní studium (neměla by zaplatit svých pět let studia…?). To ale nevadí, od 23 let se totiž živí jako poslankyně. A s největší pravděpodobností získá v příští vládě ministerské křeslo. Další spratek, podobný Grossovi, který se nikdy v životě neživil poctivou prací, ale o to více by chtěl řídit život ostatních lidí.
to vydelanie platia danovy poplatnici…teda aj moji rodicia…. preto nema pravo nejaka socialisticka ministerka riadit moj yivot potom ako vzstuujem ya peniaza mojich rodicov…
Toto myšlení ovšem není produktem socialismu ani sociálnosti, nýbrž výsledkem kontaminace socialismu ekonomickým viděním, obecně příznačným pro liberály a konzervativce. Vzdělání něco stojí, musí ho platit daňoví poplatníci, a ti “právem” požadují, aby z něj něco měli. V USA ovšem nikdo trestán není, tam si vzdělání každý koupí sám, takže se nikdo nepohoršuje, jen jsou tam všichni vzdělaní “potrestáni”. Naopak sociální humanismus, příznačný pro sociální státy druhé poloviny 20. století, kde byli agresivní “daňoví poplatníci” dočasně utlumení strachem z komunismu, zrodil neopakovatelné nároky a práva, která právě teď konzervativně – liberální přeháňka, nebo spíš povodeň, zatlačuje do pozadí. Tím spíš je důležité nevycházet tomu vstříc, jako holandská ministryně nebo i český Škromach. “Daňoví poplatníci” nebudou mít stejně nikdy dost a sociální stát se tím diskredituje. Je nutné vybudovat globální sociální stát, kde by daňovým poplatníkům klesl vyděračský potenciál získaný kočováním majetku, a platit všem takové vzdělání, jaké jsou schopni absolvovat, i Tatarům.
Pane Zrno, perfektně napsané, tedy až na toho “spratka”, řekl bych, že tam spadl jako pepř do polívky z odšroubovaného víčka. Překořenil to.
Čeho se ještě dočkáme? Cožpak toho stále není dost k rozorávání? Všelijaké meze tady pořád jsou. Já třeba za obzorem tuším možnost zavést “pozitivní diskrimaci ” svého druhu: Trestní kodex se, pokud půjde o těžkou újmu na zdraví s následkem smrti, nebude týkat homosexuálních registrantů (-ek), pakliže utlučou dítě za to, že milence matky nebude chtít říkat tatínku. Jak se tuhle přihodilo v JAR. Tam ale obě dámy skončily před soudem. Zatím. Příště jim životní misi bude žádoucí ulehčit zmíněným spešlpardonem: Mají to těžké, všude kolem tolik homofobů…
V puvodni forme zni jeji jmeno Sharon Dijksma. Pak uz by na googlu nemel byt problem.
jak se jmenuje ta politička? myslím její jméno v nominativu v původní nepřechýlené formě (bez -ová), Sharon Dijskm nebo Dijskmo?
zkoušel jsem si o ní něco najít na netu,ale ani Google její jméno nebere!