HN: Proč jste přijala nabídku být ministryní školství? Nikdy dřív jste na toto téma nepsala ani se nevyjadřovala.

Znáte mě asi hlavně jako odpůrkyni Temelína. To je ale jen malá část mých zájmů. Vystudovala jsem pedagogickou fakultu, učila jsem, školství mě vždy zajímalo. Jen se mě na to nikdo neptal, Temelín byl mediálně vděčnější.



HN: Máte v zásuvce reformu školství, jako ji měl Petr Nečas v oblasti penzí a Tomáš Julínek ve zdravotnictví?

To ne. To si netroufám tvrdit. Víte, mě ale irituje debata, která se vždy rozjede o ženách-ministryních – jestli na ten resort máme. Klasický případ byla Petra Buzková a Stanislav Gross: ona měla práva a zkušenosti ze strany, on dlouho vysokou školu neměl. Přesto se jí ptali, zda to zvládne, a jeho ne.



HN: O to vůbec nejde. Míříte do resortu, který patří ke čtyřem nejdůležitějším, kde mají probíhat velké reformy, chceme tedy znát vaše plány.

Dobře, ale opravdu mi slibte, že otázky budete pokládat stejně genderově spravedlivě, až tady bude sedět muž. Až vám bude tvrdit – já jsem sice v životě školu neviděl, ale ministrem být můžu. Když říkám, že jsem vystudovala pedagogickou fakultu a dlouho učila, není to hlavní kvalifikace, je to ale plus. Důležitější však je, zda si ten člověk vybudoval ve své straně pozici. A tu mám.Říkali: Školství si vezměte. A my zelení ho chceme

HN: Chápaly ostatní strany při jednání, jak důležité je školství, nebo spíš na zelené zbylo?

O kultuře a školství se vyjednává až jako o posledních ministerstvech, ve stylu “vezměte si ho vy, nám se do něho moc nechce”.
Když se u lidovců rozhodovalo, zda vzít kulturu nebo školství, tento tón tam zazníval. Nakonec školství odmítli, ani nevím proč. Pro zelené je to naopak zásadní. Ani finančně není resort žádná popelka, potečou přes něj desítky miliard z Evropské unie.

HN: Koho vlastně považujete za své partnery v ODS, KDU-ČSL a ČSSD?

V ODS je to Walter Bartoš, u lidovců asi Michaela Šojdrová. V ČSSD… vlastně nevím. Jednala jsem s Petrou Buzkovou, zajímaly mě její zkušenosti. Znám osobně i bývalého ministra Eduarda Zemana, je také Jihočech. Právě on zahájil Bílou knihou práci na reformě základních škol. Teď aby ODS nevyskočila, že chci pokračovat v práci Zemana a Buzkové… Chci navazovat v tom dobrém, v reformě škol.

HN: Základní školy mají letos začít učit podle vlastních osnov. Řekněte nám příklady tří škol, které podle vás tuto šanci příkladně využily.

U nás v jižních Čechách je to základní škola ve Chvalšinách. Teď zpaměti neřeknu tu pražskou školu, která je tak výborná.

HN: Základní škola v Londýnské ulici?

Ano. Na další si nevzpomenu.

HN: Představte si učitelku na průměrné státní škole. Chtěla by učit jinak, ale je pod tlakem rodičů, aby dětem vtloukla do hlavy co nejvíc znalostí, jinak neudělají přijímačky na střední školu. A kdyby chtěla s dětmi ve třídě příliš diskutovat, uslyší od kolegů, že neudrží kázeň. Co byste jí poradila?

Tohle znám z vlastní praxe… První věc je zrušit přijímací zkoušky na střední i vysoké školy – to je dlouhodobý cíl zelených. Ten stres přináší všem jen škody.
Té mladé učitelce bych zatím poradila kompromis: něco naučit kvůli přijímačkám, ale co nejvíc využít možnosti si vybrat, co je pro ni důležité. Může si sama tvořivě upravit vzdělávací program.

HN: Mladí lidé se do učení na základní škole nehrnou. Platy se sice zvýšily, ale rigidní mzdové tabulky zvýhodňují starší učitele s delší odslouženou dobou. Neměli by mít ředitelé volnost určovat platy bez ohledu na tabulky?

Já bych se k tomu přikláněla. Ale představa, že zrušíte tabulkové platy, je nerealistická. To nejde.

HN: Proč?

Ten systém má dlouhou tradici. Za ty tři měsíce, co budu ve vládě, je reálnější dát ředitelům větší prostor, aby mohli rozhodovat o osobním ohodnocení učitelů. Zrušení tabulkových platů by, obávám se, přineslo chaos. Ztratíte možnost kontroly nad přerozdělováním – aby se peníze na cestě k učitelům neztratily.

HN: To tak málo věříte ředitelům?

Ne, ale taková revoluce se musí připravovat delší dobu. Nemůžu zítra přijít a škrtnout tabulky. I když o mě říkají, že jsem extremistka, to ode mě nemůžete čekat.

HN: Nebylo by vůbec nejlepší dávat kupony na vzdělání přímo rodičům – a oni by si školu sami vybrali?

Nevyhýbám se tomu. Možná je to lepší systém než ten nynější. Neumím si ale představit, že bych ho začala ze dne na den prosazovat. Důležitější je získat rodiče, děti i učitele pro reformu.
Ubývá dětí ve školním věku: školy budou nuceny o ně soupeřit a nabízet co nejlepší úroveň. Větší moc mají školské rady, kde sedí zástupci rodičů. U nás třeba rada dokázala vyměnit ředitele. Rodiče i obce se budou snažit, aby školy měly co nejvyšší úroveň. To bude účinnější než najednou dát ředitelům i rodičům naprostou volnost a doufat, že se stanou novátory.

Nechci habsburský dril. Ani jeden model rodiny

HN: Podíváte se na učebnice, jak zpracovávají roli mužů a žen?

V učebnici jsem nedávno našla obrázky maminek, jak jezdí na kolečkových bruslích, a řekla jsem si: hurá! Už mizí ten stereotyp z čítanek, kdy máma je v kuchyni a táta čte noviny, staví vesmírný koráb a stará se o vztah s Tchaj-wanem.

HN: Má česká škola v rodinné výchově vést k ideálu klasické rodiny s tatínkem a maminkou, nebo zdůraznit i jiné modely soužití.

No… Co čekáte od zelených?

HN: To musíte říci vy. Německá poslankyně za zelené Julia Seeligerová třeba navrhuje zrušit manželství: Mnozí si podle ní přejí spíš dočasné vztahy, vztahy s více než jedním člověkem a sexuální přátelství.

Tradiční rodinu od nás nečekejte – v tom smyslu, že bychom trvali na jediném modelu.
Ale na druhou stranu si neumím představit, že bych nastoupila jako ministryně a řekla: Teď budeme dětem zdůrazňovat, že může spolu žít i “trojka” nebo jiná komunita navzájem propojených lidí.
Nechala bych to, co píšeme v našem programu: že ve vztahu je nejdůležitější důstojný život. Ten nemusí být jen v klasické rodině, ale i ve volném vztahu nebo v dnes častém modelu matky s dítětem.

HN: Má být na základních školách víc kázně? Nebo jsou děti pořád až příliš sešněrovávány?

Stížnosti na nižší kázeň pocházejí z toho, že se hodně zvýšil ve třídách počet dětí s dysfunkcemi. Nemyslím ale, že kázeň je hlavní téma naší školy. To by byl dril, habsburská monarchie, škola, jakou nikdo z nás nechce.

HN: Vyměníte v úřadu zářivky za úsporné, budete recyklovat papír?

Pěkně mě popichujete. Ale ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí chceme dosáhnout toho, aby měly školy nárok na dotaci, když si zařídí solární kolektory, zavedou topení třeba na dřevo, udělají si ekologický audit.

Jedna přihláška? Kdo ten nesmysl vymyslel?

HN: Pojďme ke středním školám. Zbytečný stres přineslo omezení podat si jedinou přihlášku. Navrhnete toto pravidlo zrušit?

Jistě, je to jednoduchá změna. Počet přihlášek by neměl být ničím omezen. Mně se zdá, že omezení přihlášek bylo vedeno jen zájmem vedení škol usnadnit si život. Kdo to vůbec vymyslel?

HN: Petra Buzková, na niž chcete navazovat.

Ale v tom dobrém! Já si nemyslím, že všechno dělala správně: například zavřela dveře alternativním školám. Jestli se zelení v něčem výrazně liší od ČSSD i ODS, pak je to právě zájmem o alternativní školy. Petra Buzková se mě ptala, na jakou školu dám dceru v Praze. Uvažovala jsem o alternativní škole učící podle metody Montessori. Řekla jen: Hrůza…

HN: Zrušení pravidla jediné přihlášky ale musí schválit parlament. Jak přesvědčíte levicové poslance?

To bude těžké. Ale jako dobrý argument mi připadá tento: Proč by se na vysoké školy měla podávat jen jedna přihláška, když se lze hlásit na více středních škol? Aspoň doufám, že se to nezměnilo ani za Petry Buzkové.

HN: Promiňte, je to přesně obráceně. Na vysoké školy žádné omezení přihlášek neplatí, u středních ano.

Skutečně? Tak to jsem poorala… My zelení ale rozhodně chceme, aby nebyl počet přihlášek omezen.

HN: Kolik lidí by mělo dostat šanci studovat na gymnáziích? Teď je to asi 27 procent.

Jsem pro to, aby to bylo co nejvíc. Vím, že ve světě je to výrazně víc než u nás.

HN: Souhlasíte s odložením státních maturit?

Principiálně jsem pro to, aby se odsunuly. Ne na příští rok, spíš za dva roky, jeden je málo.

HN: Zelení chtějí zrušit přijímačky na vysoké školy. Ale jak jim to chcete nařídit? Zákonem?

To nejde. Vím, že to nebude snadné. Zájem o některé školy však bude klesat, takže od přijímaček samy ustoupí. Musí se rozšířit počet míst na vysokých školách – postupně dát akreditace na bakalářské programy. Rozšířit nabídku regionálních univerzit. Přivést na vysoké školy soukromé peníze.

HN: Když univerzity potřebují více peněz, proč jste proti školnému?

Už dnes platí studenti šest až sedm tisíc za dojíždění, knihy, koleje. Spousta mladých lidí a rodin by k tomu už nemohla přidat deset tisíc, jak navrhuje KDU-ČSL.

HN: Mluví se o odloženém školném. Lidé by dostali státem garantované půjčky a spláceli by je, až když po studiích budou mít nadprůměrné příjmy.

Budiž, odložené školné už je tématem pro debatu. I ODS ale při diskusích zjistila, že ten systém nemá tak propracovaný, aby se dal spustit hned. Dlouhodobě si dokážu představit, že odložené školné se platit bude. Neumím si však představit, že ho zavedeme teď.

HN: Dnes se díky tomu na vysoké školy dostanou hlavně děti ze vzdělaných, bohatších rodin. Statistiky OECD ukazují, že školné se systémem státních půjček srovná startovní čáru.

Ne, mě nepřesvědčíte. Lidé na to teď mít nebudou a já do takového politického dobrodružství nepůjdu. Kdo z vysokoškoláků by školné skutečně splácel? Kdo na něj bude mít? Právníci, ekonomové, softwaroví inženýři. Ale co nástupní platy učitelů? Nejsou už sice na dně, jsou mírně v nadprůměru, ale bála bych se je tím zatížit.

HN: Chcete dál spolupracovat s náměstkem Petrem Matějů, když se tak lišíte v názoru na školné?

Určitě. V tom se rozcházíme, ale je to odborník na svém místě, je autorem vynikajících publikací, ráda s ním budu spolupracovat, pokud bude chtít. A chtěla bych přitáhnout i další lidi, třeba školskou expertku Janu Strakovou nebo Karla Rýdla z Přátel angažovaného učení.

HN: Poslední otázka: proč je ze Strany zelených vidět jen Martin Bursík? Vy neslýcháte, že je to strana jednoho muže?

Připadá vám to tak? To mi neděláte radost. Nevím, co na to říct.

HN: Vždyť se podívejte na průzkumy preferencí, na citace v médiích.

Dnes je Kateřina Jacques nebo Ondra Liška dost vidět, Džamila Stehlíková se profiluje jako ministryně…
Martin je osobnost, nevyčítala bych mu, že je vidět. Mně to nevadí – Bursík je pro nás dobrá ikona, každá strana nějakou má. Ale když to říkáte, je to pro mě podnět k zamyšlení.

Dana Kuchtová (45)
Dnešní první místopředsedkyně Strany zelených je bývalá učitelka a překladatelka. Veřejně se stala známá kvůli svému angažmá v hnutí Jihočeské matky, které dlouhodobě kritizovalo projekt Jaderné elektrárny Temelín.
Po podzimních komunálních volbách se stala místostarostkou Českého Krumlova. Dana Kuchtová je rozvedená, má dceru.

Vyšlo v Hospodářských novinách 5.1.2007