Ve druhé polovině 20. století vzniklo v USA hnutí, jež nejen zastavilo, ale i zvrátilo trend k rozsáhlejšímu státu. Nyní je třeba ho oživit.
Podle mnoha evropských levicových liberálů američtí konzervativci usilují o teokracii – jsou to nepřátelé osobní svobody a chtějí stát jako řemen. Například šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery ve svém článku, v němž v prezidentských a kongresových volbách v roce 2004 oplakával porážku Demokratické strany, napůl nevěřícně ujišťoval sám sebe, že v USA “ne všichni konzervativci volají po křesťanské diktatuře”. Tím zřejmě mínil, že někteří – většina? – po ní volají. Inu, teokrati.
Od jiných evropských levicových liberálů – a někdy dokonce od těch samých – se však dozvídáme, že američtí konzervativci jsou nebezpeční anarchisté, kteří nenávidí státní moc a chtějí zničit federální vládu. A opět může za příklad posloužit týdeník Respekt.
Na jeho webové stránce ve svém blogu během nedávné fiskální krize, takzvaného shutdownu (navýšení dluhového stropu), komentátor Jan Macháček tvrdil: “Normální člověk si asi řekne, že to je tak hrůzná představa, že něco takového nemůže přece americká politická scéna jen tak z plezíru dopustit, nebude přece destruovat elementární státní zájmy. Takový člověk ale asi v životě nepotkal fundamentalistu z Tea Party, kterého americké zájmy ve světě vůbec nezajímají a ve jménu ideologie je schopen obětovat cokoli.” Například zničit stát. Inu, anarchisté.
Člověk by řekl, že někdo může být anarchistou a další zase teokratem, ale jen stěží anarchistou a teokratem současně – teokratický anarchista či anarchistický teokrat jsou contradictio in adjecto. To však podceňuje schopnost levicově-liberální mysli pro protimluv – rozpornost, zmatečnost a zmatenost.
Kombinace tří přístupů
Ti, kdo jsou z americké pravice zmatení, neprohloupí, pokud se o ní poučí z knihy America’s Way Back: Reclaiming Freedom, Tradition, and Constitution (Americká cesta nazpět. Návrat ke svobodě, tradici a Ústavě) Donalda J. Devina, profesora politických věd a dlouholetého místopředsedy Americké konzervativní unie, jež pravidelně hodnotí konzervativnost a levicovost amerických členů Kongresu – Sněmovny reprezentantů a Senátu.
Devine byl poradcem Ronalda Reagana (1911-2004) během jeho prezidentských kampaní v letech 1976 (neúspěšné) a 1980 (úspěšné). Za Reaganova prvního volebního období v letech 1981 až 1985 jako ředitel Office of Personnel Management (Federální americké státní správy) propustil sto tisíc federálních úředníků, čímž daňovým poplatníkům ušetřil šest miliard dolarů. Za to si vysloužil přezdívku Strašlivě rychlý meč Ronalda Reagana. Devine v knize kombinuje tři přístupy:
- kritiku byrokracie a různých státních selhání – centrální státní moc není schopná aktivně zlepšovat životy lidí (to dokážou jen samotní lidé ve svobodné ekonomice anebo v decentralizovaných komunitách);
- historickou interpretaci západní civilizace, v níž tradice, konkrétně křesťanství, velice napomáhá ustavení a udržení politické a ekonomické svobody – vlastně je k tomu nezbytná;
- obhajobu “fúzionismu” v americkém konzervatismu myslitele Franka S. Meyera (1909-1972), jehož je Devine následovníkem a stoupencem – myšlenkového a politického proudu, který slučuje klasický liberalismus a tradicionalismus, konkrétně osobní svobodu a morální hodnoty. Svobodu a ctnost považuje za platné ideály, leč v odlišných řádech – svobodu v politickém a ctnost v morálním. Přitom aby ctnost byla ctností, musí si ji člověk svobodně zvolit, a nikoli k ní být donucen.
V politickém řádu je svoboda nejvyšší hodnotou, přičemž ctnost je potřebná k jejímu dosažení a udržení – svobodné společnosti – a současně i nejvyšším cílem lidského života. Ve spravedlivé společnosti je svoboda nejvyšší politickou hodnotou. Z hlediska lidského života však není jeho cílem, jen prostředkem, prostředím, v němž lze nerušeně usilovat o pravý cíl lidského života – ctnost.
Eklektické dílo
Devinova kniha je značně eklektickým, nikoli systematicky filozofickým dílem, jako je Na obranu svobody zmíněného Franka S. Meyera, jež v češtině bylo zveřejněno ve sborníku Vzpoura proti revoluci 20. století. Touto revolucí je myšlen nárůst státu a jeho moci v podobě komunismu, fašismu, nacismu, socialismu a sociálního demokratismu, vzpourou pak úsilí o zmenšení a omezení role státu. Devine se věnuje například těmto tématům:
- Současné americké byrokracii a její neschopností řešit problémy.
- Historii politického myšlení Západu, v níž se odvolává především na německo-amerického konzervativního filozofa Erika Voegelina (1901-1985), Franka S. Meyera a anglického myslitele lorda Actona (1834-1902).
- Vztahu tradice a vědy.
- Fungování svobody a tržního hospodářství, jejichž základ tvoří kreativita a vynalézavost.
- Největšímu ohrožení vlády zákony v současných USA – zvůli státních návladních -, což ukazuje na příkladech.
- Historickým důvodům, proč se vláda zákona ustavila právě v prostředí západního křesťanství, a nikoli někde jinde.
- Závislosti osudu západní civilizace na demografii a špatné demografické situaci Evropy v důsledku stárnutí a vymírání populace.
- Zachování svobodné západní civilizace v Evropě značně závisí na křesťanství, neboť věřící všech náboženství jsou ochotní mít více dětí než nevěřící. A současně křesťanství na rozdíl například od islámu přeje svobodě.
- Ústavní dělbě mocí ve státě, čemuž napomáhá federalismus a decentralizace, jež jsou nezbytné pro svobodu a její zachování.
- Situaci současného amerického konzervatismu.
- Osobním vzpomínkám na Ronalda Reagana spojeným s příběhy či anekdotami, kdy byl prezidentem.
Unikátní hnutí “fúzionistů”
Dle Devina ve druhé polovině 20. století díky štěstí, umu a úsilí vzniklo v USA unikátní a vzácné hnutí, jehož myšlenkovým zakladatelem byl Frank S. Meyer a největším popularizátorem u Američanů šéfredaktor konzervativního čtrnáctideníku The National Review William F. Buckley jr. (1925-2008).
Unikátnímu hnutí dal politickou tvář, reprezentoval ho a nakonec k úspěchu přivedl Ronald Reagan
Tomuto hnutí, jemuž dal politickou tvář, reprezentoval ho a nakonec k úspěchu přivedl Ronald Reagan, se podařilo trend k rozsáhlejšímu státu nejen zastavit, ale na chvíli i zvrátit. Následně však ztratilo dynamiku. Naděje pro budoucnost pak podle Devina spočívá v oživění tohoto hnutí, aby mohlo ještě jednou uspět.
Američtí konzervativci tedy nejsou ani teokrati, ani anarchisti, ale spíše “fúzionisté”. Stoupenci svobody a ctností potřebných na to, aby bylo možné svobodnou společnost ustavit, zachovat a uchránit. K tomu jsou nutné nejen ústavní a institucionální záruky, ale i občanské a morální ctnosti.
America’s Way Back: Reclaiming Freedom, Tradition, and Constitution
(Americká cesta nazpět. Návrat ke svobodě, tradici a Ústavě)
AUTOR: Donald J. Devine
VYDAL: Intercollegiate Studies Institute 2013
ROZSAH: 288 stran
Vyšlo na www.ceskapozice.cz
Nejedná se o komentář, ale spíše o žádost o sebereflexi pana Jocha
na to jak dopadly politické prognosy ředitele této poněkud podezřelelé instittuce. Pan Joch byl od počátku “vládnutí” premiera
Nečase jeho poradcem asi pro “Image” nevím . Proto, jak si vzpomínám, když to bylo s P.N. ještě jakžtaž dobré prohlašoval, že to se to bude neustále zlepšovat. Skončilo to katastrofou…
On si svých min. 100 tis měsíčně z peněz daň. poplatníků spokojeně užívá. Policii ČR by asi měl někdo navrhnou., aby pořádně prověřila tento spolek – je velmi praděpodobné, že jde o parazity na penězích nás všech (Nečas si také z našich peněz s požehnání pana Jocha platil svoji milenku). Očekávám komentář pana Jocha na debakl toho, kterému neúspěšně radil (za tučný honorář). Děkuji