Na svém prvním poprázdninovém zasedání dostane Poslanecká sněmovna na stůl návrh antidiskriminačního zákona. Normu obhajují především zástupci zelených. Zákon má jasný ideologický podtext a v některých pasážích jako by ani nerespektoval reálné situace. Je s podivem, že vláda složená z konzervativních ODS a KDU-ČSL tuto předlohu všemi hlasy schválila.Návrh chce řešit co nejvíce každodenních situací, které zvládne průměrně inteligencí vybavený člověk. Obsahuje také nesmyslné konstrukce. Například přímou diskriminací se podle druhého paragrafu rozumí “takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobu zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci”, paragraf 3 pak jako nepřímou diskriminaci chápe “jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním”.

Zpochybnitelnou konstrukcí je také opomenutí znalosti zákona. Vymezuje se, co je porušení rovného postavení člověka, ale již nikoliv, jaký trest viník dostane. Zavádí se tu presumpce viny (“Skutečnosti tvrzení o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován … má soud ve věcech přístupu ke zbožím a službám za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak”).

Důsledky navrhovaných ustanovení mohou vést k absurditám. Jelikož antidiskriminační zákon zamezuje například diskriminaci na základě etnického původu, sexuální orientace či věku, mohou po zavedení zákona splakat nad výdělkem náboženské spolky, ideové organizace nebo mládežnická sdružení. Křesťanská organizace tak bude povinována přijmout muslima, žida či buddhistu, požádá-li o to, přestože je to v rozporu se základními principy obou vyznání.

Zákon nebere v potaz, že diskriminace, čili rozlišování, patří k základním znakům západní civilizace. Až fanatická pečlivost při vymezování oblasti lidské činnosti naopak připomíná stovky výjimek v daňové oblasti, které nevyhnutelně vedou ke korupčnímu chování.

Existuje ještě jedna hrozba, kterou zákon přináší – stejně jako při schvalování zákona o registrovaném partnerství se autoři holedbali, že adopce dětí není na několik let aktuální téma, necelý rok po přijetí zákona je již na stole. Je velmi pravděpodobné, že krátce po schválení normy se budou ozývat další skupiny, které se v ní nenajdou. To pak abychom zřídili novou komoru parlamentu…

Autor, redaktor CEVRO Revue, je předsedou Politologického klubu Mladých konzervativců

Vyšlo v Hospodářských novinách 25.9.2007