Ve dnech 10. – 13. března 2005 proběhla na zámku v Čejkovicích konference “Podoby totalitarismu včera a dnes”. Řada zajímavých příspěvků od předních českých odborníků z několika českých a moravských univerzit seznámila účastníky s různými aspekty fenoménu totalitarismu a totalitních režimů v minulosti i současnosti.Ve dnech 10. – 13. března 2005 proběhla na zámku v Čejkovicích konference “Podoby totalitarismu včera a dnes”. Řada zajímavých příspěvků od předních českých odborníků z několika českých a moravských univerzit seznámila účastníky s různými aspekty fenoménu totalitarismu a totalitních režimů v minulosti i současnosti.

Konferenci zahájil ředitel Občanského institutu Roman Joch ve čtvrtek večer přednáškou na téma, proč se inteligentní lidé stávají totalitáři. V ní poukázal na některé svody totalitního myšlení, které spočívají ve vytváření jakéhosi náhradního, snadno srozumitelného, ovšem zcela zvráceného sekulárního metafyzického systému nahrazujícího způsob myšlení opírající se o náboženství a vědomí existence přirozeného, člověkem nestvořeného řádu.

První blok konference byl zahájen v pátek dopoledne a zabýval se teoretickými aspekty totalitarismu, především teoriemi totalitarismu, podstatou totalitních režimů a jejich odlišení od režimů autoritativních a přístupem současných autorů v západoevropském i severoamerickém prostředí k tomuto tématu. Prof. Miroslav Novák z Fakulty sociálních věk UK přednesl nejprve referát o systémech politických stran v demokratických a totalitních režimech. Následně Vojtěch Belling z Občanského institutu pohovořil o vztahu konservativních autorů a konservativních politiků k fenoménu totalitarismu. V posledním příspěvku dopoledního bloku se Jiří Georgiev z Vysoké školy finanční a správní ponořil do problematiky poválečné diskuse o totalitarismu v akademickém prostředí Německa.

V odpoledním bloku se příspěvky Romana Jocha a Stanislava Balíka zabývaly podobou současných totalitních režimů. Roman Joch poukázal ve svém referátu na nebezpečí, které spočívá v navazování obchodních a politických kontaktů s totalitními režimy, které porušují lidská práva. Zejména upozornil na problémy s rušením embarga na vývoz zbraní do těchto režimů, které je dnes diskutováno na úrovni Evropské unie. Stanislav Balík se v následném proslovu zaměřil na strukturu a vnitřní fungování asijských totalitních režimů, zejména Severní Koreje, Turkmenistánu, Vietnamu, Laosu a v minulosti Kambodži. Jeho příspěvek zajímavým způsobem nastínil pseudonáboženský charakter politických systémů těchto států.

Po bohatém večerním programu spojeném s návštěvou a degustací v Zámecké galerii vín byl druhý den věnován problému totalitarismu a vyrovnání se s ním v případě České republiky. V dopolední části navázal Petr Sokol z Vysoké školy finanční a správní na páteční blok, jehož se z časových důvodů nemohl zúčastnit, ve své přednášce o současných stranách totalitního typu v Evropě. Následné referáty Petra Koláře z Parlamentního institutu a Michaely Freiové se věnovaly minulosti totalitního režimu v českých zemích. Petr Kolář nastínil vývoj vztahu státu a církve v totalitních podmínkách. Poukázal přitom na snahu totalitních systémů na likvidaci všech mimo-státních institucí, na prvním místě pak církví, a současně zdůraznil tradičně silně antitotalitární moment uvnitř katolické církve, který se projevoval radikálním odporem vůči nacismu i komunismu. Michaela Freiová následně pohovořila na základě zjištěních faktů i vlastních prožitků o strukturálních odlišnostech českého komunistického totalitarismu v jeho jednotlivých vývojových fázích, konkrétně v 50. a 70. letech 20. století.
Závěrečný blok konference se zabýval současnou podobou totalitních tendencích v České republice. V prvním příspěvku se Ladislav Mrklas z liberálně-konzervativní akademie CEVRO věnoval otázce vztahu českých politických stran ke komunismu a jejich vyrovnání se s komunismem. Zajímavá diskuse se rozproudila po jeho přednášce o přítomnosti a funkci tradice národně-socialistického smýšlení unvnitř tří největších českých stran. V posledním referátu konference se Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity zaobíral problemtikou pravicového a levicového extremismu v ČR. Jeho příspěvek byl zajímavý zejména z hlediska jeho praktického uplatnění v postupu státu vůči extremistickým hnutím. Upozornil zejména na často podceňovanou sílu levicového extremismu. V návaznosti na jeho proslov se rozpoutala diskuse o podstatě teorie extremismu a jejím vztahu k teorii totalitarismu. Zatímco podle mínění některých účastníků je teorie extremismu vhodná spíše k praktickému využití ve státně-bezpečnostním aparátu, dle mínění přednášejícího se jedná o relevantní a v politické vědě se postupně etablující politickou teorii.
Po ukončení vlastního jednání se posluchači zúčastnili neformálního pokračování diskuse v Templářských sklepích Čejkovice. V neděli celou konferenci zakočila mše sv. v kostele sv. Kunhuty a navazující oběd v prostorách zámku.