Sociální demokracie nechce pomáhat chudým. Ve skutečnosti chce vytvořit masu lidí beznadějně závislých na státě, kteří budou jejím přirozeným elektorátem a zajistí jí permanentní moc.
Pavel Žamberský ve svém komentáři „Reforma penzí? Nejlépe žádná“ (HN 4. 3.) vyjádřil liberální názor v krystalicky čisté podobě: „Většina z nás si prostě bude muset na stáří tvořit úspory… Pokud se někdo rozhodne je netvořit, ve stáří se odpočinku nedočká. Nezbude mu než spoléhat na dobrou vůli bližních, dobrovolnou solidaritu ostatních nebo na almužnu od státu… Tomu se říká svoboda volby… Svoboda však s sebou zákonitě nese i zodpovědnost za sebe sama. Pokud se dnes rozhodnu špatně, ponesu si v budoucnu následky sám.“
Ano, to je princip svobodné společnosti a nezakrývám, že mi je sympatický. Pan Žamberský pokračuje: „Každý ať si utrácí či spoří své vydělané peníze dle vlastního uvážení, ale ať nespoléhá na stát v případě, že jeho strategie nevyšla. Tak to v životě chodí…“
Až na to, že takto to v životě nechodí. To je zásadní omyl mnohých liberálů. Jejich principy svobodné společnosti sice zdravé jsou, ale lidé se jimi neřídí. Lidé mají totiž jinou možnost: spoléhat na stát, volit socialistické strany (ať už se jmenují komunistická, soc-dem či důchodci za životní jistoty), požadovat dotace, odhlasovat si je, přidělit si je, utratit je.
Takže: „pokud se dnes rozhodnu špatně, neponesu v budoucnu následky já, nýbrž vy, daňoví poplatníci“. Takto to v životě chodí.
Po více než dvou stech letech socialismu jsou instinkty lidí pro svobodu a zodpovědnost oslabeny. Opět je nutné je k nim vychovat.
V každé společnosti jsou dvě skupiny lidí: ti, kdo do státní kasy svými daněmi přispívají víc, než pobírají; a ti druzí, kteří víc berou, než platí. Pokud by bylo těch druhých víc než těch prvních, vládla by u nás pořád levice. Sociální demokracie nechce pomáhat chudým. Ve skutečnosti chce vytvořit masu lidí beznadějně závislých na státě, kteří budou jejím přirozeným elektorátem a zajistí jí permanentní moc.
Proto musíme vytvořit vrstvu lidí stojících na vlastních nohách, kteří na státu a jeho dávkách závislí nebudou, a které tudíž volit socialisty ani nenapadne. Potřebujeme společnost vlastníků.
Proto privatizace včera, proto fondy dnes a zítra. Musíme učinit lidi zodpovědnými, aby bylo v jejich vlastním zájmu volit nesocialisticky. I za cenu toho, že je povinně spořit přinutíme. Ano, je to neliberální opatření, které však povede k posílení návyků nezbytných pro odpovědný život ve svobodné společnosti.
Pan Žamberský to myslí dobře. Ale jeho rada – nedělat nic – by vedla k tomu, že lidé, kteří v produktivním věku nedělají nic (neodkládají si stranou na stáří), ve svém stáří něco dělat budou: volit ty, kteří jim dají to, co budou chtít. V naší společnosti by dobře míněné doporučení páně Žamberského vedlo k permanentní vládě levice.
Vyšlo v Hospodářských novinách 8.3.2011
Nejde jen o omezení role státu nad našimi životy, ale o bolestné zjištění, že liberalismus neskýtá dostatečnou záruku proti zneužití lidmi, kteří se k němu hlásí.
Další z věcí, nad níž rozum zůstává stát:
?Symbióza vlád a korporací?
< http://www.zvedavec.org/komentare/2010/12/autori/1073-josef-vit>
Starý Zákon mluví o budoucí Teokracii což je cíl k němuž spěje lidstvo.
Že na té cestě si to hodně zkomplikuje o tom více v Zákoně Novém.
Vedle totalitních režimů a jiných utopií je sice demokracie utopií nejpřijatelnější, ale, jako vše v tomto světě, utopií časově i hodnotově limitovanou…
Kromě 50% odvodů z přijatého (vč.triků daňových sociálních zdravotních) platíme z těch 50 % státu skrze stát polovinu zřejmě zločinu minimálně nedbalostnímu. Lid je obvykle spokojen. Bezdomovec také potřebuje si ubližovat a sebe poškozovat.Je to jeho identita, jeho klid, jeho pokání, co jej uspokojuje. Ve středověku by šel pěšky nechat se kamenovat musulmany nebo přikovat do galéry. Zázračná uzdravení z drog bývají jen zprávou, že tam , obvykle pro duševní či jinou poruchu, žádná závislost nastat nemohla. Jak se upravil sociální profil zdánlivého narkomana, stala se droga zbytečnou. Je nevkusné debatovat o pozitivním vlivu lágrů na vězně, ale nějaký je zdokumentován. Znám známého alkoholika, který vsazen do žaláře byl šťasten a žádným abstinenčním syndromem trápen nebyl.Ač v občanském životě jej lze kromě českých čítanek pro děti potkat jako násilníka typicky alkoholního, ubližování dítěti partnerky na veřejnosti, zranění návštěvy etc. Chybí mi tedy hlubší debata o skutečných potřebách lidí a o jejich společném jmenovateli. Prodej zbytečného zboží také funguje, ale je to spíše shoping, nutkavost, nezdrženlivost a jiné náhradní mechanismy. Pokud se všechen lid rozhodne, že se spokojí se zlomkem výnosu vlastní produkce, těžko mu bránit.Konečně Moldavsko Ukrajina a podobní nejsou daleko. Možná bídou cesta ke štěstí, spokojenosti, radosti. Vypůjčené boty mohou způsobit větší potěšení, než celý domácí botník.Anebo penze od milostivé vrchnosti bez placení předem je znamením uznání, taková definitiva i pro notoricky nezaměstnavatelné.Dětiny potěšil i vrácený 30 Kč poplatek u lékaře. Fakt nevím , o čem to je. Osobně nebudu černou ovcí rodiny, naši pracovali trvale, důchod spořili a vzala jim ho inflace.Jsem odhodlán být činorodým. Jen možná podstatná chyba, odkázat hodlám jen část aktiv, většinu snad spotřebuji. V tom je zlom oproti tradici.
Postará sa o mňa štát – alebo sa musím postarať sám. Od roku 1989 sme priestor medzi jedincom a štátom neposilnili a tak máme slabý výber, kde investovať. Bez sietí rodinnej výpomoci, vlastníckych, profesných a miestnych združení sa náše možnosti nezlepšia. Ak nevlastním kapitál a som len zamestnanec, tak sa nemôžem čudovať. Ale kedy územná samospráva v postkomunistických štátoch konečne podporí vytváranie štruktúr stredného stavu?
pan Joch píše – “”Sociální demokracie nechce pomáhat chudým. Ve skutečnosti chce vytvořit masu lidí beznadějně závislých na státě, kteří budou jejím přirozeným elektorátem a zajistí jí permanentní moc.”"
) Jo Jo , Ale, Ale
Vypadá to skutečně tak, když vidíte levici v rukou Paroubka ,Škromacha a podobných technologů moci, kteří skutečně tak jednají a zajišťovali si závisláky na dávkách, což jim ale vůbec nebránilo spolupracovat s nejbohatšíminadnárodními koncerny a rozdávat jim investiční pobídky a pozemky. Závisláky činili i z lidí, kteří zcelanormálně preacovali. Cílembylo aby téměř každýnejakou tu dávku dostával. Dělníci pracující za minimálnímzdu v montovnách postavených z tech socanských investičních pobídekuvítalikaždou korunu navíc.
ALE jsou i jiné levicové ideály asi tak jako jsou i jiné ideály pravicové – viz kritizovaný liberál Žamberský a nejsou to jen ideály ale může to být i praxe a já jsem založený pravicově
Ten druh pravice který zastupuje pan Joch naopak chce vnutit poviné spoření do již z principu nedůveryhodných fondů / ještě nedůveryhodnějších než stát sám / a zajistit prachy tunelářům – a s nimi máme stejně neblahé í zkušenosti jako s komunisty a to i čerstvější . Děkuji nechci !! – Já kupříkladu raději investuji sám a skupuju pozemky třeba na Měsíci, myslete si klidně , že jsem blázen -to je moje věc a Měsíc je jenpříklad Investice i diverzifikuju a investuj i ijinam . Když bude má investice chybna já uplně na mizině pak bych měl pobírat nejakou skutečně minimalistickou státní penzi a nebo i jen polévku a nějaké erární šaty uplně stejnou jako ti nejbohatší, tedy když to budou vůbec chtít