Začátkem dubna zemřel Charlton Heston, slavný americký herec, jenž byl v letech 1998 až 2003 prezidentem NRA, amerického sdružení obhájců práva vlastnit zbraněHrál hlavní role ve slavných filmech Desatero přikázání (Mojžíše), Ben Hur, El Cid či Planeta opic . V politickém aktivismu začínal na levici – již na přelomu 50. a 60. let byl členem hnutí za občanská práva černochů. To v době, kdy to bylo pro herce riskantní; bylo to ještě předtím, než se to stalo v Hollywoodu módním. Byl přítelem Martina Luthera Kinga a zúčastnil se jeho pochodu na Washington v létě 1963, kde M. L. King pronesl svůj slavný projev “I Have a Dream” o tom, jak jednou budou v Americe lidé posuzování nikoli podle barvy pleti, nýbrž podle svého charakteru.

Charlton Heston projevil osobní statečnost v zápase za občanská práva černochů, ale i při obhajobě dalších nepopulárních kauz, k níž ho vedlo jeho svědomí. V průběhu 70. let se posunul na pravici a stal se konzervativcem. Podporoval Ronalda Reagana, kritizoval politickou korektnost. A jak byl kdysi odpůrcem segregace a diskriminace černochů, tak byl nyní kritikem jejich pozitivní diskriminace a státního zvýhodňování. Byl taky odpůrcem potratů.

Především se však stal prominentním stoupencem práva vlastnit zbraně. Z nějakého důvodu západní levice chce bezúhonným, zákony dodržujícím občanům zkonfiskovat jejich zbraně a ponechat je jen v rukou státního represivního aparátu. Na sjezdech NRA v letech 2000 až 2003 vždy svůj projev zakončil tak, že zvedl nad hlavu starou krásnou pušku a zvolal: jen “z mých chladných, mrtvých rukou!” Čímž mínil, že svých zbraní se bez boje nikdy nevzdá, a pokud mu je stát nebo odpůrci práva vlastnit zbraně chtějí vzít, budou ho muset nejdřív zabít. Zemřel jako svobodný muž, do poslední chvíle se svou zbraní v ruce. Zvolání “z mých chladných, mrtvých rukou!” se pak stalo heslem všech svobodymilovných stoupenců práva vlastnit zbraně v Americe.

Za to byl levicí zostuzován. Herec George Clooney veřejně žertoval o jeho Alzheimerově nemoci a posmíval se mu – a řekl, že kdokoli, kdo působí v NRA, si to zaslouží! Ó, jak zdvořilé a slušné, takhle se chovat k názorovému oponentovi! Inu, levice umí být hezky brutální a netolerantní. Umíte si představit, že by někdo z konzervativců žertoval o rakovině někoho z levice? A umíte si představit, že by mu to prošlo?

Můj nejoblíbenější Hestonův film je El Cid, natočený v roce 1961. Hraje v něm španělského hrdinu v zápasu proti netolerantním muslimům. Film byl natočen jako alegorie tehdy probíhající obrany Západu před komunistickou hrozbou, ale po 11. září 2001 je aktuální doslovně. Není primitivní, nezobrazuje všechny muslimy jako špatné, ale zobrazuje galantní muslimy a šlechetné křesťany stejně jako islámské fanatiky a špatné křesťany. Měl by být promítán znovu a znovu, abychom věděli, co naše civilizace byla a čím by opět mohla být, jakou má hodnotu a z čeho odvozenou. Šlechetný křesťanský rytíř Rodrigo Diaz de Vivar pokoří vlastního krále, když ten koná hanebně – tak jednají muži Západu vůči svým vládcům; nejsou otroky státu, nade vše milují svobodu a čest, i když je pak za to čeká exil – a potom brání španělské křesťany a umírněné muslimy před invazí fanatických Almoravidů ze severní Afriky, které vedl odporný Jusuf, jakýsi Usáma té doby. Těžko bychom hledali poučnější film v této těžké hodině Západu, plného defétistů uvnitř a odhodlaných nepřátel vně.

Requiescat in pace, Charltone Hestone!

Publikováno na www.tyden.cz dne 16.5.2008.