Únorové vydání časopisu Commentary o tom, jak se svátek Purim z oslav záchrany Židů přes vyhlazením mění v oslavu ženské emancipace a tolerance.

Únorové vydání amerického neokonservativního měsíčníku Commentary se mimo jiné věnuje i boji o charakter židovského svátku Purim. Z tradiční oslavy záchrany Židů před plánovaným vyhlazením v období perského zajetí totiž americké židovské feministky vytvářejí svátek ženské emancipace. Jak to? Jak si můžeme přečíst v knize Ester, celý příběh (ve zkratce) začíná tím, že opilý perský vládce Achašveroš požádá na slavnosti svou manželku Vašti, aby přede všemi odhalila své vnady. Ta odmítne a Achašveroš ji za trest odvrhne. Pořídí si novou manželku – sirotka Ester, jež je židovského původu, který však na radu svého strýce Mordechaje neprozrazuje. Králův vysoce postavený rádce Haman zatím připravil plán na vyvraždění všech Židů a přesvědčil krále, aby souhlasil. Ester a Mordechaj (který se mezitím díky odhalení komplotu proti králi dostal ke dvoru) však plán překazí. Ester svým šarmem krále přesvědčí, aby Židy nevyvraždil. Haman je popraven a Mordechaj povýšen na jeho pozici. Židé navíc pozabíjejí Peršany, kteří se je chystali vyvraždit.

Purim se slaví jako karneval, se spoustou masek, tance a alkoholu. Je to svátek, který byl obzvláště živý pro Židy v diaspoře, jejichž přežití často záviselo právě na blahovůli jejich nežidovských vládců. Zázračné vysvobození v hodině takřka jisté záhuby, navíc provázené potrestáním těch, co jí plánovali, naplňovala židovská srdce v ghettech po celém světě alespoň jednou do roka radostí a nadějí.

V posledních létech se ale někteří na Purim dívají trochu jinak. Pro židovské feministky to není Ester, ale Vašti, kdo je hrdinkou příběhu. V deseti kapitolách knihy Ester se sice Vašti objevuje jen krátce na začátku, ale to nevadí. Stačí to k tomu, aby se Purim ze svátku židovského vysvobození stal svátkem ženské emancipace a aby se dnes židovským dětem v USA nepředkládala Vašti jako vzor odvahy vzepřít se tradičním autoritám. Po celé zemi se loni konaly tzv. Vašti slavnosti, na nichž ženy poslouchají blízkovýchodní hudbu a diskutují o domácím násilí a dalším zrovnoprávnění žen.

Začalo to před třiceti lety textem jisté Mary Gendlerové:

„Achašveroš může být chápán pouze jako absolutní autorita, mužská patriarchální autorita, která ovládá ženy. A Vašti a Ester slouží jako modely, jak se této autoritě postavit. A co nám z toho vychází? Žena, které se jasně a otevřeně muži postaví, je odvrhnuta a jako model se nám předkládá žena, která své cíle prosazuje tiše, nenápadně a skrze lásku, kterou probouzí v muži. Taková žena podřizuje své potřeby potřebám ostatních. Stereotypní židovské matky jsou přesně důsledkem tohoto „modelu Ester“.

Liberální rabínka Susan Schnurová dokonce tvrdí: „měli bychom trvat na tom, aby v synagogách všichni vstali a tleskali, když se vzpomene jméno Vašti.  Byla to průkopnice v pravém slova smyslu – asertivní a odvážná. Nebojí se nebýt mužům po chuti.“

Ruhama Wesissová, která učí Talmud na Hebrew Union College, dodává: „ Bylo nutné potlačit Vašti, aby se neukázal rozpor mezi dvěma cestami: mezi cestou ženy, která je ochotná akceptovat patriarchální systém a pracovat přes postel, a mezi ženou,  která je ochotná bojovat za svou čest.“ A existuje o tom i písnička na CD „Ženy Bible“, kde se zpívá „Vašti je naše hrdinka, první feministka, odmítla striptýz“ A rabínka Susan Grossmanová dokonce přirovnala k Vašti Hillary Clintonovou: „Hillary je jako Vašti, která byla první ženou v Bibli, která odmítla být pouhým sexuálním objektem, je to paradigmatická žena, která od mužů nesbírá jen drobky z jejich stolu.“ A Marjorie Garberová z Harvardu vidí v době aféry Moniky Lewinské ještě jednu paralelu“Hillary je jako Vašti, proto-feministická královna, zatímco Lewinsky je jako Ester, krásná Židovka…“.

To je ovšem v dosti příkrém rozporu s tradičním rabínským pohledem na Vašti, která byla potomkyní krále Nabuchadonozora, který odvlekl Židy do Persie, bila své židovské služebnice a nutila je pracovat o sabatu.

Dnes se nicméně Purim v řadě židovských komunit v USA slaví jako svátek ženské emancipace, tolerance a boje proti domácímu násilí. V informačních letácích o Purimu se dočteme, že Vašti je modelem silné ženy, která následuje hlas svého svědomí, a učitelé by měli pomáhat dětem, aby byly jako Vašti. Ester sice pomohla učinit svět lepším tím, že zabránila masakru, ale pomohla jenom – Židům. A ti navíc na oplátku pobili tisíce Peršanů. V nové politicky korektní době by se tak děti měly od Ester učit, „ne, jak být stateční, ale jak lépe rozumět lidem jak lépe vzájemně vycházet“.

Commentary je americký neokonservativní měsíčník, vydáváný American Jewish Committee od roku 1945. Jeho zpočátku liberální ladění se přesouvalo doprava a od roku 1976 je Commentary jedním z předních neokonservativních médií se značným vlivem nejen mezi americkou židovskou komunitou.