Komentáře k příspěvku: Wall Street Journal o Pinochetovi

Od: Honza

Honza — Sun, 21 Jan 2007 19:17:07 +0000

Co mají vraždy společného s ekonomikou? Pokud by v ČR žil masový vrah, který by byl geniálním ekonomem, byl by to snad důvod k tomu, aby zasedl ve vládě??? To snad ne! Levicový fanatici byli nejen izolováni, ale také shazováni z letadel do moře, mmj. A pravicový zločinec se dostal k moci.
Zločinec zůstane zločincem, ať je pravý, nebo levý, ale to Vy, jako pravicový fanatik, nikdy nepochopíte.

Od: chiren

chiren — Fri, 12 Jan 2007 13:46:25 +0000

Je zločin, že díky Pinochetovi se Chile stalo nejzdravější jihoamerickou ekonomikou? Je zločin, že díky Pinochetovi vlastníci zůstali vlastníky? Je zločin, že díky Pinochetovi byli izolováni levicoví fanatici? Je zločin, že Pinochet pomohl svobodné Británii ve válce o Falklandy? Je zločin, že Pinochet uznal výsledky plebiscitu, kterým přišel o úřad presidenta?

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Sat, 23 Dec 2006 01:13:22 +0000

Komentoval jsem spíš představu, že budoucí vývoj je vždy jasný a lidé se “správným” názorem nejsou vázáni ničím. Někdo by například mohl vyvodit, že situace dnes je podobná té před nástupem komunistů v roce 48 – politický marasmus, sbližování komunistů a socialistů, hrozící nástup totality. Jsme dnes v podobné situaci? Odpovědi se asi různí. Mají ti, kteří si myslí, že náš stát (svoboda) je ohrožen, právo chopit se zbraní a zavést diktaturu typu té Pinochetovy, aby odvrátili “horší následky”?

Můj názor na demokracii viz zde: http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=941

Od: Vilém

Vilém — Fri, 22 Dec 2006 14:36:03 +0000

a jak se bude rozhodovat např. o pravidlech silniční, námořní a letecké dopravy, ochraně vody a vzduchu před “svobodným” zamořením od jedů z továren, ochraně osob před lupiči, ochraně před osobami šířícími epidemie, vojenském zajištění obrany území apod.?

Od: LIBERTARIAN

LIBERTARIAN — Fri, 22 Dec 2006 10:25:44 +0000

"Násilné převzetí moci je ale problematické i z jiného důvodu: K čemu jsou tedy volby, když se kdykoliv může nějaký generál rozhodnout, že se vývoj ubírá špatným směrem a stávající garnituru je potřeba vystřílet?"

Spravna otazka. A spravna odpoved je : Volby su k nicomu.
Volby su PRESNE ROVNAKYM nasilim, ako kazde ine nasilie. Volby vychadzaju zo zasady, ze VACSINA MA PRAVO ROZHODOVAT.
Lenze VACSINA je iba synonymom pojmu PRESILA.
---------------------------------------------
VACSINA moze rozhodnut
a PRESILA (SILNEJSI) MOZE ROZHODNUT
- to su zhodne tvrdenia, obe preferujuce PRAVO SILNEJSIEHO.

Jedine rozumne riesenie tohto problemu je :
KAZDY jedinec rozhoduje slobodne o sebe, ziadna (silnejsia) skupina jedincov nesmie rozhodovat o inom cloveku.

Volby, teda demokracia, vzdy vytvoria skupinu VITAZOV, teda aj porazenych. A neexistuje objektivny dovod, preco by sa ti porazeni mali poddat tym vitazom. Vitaz mal viac HLASOV vo volbach, porazeni mali viac pusiek. Takze boli silnejsi (Pinocet v Chile).

Ak v lese prepadne desat neozbrojencov troch ludi s puskami, maju ti s puskami povinnost sa DEMOKRATICKY vzdat ???

Od: VB

VB — Thu, 21 Dec 2006 15:08:49 +0000

Kdyby nekdo miril pistoli na Vase dite, cekal byste, az ho zabije?
Bylo by dobre pockat na jistotu, ze to opravdu udela? Dokud to neudela
jistotu nemate. O zbrojeni nemecka pred 2. svetovou valkou se dobre
vedelo. Take nekteri (proziravi) vedeli k cemu to povede.
O preventivnim utoku se uvazovalo, ale zvitezil falesny apeacment.
Bylo to spravne? Podle vasi logiky jo. Demokracie neni absolutni
hodnota. I komuniste se u nas dostali k moci demokratickou cestou.
Je naivni myslet si, ze demokracie je vselek. Demokracie je fajn v
tom, ze si pak muzeme rikat, ze mame, co jsme chteli (tedy co chtela vetsina).
Ale, aby byla demokraticka vlada dobra musi platit, ze rozhodujici vetsina spolecnosti
je dobra. To ale vzdy neplati, ze? Ve skutecnosti to je vetsinou naopak.
Zadny clovek ani skupina lidi nema pravo rozhodovat, co je dobre a co je zle.
Arbitrem muze byt jen objektivne a vseobecne platny mravni rad.
Pokud by neexistoval, nemelo by moralizovani zadny smysl. Co je dobre a co
je zle by urcovali ti, kdo maji aktualne moc (jeden diktator nebo vetsina spolecnosti,
to je jedno). Tak by fasisticky rezim v byl dobry, komunisticky rezim byl dobry.
Ve vasem podani by platilo, ze kdo ma moc, urcuje, co je dobre.
Pokud, ale existuje prirozeny mravni rad a nejake statni zrizeni mu dramaticky
odporuje je dobre se proti nemu postavit. Naopak by bylo zle to neudelat, protoze
by to znamenalo rezignaci pred zlem. Prostredky musi byt minimalne drasticke, ale
musi byt takove, aby mohli vest k uspechu. Pokud by nekdo Vasemu diteti jen
nespravedlive nadaval, staci mu dat par facek. Pokud by na nej ale miril pistoli
a chystal se vystrelit, mel byste pokud mozno strelit ho do hlavy drive, ne?
Byl by z toho sice bordel, ale zivot se nemazli.

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Thu, 21 Dec 2006 04:35:49 +0000

Nevím, jaký je rozdíl mezi autoritativními a totalitárními režimy. Snad jsem pochopil, že pro vás jsou ty první přijatelné a druhé nikoli.
Úvaha, že není politická vražda jako politická vražda je asi hodna Machiavelliho.

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Thu, 21 Dec 2006 04:26:39 +0000

Ad 1. Kdyby bylo ve třicátých letech jasné, že bude následovat největší válka v dějinách, která bude stát život desítky milionů lidí, byl by tento zásah menším ze dvou zel. Tuhle jistotu ale nikdy není možné mít. Z dnešního pohledu je minulost jasná, ale přitom nevíme, co bude za rok.

Násilné převzetí moci je ale problematické i z jiného důvodu: K čemu jsou tedy volby, když se kdykoliv může nějaký generál rozhodnout, že se vývoj ubírá špatným směrem a stávající garnituru je potřeba vystřílet?

Od: Vilém

Vilém — Wed, 20 Dec 2006 22:45:48 +0000

Z příkladů Romana Jocha je partná slabina takových úvah. Dotyčný německý generál by reálně byl zločinec (přirozeně když necháme stranou fakt, že již v roce 1936 Hitler vůbec nevládl zákonně ani nekrvavě a vztáhneme otázku na březen 1933), v případě svržení Gottwalda platí totéž - Gottwald by byl obětí a onen generál zločincem, protože by nejen nebylo možné předvídat, že se Gottwald stane zločincem, ale on by se jím také nestal.
A kde je další chyba takového stavění problémů? V tom, že vlastní fantazie pracuje tak, že na politických oponentech zvýrazňuje jejich nebezpečnost (posledním trapným příkladem je preventivní válka v Iráku) daleko nad fakticky podložené meze - bylo by preventivně vražděno možná víc lidí, než by zabily diktatury.
To nechám zcela stranou záměrné vraždy bezbranných lidí v Chile, které neměly povahu "boje", jak se článek snažá tvrdit, nýbrž vraždění. To ukazuje, že spíš měl někdo preventivně zlikvidovat Pinocheta, když už bychom tyto postupy akceptovali..

Jakpak by pan Joch chtěl stanovit, kdo je v demokratickém politickém zápolení náhle legitimním cílem vojenského puče? Z kladení problému plyne, že snad oprávněnými vrahy jsou pravicoví diktátoři, takže např. Chávez by měl být zavražděn nějakým zodpovědným generálem, ačkoli se diktátorem dosud nestal? Takové myšlení nutně vede k zvrácenosti: předem definovaní spravedliví politikové mají oprávnění vraždit, zatímco jejich oběti nesmí ani legálně prosazovat svou politiku. Řekl bych, že právě tento nesmysl v poslední době celosvětově prezentuje americká kovbojská pravice a její "nohsledi" u nás.

Od: RJ

RJ — Wed, 20 Dec 2006 14:14:49 +0000

Pánové, pracovně předpokládejme, že následující tři hypotetické příklady vůbec nesouvisí s Chile a Pinochetem.
1. V roce 1936 německý generál svrhne demokraticky a legálně zvoleného kancléře Hitlera, při a po převratu je zabito cca 3200 lidí, z nichž někteří byli nacisté a jiní byli sympatizanti nacionálního socialismu. V roce 1952 (po 16 letech při moci) onen generál vypíše volby a v Německu je opět ustavena demokracie. Jak jistě chápete, žádná 2. světová válka ani Holocaust nebyly.
2. Na podzim 1947 československý generál svrhne demokraticky a legálně zvolenou vládu Národní fronty premiéra Klementa Gottwalda. Při a po převratu je zabito 3200 lidí, z nichž někteří byli stalinisté a jiní jen jejich sympatizanti. V roce 1963 (po 16 letech při moci) onen generál vypíše volby a v ČSR opět ustaví demokarcii, která od té doby funguje.
3. V létě 1940 francouzský generál vypoví poslušnost legálně zvolené hlavě Francouzského státu, maršálu Petainovi, a vede ozbrojený boj společně s cizí mocností proti jednotkám lojálním své zemi a její vládě. V tom boji zemře mnohonásobně více než jen 3200 Francouzů loajálních vládě, která v létě 1940 si přála jen mír v Evropě - na rozdíl od toho válkychtivého velezrádného generála, Charlese de Gaulla.
Pánové, předpokládejme, že ani jeden z těch tří hypotetických příkladů (vlastně ten třetí hypotetický není; on se odehrál) vůbec, ale vůbec není analogií situace v Chile v roce 1973; a já se vás teď ptám:

Podporovali byste alespoň jeden z nich jakožto nikoli ideální, ale rozhodně lepší, než byl vývoj alternativní?