Jako člověka pohybujícího se léta v úzké blízkosti politiky a politiků mě mírně vulgární debata premiéra a jeho ministrů o cestě na pohřeb Nelsona Mandely nijak nepohoršila. Je to ostatně jen další z důkazů, že i politici jsou jen lidé a stejně jako se ostatní chlapi označují „ty vole“, tykají si a mluví sprostě, tak i členové naší vlády odborníků… O to iluzornější pak je očekávat od politiků, že budou jakýmisi „předními muži národa“, jak byli politici označováni ovšem v době, kdy nás ve Vídni zastupovali takoví Palacký s Riegrem. Proto i občasné výbuchy morálního fanatismu ve vztahu k politikům jsou trochu mimo mísu.
Na druhé straně, kde pak ve společnosti hledat příklady? Jak vysvětlovat dětem úctu řekněme k postu prezidenta? Jaké vzory manželské věrnosti jim nabízejí naši premiéři a jaké vzory důstojného chování jim nabízí i ten, který je pro intelektuální elitu této země vzorem elegance a noblesy, takřka kouzla starých časů…?
Když to tak vezmeme, máme premiéra sprosťáka, prezidenta alkoholika a hulváta a (skoro) prezidenta, který si nejenže nabalil venkovskou poběhlici nejnižší kategorie, ale s poběhlicí se dokonce ukazuje v opeře. Pochopitelně, milenky měli Franz Josef, ba i tatíček Masaryk, ale s poněkud větší mírou diskrétnosti a s poněkud větší mírou vkusu. Jak rozšafně Karel Schwarzenberg promlouval o Petru Nečasovi: „Byl to vzorný žák, kterému nedošlo, jaká pokušení ho čekají za školou.“ Kdyby byl Petr Nečas podobně nadaný na bonmoty jako vilný kníže, mohl by mu to dnes vrátit zpět i s úroky.
Od pohřbu Nelsona Mandely oslím můstkem k apartheidu – mladý ekonom Marek Hudik na svém blogu cituje jiného ekonoma, Thomase Hazzleta, a jeho pohled na vznik apartheidu v Jižní Africe. Hlavní příčinou byla podle něj obava bílých dělníků o práci, především v dolech. Černoši byli totiž ochotni pracovat za nižší mzdu. Na straně bílých dělníků byli i bílí zemědělci, kteří zase nelibě nesli fakt, že černoši dávali přednost práci v těžebním průmyslu na úkor práce v zemědělství, což vedlo ke zvyšování jejich nákladů. A bílé odbory postupně prosazovaly opatření, která bránila černým volně migrovat a získávat práci. Na druhé straně barikády byli majitelé dolů, kteří vítali levnější pracovní sílu a byli ochotni skousnout i to, že má tu špatnou barvu kůže.
Jak iluzorní bylo, je a bude heslo Proletáři všech zemí, spojte se! Ukázalo se to během každého konfliktu, který kdy proběhl a také během každé debaty o pracovní migraci. Nejsou odbory vždy a všude (i u nás) v čele boje proti volnému pohybu pracovní síly? Tedy proti svým bratrům proletářům? A nejsou zaměstnavatelé vždy a všude na opačné straně? Vzpomeňme si, jak těsně před krizí v roce 2008 prosazovala Topolánkova vláda zelené karty pro zahraniční pracovníky a ČSSD se bránila slovníkem místy až xenofobním (zvláště v tom proslul jistý MUDr. David Rath, který měl značné obavy z exotických chorob, zanesených sem mongolskými šičkami). A zajímavá by byla jistě i sociální skladba účastníků protiromských demonstrací na severu Čech. Že by i tu hrála roli i konkurence na poli práce, potažmo sociálních dávek?
Vyšlo v Lidových novinách 10.12.2013
Argot je legitimní, nepatří ale k lidské smrti či pohřbu, tam patří požehnání. Jinak mateřská řeč každého je jeho osobní právo, je poučné sledovat ona slova plná energie (děti a mentálně handicapovaní si je hned pamatují a opakují je) ve staletích. Zajímavý rytmus. Jiná potíž jazyk mladistvý potažmo nestabilní: nářečí + něco geniálního úsilí učenců. Vše ještě neustáleno.
Dobrý kriminálník se pozná podle toho, že si vystačí s dvěma, třemi slovy. V těsném soužití se stejně všechno ví, a slovní kmeny netřeba střídat, stačí barva, tón, síla. Tak chápu i pseudovládu, to jako s cizí ženou, už aby to měl jeden za sebou, to vnucené nechtěné, zmanipulované, pohrdání sebou samým.
Kníže – kdo ho zná déle – je furt stejnej. Dámy miluje a je skvělý hostitel. Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.Proto mu jeho služebníci navrhli: „Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.To je Bible, ne porno.
Afrikánci na rozdíl od yenkeeů nechali domorodější žít, kdyby byli co skupinka v rezervaci, nebylo by co řešit. Což ovšem je jen část věci, druhá je jako v Israeli, když se někde někomu daří, hned se tam nahrnou všichni, co se jim nedaří.
Odbory jsou mi nesmysl, jednak nefungují za války, kdy skutečně se z lidí ždíme poslední, jednak totéž by kvalifikovaněji pracujícím vykonal každý právník. Co se mi líbí, je bojkot, když krade taxikář, ať jeho firma to pocítí.Když u velkopekaře špatná mouka nastavovaná pančovaná, ať to má na strouhanku, a ne státní dotace! Ale k tomu ještě cesta daleká.