Vědí vůbec čeští lidovci, co chtějí?

20.4.2008
Matyáš Zrno

Rozum, síla, odvaha – hlásá KDU-ČSL v záhlaví svých internetových stránek. Zdá se však, že právě těchto vlastností se jim nyní povážlivě nedostává. Na sjezdu lidovců, který se koná tento víkend v Pardubicích, by mělo být o čem hovořit.

Letošní sjezd zastihuje lidovou stranu více než kdy jindy vnitřně rozdělenou, plnou osobních i programových sporů. Nejednotnost jejího poslaneckého klubu povážlivě narušuje její důvěryhodnost v koalici a aféry jejího předsedy (ať už vykonstruované nebo ne) u veřejnosti. S nějakým výrazným tématem lidovci už dlouho nepřišli. Po programové stránce jsou skoro mrtvou stranou, navíc tápající v tom, jaké jsou vlastně ony křesťansko-demokratické hodnoty. Rozhodně nepůsobí jako „klidná síla“, ostatně jako by tento termín byl v tichosti zapomenut. Pád Kalouska vyzdvihl k moci lokální politiky, kteří (byť často úspěšní v regionech) prostě nestačí na řešení zásadních celostátních (či dokonce mezinárodních) otázek, které před ně staví účast ve vládní koalici.

Terč pro kdekoho

Přiznejme si ovšem, že lidovci to nemají právě snadné. Medituje snad pořád někdo o smyslu, programu či samotné existenci ODS, ČSSD nebo Zelených (jejichž členstvo, vedení i poslanci jsou ještě mnohem roztříštěnější partičkou než KDU-ČSL)? Nikoliv. Lidovci jsou ale terčem podobných úvah už od dob svého vzniku. Ano, už 90 let se řeší, kdy už konečně coby relikt středověku zaniknou, zda má jejich existence smysl nebo jestli jsou skutečně tak proradní.

Důvod? Má to samozřejmě co dělat s jejich křesťanstvím, či ještě přesněji katolictvím. V této zemi sice většina obyvatel o církvi neví buď nic nebo to, že nám upálila mistra Jana Husa, to ale nebrání tomu, aby se kdekdo nepohoršoval nad tím, co křesťané… “Jak může křesťanský politik vystěhovat Cikány?“ „Proč jsou katolíci proti antikoncepci?“ A pochopitelně nestárnoucí hit: „proč nám vnucují s těmi potraty svou morálku?“ Nadhodit v této zemi morálně-etické téma s byť jen vzdáleně křesťanským nádechem pak vyvolává reakce na hranici hysterie a šíření poplašné zprávy, jako předvedla třeba socialistická poslankyně Anna Čurdová, která dokonce ve své tiskové zprávě (plné překlepů a nepřesností – lidovcům jde např. o snížení možností interrupce na 18 týdnů, nikoliv 18 měsíců…) občany straší budoucí lidoveckou mravnostní policií a mládežnickými mravnostními úderkami. A dokonce nezapomene poučit lidovce několika pasážemi z Bible. Na lidovce si zkrátka troufne každý, protože každý správný ateista ví, jak se mají chovat křesťané.

Metoda vykrucování a zapírání

Jak to tedy je s lidovci? Jejich programový sjezd je příležitost podívat se na to, co jsou vlastně priority lidové strany. Jsou to potraty, restituce církevního majetku a boj proti registrovanému partnerství, jak to vnímá většinová veřejnost? A nebo je to všechno trochu jinak?

Ve skutečnosti má málokdo tak daleko k florentskému dominikánu Girolamu Savonarolovi, kterým také Čurdová straší, jako naši lidovci. Stav KDU-ČSL je odrazem stavu katolíků v této zemi a ti mají k sebevědomému italskému dominikánovi konce 15.století daleko asi tak jako členové Církve československé husitské k Janu Žižkovi a Prokopu Holému. Kolikrát se dokonce lidovci snaží dělat, jako že s církvemi nemají vlastně skoro nic společného. Naposledy Jiří Čunek: „s církvemi máme společného jen to, že někteří naši členové chodí do kostela“. Skutečně fascinující výpověď od muže, který vede křesťanskou stranu, má dva bratry duchovní a organizoval tábory ministrantů. Samozřejmě, takové výroky jsou určeny navenek. Dovnitř si většina lidoveckých politiků dává často velký pozor, aby zdůraznila svou osobní zbožnost.

V zemi, která není církvi právě nakloněna, jako by se řada katolíků na veřejnosti styděla za to, že jsou katolíky. A nebo se alespoň neodvažují křesťanské hodnoty nějak vážně bránit. Lidovci byli ochotní odejít z vlády kvůli Grossově aféře. Ale ani je nenapadlo pohrozit demisí, pokud bude schváleno registrované partnerství. Lidovci byli ve dvou vládách Václava Klause a jedné vládě s ČSSD a neprosadili ani církevní restituce ani smlouvu s Vatikánem. A když je to nyní na dosah, obávají se reakce veřejnosti. A pokračovat by se dalo dále.

Vezměme si třeba tzv.Velkopáteční výzvu místopředsedy Davida Macka, ve které vyzval (pravda, poněkud účelově, známe-li Mackovu posedlost Klausem) prezidenta republiky k vyjádření se k potratům. Pokud věříte tomu, že člověk je člověkem od početí (a ne až od 12, 16. či 24.týdne, záleží na tom kterém státě), pak samozřejmě nelze nad potraty mávnout rukou. Být proti potratům samozřejmě není věcí exklusivně křesťanskou, ale křesťané mají ono „nezabiješ“ hned coby páté přikázání a boj proti potratům jim ukládá i autorita církve. Nemohou se z toho tedy tak snadno vykroutit, i když většině z nich se opět do nepříjemného střetu s většinovým míněním příliš nechce. Výsledkem jsou pak natolik fascinující výpovědi jako třeba ta od Zuzany Roithové: „Jako křesťanský politik ani jako žena s potraty nesouhlasím. Na druhou stranu si myslím, že nyní platná pravidla není třeba upravovat“. A ještě lépe Věra Luxová: „ Je to věc, která je osobním rozhodnutím každé ženy. Za sebe musím říct, že…je to věc, která je pro moji rodinu nepřípustná.“

Pomiňme fakt, že obě dámy zjevně nedokážou rozeznat rozdíl mezi záležitostí soukromou a politickou. U politika mě totiž až zas tak nezajímá, co má či nemá dovolené jeho dcera. Zajímá mě, co hodlá prosazovat v parlamentu. Pochopitelně, že ideální by bylo, kdyby proklamované veřejné cíle byly v plném souznění se soukromou morálkou, ale ideální je jen království boží a rozhodně ne politika, obzvláště ne ta česká. Zmíněné výroky ovšem dobře charakterizují převládající tendenci většiny lidoveckých funkcionářů nejen v oblasti potratů: rozvod je u nás vyloučen, ale zpřísnění podmínek pro rozvody? To snad ne… Dát vlastní děti do jeslí? Vyloučeno! Ale když Evropská unie požaduje, abychom umístili třetinu všech dětí
povinně do jeslí, nijak zvlášť nám to nevadí a radujeme se nad rozvojem “rodinných” služeb. Také potrat je jistě špatný, my jsme proti, ale jenom proboha nechtějte, abychom proti tomu něco dělali. Nebožtík (v politickém slova smyslu) Jiří Karas by mohl vyprávět, s jakým „nadšením“ se jeho protipotratové návrhy setkávaly u kolegů…

Bez intelektuálního zázemí

Není zkrátka snadné být katolíkem v zemi, kde se na vás většina lidí kouká v lepším případě jako na exota. A být „tvořivou menšinou“, jak k tomu vyzývá Benedikt XVI., to už jde opravdu těžko. Lidovci, jakoby puzeni špatným svědomím z toho, že jsou křesťané, se proto občas snaží většinové veřejnosti namluvit, že jsou ve skutečnosti docela správní chlapíci, kteří sdílejí převládající liberálně-levicový společenský postoj. A tak tu nominují Helenu Třeštíkovou na ministryni, tady zase slibují kvóty pro ženy, tu prosazují antidiskriminační zákon. Marně…. Jediné, čím (dočasně) rapidně zdvihli svou popularitu, bylo vystěhování romských neplatičů z centra Vsetína. Na dlouhodobou profilaci na tomto tématu ale „klidná síla“ zjevně nemá (jak by řekl pan premiér) „gule“. Objektivně existující, a drtivou většinou politiků obcházený problém tzv.sociálně nepřizpůsobivých spoluobčanů přitom volal po někom, kdo se toho uchopí. Ovšem seriozně – bez falešného humanismu, ale zároveň bez populismu a jednoduchých řešení. To Jiří Čunek neudělal a vše, co se veřejnost z jeho strany dozvěděla, bylo pár nejapných prořeknutí a výstup na jedné konferenci. Na druhou stranu, fakt, že Jiří Čunek se po svém raketovém vzestupu romského tématu systematicky nedržel, svědčí o tom, že výtky z populismu a rasismu jsou liché. To, že si politik nedává pozor, jakým stylem mluví do televize a jakým ke kamarádům v hospodě, je sice trochu zvláštní, ale ještě to neznamená, že je někdo rasista.

Lidovcům drasticky schází intelektuální zázemí. Pro srovnání: ODS má několik vlastních či spřátelených think-tanků, jeden z nich dokonce se statutem vysoké školy. Lidovci mají jeden – Evropskou akademii pro demokracii. Její výsledky jsou ovšem dosti chabé a mezi jejími akcemi se najdou třeba přednášky o putování po Kanadě (jistě zajímavé, ale jde o relikt doby minulé, kdy lidovci suplovali zakázanou křesťanskou spolkovou činnost a ne o produkt moderního politického think-tanku). Lidovci jsou sice stranou početnou, ale mezi jejími členy dominují lidé s nižším vzděláním a nebo se vzděláním technického směru (s trochou nadsázky se dá říci, že jde o stranu inženýrů a agronomů). To samozřejmě není nic špatného, ale výsledkem je poněkud omezený intelektuální potenciál, daný i nevůlí řady katolických intelektuálů zaplétat se s konkrétní politickou stranou, s tou lidovou obzvláště.

Nezajímavý malý člověk?

Jak tedy dál? Lidovci mohou jen těžko získat voliče důrazem na ekonomický liberalismus. Tam už má své jisté ODS. Příliš nezískají ani důrazem na sociální politiku, kde dominuje ČSSD. Ale je zde ještě dost témat, která nejsou dostatečně uchopena ani jednou ani druhou stranou. Lidovci se přece nemusí profilovat na radaru nebo na náhlém zájmu o osud Kosova (motivovaném tak jako tak spíše coby pomsta Schwarzenbergovi). Ona tzv.morálně-etická témata v této zemi zajímají pořád ještě dost lidí. Jistě, nikdy to nebude většina, ale třeba proti adopcím dětí homosexuály je pořád ještě většina občanů, skoro polovina byla proti registrovanému partnerství. Rodinná politika je také vděčné téma – jen jde o to s něčím přijít a nestěžovat si, že nám toto téma „přebrala ODS“. A proč nehájit autonomii rodiny vůči státu? Stačí zajít do jakékoliv hospody v zemi a zeptat se, co si kdo myslí o návrhu ministryně Stehlíkové zakázat fyzické tresty dětí. Proč nestát v čele snižování byrokratické zátěže? Proč nehájit malého člověka proti neustále rostoucím nesmyslným požadavkům státu? Jako když se europoslanec Březina zastane řidičů traktorů, náklaďáků a autobusů proti novým komplikovaným „eurořidičákům“ za 30 000. Zastávat se malého člověka a přitom nesklouznout k socialismu je ovšem navýsost obtížné. Zvláště když někteří lidovci mají pořád ještě problém s demokratickým kapitalismem. Jako by zisk byl od ďábla. KDU-ČSL se také dostává do neřešitelného rozporu, co se týče proklamované podpory rodinám a zároveň mantry jménem nepřímé daně. Jejich zvyšování právě u základních životních potřeb totiž nejvíce postihuje právě rodiny.

Některé výhody přitom lidovci mají. Mají spoustu výborných lokálních politiků. V zásadě jde o stranu méně zkorumpovanou než jsou ostatní. Samozřejmě i zde jsou „ti, co spolu mluví“ (a rozdělují zakázky a dotace) a pak ti druzí. Ale lidovečtí politici jsou mnohem více než ostatní ukotveni ve svých regionech. Katolíci jsou malou, a nejen proto poměrně navzájem provázanou skupinou obyvatel. Takový lidovecký politik je často z menšího města, chodí každou neděli do kostela, jejich manželky sedí ve farních radách, děti chodí do skauta… Společenská kontrola, které jsou vystaveni, je nepoměrně vyšší, než třeba u poslance ODS či ČSSD. Má to i své stinné stránky – jsou vystaveni tlaku, aby do „svých regionů“ přispěli co nejvíce. Každý politik se samozřejmě musí snažit nějak viditelně pomáhat svému regionu, ale lidovcům díky svému výraznému regionálnímu zakotvení (na jižní Moravě) více než ostatním hrozí přeměna v regionální stranu. Fakt, že lidovci chtěli ministerstvo dopravy či životního prostředí (tedy ministerstva, kde se žádná specificky křesťansko-demokratická politika dost dobře provádět nedá), mluví sama za sebe. Přes zmíněná ministerstva totiž teklo nejvíce prostředků na infrastrukturní projekty. Touha Jiřího Čunka po ministerstvu pro místní rozvoj je ze stejného soudku.

Matyáš Zrno, Občanský institut

Vyšlo v sobotní příloze MF Dnes Kavárna, 19.dubna 2008

Příspěvků : 9 - Vědí vůbec čeští lidovci, co chtějí?

  1. agent Smith : 14.9.2008 v 15.06

    Zdá se to přehnané? Zamyslete se. Lidovci, kteří na politickém spektru chodí zprava doleva jako po flámu, lidovci, kteří se za lídra zmohou leda na Čunka nemohou udělat nikomu moc dobrou reklamu. Lidovci, kteří po tomto všem přijdou a začnou kázat o morálce, v civilizaci, která přeje registrovanému partnerství, potratům atd. Co si takový volič může říct? To jsou ti katolíci (schválně nepíšu křesťany, protože ateisté v tom stejně nedělají rozdíl a nadávat na katolíky je už módou), co kážou vodu a pijí víno!!! Pak nemá být celá společnost proti víře!!! KDU-ČSL je zkázou křesťanství a černou reklamou. Jsem křesťan a proto jí hlas nedám. Rozhodl jsem se letos pro Konzervativní koalici!

  2. Rastislav Mikulas : 11.5.2008 v 15.03

    Neviem ci nikto z byvaleho OI spolupracoval s StB a tiez neviem ci otec Dr. Romana Jocha vojensky pracoval pre byvaly rezim.

  3. Václav Štěpán Hà David : 22.4.2008 v 22.24

    Kde se dá ta práce o LT diecézi najít?

  4. Michal : 21.4.2008 v 20.35

    Již antika kodifikovala zkušenost o návštěvě koželužny, nelze ji vykonat a nelze nepáchnout. Právě proto, že lidovci jsou církvi tak blízko (jako poslední drželi pošlapaný venkov třeba jen skrze polokolaborující tajemníky, pololegální zájezdy trochu poutě), sdílejí část údělu církve.

    Signifikatnější je to na osudech Biskupství Ltm. Klíčem je Terezín, hned za Labem. Nejen že mnozí litoměřičtí zodpovědní Terezínem nacistické okupace prošli, ale prostředí navozené zejména likvidací mladých zdravých Němců na srdeční slabost v druhé polovině r. 1945 nemohlo nenastavit třeba jen nevědomě určité standarty.Prostředí.Klima.Atmosféru.Zvyky.Pravidla.Normy.

    Teprve nyní vyšlo kompletních 1000 stran poválečné práce odborného účastníka, tedy soubor autora Adler. Tam je materiál z pohledu řady vědních oborů, jak jsou lidé měněni a změněni okolnostmi v laboratoři Terezín. Užitečný text pro porozumění nesnázím dieceze Ltm, jak nešetří ani vězně terezínské, tak jeho zrcadlo lze použít pro vidění pokořené církve.Terezín nebyl přímo vyhlazovací, tím spíše se vepsal lidem pod kůži. Tzv. efekt uvařené žáby.

    A strana lidová je jen často náhodný účastník, host, soused.Nejtragičtější je propad intelektuální kapacity zmíněných společenství, můj otec z lidové strany – a lidé mu blízcí – vystoupil přirozeně už 1948. Život si však nezachránil.Byl toho polosocialismu ušetřen.

  5. Václav Štěpán Hà David : 21.4.2008 v 19.18

    http://david.blog.idnes.cz/c/32836/Pokusy-na-lidech-jsou-spravne.html

    Pokud chcete můj článek převzít (s uvedením zdroje) nebo se jím inspirovat, budu jen rád.

  6. less than zero : 21.4.2008 v 16.44

    Víte když napíšu, že znám spoustu názorů katolíků, kteří vědomě útočí proti povaze pravního státu, napišíte znovu, že je to nesmysl, nebo, že takový katolíci nejsou a nebo, že to žádní katolíci nebyli, což je takový pěkný oslí můstek k tvrzení, že existuje nějaké objektivní měřítko správného křestana, což by byla pravda kdyby vaše ob. měřítka křestana nevycházela z nějakého textu, ale něčeho co nehodnotí žádná jiná osoba či kolektiv…proto není pravda, že ve svém textu říkám co mají katolíci dělat, naopak pouze připomínám, že jejich až fanatická snaha někoho napravovat bez špetky empatie je cestou právě ke společnosti výprázdněných liberálů… jsem proto, aby křestanské hodnoty byli univerzální, ale nikoli uniformní, pokud dokážete rozlišit význam obou slov. Jsem proti potratům a byl bych pro jejich zákaz, kdybych kromě vlastního potěšení z dokonalého světa podle svého ega, neviděl i riziko, které plyne ze zákazu potratů. Jako konzervativec, jsem pro osobní z odpovědnost jedince a jeho rozhodnutí, ale jak v irsku tak v polsku, není za onu vraždu embrya-dítěte odpovědná žena-matka, ale jen ten kdo jí potrat provede, což je podle mne v rozporu z konzervativním postojem. Jestliže žena ví co při potratu dělá jestliže to nazýváte vraždou pak vytvořit zákon, který jí ani jako objekt práva nebere v potaz, nemá skutečně s křestanstvím co společného. Samozřejmě, je nesmyslné kriminalizovat, ženy za jejich svobodné rozhodnutí, a proto jsem proti zákazu potratů, protože za své rozhodnutí je odpovědná žena sobě a svému svědomí, žádná třetí osoba…např ve zkoumání zda je naplněna podstata nějaké podivné vyjímky, zda byla znásilněna, či ji samotné jde o život. Když víte jak by takový zákon měl o zákazu potratu měl přibližně vypadat a co by měl v hrubých nárysech obsahovat, pak se nestydte a napište to sem.

    křestanské hodnoty jsou takové jaké je vždy chování těch co se za křestany považují, nikoli prázdné citace textů, a frází a definic co je pravé křestanství a selekce na ty kdo je a kdo už není křestan…

  7. Pavel : 21.4.2008 v 16.00

    Ať si to bratři z KDU-ČSL dobře přečtou a vezmou si z toho ponaučení. Potřebovali by najít předsedu s charismatem Luxe, s mozkem Kalouska a s charakterem Schwarzenberga.

  8. corvus : 21.4.2008 v 12.52

    zas jeden co vie najlepsie ako sa maju katolici chovat.

    - objektivne meradlo toho ci niekto krestan je a niekto nie existuje, a nie len jedno.
    - co je vo Vasom ponati laska na ktorej nedostatok u katolikov poukazujete? tolerancia ku vsetkemu?
    - katolici nemaju uctu ku pravnemu statu? co je to za nezmysel?
    - co sa tyka riesenia otazky potratov na ktoru narazate, katolici ho maju. jasne, zrozumitelne a funkcne. akurat sa Vam asi nebude pacit.

  9. less than zero : 20.4.2008 v 22.36

    bohužel jak z nám diskusí na katyd.cz tak se katolíci staly jen větší sektou než ostatní sekty, jejich nazírání na svět přes křestanskou víru by bylo v pořádku kdyby tu bylo skutečně nějaké objektivní měřítko, kdo je křestan a kdo už ne… takhle některým stačí drmolit růženec, milovat papeže, nechávat se vidět v kostele a jiné činnosti, které o křestanských hodnotách z nichž jednou je i láska nic nevypovídá. Katolíci si fanaticky přivlastnují hodnoty křestanství podle svých názorů a listování v bibli, nemají úctu k právnímu státu a prosté logice, věří svým představám soukromých rájů, kde 2+2 nejsou 4 pokud jím tím narušíte svatouškovskou auru osobnosti. Morálně etická témata umí využít každý a katolík jich má plný rukáv, tohle můžeš, tohle ne, tamto nedělej…ale řešení nějakého problému ve společnosti at už potratů nebo čehokoli jiného nemají a ani jim to nevadí, prostě zakažte potraty, neví jak, neví co to sebou přinese, ale oni to chtějí protože tak jako v každé sektě převládá názor, že všichni ostatní musí být napraveni…

Napsat komentář k corvus Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?