(Publikováno v týdeníku MF Plus č. 7.)
Sdružení Osma pořádá diskusi o feminismu. Známá režisérka filmů O čem sní ženy, jinak radikální feministka, hřímá proti svobodě sdružování. Zastoupení žen v parlamentu by neměla určovat svobodná volba, nýbrž kvóty, tj. státní diktát. Režisérka považuje za skandální, že v našem parlamentu je 17% žen, zatímco v tom afgánském je 30% žen. Do diskuse se přihlásí autor tohoto sloupku a říká: my všichni Afganistanu blahopřejeme, že má v parlamentu 30% žen, což je lepší než Taliban. Přesto však, kde mají ženy více práv a svobod, v České republice, kde v parlamentu je jen 17% žen, anebo v Afganistanu, kde je jich 30%? Kolik žen přítomných v sálu by chtělo žít raději v Afganistanu než u nás?
Ruku nezvedla ani jedna.
Pokračoval jsem: formální zastoupení žen v parlamentu není pro práva žen to nejdůležitější. Mnohem důležitější jsou kultura a civilizovanost dané společnosti.
Do diskuse se zapojil i předseda Evropských demokratů, bývalý pražský primátor. Označil můj příspěvek za projev demagogie. Co však v něm bylo demagogické, nesdělil. Heroicky však prohlásil, že je za kvóty pro ženy (vskutku je heroické říci to v sálu plném feministek!) Svůj příspěvek korunoval perlou: velkoryse nás informoval, která země je nejpokrokovější, tj. má ve svém parlamentu největší zastoupení žen. Která je tedy tím vzorem ženských práv, pro nás všechny hodným k následování?
Rwanda, v jejím parlamentu je 43% žen!
Probůh, ze všech zemí na světě, dávat nám za příklad právě Rwandu! Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to komické. 43% žen v parlamentu ve Rwandě zřejmě těm tutsijským ženám vražděným po statisících příliš nepomohlo! Dávat za vzor ženských práv právě Rwandu, kde se odehrála jedna z největších genocid od konce druhé světové války, může jen zaslepený ideolog. Anebo cynický pokrytec. Pan Kasl ideolog není.
…třeba by ve výše zmiňovaných zemích byly obšťasrněny obřízkou…..
Abych řekl pravdu, tak názory pana Jocha moc rád nemám, ale tento krátký článek se mu opravdu povedl. Stručné, jasné, výstižné.
Tleskám.
pridavam sa…. ten najsilnejsi emocionalny zazitok som zazil prave pri filme o Rwande a genocide… a takto ju vyzdvihovat (i ked uz je po nej) je odporne…
holt relativizmus je rakovina nepoznajuca mieru…
Škoda že MUDr. Joch nevystudoval raději psychologii nebo ještě lépe psychiatrii. Možná by nám pak mohl u exprimátora Jana Kasla stanovit i lépe diagnózu! jinak naprosto s Vámi, pane Jochu souhlasím!