(Publikováno v Mf Dnes 14. dubna 2006 pod redakčním názvem „Popravit vraha je spravedlivé“)
Není trest smrti správný pro člověka, jenž chladnokrevně spáchá mnohonásobnou vraždu a pak neprojevuje žádnou lítost? To je otázka, jež napadne mnohé v souvislosti s tzv. lesním vrahem Viktorem Kalivodou. Měli bychom však rozlišit otázky dvě: je trest smrti oprávněný? A je v situaci dnešní České republiky vhodný?
Principiální argument proti trestu smrti zní: „Člověk život nedal, a tedy nemá právo ho vzít. Když vrah konal špatně, to nás ještě neopravňuje k tomu, abychom se k němu zachovali stejně špatně.“ Argument je to sugestivní, ale falešný. Samozřejmě, že člověk má právo jiného člověka zabít, i když mu život nedal. Máme právo zabít tyrana, jenž nařizuje masakry nevinných. Máme právo zabíjet vojáky agresora. Máme právo v sebeobraně zabít útočníka, jenž nás ohrožuje.
Důvodem pro usmrcení útočníka není jen vlastní přežití, ale především objektivní zlo činu, jejž chce spáchat. Z téhož důvodu jsme oprávněni zabít krutovládce, neboť je původcem zla a nesmírného utrpení nevinných. To platí i pro vojáky agresora: jsou nástrojem šíření zla, proto střílení do nich je bráněním zlu.
Je-li ale důvodem pro usmrcení člověka objektivní zlo činu, jenž se chystá spáchat, pak zajisté musí být přípustné usmrtit i člověka, který zločin už spáchal a tedy jeho vina je větší. Jinými slovy, je-li zlo chystaného činu dostatečným důvodem pro zabití útočníka, je nutně zlo spáchaného činu vraha, jemuž byla vražda prokázána v řádném soudním procesu, více než dostatečným důvodem pro jeho popravu. Odpůrci trestu smrti zaměňují dvě věci: nedotknutelnost nevinného života, která platí vždy, s nedotknutelností života obecně, jež neplatí v případě životů vinných vraždou.
Pro trest smrti svědčí i jeho odstrašující účinek. Čím je trest přísnější, tím je odstrašující účinek větší. Hrozba vězení nemusí některé potenciální vrahy odstrašit; hrozba popravy by je však od jejich činu odstrašit mohla a tak zachránila několik nevinných životů. Když zákonodárce ruší trest smrti, riskuje snížení odstrašujícího účinku trestního systému a nárůst počtu vražd.
Jako závažná námitka proti trestu smrti se uvádí možnost popravy nevinného. K tomu docházelo a teoreticky může dojít stále, i když testy DNA možnost omylu minimalizují. Ale samotný fakt nezáměrného omylu určitou aktivitu nediskvalifikuje, pokud je to aktivita legitimní! Kdyby ano, museli bychom zakázat vše, při čemž dochází k nezáměrnému usmrcování nevinných (např. dopravu). Navíc nelze vyloučit, že neusmrcení vrazi již nikdy nezavraždí např. spoluvězně, dozorce, nebo na útěku i nevinné občany. Neochota státu popravit vrahy může vést ke smrti dalších nevinných.
Trest smrti je oprávněný; je ale vhodný i pro dnešní Českou republiku? Ne nutně. Nemáme rozumnou jistotu, že v případě naší justice se ti nejvinnější popravě nevyhnou a nevinní nebudou popraveni. A potom, nebyla by v naší společnosti, jež ztratila povědomí o nedotknutelnosti nevinného života (přijímá potraty a euthanasii), poprava vraha vnímána spíše jako akt msty než spravedlnosti? Pro legitimitu trestu smrti je totiž nutné povědomí obojí: život vinný vraždou je přípustné popravit, ale život nevinný je nedotknutelný absolutně.
Jestli jste skutečně přečetl bibli ačkoli jste ateista, tak máte můj obdiv. Jak jsem ji jako nevěřící měl v ruce 2x a vždy mě přestala bavit asi na 10.stránce. Teprve po svém obrácení jsem ji přečetl celou, ovšem to už ke mně z ní hovořil Duch svatý. Nicméně ke konkrétnímu dotazu: Hebrejština měla více slov pro zabití s různým významem, to české “nezabiješ” bude asi dost nepřesné, vzhledem k tomu, že většina anglických překladů používá slovesa murder (některé ovšem i kill). Je třeba to posuzovat v kontextu. Vzhledem k tomu, že hned po 20.kapitole 2.knihy Mojžíšovi následuje kapitola 21., ve které Bůh za některé činy výslovně stanovuje trest smrti, je zřejmé, že to “nezabiješ” zjevně nemůže být zákazem trestu smrti. Je to tahle jasnější ?
Ach ano, diskutovat s odlišnými názory se prostě nebude, jsou “trapné”… Myslím, že je od nekřesťanů docela vstřícné gesto, když se vámi diskutují o vašich posvátných knihách, nebo ne? Já Písmo četl, a našel jsem v něm to, co jsem citoval. Jak chcete relativizovat to o nezabíjení, to o druhé tváři, to o boháči, velbloudovi a uchu jehly?
A Roman Joch neodpoví a neodpoví…
Tak ještě jednou. Není nic trapnějšího, než když někdo, kdo není křesťanem, poučuje křesťany o tom, co je a co není v souladu s křesťanstvím. Proto jsem Vás odkázal minimálně na Písmo svaté. Dělám to proto, že nemá smysl zde přepisovat to, co je tam pregnantně vyjádřeno. Také se Vašimi příspěvky nehodlám zaobírat natolik důkladně, abych Vám zde přepisoval argumenty z Písma a církevních otců. Stylizujete-li se do role odborníka na to, co je křesťanské a co ne, tak předpokládám, že tyto texty čtete.
1. V článku nesúhlasím s tým, že máme PRÁVO zabyť tyrana. /v tomto súhlasím so sv.Tomášom podľa De Regno/.
2. off topic, chcel by som poďakovať za článok o Waughovi, to bola skutočne slasť to čítať
No nevím, ale je někdo z křesťanského hlediska nevinný a spravedlivý… já myslel, že jsme byli všichni zatíženi prvotním hřichem a spravedlivý je jen Bůh…
Ano, v Písmu je napsáno “Nezabiješ” (Ex 20,13), ale překlad by měl být spíše ve smyslu nezavraždíš. A proto na jiném místě v Písmu je právě toto 5. přikázání upřesněno “Nepřipustíš, aby byl zabit nevinný a spravedlivý” (Ex 23,7) Takže 5. přikázání určitě nevylučuje oprávněnou obranu, protože útočník, potenciální vrah nebo násilník, není “nevinný a spravedlivý” zcela určitě. Tak je chápání 5. přikázání vidět u Židů i v tradičním učení církve.
Oprávněná obrana může být nejen právo, ale závažná povinnost toho, kdo je odpovědný za život druhých. A to je především stát.
“Je-li ale důvodem pro usmrcení člověka objektivní zlo činu, jenž se chystá spáchat, pak zajisté musí být přípustné usmrtit i člověka, který zločin už spáchal a tedy jeho vina je větší.”
Je v tom rozdíl. V sebeobraně je možné i zabít útočníka, přestože od něj nehrozí jistá smrt, třeba “jen” znásilnění. Účelem je zabránění zločinu.
U soudu za dokonaný zločin má být účel trestu, pokud si matně vzpomínám, trojí: ochrana společnosti, převýchova a odstrašující účinek. Je zajímavé, že pomsta se jako motiv trestu označuje často za nekorektní. Argumenty proti trestu smrti se uvádějí jeho zneužívání totalitími režimy a možnost justičního omylu, který je po vykonaném trestu smrti neodčinitelný. Jsou známy i případy z USA, kdy se dodatečnou DNA analýzou zjistila nevina popraveného, nebo se zabránilo chystané popravě.
Já si dovedu představit trest smrti ve vyjímečných připadech, kdy není žádná pochybnost o vině a úmyslu. Alternativa doživotního žaláře s tvrdými podmínkami a bez možnosti propuštění může být pro odsouzeného subjektivně i horší. Ale nedovedu si představit, že bych stanovoval hranici, za jakých okolností trest smrti dávat.
Aby bylo jasno, já nejsem křesťan. Ale když čtu článek pana Jocha, mám podobný dojem, jako kdyby mě někdo přesvědčoval o přednostech vegetairánství a měl přitom ještě plnou pusu vepřového řízku…
Jinými slovy: já můžu sakrovat jak chci, ale pan Joch může těžko propagovat zabíjení protože on je křesťan a já ne. (nehledě na to, že mi není známo, že by “sakra” bylo boží jméno
A o vašich schopnostech také zrovna nesvědčí, když mě odkážete na litraturu namísto toho, abyste srozumitelně zformuloval jasný argument…
Tak za prve, neporusujte druhe prikazani a nesakrujte. Delate-li to a vzapeti mluvite o vire a vycitate nekomu, ze neni krestan, je to smesne. Co se tyce vasi otazky, tak doporucuji si precist bibli jeste jednou, stejne jako cirkevni otce a dalsi teology. Leccos Vam bude jasnejsi….
Pane Jochu,
jak se s vaší křesťanskou vírou (a podobné je to u republikánů v USA) shoduje podpora trestu smrti?neříkají křesťané:Nezabiješ?
PS: já jinak s vámi souhlasím a jsem pro trest smrti, je mi vysvětlete, jak tyto dvě zmíněné věci jdou dohromady…