Publikováno v Mf Dnes 26. června 2006.
Odmítáte americkou protiraketovou základnu v ČR, jež by měla za úkol sestřelit raketu vystřelenou z Blízkého východu a mířící na nějakou evropskou metropoli? Pak mám pro vás IQ test.Írán má vládu, která je radikálně nepřátelská vůči naši západní společnosti a jejím principům. Zároveň disponuje raketami Šahab 3 s doletem 1300 km, Šahab 4 s doletem 1900 km a vyvíjí raketu Šahab 5 (neboli Kosar), jejíž dolet bude 4000 km. Vzdálenost Teherán–Praha je 3400 km. Irán rovněž rozvíjí jaderný program a z celého mezinárodního společenství si dělá blázny. Za těchto okolností navrhujete: (zakroužkujte možnost, kterou preferujete)
1. Okamžitý preventivní úder proti iránským jaderným zařízením (reaktor v Bušéhru; továrna na konverzi uraniumhexafluorodu v Isfahánu; reaktor na těžkou vodu a plutonium v Araku u řeky Kara-Čaj, komplex centrifug v Natanzu).
2. Preventivní útok proti iránským atomovým zařízením, až Írán atomovou bombu sestrojí (což se stane do čtyř let); včetně omezeného útoku jaderného, bude-li nezbytný ke zničení podzemních bunkrů, v nichž budou iránské atomovky uskladněny.
3. Přinutit Írán vzdát se svého jaderného programu prostřednictvím nejpřísnějších sankcí (jimiž by samozřejmě nejvíce trpělo civilní obyvatelstvo). Nedá-li Írán svůj jaderný program plně pod mezinárodní kontrolu, má být na něj uvaleno nejtvrdší embargo: nic do Íránu nebude prodáno, nic z Íránu nebude koupeno; a kdo by chtěl iránské hranice překročit –ať již po zemi, ve vzduchu, či na vodě – bude zastaven západní vojenskou silou.
4. Žádný preventivní úder proti iránským jaderným zařízením, žádné sankce, nýbrž umožnit Íránu sestrojit atomovou bombu, a pak jej odstrašovat od útoku hrozbou naší masivní jaderné odplaty, pokud Írán odpálí atomovou bombu na jakýkoli západní cíl. Jinými slovy, Íránu umožníme získat atomovku, ale pokud ji použije proti nám či spojencům, NATO svrhne své atomové bomby na Teherán a Komm.
5. Iránu umožnit sestrojit atomovou bombu a doufat, že ji proti nám či spojencům nepoužije. Když však Írán odpálí svou atomovku na kohokoli na Západě, je to prostě naše špatná karma. Byla by však chyba na to reagovat zbraněmi, vždyť násilí zase plodí jen další násilí… Make Love, Not War, dost bylo Bushe!
6. Vybudovat systém protiraketové obrany, jenž sestřelí každou raketu letící k nám z Íránu. Bude-li potřebné, aby ona americká protiraketová základna byla na našem území, je to v pořádku. A je to lepší, než abychom byli úplně bezbranní vůči případnému íránskému jadernému útoku proti nám nebo spojencům, anebo po něm zmasakrovali iránské civilisty naší jadernou odplatou. Protiraketová americká základna v ČR naši bezpečnost neohrožuje, nýbrž zvyšuje. Nikdo nezaútočí na americkou základnu, neboť pak by čelil americké odplatě, jež by vedla k jeho totálnímu zničení; od roku 1945 ani jedna jediná americká raketová základna nebyla napadena.
7. Nic z předešlého, nýbrž preventivně, dokud je čas, kapitulovat před ajatolláhy. Islám bude našim státním náboženstvím; ženy budou na sobě nosit černé stany; homosexuály a cizoložnice ukamenujeme; Židy zplynujeme; křesťanům uřízneme hlavy; pivo, víno a kořalku zakážeme. Než abychom bojovali vestoje jako svobodní, raději se budeme plazit po kolenou jako otroci. Podřízenost (al-Islam) je naší národní tradicí.
Pokud jste nezakroužkovali žádnou z možností, neboť s žádnou nesouhlasíte, pak se vraťte k bodu jedna a celý test opakujte. A opakujte ho tolikrát, až jednu možnost zakroužkujete. A konečně se už naučte logicky myslet!
chtěl jste říct “zkrachovanci a zaprodanci” – tak přece Rudé Právo označovalo všechny svobodymilovné lidi, ne? Stýská se vám po těch dobách, viďte?!
a jemu podobni jsou neuveritelni krivaci, pokrytci a zaprodanci….Kopou za cizi staty – US a Izrael, at uz zamerne, nebo z blbosti. Ale neverim, ze by nekdo mohl byt tak blby.
Autor clanku je obratny demagog. Krome toho jeste debil, samozrejme.
K Lukášovi.Ještě by bylo vhodné dodat v souvislosti se základnou.
-Pravděpodobně se souřadnice základny ocitnou mezi prioritními cíly jiných států
-Zvýší se riziko útoků na tzv.měkké cíle (viz.útoky na vlaky ve Španělsku)
-Zda je pravda že tyto typy základen byli odmítnuty v roce 2000 v Británii a následně začalo tajné jednání s ČR a ostatními státy
-Jaký bezpečnostní dopad budou mít případné základny na sousední státy a region v případě jejich použítí
-násleky umístění základny na naše vztahy s Ruskem a potenciální energetickou,nebo palivovou bezpečnost(když u většiny států NATO se začíná zvětšovat energetická závislost na Rusku,viz.uvažovaný německo- ruský projekt pro dodavky ropy a plynu po dně baltského moře)
Zrovna s vaším s rozborem v odpovědi Lukášovi souhlasím, má ale přesto některé, řekněme i pouze vojenské, problémy.
1) Zatím má tento systém účinnost cca 50%, to se dá ale kompenzovat odpálením několika protiraket na jednu útočící, budiž.
1) Ačkoliv v žádném případě není schopen eliminovat ruský arzenál, je schopen eliminovat ten současný čínský (na rozdíl od SSSR, který v 80.letech paranoicky zbrojil do poslední chvíle a chrlil tisíce hlavic, tak Čína má od začátku 80.let stále stejný strategický arzenál, 20 mezikontinentálních pozemních raket a 12 na jedné ponorce). Čína jej bude modernizovat, výrazné zbrojení na západě může způsobit vítězství zastánců tvrdé linie. Spirála zbrojení by spíše skončila ekonomickým zhroucením Číny, ale ani to není zrovna v zájmu západu, atd. Může vyvolat nesmyslné protizápadní koalice, apod., na to je třeba myslet také.
Uvědomte si, že jisté nebezečí je už i ve zbraních samých, nejen v režimu, je tu jisté, sice nepatrné, přece však riziko chyby a omylu. Neboli se stále ničivějšími zbraněmi bude svět stále nestabilnější i přesto když si “svobodný svět” uchová převahu, viz dále.
3) Protiraketový deštník neničí vše. Vzpomeňte na úvahy o “zbrani posledního soudu”, když paranoicky zděšené sovětské vedení po kubánské krizi (při vědomí americké jaderné převahy a především možnosti ji dopravit mnohem snáze nad SSSR než opačně) uvažovalo jak zajistit odvetný úder. Jedno z řešení bylo po americkém útoku odpálit na vlastním území (!) tak velké množství jaderných zbraní, že radioaktivní prach následně pokryje celý svět (modely počítající se vzniklou jadernou zimou nebyly tehdy k dispozici). Nikdy nebyl takový systém ani připravován natož uskutečněn, ale pokud by byl a byl navíc automatizován (např. odpálí se sám, pokud stoupne míra radioaktivity nad vlastním územím, tak ho může nastavit opravdu paranoické velení, které se obává, že už samo třeba bude mrtvé) apod., byla by nebezpečná sama jeho existence (což jestli zareguje špatně a odpálí se nečekaně sám.
Nic podobného v tuto chvíli není samozřejmě schopen nikdo budovat (rozhodně ne Írán, Korea, atd.), ale nelze vyloučit, že by se některé státy či koalice prostě mohly pokusit prostě protiraketový deštník přečíslit. Pokud se přitom ekonomicky nezhroutí, pak se buď bude roztáčet zbrojní spirála (a budeme ve stále stejném riziku + rizko zbraní samých) anebo budeme nuceni proti nim přímo včas zasáhnout. Z tohoto hlediska stojí za úvahu zda i čistě vojenské řešení není lepší v tom měnit dotyčné režimy než jen stavět obranu.
Navíc není problém takový deštník obelstít. Jadernou bombu je přece možné dopravit přímo na území protivníka a tam odpálit. Lze udělat i masově (kanalizační systém velkoměst – pokud by organizovala nějaká velmoc) anebo jednotlivě (Írán, teroristé). Osobně povaužuji za vojensky jednodušší propašovat jadernou bombu na loď plující pod liberijskou vlajkou a pak ji při vjezdu do amerického přístavu odpálit (ostatně do Ameriky se pašují drogy, ilegální imigranti i konvenční zbraně, proč ne atomová bomba?) než vypouštět odkudsi ze Středního východu mezikontinentální raketu, která může být zničena v mnoha fázích (např. dávno předtím než bude vystřelena).
Nakonec budete stejně muset spoléhat na hrozbu masovou odplatou (což jste nechtěl) a které proti teroristům moc zabírat nebude.
Tohle samozřejmě příliš nesouvisí s faktem, zda budovat základnu v ČR, ale zda ochranný deštník budovat vůbec a pokud ano, tak jaký a co dělat vedle toho jiného.
O morálních prioritách jednotlivých stran bychom mohli vést diskusi.
Hlavně, že byla válka vedena striktně morálním způsobem… ” Abychom město osvobodili, museli jsme ho zničit.” Ano to je typický “morální” přístup amerického důstojníka.
A ještě ke konzervativcům. R. Nixon stáhnul americké jednotky, ještě v době kdy nebyla situace v zemi zabezpečena. Takže výkřiky do tmy prezidenta Forda jsou značně neopodstatněné…
Ale takto bychom se mohli přít donekonečna. Tuto diskusi bych mohl shrnout slovy: “Nepřesvědčili jste mne, ale ani já Vás nepřesvědčím.” Nemá smysl v ní pokračovat.
Protože měli bordel v mravních prioritách.
Vašek řekl: “Lukas jim zase vycita, ze nechali napospas Jizni Vietnam komunistum, cili ze udelali to, po cem LL volali (nechceme vojaky a valku).”
Opět čistě pro pořádek. Na začátku americká veřejnost válku ve Vietnamu podporovala, to až způsob jejího vedení vyůstil v opačný postoj. Vyčítat LL tento postoj je jednoduché – ptejme se proč tento postoj zaujali.
Čistě pro pořádek: Za levicového liberála jsem byl označen až zde. Já nejsem levicový liberál, i když s některými jejich myšlenkami souhlasím.
V roce 1968 byl presidentem USA Lyndon Johnson, nikoli Richard Nixon. Ten byl zvolen až v listopadu 1968 (po sovětské invazi) a do úřadu presidenta nastoupil až v lednu 1969.
Zajisté je pravdou, že pokud jde (nejen) o zahraniční politiku, jsou konzervativci churchillovští a konzervativci chamberlainovští. Ke kterým patří OI, je naprosto jasné. A američtí konzervativci od konce 2. světové války byli rozhodně spíše churchillovští než chamberlainovští.
Američtí konzervativci (např. časopis National Review) např. vytýkali presidentu Eisenhowerovi, že v r. 1956 aktivně, vojensky, nepomohl Maďarům bojujícím za svobodu; kritizovali prezidenta Kennedyho, že v r. 1961 odflákal osvobození Kuby na Playa Giron od sadistického tyrana, který utiskuje Kubánce dodnes. Samozřejmě byli to ti, kdo kritzovali Nixona a Kissingera, jejich politiku Détente a i opuštění spojence, Jižního Vietnamu, v roce 1975 (ten však nebyl ani tak opuštěn presidentem Geraldem Fordem, který chtěl Jižnímu Vietnamu pomoci proti severovietnamské agresi, ale byl to demokratický, levicový Kongres, který pomoc odmítl. V důsledku čehož všichni svobodymilovní lidé v celé Indočíně skončili s kulkou v lebce – anebo jako tzv. boat people na útěku). A většina konzervativců v roce 1991 kritizovala presidenta G.H.W. Bushe za to, že ponechal Saddáma v Baghadu. Kdyby to však bylo podle levicových liberálů, jak správně píše Vašek, pak nejenže Saddám by byl stále V Baghdadu (byl by totiž i v Kuvajtu), ale i náš premiér by se jmenoval Miroslav Štěpán.
Takže nevím, o jacích amerických konzervativcích to mluvíte. Napsal jsem o nich (s překladem díla jednoho z nich, Franka Meyera), celou monografii (“Vzpoura proti revoluci 20. století”, Academia 2003), možná byste ji mohl konsultovat předtím, než opět začnete americkým konzervativcům nějaké názory přisuzovat. Anebo alespoň – pokud jde o jejich zahraniční politiku – náš bulletin z února 2005 “Rétorika svobody”.
RJ