Teplo domova přichází z Kremlu

17.5.2007
Pavel Páral

Za hodně krátký konec provazu tahá Evropa při pokusech o nějakou racionální společnou energetickou politiku. O uplynulém víkendu Vladimir Putin opět jasně a jednoznačně zúčtoval s pokusy o narušení ruského dominantního postavení v zásobování Evropské unie strategickými energetickými surovinami. Středoasijské země Turkmenistán a Kazachstán podepsaly dohodu o stavbě nového plynovodu, který napojí obrovská ložiska zemního plynu na ruskou tranzitní síť.Západní ropovod po dně Kaspického moře, který by se vyhýbal ruskému území, a vytvořil tak alespoň částečně alternativu ruskému monopolu, je u ledu.


A „motory evropské integrace“ nedokázaly ani otevřít ústa. Mají asi starosti s budováním společné evropské zahraniční politiky a hledáním dostatečně reprezentativních paláců pro evropská zastoupení ve světových metropolích. Plahočit se středoasijskými pouštěmi se jim logicky nechce. Energetickou politiku už asi detašovaly do Kremlu, jen to svým voličům ještě neřekly.


Ti by to však asi měli vědět. Je totiž dost podstatné, kde se bude rozhodovat o tom, jak si v zimě zatopí.


Evropská politika je v tomto směru dlouhodobě nepoučitelná a závislost na Rusku není zcela evidentně schopna řešit.


Ale nic není nemožné, což předvedli Němci, kteří pružně reagovali a zcela bez konzultací s evropskými unijními partnery se pustili do budování čistě německo-ruského plynovodu po dně Baltu. Šéfem projektu této výsostně politické stavby učinili kancléře ve výslužbě Gerharda Schrödera. Evropská vzájemnost šla přes palubu. Německo se tak stalo Putinovým parťákem a spolu s ním bude držet ruku na termostatech evropských domácností.


A že Poláci křičí cosi o zradě Evropy a novém paktu Molotov–Ribbentrop? Kdo by to od ultranacionalistických káčátek poslouchal.


O polské vládě si opravdu nemusíme myslet nic moc dobrého. Pro energetickou bezpečnost Evropy toho však udělala zatím víc než všichni euronadšenci, co jich po světě běhá. Už jen tím, že dohodla s Ázerbájdžánem, Gruzií, Ukrajinou a Litvou prodloužení současného ukrajinského ropovodu z oděského terminálu až do polského Gdaňsku, což umožní vozit kaspickou ropu ve větším měřítku i jinudy než ropovodem Družba. Od Putina ani německých politických elit se za to vděku určitě nedočkají. Otevřeného klepnutí přes prsty však také ne.


Ono těch pár amerických antiraket přece jen něco váží. Mimochodem tak napadá člověka, zda je ten americký radar v Brdech opravdu tak špatný nápad…


Vyšlo v Mf DNES, 16.5.2007

Příspěvků : 2 - Teplo domova přichází z Kremlu

  1. olda : 21.5.2007 v 18.18

    příspěvek byl pro množstváí vulgarismů smazán

  2. Michal : 20.5.2007 v 18.03

    Má převážně své tradiční zaměstnání svými stejně neřešitelnými vnitřními problémy. Země řízená spíše tajnou policií a rozvědkami, než tvořivostí a nasazením občanů je polomrtvá. Nějak sice vegetuje, dokáže nalít daně do megazbytečných projektů. Znásilněné ženy nevychovávají sebevědomé muže, poslední dobou krom islámských a exotických nevychovávají už skoro žádné.

    Ta nafta a ten plyn se někde prodávat bude, asi dráže, než by bylo ideální, ale levné věci mívají špatnou pověst a nakonec se prodraží. Nechávám to obchodníkům, dávám přednost spolehlivému ekologickému domu, zkvalitnění pozemků, cisternám či rybníku, vlastní produkci dřevin a rezervě vyměnit motor v autě třeba za ten, který dokáže spalovat doma destilovaný řepkový olej. Pokud bude lépe, tím lépe, ale nechci být rukojmím paroubkovců, když už jinak ne, tak i za cenu odcestování na bicyklu do končin antiparoubkovských, třeba islámských.

Napsat komentář k Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?