Je to dobrý test kam a proč směřuje naše vláda, náš parlament a snad i senát. Římskokatolická církev leží v žaludku jako nestravitelné sousto mnohým. Natož v zemi, kde je nejmenší procento věřících katolíků v porovnání s počtem obyvatel. Víry se silně drželo Slovensko, které u nás zvyšovalo počty věřících. Druhdy také Morava. Dodnes je na Moravě daleko víc katolíků než v Čechách. Velká část křesťanů patří do reformovaných církví, které vnímají katolickou církev negativněji než mnozí nevěřící.

Staletá nenávist socanů.

Ideologicky nekritičtější byli a jsou sociální demokraté, v hantýrce katolíků socani. Již od devatenáctého století byli socani úhlavní nepřátelé katolické církve a církví vůbec.Ještě v První republice bylo běžné, že schůze konfesních lidovců byly rozbíjeny militantními socany.

Pomsta Habsburkům – Masarykovi znárodňovací dekrety i pro církve!

Vláda první republiky ideologicky prosazovala Masarykovo heslo „Ruce pryč od Říma“. Jistě v tom bylo znát pohrdání představitelů Habsburské monarchie národními představiteli, především poslancem ve Vídeňském parlamentu Profesorem T.G.Masarykem a dr.Eduardem Benešem, v letech 1900 – 1914,jímž zazlívali podíl na rozbití Rakouska-Uherka. Habsburkové vždy patřili k pevným katolíkům ,a tak se v novém Československu přenesla pomsta i na ně. Zabavení církevních statků a rozsáhlých lesů a polností, včetně nemovitostí, byla především pomsta Habsburské monarchii u nás, na kterou ale doplatila římskokatolická církev v té době již ve svých řadách s čelnými zastánci samostatného Českého státu.

Konkurence – založení chudé národní církve

Problémem bylo i založení národní – státní Církve československé – husitské, což nemělo v evropských státech obdoby. Nejen,že byl vnesen zmatek do řad dosavadních katolíků, ale mnohde byl vyžadován přestup od katolíků k Církvi československé například u státních úředníků.

Mohu to potvrdit na příkladu svého dědy, který byl oficiálem Zemského úřadu ČSR v Praze a musil ve čtyřiceti letech přestoupit od katolíků právě k národní církvi a to s celou rodinou, jinak by nemohl v úřadě zústat.

Nenávist i obdiv komunistů k církvi

Zajímavé jsou postoje komunistů. Hierarchie sovětského státu byla zcela okopírovaná od církve pravoslavné. Po nástupu bolševiků docházelo k ničení, drancování, rozkradení i k vraždám knězů. Později J.V.Stalin navázal dialog s čelnými představiteli pravoslaví a chtěl z této církve vytvořit také národní ruské náboženství. Z tohoto poručnictví se díky vytrvalosti a rozumu církevních otců dobře osvobozuje , ale až dodnes. Ale to co jim bylo zničeno a ukradeno nebude nikdy navráceno v plném rozsahu.. A zde bych viděl i vzor chování dnešních českých komunistů. Ti by chtěli mít z církve nemohoucí a jen spirituální organizaci postících se lidských trosek, které vidí své poslání v péči o ty chudé, okradené a vykořisťované, většinou věřící na okraji jejich blahobytné komunistické společnosti úspěšně žijící v kapitalismu.

Věřící a členové komunistické strany jsou jedno a totéž?

Ještě jedno nebezpečí. Slyšel jsem z úst vysoce postaveného lidovce, později i ministra po roce 1990 výklad jak blízko mají k sobě komunisté a věřící. Soudruzi to jsou prý tací hodní lidé, kteří věří v lepší svět a hned ho také zde uskutečňují.Prostě ráj na zemi. Již nebylo dále vysvětlováno jakých metod proto bylo použito.Holt v zájmu budování nebe bylo zřízeno pro neposlušné peklo, také zde a na zemi, A věřící v socialistickém státě to prý jsou také slušní lidé ,jen svého Boha mají někde v nedohlednu, ve vysněném světě kam se oni vydají po smrti. Ale tam budou již i ti hodní soudruzi, protože náš Pán nejvyšší je odmění i po smrti, byť věřili ve svého pozemského vůdce. Takže vlastně soudruzi a věřící jsou totéž. Jen ti věřící musí poslechnout své soudruhy již zde na zemi a bude ráj.A hlavně bylo zdůrazněno: neposlouchejte zkažené kněze, kteří nás soudruhy nemají rádi.Také v kostele dnes potkáte řadu členů komunistické strany i když snad už z jiných důvodů než tam chodili před rokem 1989.

Změny po roce 1989.

Naplánovaná změna systému je však postavena na podpoře těch samých, kteří budovali minulý socialistický systém. Jistě se přitom vyskytla řada vyjímek, lidé, kteří většinou brzy narazili a z „demokratického „procesu byli nedemokraticky odstraněni. Většinou na ně měli “páky” jejich slabosti vyšpiclované za komunismu. Jak se hodí.Podívejte se prosím podrobněji na životopisy těch, kteří dnes mají námitky na vydání zabaveného majetku církvím. To jsou většinou úspěšní absolventi studia marxismu-leninismu a je logické, že bohatou církev nemohou vystát. Proto pozměňovací návrhy nebo odsunout majetkové vypořádání donekonečna,případně vrátit jen rozpadlé nemovitosti, které se nevyplatí opravovat. I další průtahy pro promlčení nároku s uplynutím právních lhůt nebo se věkem rozpadne a nebude co vracet to je další pomsta dnes již kapitalizujících komunistů církvi a jejich ovečkám.

VŠE co bylo ukradeno musí být vráceno.

Vážení představitelé Římskokatolické církve prosím: důkladně prověřte své poslance při vyjednávání o majetku a pak ti, kteří budou mít plný mandát věřících, Říma i Vás ať požadují bezpodmínečné navrácení VEŠKERÉHO církvi zabaveného majetku v minulosti.

Nepřistupujte na žádný kompromis, neboť jednáte s řadou církvi nepřátelských a církvi nepřejících osob, kteří by nejraději se dožili rozkladu katolické církve, byť Vás budou ubezpečovat o opaku