Christian Pfeiffer, ředitel kriminálního výzkumného úřadu z Dolního Saska, uveřejnil studii, kterou se svými spolupracovníky uskutečnil na vzorku 45.000 mladých lidí (z toho 10.000 migrantů) ve věku 14 – 16 let. Jejím cílem bylo zjistit, jakou roli hraje v životě mládeže a zejména migrantů náboženství. Z výsledku plyne, že mladí muslimští muži jsou na rozdíl od křesťanských vrstevníků o to méně integrovaní a o to více násilní, čím intenzivnější je jejich religiozita. 23,5 % muslimů, kteří se považují za „silně věřících”, projevilo sklony k násilí, nejnižší míra (19, 6 %) sklonů k násilí u muslimů byla u „částečně věřících”. U katolicky či evangelicky založených mladých lidí se projevila opačná tendence: s rostoucí religiozitou klesá tendence k násilnému chování, a to i v případě migrantů z Polska či bývalého Sovětského svazu. U silně věřících křesťanů se objevují sklony k násilí u 12,4 % populace. Silně religiózní Turci mají také jen z 21,7 % německé kamarády, jen 11,5 % chodí na gymnázium a jen 14,5 % se cítí býti Němci, ačkoliv jsou ve velké převaze narození již v Německu. Nereligiózní Turci se ze 43 % kamarádí s Němci, téměř 22 % jich složí maturitu a více než polovina z nich se hlásí k německé identitě.