Nenech se mýlit, že by mi byl lhostejný osud starších nebo etnicky odlišných lidí, ale nevím proč bych jako podnikatel, který nese veškerá rizika svého podnikání měl zaměstnávat někoho, komu prostě nedůvěřuju ať už morálně nebo profesně? A proč bych měl být za své rozhodnutí potom vláčen po všech čertech někým kdo u mě ani nepodepsal pracovní smlouvu, jen proto, že se cítí ukřivděný. Obávám se, že z tebe mluví standardní, levicový předsudek, že bohatší, většinový a řekněme obecně silnější je apriori podezřelý nebo dokonce zločinec. Z takového úhlu pohledu je pak samozřejmě každé odmítnutí romského uchazeče o práci vnímáno jako diskriminace a námět na další článek do Respektu. Jak můžeme antidiskriminační zákon sladit s právy zaměstnavatele, když tento je jejich absolutní negací prostě nechápu.

A co se týká povinné školní docházky pouze ukazuješ, že jseš to ty kdo neumí nebo není ochotný diferencovat. Neříkám, že cokoliv stát nařídí je špatně. Umožnit dětem vzdělání je nějakých pár století téměř nutností z důvodů jejich přežití, či alespoň jakéhos takéhos důstojného přežívání a bylo už ve své době prostě nutností. Naproti tomu nevím, proč se uvažuje o rušení elitních škol nebo domácího vyučování nebo o závazném koedukačním modelu nebo o nemožnosti selektovat své studenty například podle náboženského přesvědčení a to vše pouze proto, aby bylo učiněno zadost nějakému efemérnímu pojmu rovnosti, zatímco kvalita výchovy a vzdělání tím rozhodně nezíská. Nemusím být koupený pravičák aby mi celý ten antidiskriminační cirkus lezl pěkně na nervy.

Bylo by nicméně laciné odmítnou jakékoli připomínky jen proto, že Libor není schopen je adekvátně formulovat. Samozřejmě se nedá říci, že je možné cokoli, to je zoufalý výkřik hysterika, který ztratil schopnost diferencovat a orientovat se ve společenském dění a sám se vyřadil ze seriózní debaty.

Skutečností je, že ve společnosti je nutné zohlednit celý soubor hodnot, a to navzdory zmateným skřekům lidí, kteří si myslí, že by měli mít nárok na absolutní svobodu, která by právě takto nezralým lidem umožnila jednat svévolně, bez zřetele na ony hodnoty, které je právě kvůli těmto lidem nutné chránit mj. i antidiskriminačním zákonem. Legitimita společenského zřízení není nic samozřejmého, a jakákoli destruktivní svévole, třeba možnost zaměstnavatelů upírat starším nebo etnicky odlišným osobám zaměstnání, snižuje legitimitu celého systému práva a státní moci. Nedospějeme k definitivnímu řešení žádné z těchto otázek, stejně tak nelze negovat práva zaměstnavatelů, ale je nutné všechny tyto hodnoty sladit, nakolik je to možné, a upřednostnit některou z nich, kde to možné není.