Komentáře k příspěvku: SOCIÁLNÍ POLITIKA NA ZÁKLADĚ KŘESŤANSKÉHO OBRAZU ČLOVĚKA

Od: Mirek

Mirek — Tue, 09 Aug 2005 19:48:37 +0000

Ty jsi ale Romane psal hlavně o středověku, a o tom, že se to zhoršilo Velkou francouzskou revolucí na konci 18. století. Já jsem psal o tom, že se to od středověku zlepšovalo až do roku 1914.

Od: Roman J.

Roman J. — Tue, 09 Aug 2005 17:07:42 +0000

Mirku, my se tady asi radikalne neshodneme, pokud jde o fakta. Jaky byl pomer zabitych vojaku k civilistum ve valkach napr. 18. ci 19. stoleti, a jaky ve valkach 20. stoleti? Chces vazne tvrdit, ze valky 20. stoleti byly po civilisty lepsi, nez valky 18. a 19. stoleti?

Pokud jo, nemam namitku, jakou bych Te presvedcil, pouze bych tvrdil, ze neznas fakta.

Od: Mirek

Mirek — Tue, 09 Aug 2005 16:52:54 +0000

Tak jsem si všiml, že Roman už je zas diskusně aktivní, takže dodávám druhou námitku k tomuto článku. Jde o Romanovu představu, že středověké války se nijak zvlášť netýkaly civilního obyvatelstva, že byly relativně krátké a nekrvavé, a že války s mnoha civilními oběťmi začaly až Velkou francouzskou revolucí. Nevím, odkud Roman tyto informace čerpá. Středověké armády neznaly skutečnou logistiku, žold se v nich vyplácel nepravidelně či vůbec, a drancování vesnic a měst včetně vraždění bylo považováno za zcela normální. Ostatně, jednou z hlavních funkcí hradů bylo pokud možno chránit v dobách války téměř nechráněné venkovské obyvatelstvo. Pokud vím, tak stoletá válka mezi Anglií a Francií znamenala snížení počet obyvatel Francie zhruba na polovinu, podobně např. třicetiletá válka v českých zemích. Tomu se ani zdaleka nevyrovnávají např. všechny souhrné ztráty Ruska a SSSR od 1. světové války přes občanskou válku, Stalinovy čistky, gulagy a 2. světovou válku. Ve skutečnosti lidé až tak do roku 1914 vnímali vývoj válek spíše k lepšímu – smlouvy o zajatcích a ochraně civilního obyvatelstva, lékařská péče, pravidelné žoldy, celkové omezení válek.

Od: Mirek

Mirek — Thu, 21 Jul 2005 13:59:26 +0000

Křesťanství nikde nemluví o ničem násilném, nicméně mluví o tom, co je dobré a špatné a křesťanské společnosti se tím pak snaží řídit, a zákony v nich mají donucující charakter jako v každé společnosti. Pokud je bohatství jedince problematické (a to podle NZ je, protože téměř znemožňuje, na minimum snižuje pravděpodobnost vstupu do ráje), majetek se má rozdávat chudým apod., tak z toho celkem plyne, že pokud ve společnosti vůbec bude nějaké zákonné násilí, pak bude i v tomto. Ty, kterým stát peníze rozdal, asi neokradl, ne? Z vaší diskusní poznámky by to ale plynulo. A popularita politiků stoupá i nižšími daněmi, tedy opakem toho, co píšete – viz. politická scéna. Právě akcentace různých přístupů vede k tomu, že se na politické scéně udrží víc stran. Navíc bohatší lidé mají svými penězi výrazně víc šancí než chudší ovlivňovat politickou moc, jak se v dějinách mnohokrát ukázalo. Všichni žijeme ve společnosti a naše výdělky závisejí na druhých lidech – kdybychom žili sami na pustém ostrově, těžko bychom něco vydělali. Že mě druzí lidé ve společnosti nechají vydělat víc, než vydělávají oni, je dáno jednak mou větší mocí (to je ale morálně špatné), jednak jejich dobrou vůlí, která se ale opírá o přesvědčení, že určitá míra nerovnosti (či přesněji: ne příliš velké přistřihávání křídel aktivnějších jedinců ve společnosti) bude vést k tomu, že všichni lidé či jejich naprostá většina na tom budou nakonec líp: budou se mít lépe, než kdyby všechny aktivnější lidi zkrouhli do latě.

Od: LIBERTARIAN

LIBERTARIAN — Wed, 20 Jul 2005 10:54:59 +0000

Formalne clanok vystihuje realitu, aka bola, aka je . Ale prave priciny su asi trochu ine. Samotne krestanske ideje asi nemali v celom procese velky vplyv. Politici malokedy rozhoduju podla ideji, skor rozhoduju podla toho, co sa im zda vyhodne pre popularitu, osobny uspech, ...
Samotny “presun” socialnej zodpovednosti na stat je jednoducho zdovodnitelny . Obcania si vacsinou minimalne uvedomuju skutocny rozsah penazi odvedenych statu , ale silne vnimaju peniaze, ktore im stat rozdava. Ak politik vezme obcanom milion , tretinu z neho rozflaka a zvysok rozdeli ako socialne davky obcanom , globalne je tento jeho skutok vnimany POZITIVNE, hoci obcanov OKRADOL. Okradol ich o tu tretinu, a okradol ich aj tym, ze NIEKTORYM zobral, a INYM rozdal. Ale jeho popularita stupla.
Uvedeny psychologicky aspekt je HLAVNOU pricinou, preco sa stat tak silne angazuje v socialnej politike.
Zavadzanie nejakych krestanskych pohladov je iba maskovanim konania. Krestanstvo nikde nehovori o NASILNOM PREROZDELOVANI penazi za ucelom socialnej pomoci. Krestanstvo hovori o DOBROVOLNEJ pomoci cloveka cloveku !

Od: redakce - VB

redakce - VB — Thu, 14 Jul 2005 10:30:06 +0000

slovo “gründerský” je terminus technicus, nelze jej přeložit jako zakladatelský apod., jedná se o označení specifické epochy v dějinách Německa, konkrétně 80. – 90. let 19. století – období průmyslového boomu a vzniku velkoobchodní elity. Jiné pojmosloví se v odborné literatuře nepoužívá. Jinak ale děkujeme za Vaše připomínky. Jinak co se týče překldau, musíme zkrátka dodržovat tu autorskou licenci, tak je to dohodnuté také se samotným autorem. Ale máte samozřejmě pravdu, že potom se text může zdát hůře srozumitelný.

Od: František Matušina

František Matušina — Sun, 10 Jul 2005 17:55:24 +0000

Díky za zprostředkování hutných textů plných zajímavých myšlenek. Samotný materiál by si ale asi zasloužil další zpracování do šířeji "poživatelné" formy. V dané formě, obávám se, příliš stravitelný není a tak většina nadhozených myšlenek asi zapadne. Možná někdy by více než respektování autorské licence věci prospělo zpracování do našich podmínek s odkazem na zdroj.

P.S. Není náhodou gründerská generace spíše zakladatelská generace nebo generace zakladatelů?

Od: Martin Horák

Martin Horák — Wed, 22 Jun 2005 17:55:06 +0000

a zejména voliči na zřetel vzíti ráčili.