Blíží se volby, a tak sociální demokracie hledá voliče nové či chce si „pojistit“ ty staré. Co tedy udělá? Otočí kurz ostře doleva a navrhne dramaticky zvýšit daně střední třídě a bohatším, jakož i proklamuje, že je ochotna po volbách spolupracovat s komunisty, tedy stranou ještě levicovější než ČSSD.

Signál jasný: lidé chudí, my, ČSSD, jsme tady pro vás, my „zkrouhneme“ (tj. zdaníme) bohaté a ty peníze pak přerozdělíme vám; „Volte nás!“ To dokazuje, jak Bohuslavu Sobotkovi teče do bot. A jsou tři důvody, proč jemu a sociální demokracii tento gambit nevyjde.

Komplic čínského „kapitalismu“

Za prvé, politika sociální demokracie za poslední tři roky byla ve prospěch některých z nejbohatších lidí na světě. Myslím tím čínské komunisty miliardáře a západní finanční skupiny, které s nimi jsou spojeny a chtějí dělat byznys.

Byli to premiér Sobotka, sociální demokracie a prezident Zeman, kdo tahali vliv čínských komunistů miliardářů do České republiky. Ve spojení s bohatými finančními skupinami, z nichž některé ani nejsou registrované v Česku (ale například v Nizozemsku).

Strana, která si říká socialistická, kolaborovala s tím nejhorším typem „kapitalismu“, státním kapitalismem. To není pravicový, liberálně-kapitalistický ideál; tím je kapitalismus tržní, nikoli státní, tedy trh nedeformovaný státními privilegii a favoritismem a v němž jsou vlastnická práva chráněna, nejen bohatých, ale i chudých.

To není případ Číny. Tam komunisté miliardáři v důsledku monopolu moci ovládají stát a používají ho ke svému obohacení. S chudými lidmi je zametáno, jejich majetky zestátněny pro developerské účely a bohatnutí těch mocných. Je to nejhnusnější typ „kapitalismu“, vůči němuž ten „dickensovský“ z 19. století byl idylkou pro chudé. A komplicem tohoto typu „kapitalismu“ byla u nás sociální demokracie (a prezident Zeman).

Tři roky vedla ČSSD tento typ ekonomické politiky a nyní jí mají chudí věřit, že najednou – jaká to náhodička, zrovna před volbami – prozřela a bude pomáhat jim? Proč by raději neměli volit jinou levicovější socialistickou stranu, totiž KSČM? O to více, že její volbu Sobotka svou ochotou s ní spolupracovat pro své voliče legitimizoval…

Za druhé, establishmentem v ČSSD není Stará levice dělnická a socialistická, která chce pomáhat chudým na úkor bohatých, nýbrž Nová levice městská a liberální, která chce pomáhat menšinám – etnickým, rasovým, pohlavním, sexuálním – na úkor „patriarchálních“ bílých mužů. Pro ni je i chudý bílý dělník nepřítelem. Bývalý ministr Dienstbier, ministryně Marksová-Tominová a Valachová, celá kampaň HateFree, křídlo ČSSD, s nímž se Sobotka spojil – toť vše městská levice liberální, dosti blahobytná, nikoli levice chudá, dělnická.

Zajímá chudé lidi, tradiční voliče ČSSD, inkluze na školách? Kvóty pro ženy a „rovné příležitosti“? Adopce dětí stejnopohlavními páry? Nezajímá; a pokud některé z nich ano, pak ve všech otázkách jsou proti.

A HateFree? Jak může strana usilující o hlasy chudých být proti nenávisti, když historicky to, co socialistům přinášelo hlasy, byla nenávist vůči bohatým? Chudý tradiční volič socialistů a komunistů je za nenávist, proti bohatým; a taky cizincům, kteří přicházejí, aby se naši chudí s nimi podělili o své sociální dávky.

Chudí nechtějí ještě chudší cizince

To nás přivádí k bodu třetímu. V dnešním světě ten hlavní sociální konflikt není „domácí chudí versus domácí bohatí“, nýbrž „my z globálního hlediska bohatí – ano, i evropští chudí jsou z globálního hlediska bohatí – versus skutečně chudí z třetího světa, kteří chtějí migrovat k nám do Evropy, abychom se s nimi podělili o své bohatství“. A v tomto konfliktu naši chudí vědí, že z globálního hlediska jsou i oni díky štědrým sociálním dávkám vlastně bohatí. A proto nechtějí u nás cizince ještě chudší.

Kde jsou bývalí voliči kdysi vlivné francouzské komunistické strany? U Marine Le Penové. Kdo jsou voliči britské euroskeptické UKIP? Částečně tradiční konzervativci, pro které se Konzervativní strana posunula příliš liberálním, městským směrem, ale částečně i tradiční labouristé, pro které byla „New Labour“ Tonyho Blaira příliš centristická a kolaborující s „neoliberalismem“ Evropské unie. A myslíte, že Geerta Wilderse volilo více chudých, nebo bohatých Nizozemců? Myslím, že není zapotřebí být géniem, aby na tuto otázku člověk odpověděl správně.

Miloš Zeman toto chápe, proto on by mohl být věrohodným a úspěšným volebním lídrem dělnické, tradiční sociální demokracie; vlastně jím i byl.

Dnešní sociální demokracie to nechápe, takže její tradiční chudí voliči nebudou volit Bohuslava Sobotku, spolupracovníka to velkokapitálu s vzezřením subalterního bankovního úředníka od přepážky, nýbrž přejdou k nacionalistické krajní „pravici“. Ta je a v nastávajících letech i nadále bude politickou destinací chudých Evropanů.

Slávek Sobotka, táta pracujícího lidu? Leda tak v paralelní galaxii.

Vyšlo v LN 16.3.2017