Hledat spojence v islámských zemích je těžké. Nejsou tam konzervativci západního ražení, protože islám se od křesťanství, které je (přinejmenším implicitním) základem západního konzervatismu, zásadním způsobem liší. Ortodoxní muslimové nenávidí Západ. Většina sekulárních muslimů je levicová, protože sekulární režimy v muslimských zemích vznikly ve 20. století, kdy v západních intelektuálních kruzích převládaly levicové ideje. Kdyby tyto režimy vznikly v 19. století, mohly se inspirovat idejemi klasického liberalismu, což by bylo pro tyto země i pro Západ lepší.

Jedinou rozumnou formu vlády v muslimských zemích představují dle mého názoru umírněné monarchie (Jordánsko, Maroko).

Sekulární levicové režimy v muslimských zemích udělaly velkou chybu v tom, že islám v podstatě ignorovaly a spoléhaly se na to, že v důsledku modernizace společnosti islám zeslábne a posléze zanikne. Kdyby místo toho islám infiltrovaly tak, jako to učinila levice na Západě s církvemi, mohl být dnes problém s islámským terorismem mnohem menší.