Rozhovor se uskutečnil 15. srpna 2008 na webu časopisu Respekt.
Co je podle Vás
skutečnou příčinou tohoto jen velmi težko pochopitelného konfliktu? Bude to mít
nějaký dopad na bezpečnostní politiku a situaci i u nás? (Radka Fisková)
RJ
či ropa ze střední Asie proudily do Evropy mimo ruskou kontrolu. Všechny
plynovody a ropovody z oblasti Kaspického moře proudí přes území kontrolované
Ruskem – kromě jediného, ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan (Ceyhan je turecký
přístav na břehu Středozemního moře). Tedy mimo ruský vliv. Proto Kreml chce
svrhnout prozápadní Saakašviliho vládu V Gruzii a nahradit ji satelitem.
Poučení pro nás (Evropu)? Snížit svou závislost na ruských energetických
surovinách, aby to nikoli Rusko mohlo jednotlivé evropské země vydírat
zavíráním kohoutků, ale abychom my mohli snížit Rusku přívod devíz, které
dostává za prodej ropy a plynu na Západ a které vynakládá na zbrojení a
neo-imperiální zahraniční politiku. Řešení? Jaderná energie.
Pane doktore Jochu :
1- Souhlasíte s panem senátorem Štětinou, že ruští “silovici”, lidé z
ruské federální armády, kteří kompromitují svoji politickou scénu, rozumí pouze
“řeči” Ronalda Reagana ?, 2- Myslíte si, že pan senátor Štětina by
byl vhodnou náhradou za Javiera Solanu? (Mojmír Kovář)
RJ
siloviky připravena dávno předem. Míša Saakašvili se zbytečně nechal
vyprovokovat a silovici pak zpustili připravenou akci. Hlavní reakcí na ruskou
agresi by mělo být snížení závislosti Evropy na ruském plynu. Tedy budování
spousty nových jaderných elektráren v Evropě, abychom snížili přívod příjmů
ruskému vojensko-energetickému komplexu.
Ano, senátor Štětina by byl
velice vhodnou náhradou za Javiera Solanu, i když mnoha lidem by nečinilo
problém být lepším než Javier Solana.
Jak moc je legitimní
zapojení USA do konfliktu v Gruzii? Lze v pozadí hledat i spojitost s rdarovou
základnou? (M. Krajíček)
RJ
minimálně. Především rétoricky. Reálná a realistická reakce USA na ruskou
agresi by mohla být: (1) vyloučení Ruska z G8, (2) nepřijetí Ruska do WTO, (3)
urychlené pozvání Gruzie a Ukrajiny do NATO. Aby Rusko zjistilo, že svou
avantýrou více ztratilo než získalo.
Dobrý den, aktuální
gruzínsko-jihoosetinský konflikt je někdy přirovnáván ke konfliktu v Kosovu.
Jak z hlediska podobnosti motivů, tak i určitým zájmem třetích stran. Jaký je
Váš pohled na takovou analogii? Vzniklo po uznání nezávislosti Kosova u Ruské
federace legitimní právo uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie? V čem
spočívají případné rozdíly? Děkuji za odpovědi. (Jirka Just)
RJ
zemích – od Podněstří až po Gruzii – posledních 16 let, tj. od rozpadu SSSR.
Časově tak ruská podpora separatismu mimo území Ruska předcházela uznání
Kosova. Tudíž ruská agrese v Gruzii není následkem nezávislosti Kosova.
Kosovo získalo nezávislost, neboť srbský stát dlouhodobě nebyl schopen uznat
práva svých kosovských obyvatel. Na druhou stranu, Rusko odtrhlo Jižní Osetii a
Abcházii od Gruzie okamžitě po rozpadu SSSR a vytvořil tam loutkové entity.
Je kladena paralela
mezi válkou v Čečně a agresí v Gruzii a obojí je Rusku vyčítáno.Já bych naopak
srovnal obsazení Čečny se snahou Gruzie ovládnout své území v J.Osetii.Co se dá
Rusku vyčítat v každém případě,je tradiční brutalita.Máte v případě Čečny pro
Rusko jisté pochopení nebo je odsuzujete,tak jako např. senátor Štětina nebo
novinářka Procházková? (jindra herejk)
RJ
vůči separatismu, ve svém zahraničí však podporuje separatistická hnutí. Je to
klasické imperiální Divide et Impera.
Čečenský konflikt začal jako nacionalistický. Když Rusové porazili Čečence v
polovině 90. let brutálně, Čečenci se začali islamizovat. A tak čečenský boj,
který byl zpočátku nacionalistický, se stal islamistický. To je tragédie Čečny;
tou islamizací ztratili sympatie Západu. Nevyčítám Rusům, že nedopustili
separaci Čečny; vyčítám jim tam tu brutalitu. O to více je od nich ale
pokrytecké a cynické, když podporují – vlatně vytvářejí! – separatistické
enklávy u svých sousedů. Představitelé Jižní Osetie nejsou Osetinci, nýbrž
pracovníci zpravodajských služeb z Ruska.
Kdo z našich politiků
a představitelů je podle Vás kompetentní se ke válce v Gruzii vyjadřovat? Ať
již z pozice své funkce tak i z pozice síly své autority… Nečeká nás opět
mnoho politických “přešlapů”? (Ludvík B.)
RJ
ministři, poslanci, senátoři, ale každý občan ČR. Jsme svobodná země a každý může
vyjádřit svůj názor.
Z pozice síly nikdo. My nemáme sílu konflikt v Gruzii zastavit. Z pozice
autority premiér, ministr zahraničí a vicepremiér pro evropské záležitosti.
Jak se díváte na
přijetí Gruzie do NATO? (Petr Kolář)
RJ
zvažováno, aby Moskva viděla, že použitím síly si svou situaci zhorší, nikoli
zlepší. Summit NATO v Bukurešti v dubnu rozhodl, že Ukrajina a Gruzie budou do
NATO pozvány, ale neřekl kdy. Jižní Osetie a Abcházie jsou nyní pro Gruzii již
nejspíš ztraceny, ale Gruzie samotná by měla být pozvána do NATO. Stejně jako
Ukrajina.
Dobrý den, jde vůbec
v tomto konfliktu odhadnout zájmy Gruzie a Ruska příp. třetích stran? Děkuji za
odpověď. (Imrichtekelly)
RJ
Zakavkazsko. Zájmem Gruzie je samostatnost na Rusku. Zájmem nás je, aby malé
demokratické země se nestaly potravou ruského medvěda.
Pane Jochu, je Občanský
Institut pořád sponzorován americkou zbrojovkou? (omsk)
RJ
jednou, před 10 lety, jsme jednorázově dostali od Lockheed Martin 50 000 Kč na
jednu mezinárodní konferenci). Je nám to líto, rádi bychom, kdybychom byli
takhle sponzorováni. Ale nejsme. Nevíte o někom, kdo by nás chtěl sponzorovat?
Chce tedy Abcházie a
Severní Osetie nezávislost na Gruzii nebo lze počítat i s možností jejich
připojení k Rusku? (Hlava)
RJ
nezávislost na Gruzii a proto přijímá ruskou kuratelu. Jižní Osetie je umělá
entita, vytvořená ruskými zpravodajskými službami a armádou. Nevládnou tam
Osetinci, nýbrž etničtí Rusové.
Co říkáte vyjádření
pana Klause (pro MfD) k válečnému konfliktu? (Kunicová)
RJ
je reakcí na uznání nezávislosti Kosova. Kosovo bylo uznáno letos, Rusko
vytvořilo abcházský a jiho-osetinský separatismus již před 16 lety. Pokud je
ruské angažmá v Gruzii reakcí na uznání Kosova, pak je to ten unikátní a
neuvěřitelný případ v dějinách lidstva, kdy reakce předcházela své příčině o 16
let.
Z ekonomickeho
pohledu se Gruzie po rozsireni EU o Bulharsko a Rumunsko priblizila k
obrovskemu ekonomickemu prostoru, ale nedokaze ho vyuzit. V obracenem vztahu
EU-Gruzie to plati taktez. Neverim, ze nedostatek investic je zpusoben pouze
riskantnim investicnim prostredim a spatnou legislativou, vime, ze v Gruzii
operuji vsechny mozne NGO, pres , ktere je mozno financovat jakykoli projekt.
Vyplyva z toho neschopnost EU preplatit ruske subsidie separatistickym regionum
a ucinit z Gruzie natolik lakave prostredi, ktere bude dostatecne lukrativni
pro Abchazii i Osetii?Je to ciste teoreticka konstrukce. Dekuji. (Raduz Parma)
RJ
armádou, resp. jejími filiálkami. Tam západní investoři nemají možnost působit.
Při všech úvahách o
ekonomické pomoci a přibližování Gruzie k EU a NATO se mluví právě jen o
Gruzii, ne o Arménii, přitom z hlediska náboženství jsou oba národy v prostoru
Kavkazu unikátní a vlastně by měly mít k sobě velmi blízko. I strategicky by
asi jejich společný postup měl větší logiku. Je důvodem opomíjení Arménie
současný (méně prozápadní) kurs tamní reprezentace, historické etapy jejího
spojenectví s Ruskem, nebo nějaké jiné důvody? (Petr Hanák)
RJ
vždy velice pro-ruská, neboť její existenciální hrozbou bylo Turecko.
Arménsko-ruská aliance je odvěká a logická. Arménie vnímá Rusko jako svého
ochránce. Budiž, když jsou to její zájmy a je to její vůle, má na to právo.
Stejné právo na svůj osud a své spojence má mít ale taky Gruzie. Ta má s Ruskem
společnou hranici a velice toho lituje. Sama sebe vnímá jako oběť ruského
kolonialismus a imperialismu. A požaduje co největší nezávislost na Rusku. Má
mít na to rovněž právo.
Dobrý den. Platí ve
světě něco jiného než zákon silnějšího? (jan)
RJ
ani dobrá, ani zlá. Moc lze používat pro dobré i zlé věci. Je důležité mít moc,
ale moc není všechno. Je rovněž důležité vědět, co je dobro, co je pravda, co
je spravedlnost. Mocí můžete rozhodnout mnohé pozemské věci, ale budete proto
nutně šťastni, když ji budete používat nespravedlivě? Jak dlouho budete
šťastni? A stejně nakonec zemřete, jako každý. Ta smysluplná otázka je, co je
po smrti. Něco, nebo nic? Osobní soud ze strany Stvořitele, anebo ne? Já, který
- stejně jako miliardy lidí na této planetě – věřím v Boha ukřižovaného a
zmrtvýchvstalého, jsem přesvědčen, že moc má v osudě člověka jen velmi omezené
místo.
Proč jede paní
Riceová vyjednávat a co skutečně bude chtít vyjednat? Jak se díváte na její
cestu? (Miroslava)
RJ
ruských jednotek z Gruzie (mimo Abcházii a Jižní Osetii, kde byly již předtím).
Její cesta bude záviset od toho, zda kromě cukru bude vůči Rusku používat i
bič. Bushova vláda je však v jeho druhém volebním období bezzubá, takže si
nemyslím, že hezký úsměv Condoleezzy na plukovníka KGB zapůsobí.
Pokud by to bylo tak
jak říkáte, tak se divím, že nikdo z ohrožené Evropy nedovedl Gruzíncům poradit
vhodný “modus operandi” s Ruskem, který by zajistil nezávislost
produktovodu (např. finský model). Že Rusové až na samou hranici nátlaku nejdou
je Ázerbajdžán, který ropu (zatím)bezproblémově vyváží mimo ruskou sféru vlivu.
Není ruská agrese spíš víceméně jedna z mála možností Rusů reagovat na
stahující se smyčku okolo jejich obrovského státu, který prostě neodvede pružně
zareagovat, protože nemá k dispozici “finesse” západního světa? Kdo v
Rusku žil tak ví, že celá jejich byrokracie stojí na postupech a krocích
administrativy z 19.století včetně razítek (kulatých) bumážek a uniformách část
civilní agendy KGB převzali hasiči a pod. Položil si někdo otázku jestli Rusové
nemohli zareagovat vůči Gruzii ještě ostřeji? Přes veškerou tragedii Gruzínců
lze i v chování Ruska vidět “pokrok”! Jejich intervence v 1956 byla
nejbrutálnější, v roce 1968 to už bylo něco úplně jiného a stejný rozdíl platí
i pro Gruzii 2008. (K.Martin)
RJ
nepřijatelná! Ázerbajdžán by pak neměl jinou možnost, jak vyvážet své suroviny.
Nezávislost či podřízenost Gruzie je tudíž klíčem.
Ano, ruská reakce byla
kalibrovaná, netáhli zatím na Tbilisi, ale jejich jednotky na území Gruzie
zůstávají. Chtějí přimět Gruzínce, aby sami svrhli prozápadní režim – a pak
dostali od Ruska odměnu, ať již územní, či jinou. Větší brutalita Rusů by
vyvolala tvrdší reakci Západu, a to Rusové nepotřebují. Nyní potřebují, aby
ruské jednotky zůstaly v Gruzii a svět jen mluvil o míru a nic proti Rusku
nepodnikl. Proto za nestažení jednotek za linii z 8. srpna by vůči Rusku měly
následovat kroky, které jsem zmínil výše.
Originál rozhovoru naleznete na:
…ty jseš fakt beznadějnej případ. Než začneš takhle žvanit, snad by sis měl napřed zjistit základní fakta, abys nevypadal jako tak velký pitomec, jaký doopravdy jsi. Celou věc má na triku samozřejmě Saakašvili, což ví každý, kdo sledoval první prohlášení gruzínské věrchušky, že začínají “obnovovat ústavní pořádek”, když s tankama, samohybnejma dělama a moderníma kaťušema, kterým se říká grad, začali rovnat Cchinvali se zemí, při čemž zabili i pár ruských vojáků z mírových sil rozmístěných v oblasti na základě smlouvy o příměří garantované Společenstvím nezávislých států. Tvůj Míša si myslel, že mu to s Amíkama za zadkem projde a že Rusko se vzmůže akorát na verbální reakci, což se šeredně zmejlil. Rusové ho ale předem opakovaně varovali, že to nenechají plavat, takže si nemá nač stěžovat, leda tak na sebe. Jinak k “separování” Jižní Osetie od Gruzie, kterou sem přifařil báťuška Džugašvili, ačkoli Osetinci neměli a nechtěli mít s Gruzíny nic společného, došlo už na přelomu let 1990 a 1991, tedy před tím, než se Gruzie sama osamostatnila, a Rusko v tom žádnou velkou aktivní roli nehrálo, i když na jaře 1991 Gamsachurdiovy gruzínské vojáky okupující a drancující Cchinvali jižním Osetincům pomáhali vyhánět i Osetinci ze severu a dobrovolníci z řady jiných kavkazských etnik, které mají s Gruzíny podobně špatné historické zkušenosti jako Osetinci.
Zdravím,
Mám pár poznámok k rozhovoru:
1. Nevidím nijakú spojitosť medzi ruskou ropou a tým, či by sme mali v Európe stavať jadrové elektrárne, keďže autá ešte vždy jazdia na benzín a ten v atomovkách nevyrobíme. Ropu zatiaľ potrebujeme, otázkou je, z akých zdrojov ju dovážať.
2. Keby Rusom išlo hlavne o ten ropovod, už ho mohli v pohode zbombardovať a zabaliť to do vojenskej odpovede Gruzínsku.
3. Obávam sa, že Gruzínci v tom nie sú tak nevinne, ako sa reprezentujú. Nielenže začali strieľať prvý, ale začali strieľať na mesto plné civilistov! Výsledkom ofenzívy boli mŕtvi civilisti, 6 ruských vojakov, tisíce utečencov. To si Shakasvili myslel, že to nevyvolá žiadnu odpoveď? Ak boli skutočným cieľom rebeli, prečo dal ostreľovať mesto?
4. Brať Gruzíncov do NATO by bolo v tomto stave samovražedným krokom. Ak by v ňom boli už teraz, Američania a Rusi sú oficiálne vo vojne. Pardon, ale riskovať kvôli nim tretiu svetovú? Prečo sa pliesť do konfliktu, ktorého nie sme aktérmi, je pre nás neprehľadný a začal sa z nejasných dôvodov? Kremeľ je plný KGBákov, to ale nedáva Shakasvilimu právo provokať ich s vidinou podpory Západu. V Gruzínskom záujme je zatiahnuť do hry Američanov, resp. Západ (a úspešne sa im to darí), otázkou je, či je to aj v záujme našom, čím si nie som vôbec istý.
Pane doktore,
je nepochybně pravda, co tvrdíte v odpovědi na Klausovu reakci: “Pokud je ruské angažmá v Gruzii reakcí na uznání Kosova, pak je to ten unikátní a neuvěřitelný případ v dějinách lidstva, kdy reakce předcházela své příčině o 16 let.”
Nelze ovšem přehlédnout dvojí balkánské angažmá USA (bombardování Srbska + podpora nezávislosti Kosova).
Nemyslím, že je správné přehlížet tyto jemné souvislosti (to nevytýkám Vám) a předpokládat, že ruské “Divide et Impera” to nevnímá…
Diktátor potřebuje pravidelně úspěch pro svoji smečku..
Nepodrobené národy kolem dokola a třeba i dál potřebují výstrahu…
Saddámové spíše uznají cizího náčelníka, když nesedí doma a umí svou slávu šířit…
Stran Iraqu je celá škála důvodů, jde o jejich pořadí, osobně věřím, že šlo o zajištění Israele a posádek
US army v teritoriu. Potomstvu co bude mít potěšení z otevřených archivů té doby, nechávám úkol zvážit, zda hrozilo spojení s Peršany, omezení námořní dopravy(US trh bez Číny by byl kantinou v Arizoně),zda invaze byla pozdě, kdy Saddamův arsenál již zlikvidován či přestěhován jinam, zda US důstojnictvo nebylo shledáno již příliš lenivým, zda klesla úroveň výcviku mužstva pro malou motivaci….každý vojcl i z Patagonie Vám vysvětlí, proč se jde do válečného pole.
Stručné a velmi přesné odpovědi, konečně bez typicky jochovské ideologické omáčky. Škoda, že jsme se takové jasné anylýzy nedočkali i v případě obdobného amerického dobrodružství v Iráku. Tam zřejmě nešlo o ropu, ale o svobodu a demokracii.