Socialistický poslanec Stanislav Huml to schytal ze všech stran a po právu. Schytal to názor, že naše vynikající tenistka Petra Kvitová by měla přijít o české občanství jen proto, že se rozhodla žít v Monaku a tam i platit daně, jež jsou v Monaku ovšem nižší než ty české u nás. Za to by podle Humla měla přijít o české občanství a za tento názor to Huml ze všech stran schytal. Neschytal to však dostatečně, měl to schytat mnohem víc.

Kritici Humla poukazují na to, že ve svobodné společnosti se kterýkoliv občan může usadit kdekoli. Pravda. Že Petra Kvitová neudělala nic špatného, jenže realizuje svoji svobodu, taky pravda. Že naši zemi reprezentuje úžasně a pro její reputaci udělala více než by šlo daněmi zaplatit, čistá pravda, a že z Humla čiší závist, naprostá pravda. Jenže Stanislav Huml je také poslancem Parlamentu České republiky a jeho nápad je ostře protiústavní.

Podle naší ústavy, což Huml asi neví, nelze nikoho zbavit občanství proti jeho vůli. Člověk může o občanství přijít, když se ho sám vzdá. Ale občanství nám podle naší ústavy nikdo nikdy proti naší vůli odebrat nemůže a nesmí. To, co navrhoval Huml, bylo tudíž flagrantním porušením ústavy. Kým si vůbec myslí, že je? Jak si může nárokovat rozhodování o tom, kdo občanem být má či nemá? Je snad občanství Petry Kvitové jeho majetkem? Není. Občanství Petry Kvitové a každého z nás je naším právem vrozeným, právem, jež získáváme svým narozením, žádný socialista sebevíce kolektivistický nám toto vrozené individuální právo odebrat nemůže.

A že lidé, například ti movitější, se usazují v zemích jež mají nižší daně, to je přece normální. Pokud se podmínky v nějaké zemi velice zhorší, lidé emigrují. Krajním případem jsou genocida a vlny uprchlíků. Samozřejmě vysoké daně nejsou tak strašné jako genocida, ale jsou stejně projevem státní svévole, státní bezohlednosti vůči občanům. Něčím neslušným. A je správné, že lidé mají možnost odchodu, možnost exitu. Toto takzvané hlasování nohama je jedním z nejpřesnějších a neupřímnějších projevů a indikátorů toho, co si lidé skutečně myslí a přejí.

Levice nám tvrdí, jak je Amerika nespravedlivá kapitalistická a tvrdá. Jak ale lidé hlasují nohama? Imigrují ze severního břehu Rio Grande na jih a nebo z jižního břehu na sever? Miliony lidí imigrují, či chtěli by, z jihu přes Rio Grande na sever, ale nikdo směrem opačným. To vypovídá více o realitě než řeči levice o nespravedlnosti Ameriky. Nebo radikální levice považuje současnou Evropu, Evropskou unii za sociálně nespravedlivou a necitlivou. Prchají však vlny uprchlíků na lodích a vorech přes Středozemní moře z jihu na sever, z Afriky do Evropy, anebo směrem opačným? Kolik tisíců Evropanů riskuje život na moři, aby dosáhli něčeho lepšího, něčeho spravedlivějšího, dejme tomu v Libyi, Mali, Nigeru nebo Čadu?

Položit tuto otázku znamená zodpovědět ji. Takže pokud Huml a ostatní socialisté nechtějí, aby Petra Kvitová a další se usídlili jinde než v České republice, měli by se postarat o to, aby se tento stát k nim choval slušně a nezdaňoval je neslušně vysoko, jinými slovy měli by přestát být socialisty.

Český rozhlas 6.8.2014