“Ještě, když byl Barack Obama senátorem kandidujícím na prezidenta, tak řekl, že Guantánamo uzavře velice brzo. Ale nyní  ví, že prakticky Guantánamo je všech špatných řešení asi to nejlepší možné.”

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Zpráva o přístupu amerických úřadů k osobám podezřelým z terorismu se opozdí. Informuje o tom BBC. Jak dodává úředníci pověření vypracováním další zprávy o výslechu a převozu podezřelých do třetích zemí mezi tím oznámili, že tato zpráva se zpozdí o dva měsíce. Důvodem je stručně řečeno snaha o pečlivost. Úředníci tvrdí, že chtějí tyto záležitosti pečlivě konzultovat s Kongresem. Jak uvádí kolegyně Helena Berková, obě zprávy souvisejí se záměrem prezidenta Baracka Obamy uzavřít věznici na Guantánamu.

Helena BERKOVÁ, redaktorka
–––––––
Prezident Barack Obama nařídil uzavření kontroverzní věznice na americké základně Guantánamo na Kubě záhy po lednovém nástupu do Bílého domu. Věznici už dlouho kritizují ochránci lidských práv a představitelé některých vlád. Měla by být uzavřena do 22. ledna příštího roku. Obama dal zároveň i vypracovat zprávy o přístupu k zadržovaným podezřelým z terorismu a o jejich výslechu a převozu do třetích zemí a zakázal tvrdé metody výslechu. Mnozí pozorovatelé ale teď říkají, že zpoždění obou zpráv zpochybňuje plánovaný termín uzavření věznice na Guantánamu. Představitelé americké administrativy ale tvrdí, že termín stále platí.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Tolik Helena Berková. BBC ale uvádí, že navzdory odkladu už existuje předběžná zpráva, která se týká právního přístupu k osobám podezřelým z terorismu. V budoucnu například má být podezřelí co nejdříve obviněn a opět co nejdříve stanout před federálním soudem nebo vojenskou komisí. O možných problémech spojených s plánem na uzavření věznice na Guantánamu teď budu mluvit s ředitelem Občanského institutu Romanem Jochem. Dobré odpoledne.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Hezký den přeji.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Jak vnímáte snahu Obamovy administrativy vlastně přehodnotit přístup k podezřelým z terorismu, a to zdůrazňování třeba role soudů nebo vojenských komisí v té předběžné zprávě?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Domnívám se, že to činní vláda Baracka Obamy pod tlakem reality. Ještě, když byl Barack Obama senátorem kandidujícím na prezidenta, tak z idealistických důvodů řekl, že Guantánamo, bude-li zvolen, uzavře velice brzo, co nejrychleji do roka poté, co se stane prezidentem, protože Guantánamo je nějaká černá kaňka na profilu americké justice. Ale nyní, když už je prezidentem a poznává realitu v celé její šíři, tak ví, že prakticky Guantánamo je všech špatných řešení asi to nejlepší možné, jak pro bezpečnost Američanů, tak koneckonců pro bezpečnost těch vězňů, protože ten největší problém s uzavřením Guantánama je, co s těmi vězni, kam s nimi, kam je dát, aby jednak oni nebyli vystaveni mučení, případně smrti v zemi jejich původu, a aby oni samotní se nestali hrozbou bezpečnostních, západních, potažmo amerických civilistů.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Jak říkáte, největší problém je, co s vězni následně po propuštění z Guantánama ochotu přijmout některé vězně z Guantánama vyjádřilo několik evropských zemí, a to například Španělsko, Portugalsko, Británie nebo Francie. Ovšem jiné země na americkou žádost zareagovat nechtějí a například Rakousko nebo Česká republika. Ministr vnitra Martin Pecina před časem zdůvodnil postoj Prahy těmito slovy:

Martin PECINA, ministr vnitra
–––––––
Podstatné je, aby ten člověk, který je z toho Guantánama přímo, tak aby se nějakým způsobem integroval do té společnosti. My nevíme o tom, že by tam byli lidé, kteří mají nějaký vztah k Česku, kteří třeba byli českými občany nebo tady mají příbuzné, o tom nemáme žádné informace, a proto v tomto okamžiku se nechceme jakoby aktivisticky hrnout do toho, že bychom říkali, že přijmeme někoho, o kom nic nevíme a který /nesrozumitelné/ v České republice a já myslím, že to je zřejmé.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Řekl v červnu ministr vnitra Martin Pecina. Názor České republiky se od té doby nezměnil. Pane Romane Jochu, proč se podle vás některé země zdráhají přijmout vězně z Guantánama, je tím hlavním důvodem právě zmiňovaná obava z jejich obtížné integrace?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Přesně tak. Tyto země by čelily tomu samému dilematu, kterému čelí Barack Obama a Amerika. Buď po přijetí těch vězňů je obvinily z nějakých konkrétních zločinů a postavily před soud, ale právě proto, že ti vězni nemají žádný vztah k nám, my ty vězně v podstatě neznáme, velice těžko bychom my Česká republika jim mohli dokazovat nějaké zločiny a odsoudit je legitimně k vězení. To znamená po přijetí, poté, co bychom je nemohli obžalovat, případně usvědčit, bychom je museli pustit do našich ulic mezi naše občany a pak tady samozřejmě hrozí, že mnozí tito lidé, vůči kterým nemáme důkazy, jsou skutečně islamisté a mohli by páchat onu zločinnou činnost na našem území. Ale v takovém případě, pokud by propuštěný vězeň z Guantánama zabil byť jenom jediného občana té země, která ho přijala, by to představovalo nesmírné problémy pro tu vládu, která to dovolila. Jinými slovy ta vláda by se stala okamžitě nepopulární a nejspíš by příští volby prohrála.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Proč tyto vězně ale nechtějí přijmout Spojené státy, přece jen jde o americkou základnu Guantánamo?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
To je ten samý problém. Kdyby je převezli na americké území, museli by je buď okamžitě obžalovat z určitých zločinů a pak by proběhl řádný soudní proces, který buď skončil jejich uvězněním, uvězněním v klasických amerických věznicích standardních, anebo propuštěním, propuštěním ale do ulic amerických a tady je veliká obava, co by tito lidé začali páchat v amerických ulicích. Totiž to americká vláda z Guantánama již propustila více než 500 držených vězňů a jedna sedmina z nich asi 74 se po návratu do Afghánistánu do jiných zemí původu odtud vrátila k islamistickému radikalismu. Tady je ta obava, že tady jsou lidé, kteří byli zajati v bojích, byli to sympatizanti, případně bojovníci Talibanu, Al Kajdy a proti mnohým z nich nejsou žádné konkrétní důkazy. Když však budou ale propuštěni mezi civilisty, je vysoce pravděpodobné, že někteří z nich můžou těm civilistům začít škodit.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Jeden z hlavních problémů tedy kam s nimi. Další problém, o kterém mluví BBC je, že vězně, které americké úřady považují za příliš nebezpečné, a proto je nemohou propustit na svobodu, ale podle současných právních norem je pak zase nemohou ani časově neomezeně zadržovat, což by administrativa chtěla, ale právní systém to zatím neumožňuje. Je tady vůbec nějaké řešení?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Právní doktrína bývalé Bushovy vlády byla ta, že jsou to váleční zajatci, jinými slovy, že Amerika je ve stavu války a pokud jsou to váleční zajatci, můžou být drženi v zajetí po celou dobu války, což prakticky znamená nekonečně dlouhou dobu, protože válka oficiálně proti terorismu není v žádném dohlednu. Tento názor, byť je takový šalamounský, právě vláda Baracka Obamy odmítla a odmítá se na něj dívat jakožto na válečné zajatce, ale vnímá je jako osoby, které mají být obviněny a pak souzeni a buď usvědčeni, anebo propuštěni. Jinými slovy, v tomto momentu vláda Baracka Obamy tu justiční filipiku, kterou používala Bushova vláda, to jest, že jsou to váleční zajatci, které je možno držet nekonečně po dobu celé války v zajetí, tuto možnost nemá. Takže to dilema, před kterým je postavena Obamova vláda, je mnohem, mnohem naléhavější – obvinit, anebo okamžitě propustit.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
A je z toho nějaká cesta ven?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Není z toho žádná cesta ven. Leda, že by se přehodnotila ona právní doktrína a Barack Obama by víceméně uznal to, co doposud nechtěl uznat, jinými slovy, že vláda George Bushe v té praktické podobě boje proti terorismu měla pravdu a tudíž jeho kritika byla do značné míry přehnaná a neadekvátní.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Čili, i kdyby vězni byli tedy označováni za válečné zajatce?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Přesně tak.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
Jak jsme říkali v úvodu, tak Barack Obama ustupuje, respektive jeho administrativa, kdy přehodnocuje ten přístup k podezřelým z terorismu, ustupuje tlaku reality. A podle prezidenta Obamy by měla být přesto věznice na Guantánamu uzavřena začátkem příštího roku. Je toto podle vás reálné nebo i tento termín bude muset být posunut?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Podle toho dosavadního vývoje je to velice málo pravděpodobné, to zdržení je už téměř půl roku, což je dost veliké zdržení. Nicméně kdyby vláda Baracka Obamy chtěla skutečně dostát svým slibům, je to myslitelné, byť obtížně. To znamená, Guantánamo by se zavřelo, ale onen princip Guantánama by zůstal zachován. Jinými slovy, tito vězňové byli z Guantánama převezeni do jiných věznic mimo území Spojených států, například na leteckou základnu Bagram v Afghánistánu a ten samotný princip Guantánama jenom pod jiným názvem by zůstal a tudíž i ta morální, i ty morální problémy a morální dilemata by zůstala.

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
To přehodnocování přístupu k podezřelým z terorismu se zřejmě bude týkat i věznice v Afghánistánu, hlavně věznici na tamní americké základně v Bagramu. Podle BBC se očekává, že to doporučí americká armáda a BBC nedávno informovala o údajném týrání vězňů v Bagramu, což Pentagon popřel. Můžeme velmi stručně říct, čím se liší bagramská věznice od té na Guantánamu a proč se o ní podle ví tak málo během osmi let jí přece jen prošly tisíce lidí?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Co se týká faktického stavu věci, příliš se neliší. Je to opět detenční tábor pro vojenské zajatce, příslušníky Al Kajdy nebo Talibanu. Mnozí z nich prodělali takzvané zostřené metody výslechu na letecké základně Bagram, ty samé, ke kterým došlo na Guantánamu. Z nějakého důvodu nebyla v ohledu mezinárodních organizací bojujících za lidská práva právě ta letecká základně Bagram v takové míře jaká byla Guantánamo. A co se týká faktického stavu, jsou to dvě rovnocenné nebo identické typy vězeňských táborů. Jsou mimo americké území, to znamená americké zákony, které se vztahují vůči občanům na území USA se vůči vězňům nestahují, nicméně mají je pod správou americké ozbrojené složky. Je to ten samý morální princip, a to všechno, co platí pro Guantánamo, by mělo platit pro Bagram, nicméně pak nastává praktická otázka. Když se všechny tyto věznice zruší, kde vůbec mohou Američané držet své válečné zajatce?

Karolína DUBOVÁ, moderátorka
–––––––
O této otázce můžeme polemizovat někdy příště. O komplikacích plánu amerického prezident Baracka Obamy na uzavření věznice na Guantánamu jsem mluvila s Romanem Jochem, ředitelem Občanského institutu. Děkuji vám. Na slyšenou.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Na slyšenou.