Pokud by se stalo velké překvapení a zítra by na Floridě vyhrál Newt Gingrich, tak si myslím, že se stane to, že republikánský establishment vyzve někoho třetího. Řekne, že jinak hrozí rozštěpení strany.
Americké republikánské prezidentské primárky jsou v plném proudu
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Dobrý večer. Na vlně Českého rozhlasu 6 vysíláme pravidelné pondělní zahraničně politické Studio STOP. Jeho příjemný poslech přeje Libor Dvořák.
Americké republikánské prezidentské primárky jsou v plném proudu a jejich průběh je zatím velmi zajímavý. Přestože za dosavadního favorita byl považován Mitt Romney, bývalý šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich se stal vítězem republikánských primárek v Jižní Karolíně. Jde o jeho první úspěch v boji o nominaci na amerického prezidenta. Zároveň, jak již řečeno, jde o nepříjemnou porážku právě pro Mitta Romneyho, který v těch posledních primárkách skončil jako druhý.
Gingrichovo vítězství má i symbolickou hodnotu. Zatím každý vítěz republikánských primárek v tomto jižanském státě od roku 1980 později získal celkovou nominaci strany do souboje o Bílý dům. Někteří komentátoři televizní stanice CNN jsou nicméně ke Gingrichovým vyhlídkám na celkové vítězství stále skeptičtí. A uvádějí, že by se bývalý předseda sněmovny mohl stát první výjimkou z tohoto pravidla. Výsledek z Jižní Karolíny v každém případě znamená, že republikánský souboj o nominaci je stále otevřený. Podle již zmíněných komentátorů je to vůbec poprvé, kdy každé ze tří prvních republikánských hlasování, tedy Iowě, New Hampshire a Jižní Karolíně vyhrál jiný kandidát. Tento stav nahrává současnému šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi, protože republikáni budou nadále útočit hlavně na sebe navzájem a teprve pak na něj nebo na něj možná vůbec ne. Hlasovací maraton skončí 26. června primárkami v Utahu.
O kandidátovi republikánů ale může být rozhodnuto mnohem dříve. Pro celostátní nominaci potřebuje takový kandidát 1143 volitelů z celkového počtu 2285. Vítěz primárek bude stranickými delegáty potvrzen a oficiálně nominován na celonárodním sjezdu v Tampě na Floridě na konci srpna. Demokratický sjezd, který na obhajobu vyšle Baracka Obamu, se uskuteční v Charlotte v Severní Karolíně o několik dní později. A do předvolebního boje v uplynulém týdnu vstoupil i Obama sám. Protože svůj úřad letos na podzim bude obhajovat rovněž. Učinil tak v pravidelné zprávě hlavy státu o stavu Unie v americkém Kongresu, jejíž duch i tón jasně ovlivnil nadcházející zápas o Bílý dům.
Mými hosty jsou dnes analytik a vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet pan Erik Best. Dobrý večer, Eriku.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Dobrý den.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
A ředitel Občanského institutu pan Roman Joch. I vám dobrý večer, Romane.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Dobrý večer.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pánové, začněme u posledně jmenované události, i té Obamovy zprávy o stavu Unie. Dá se podle vás opravdu označit za počátek Obamovy volební kampaně? A pokud ano, tak proč? Roman Joch.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Domnívám se, že ano. Jednoznačně tímto projevem prezident Barack Obama zahájil svoji kampaň za znovuzvolení. Je to legitimní, mnozí další prezidenti tu poslední předvolební řeč o stavu Unie takovýmto způsobem si již připravili. A domnívám se, že ten důvod, proč tento projev lze více považovat za politický projev kandidáta než za státnických projev prezidenta, ty důvody jsou tři. Především celkový étos. Ten projev i stoupenci prezidenta Obamy byl označen za levicový populismus, který se vymezuje vůči jednomu procentu nejbohatších v tom, v této frázi rezonuje ono známé heslo hnutí Occupy Wall Street, my jsme 99 procent, kteří chceme, aby to 1 procento nejbohatších více platilo. A toto přesně prezident Obama naznačil, že usiluje o to, aby 1 procento, nebo on to nazval milionáři, aby milionáři platili jakousi milionářskou daň. Za druhé, to, co bylo zajímavé v tomto projevu je fakt, že na začátku i na konci vzdal velký hold americkým ozbrojeným silám. Ale v jakém smyslu? Vzpomeňme si, že Barack Obama byl kritikem Bushovy politiky intervencí ve světě za účely svrhování režimů nebo exportů demokracie. Mimochodem díky tomu získal demokratickou nominaci proti Hillary Clintonové, kterou líčili jako příliš podporující Bushovskou zahraniční politiku.
A nyní samozřejmě Barack Obama, který má málo, ne-li žádné, domácí úspěchy, nezaměstnanost vysoká, ekonomika skomírající, zmínil pochopitelně jeden svůj největší úspěch, to jest zabití Usámy bin Ládina. Ale to, co je zajímavé, ono použil tu metaforu s armádou takhle: “Kdyby celá společnost byla tak profesionální a jednala společně, koordinovaně v zájmu společenských reforem, dostali bychom se mnohem dál.” Takže to ten starý levicový progresivní cíl, že koordinací, státní koordinací společnosti můžeme postupně mnohem lépe zlepšovat životní úděl lidí. Což je pochopitelně paradoxní. Protože ve svobodné společnosti armáda je unikátem. Jsou to svobodní lidé, kteří poslouchají na rozkaz. Ale proto, aby společnost byla svobodná. Aby nežila jako kasárna. Zatímco v tom levicovém pohledu armáda nemá ani tak bojovat v zahraničí, to je nebezpečný imperialismus. Ale bylo by tak trošku dobré, kdybychom všichni ve společnosti byli tak trochu armádou a usilovali o zářné zítřky, abych to trošku komunisticky přehnal. Takže myslím si, že tyto důvody vedou k tomu, že můžeme skutečně říci, že byl to první, první výstřel ve volební kampani prezidenta Baracka Obamy za své znovuzvolení.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Erik Best, notabene souhlasí s vývody Romana Jocha?
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Většinou ano. Já si myslím, že bychom měli se dívat na projev, na stav Unie jako pokračování. To znamená, že přijde prezident jednou za rok a pronese řeč a řekne svým spoluobčanům, jak se věci mají. A v tom duchu, když bereme poslední projev, kde naposled před rokem, kde Barack Obama prohlásil, že stav Unie je silný, tak bychom měli pokračovat a tento rok říká, že stav Unie je silnější. Samozřejmě tak to nezaznělo. Ale když to bereme takhle, tak ano. A myslím si, že obecně souhlasil bych s tím, co říkal Roman, že tam ten levicový populismus byl a hlavně kvůli tomu, že víceméně lhal o stavu Unie. A protože každý ví, že není lepší než to bylo před rokem. Jednoznačně není lepší. Ale taky bych nesouhlasil úplně s tím, co říkal Roman, protože si myslím, že většina občanů to nepochopila, že lže v tom smyslu. Já si myslím, že většina to nebrala jako levicový populismus. Samozřejmě my jako analytici se na to díváme jinak. Samozřejmě, že ano. Ale já si myslím, že ten projev pro neodborníky byl docela dobrý v tom smyslu, že byl inspirující a mluvil o věcech, který, kterými se zabývají normální občané každý den. A například, že chce vrátit zaměstnání z Číny a takové věci. Ale to je trošku kamufluje skutečný stav. A to není cíl asi prezidenta. Anebo neměl být. A proto bych souhlasil s tím, že to je součást, nebo začátek té volební kampaně.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Dobře, pánové, podíváme se na jedno konkrétní místo z toho Obamova projevu. A já se ptám tak, vlastně už to nadhodil před chviličkou Erik, nakolik může zabrat ten Obamův požadavek vyššího zdanění bohatých Američanů? On ostatně poukazuje například na daňové povinnosti Mitta Romneyho, velmi důležitého republikánského kandidáta, který si za poslední 2 roky vydělal 42,5 milionu dolarů, ještě o něco víc, danil je necelými 15 procenty. Což je menší míra zdanění než platí velká část amerických zaměstnanců. Lze tohle považovat za populismus? Romane, vy jste mluvil o Occupy Wall Street, o 99 procentech a 1 procentu. Jak byste reagoval na tenhle ten zcela konkrétní Obamův důkaz toho, že s těmi daněmi není něco v pořádku?
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Uvidíme, jestli to bude v kampani pomáhat. Jestli tento argument bude zabírat. Já bych, já bych řekl, že v Evropě, která má mnohem silnější socialistickou tradici by tento argument zabíral. To znamená jsme v krizi, bohatší neplatí svůj spravedlivý díl na daních, je nutné jim zvýšit daně. Jsem si téměř jistý, že v Evropě by zabíral. A sám jsem zvědav, jestli bude taky zabírat v Americe, v zemi, která měla doposud mnohem slabší socialistickou tradici. Samozřejmě toto je argument, který dodá energie a aktivity stoupencům prezidenta Obamy. Ale on potřebuje 51 procent. A samozřejmě kvůli tomu ho budou nenávidět zase jeho oponenti z konzervativní pravice. Ale ta zásadní otázka je, zda takzvaní nezávislí, kteří někdy hlasují demokraticky, někdy republikánsky, zda budou na tento argument slyšet. Lze jenom říci, jak budou republikáni anticipovat tento jeho požadavek. Budou říkat, myslím si, dvě věci. Za prvé, prezident Obama je naprosto nevěrohodný.
Dostal 4 roky k dispozici, měl šanci, neudělal nic. Nic pro zlepšení vašeho životního údělu. Nezaměstnanost je vysoká, ekonomika skomírá a přitom utratil miliardy, miliardy dolarů a nepomohlo to. Takže právě proto, že neuspěl, dejte šanci nám. To bude jeden argument. A druhý, že se budou snažit hrát na strunu toho amerického excepcionalismu, výjimečnosti americké, kde budou říkat, podívejte, my, Američané, naše prosperita není daná socialismem, ale je daná tím, že všichni máme šanci. Budou takoví až mírně nostalgicko-romantický obrázek amerického snu v tom, že se bude opakovat slavný Lincolnův termín, nebo jeho fráze, že nikdy se chudí nestanou bohatými tím, že stát z bohatých udělá chudé. To znamená, ať už tím kandidátem republikánů bude kdokoliv, tak řekne, dnes neničme naše podnikatele, neničme je vysokými daněmi, protože pak prosperita půjde do Číny. Naopak, umožněme jim, nízkým zdaněním, ať vytvářejí nová pracovní místa a tím zvedající se příliv ekonomického růstu bude zvedat všechny čluny. I ty velké lodě, i ty maličké čluny. Který z těch dvou argumentů bude více silnější vůči americké střední třídě a těm nezávislým, sami uvidíme. Můj odhad je ten, že pokud v létě se ekonomika zásadně nezlepší, tak republikáni budou mít mnohem větší šanci porazit prezidenta Obamu.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Stejná otázka pro Erika.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Já si myslím, že ten projev byl velice významný v tom smyslu, že se Obama vrátil do hry. V tom smyslu, že předtím to vypadalo méně slibně pro něj než po té řeči. A myslím si, že záleží na tom, do jaké míry Američané budou chtít manažera. A do jaké míry budou chtít prezidenta. Je zajímavé, že tady je protipól. Že Romney, pokud bude ten kandidát, je považovaný za boháče, který vydělává neuvěřitelným způsobem spoustu peněz. A pak je Obama, který, kterého nazývají “stravenkového prezidenta”, nebo “ten, kdo nejvíc rozdává stravenky v americkém smyslu”. To jsou poukázky na jídlo, ne stravenky, jak je známe my, ale poukázky na jídlo. A tam je ten protipól. A záleží na tom, do jaký míry, jak říkal Roman, do jaký míry ti Američané budou chtít někoho, kdo je schopen napravit tu ekonomickou situaci a do jaké míry ti, kteří jsou méně privilegovaný, budou chtít prostě dostat víc těch stravenek od toho prezidenta. Ale je velice zajímavé, že ten argument v rámci Republikánské strany, že Romney je bohatší, bohatý a platí jenom 14 procent daň z příjmu, zabral jen na chvíli. Ten argument zabral jenom chvíli a už se to obrátilo a už to vypadá tak, že vyhraje na Floridě. Takže to je jenom jedna strana. Ale myslím si, že to je náznak toho, že ten argument nemusí platit do voleb.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Tak. Vy jste odpověděli téměř na všechny mé další otázky týkající se těch ekonomických témat. Pokud jde o Floridu, za chviličku tam zavoláme Vítkovi Pohankovi. Pevně doufám, že už tam dorazil. Položil bych tedy, pánové, jinou otázku. Samozřejmě v demokratické straně žádné primárky nejsou, protože je rozhodnuto, že Obama se bude ucházet o úřad znovu. Je to celkem obvyklé, nebo téměř zcela obvyklé. Nicméně co si myslíte o gestu paní Clintonové, na které už také přišla řeč, že doslouží tedy tento svůj, tento svůj ministerský mandát a potom z velké politiky odejde. Je to podle vašeho soudu další gesto ve prospěch Baracka Obamy, aby zůstal na tom demokratickém politickém nebi jako jediný a úplně nesporný prezidentský kandidát? Roman Joch.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Nevím. Já bych to odhadnul, že je to tak fifty-fifty, 50 na 50 ta pravděpodobnost. Připomeňme si, že na konci loňského roku přední dva demokratičtí organizátoři volebních průzkumů pro demokratickou stranu v komentáři vyzvali prezidenta Baracka Obamu, ať se neuchází o druhé volební období. Ať sám řekne, že se nebude ucházet. Ať se kandidátkou stane Hillary, která by prý měla mít mnohem větší šance zvítězit. A to na základě toho, že popularita prezidenta Obamy tehdy byla 44, 45 procent. To znamená evidentně menšina všech Američanů si ho přála jako prezidenta. Existuje precedens, že nepopulární prezidenti, kteří mohli se ještě ucházet o další termín, o další znovuzvolení, díky své nepopularitě rezignovali. Prezident Truman v roce 52 se neucházel, i když mohl, prezident Johnson v roce 68 se mohl v primárkách ucházet, ale se neucházel. A možná tím Hillary dává signál, že pokud by skutečně v létě, v létě letošního roku v tom srpnu popularita prezidenta Obamy byla příliš, příliš nízká a on sám by dobrovolně rezignoval, že je připravena ještě jednou sloužit. Ale jinak nemá zájem sloužit v žádné jiné nižší pozici. No, a druhá možnost, stejně podle mě tak pravdivá, je prostě věřit lidem, že říkají pravdu. A skutečně Hillary je paní, která má už určitý věk a v to politice svým způsobem, ano, byla nepřetržitě 20 let. V roce 92 byla zvolena první dámou, pak byla jednu dekádu, téměř dekádu senátorkou Spojených států, no, a teď 4 roky ministryní zahraničí. Takže …
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
A na úřad prezidenta koneckonců také už kandidovala.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
A pokud Barack Obama sám dobrovolně nerezignuje na tu šanci znovukandidovat, tak ona nemá teď šanci. A je tady ještě jedna třetí možnost. Někteří spekulují, že se to udělá kompromisně. To znamená, že prezident Obama se bude ucházet, dostane tu šanci znovu. Ale jeho doposud relativně nevýrazný viceprezident Joe Biden jaksi sám dobrovolně rezignuje a paní Hillary se stane tou kandidátkou na viceprezidentku, čímž by tomu, té kandidátce Obama plus kandidát na viceprezidenta, mohla udělat novou krev a mohla by zapůsobit taky na mnohé ženské voličky.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Erik, stejná otázka.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Já jako Američan možná mám větší, o něco větší tendenci jí věřit v tom smyslu, protože ten politický život je opravdu těžký. A člověk, který odchází z takové funkce, opravdu má před sebou dobrou budoucnost. Může přednášet, může psát knihy, má různé možnosti být v představenstvech různých společností. A opravdu může vydělávat hodně peněz. A ta práce je o mnoho lehčí. A ona Hillary není jediná, která takhle to oznámila. Taky Timothy Geithner prohlásil, že taky odchází. A on, on taky chtěl i dříve, ale se domluvil s Obamou, že zůstane. Ale to je podobná situace. Samozřejmě nechtějí říci, co budou dělat poté, ale velice jednoduše najdou pozici lépe placenou a méně pracovně zatíženou.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Z dnešního Studia STOP, které věnujeme letošnímu boji o americký Bílý dům, uplynulo necelých 19 minut. Vraťme se zpátky k republikánům a jejich primárkách. Po Iowě, New Hampshire a Jižní Karolíně se poslední den tohoto měsíce primárky stěhují do důležitého státu Florida. Tam, pevně doufejme, je stálý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Vít Pohanka. Vítku, dobrý večer přeji z Prahy.
Vít POHANKA, redaktor
–––––––
Příjemný poslech, jsem opravdu tady.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Florida je v tom americkém volebním procesu považována z mnoha důvodů za důležitý stát. Mohl bys vyjmenovat alespoň ty nejpodstatnější?
Vít POHANKA, redaktor
–––––––
Tak, hlavně tady odsud na tom republikánském sjezdu později letos bude nejvíc volitelů než je ve všech těch, nebo, dejme tomu, ve všech těch 3 státech, tuším, než zatím, kde zatím primárky byly. Jinými slovy, ten, kdo si odnese Floridu, tak bude mít největší šanci pro to, aby měl větší podporu a stát se tím nominovaným kandidátem Republikánské strany na prezidenta.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Jedna zcela konkrétní věc, která mě dost zaujala. Newt Gingrich, o kterém už tady dnes byla řeč, před floridskými volbami přišel s velmi ambiciózním, řekl bych skoro kennedyovským kosmickým programem ze 60. let. Když si uvědomíme, že právě na Floridě leží legendární americký kosmodrom na mysu Canaveral, asi to není náhodou. Nakolik podle tvého soudu může tohle téma právě v tomto státě zabrat?
Vít POHANKA, redaktor
–––––––
Nepochybně jeho vyslovení o tom, že by se měli Američané třeba znovu vydat na měsíc, nebo něco v tomhle tom smyslu, tak bylo směřované k těm lidem, kteří pracují okolo Cape Canaveral. Možná jim to, možná mu to mohlo pomoci u nich, ale přece jenom Florida je jaksi velký stát, bydlí tady mnoho lidí a podle posledních průzkumů to příliš nepomohlo. Je to, spíš bych řekl, důkaz toho, že Newt Gingrich opravdu se hodně rozpřahuje jaksi v tom svém záběru a často přestřelí. A spíš to ukazuje v tuhle tu chvíli na jeho slabosti. Podle posledních průzkumů opravdu znovu říkám, Mitt Romney se stává hlavním kandidátem nejenom celkově ve Spojených státech, ale i tady na Floridě.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Tak. A ještě jedno důležité floridské téma. O tomto poloostrově se často mluví také jako o státu důchodců. Protože už dobrých 100 let se tam Američané stěhují na zasloužený odpočinek. Skoro jako to bývalo v Sovětském svazu na Krymu. Do jaké míry je to pravda a jak s tímto pozoruhodným faktorem musejí jednotliví kandidáti kalkulovat?
Vít POHANKA, redaktor
–––––––
Je to nepochybně pravda. Počet lidí, když se podíváme na demografický profil Floridy, tak je to opravdu tak, že je tady víc starších lidí, to jest dlouhodobě jaksi trend. Jak s tím počítají, no, samozřejmě snaží se jim nějakým způsobem nadbíhat. Ale že by to bylo příliš slyšet v těch třeba televizních debatách, co byly, to si myslím, že zase ne. Protože oni musejí být velmi opatrní kandidáti, aby neodradili mladé voliče. V každém případě se to objevilo třeba v tom, že Newt Gingrich tady zmiňoval některá témata, která se týkala sociálního pojištění a podobně. Ale není to zase až tak výrazné, Libore.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Poslední otázka pro Vítka Pohanku na Floridu. Jaké mají podle tvého soudu jednotliví kandidáti už zítra vyhlídky? Mluvil jsi o tom, že Newt Gingrich se možná rozmáchl až příliš. Mluvil jsi také o tom, že nejlepší vyhlídky má Mitt Romney. Jak by to tedy zítra na té Floridě, podle tvého soudu, mohlo dopadnout?
Vít POHANKA, redaktor
–––––––
V každém případě je to, viděno aspoň v tuhle tu chvíli, je to souboj mezi těmito dvěma kandidáty. Přičemž Newt Gingrich, on zaznamenal vůbec celá ta jeho kampaň několik takových vrcholů a potom zase prudkých pádů. Já bych možná připomněl, že už loni nad ním lámali hůl všichni komentátoři, když ho opustil jeho štáb. Potom vystřelil nahoru jako kandidát někdy na podzim, znovu šel dolů v těch preferencích, pak to zase vyrostlo před Jižní Karolínou, kde zvítězil a odnesl si vítězství, které bylo pro jeho kampaň nesmírně důležité. A teď zase to začíná trošičku klesat. Já, já už se skoro bojím říct, nebo cokoliv předpovídat, protože ta kampaň je samozřejmě dlouhá. Může se stát hodně. Ale jestli se něco dá říct, tak v tuhle tu chvíli, a to si myslím, že nejde jenom, jak to vidí americká média, tak je to opravdu souboj dvou kandidátů, a to je Newt Gingrich a Mitt Romney. Jde, mluvíme tedy v tuhle tu chvíli o Floridě. Ale ono to platí asi v širším měřítku o téhle té prezidentské kampani.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Říká z Floridy Vít Pohanka. Vítku, děkujeme a na slyšenou.
Vít POHANKA, redaktor
–––––––
Na slyšenou.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Vítek Pohanka právě pojmenoval dva, dle svého vlastního soudu, jaksi nejvýznamnější kandidáty Republikánské strany pro tyto prezidentské volby, které proběhnou v listopadu roku 12. Pánové, kdybysme velmi stručně ty jednotlivé kandidáty měli představit, co by vás asi tak napadlo? Dejme teď přednost Eriku Bestovi.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Já nejsem expert na to, abych vysvětloval celý pozadí těch kandidátů. Ale myslím si, že nejzajímavější je, že Romney je skutečně zkušený kandidát v tom smyslu, že je to člověk, který už 5 let, 6 let se o to uchází. A je to asi kandidát establishmentu Republikánské strany. A myslím si, že to je klíčový moment. Protože i když není vůbec ideální kandidát a já bych dokonce řekl, že není ani moc dobrý kandidát, je to evidentně kandidát, který byl vybrán, aby vyhrál. A je to evidentně na Floridě, protože Vít se zmínil o tom, že teď klesají preference Gingriche a je to kvůli tomu, že ten republikánský establishment, aparát cíleně se snaží zničit Gingriche. A tam zaplatil něco jako 30 milionů dolarů jenom aby snížil jeho šance. A Gingrich ale je kandidát, který i když není kandidát toho establishmentu, má silnou podporu jednoho člověka, a což je zajímavý projev americké demokracie, že jeden člověk může skoro diktovat podmínky v tý …
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
A to je kdo, Eriku?
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
A to je, možná Roman si pamatuje, jak se jmenuje, ale je to člověk, který vlastní kasína v Americe. Zatím investoval něco přes 10 milionů dolarů. Ne přímo do Gingriche, protože to není legální. Ale jsou takové zvláštní fondy, který údajně nemají nic společného s těmi kandidáty, který smějí sbírat kolik chtějí a pak utratit ty peníze na podporu jednoho kandidáta, pokud se nedomluví s tím kandidátem. A myslím si, že ten člověk se jmenuje Adoson, jestli se nemýlím. A je to člověk, který slíbil dost peněz, aby mohl kandidovat, mohl se prát s Romneyem. Ale myslím si, že kvůli tomu, že establishment opravdu se rozhodl, že nemá to být Gingrich, tak si myslím, že nemá dlouhodobou šanci.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Tak, na financování amerických prezidentských voleb ještě přijde řeč s Dušanem Neumannem, pevně doufám, že se ho dovoláme. Ale stejná otázka pro Romana Jocha.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Naprosto souhlasím s tím, co říkal Erik. S tím, s tou charakterizací jak Mitta Romneyho, tak Newta Gingriche. Pouze bych dodal, že u republikánů ten, kdo je kandidátem establishmentu, nebo ten, na kterého, tak řečeno, přišla řada. Například v primárkách v jednom roce skončil jako druhý, pak ten kandidát neuspěl, kandiduje znovu, tak si republikáni řeknou, tak teď je řada na něm. Tak tento takzvaný předvídatelný, očekávaný kandidát v naprosté většině případů získá nominaci. To znamená veškerá zkušenost, veškerá tradice republikánů nasvědčuje tomu, že Mitt Romney skutečně tím kandidátem republikánů bude. Což je mimochodem rozdíl od demokratů, kdy takzvaný rebel častokrát porazí toho kandidáta establishmentu.
Koneckonců Barack Obama byl rebelem vůči té korunní princezně, o které se mělo za to, že volby budou její korunovací, a to byla Hillary Clintonová. No, a samozřejmě nominaci získal rebel Obama. Druhá věc, kterou je nutno říci je, že Mitt Romney je manažer, podnikatel, pragmatik, který se rétoricky posunul výrazně doprava, aby si získal i sympatie těch řadových aktivistů. Nejenom establishmentu. Ale se mu to nepovedlo. Je nutno dále říci, že je to suchar. Je to strašný suchar, který nemá žádné charisma. A to je prozatím jeho největší defekt v těchto primárkách. Newt Gingrich paradoxně kandiduje jako kandidát těch rebelů, řekněme, v Republikánské straně, kteří jsou pravicovější než je vedení, než je Kongres. Ale on je člověk, který taky byl součástí toho establishmentu. Byl 20 let kongresmanem. Byl spíkrem sněmovny, vůdcem sněmovny, byl člověkem v byznysu, dostával peníze z polostátních subjektů, což by každý konzistentní pravičák ho měl téměř ukřižovat. Ale kupodivu v tomto roce 2012 právě ten Newt Gingrich má auru jakéhosi radikála, který zprava útočí na ten cynicko-pragmatický republikánský establishment. No, a co se týká temperamentu, je pravým opakem Mitta Romneyho.
Je to impulsivní člověk s temperamentem, s úžasným egem. A ten důvod, proč mnozí republikáni, nebo abych řekl mnozí, celý republikánský establishment až na snad Sáru Palinovou, ale všichni bývalí republikánští kongresmani, guvernéři, kandidáti na prezidenta, experti na ekonomickou či zahraniční politiku, všichni jsou v podstatě v táboře Mitta Romneyho. Tak proč tomu tak je je proto, že se bojí, že ten sebedestruktivní temperament Newta Gingriche poškodí republikány před volbami. Newt Gingrich je brilantní, je geniální, ale pak třeskne takovou blbost, že se člověk až diví. A myslím si, že komentátorka Wall Street Journal, bývalá autorka některých projevů Ronalda Reagana, Peggy Noonanová tento jeho temperament jakéhosi rozšafného geniálního dítěte, bez sebedisciplíny, popsala přesně a krásně touto metaforou: “Newt Gingrich je jako usměvavé dítě nebo puberťák, který mezi lidmi chodí s odjištěným granátem a říká jim, podívejte, co se stane.” No, a republikáni nechtějí, aby se jim to stalo s tímto kandidátem těsně před volbami s Barackem Obamou.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pánové, napadá mě v této fázi našeho pořadu dnešního jedna věc. Vlastně jsme se, nebo vy, lépe řečeno, jste se všichni soustředili na 2 jména. A to je Newt Gingrich a Mitt Romney. Znamená to, že ti další kandidáti už v této chvíli, přestože budou teprve 4. primárky, nemají žádnou šanci? Eriku.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Nemají šanci co se týče toho vítězství. Nemůžou být ten kandidát. Ale hrajou důležitou roli. Myslím si, že Rick Santorum chce se stát viceprezidentem. A to dělá poměrně dobře. A druhý kandidát tohoto typu je Ron Paul, který je asi náš favorit v určitém smyslu. Roman říká, že ne, ale je to člověk, který má podporu mladých lidí, je to liberterián, je to člověk, který se snaží bourat určité představy té velikosti Ameriky. A říká, že by politici měli říkat pravdu, chce například audit centrální banky a chce stáhnout ze všech válek. Ale je to člověk, který stále má 10, 13 procent, ale nemá žádnou šanci vyhrát.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Roman.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Přesně tak. Ron Paul, s kterým bych nemohl nikdy souhlasit kvůli jeho názorům na zahraniční politiku, chce ovlivnit Republikánskou stranu. Ta jeho kampaň je méně než praktická, je více ideologická. Chce ji posunout tím liberteriánským směrem a izolacionistickým směrem. Určitě vyhraje ještě ani ne tak primárky jako spíše ta volební shromáždění, kaukusy v takových menších státech jako je Maine, hned vedle New Hampshire. To se mu ještě povede. Ale skutečně ten jeho hlas je omezen na 15 procent. 15 procent maximálně. Takže dostane projev na republikánském sjezdu, ale to je tak všechno. Rick Santorum je kandidátem křesťanské pravice. Možná, a tady bych asi souhlasil s Erikem, ta jeho kampaň je kampaní o viceprezidentské místo vedle pragmatického ekonomického manažera suchara Romneyho. Ten druhý bude, řekněme, více barvitější, křesťansko, morálně konzervativní kandidát. Ale taky nemá šanci. Já si myslím, že pokud Mitt Romney vyhraje na Floridě, a ty průzkumy tomu napovídají, tak je ještě možné, že Newt Gingrich v některých jižanských státech vyhraje. Ale celkově to bude málo. Ten Mitt Romney už se stane kandidátem. Pokud by se stala, stalo velké překvapení a zítra v poslední den lednový by na Floridě vyhrál Newt Gingrich, tak si myslím, že se stane to, že republikánský establishment vyzve někoho třetího a řekne, hrozí, že strana se rozštěpí a požadujeme někoho třetího, kdo tu stranu sjednotí. A ta jména, která se uvádějí, jsou bývalý guvernér Floridy Jeb Bush, současný guvernér New Jersey Chris Christie, kongresman Pual Ryan a tak dále. Ale zatím to tak nevypadá. Zatím to skutečně vypadá, že Mitt Romney získá Floridu, a tím pádem většinu dalších republikánských primárek.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Roman mi přivanul další otázku, kterou jsem ve scénáři původně neměl, ale položit ji musím. Pánové, znamená to, že ty klíčové, řekl bych, symptomatické státy jako je kupříkladu Florida, skutečně mohou už takhle brzy a, řekl bych, předem rozhodnout o vítězi těch primárek? Erik Best.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Já si myslím, že je to spíš to, jak, jaký jsou ti kandidáti. Protože Romney je jediný kandidát, který vůbec má nějakou, nějakou konzistenci. Člověk, který opravdu může být tím kandidátem. Samozřejmě každý si může představit, že Rick Santorum nebo Newt Gingrich, ale když jenom vezmete si papír a uděláte čáry a odfajfkujete, co očekáváte od kandidáta, tak Romney je jediný. A já si myslím, že je jenom otázka času, když odpadnou ti ostatní a že Romney bude ten, kdo tam zůstane. Je malá pravděpodobnost, jak říkal Roman, že by museli si vybrat dalšího kandidáta Jeba Bushe nebo někoho, ale myslím si, že zatím to vypadá méně pravděpodobně.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Roman Joch.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ano. Vypadá to mnohem méně pravděpodobně. Ale neřekl bych, že je to nutnost, aby primárky byly skončené takhle brzo. Vzpomeňme si ty před 4 roky, demokratické, kdy souboj Baracka Obamy a Hillary Clintonové trval snad až do června. Myslím, že to bylo do června až. V červnu se rozhodlo definitivně. Těsné výsledky u republikánů byly v letech 76, kdy tehdejší guvernér, ex guvernér Ronald Reagan málem porazil sedícího prezidenta Geralda Forda. Prohrál až na poslední chvíli. Takže spíš to vypadá, jak přesně řekl Erik, tím charakterem současných kandidátů. Že to může být skončeno už, už zítra.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Erik Best asi před 10 minutami narazil na to, jaké jsou možnosti financování těch jednotlivých prezidentských kandidátů. A s touhle otázkou, respektive s několika otázkami se v tuto chvíli obracíme opět do Spojených států na českého novináře, který tam léta působí Dušana Neumanna. Dobrý večer, Dušane.
Dušan NEUMANN, novinář
–––––––
Dobrý den.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Jak se tedy v zásadě ty prezidentské volby ve Spojených státech financují?
Dušan NEUMANN, novinář
–––––––
Není to jednoduchá záležitost. To financování je regulováno federální volební komisí a je poněkud jiné u primárek a poněkud jiné potom u těch obecných voleb. Ale v podstatě se dá říci, že je financováno buď z veřejných prostředků, neboť každý Američan při vyplňování daňového přiznání může věnovat na prezidentskou kampaň 3 dolary. A to se za těch pár let nastřádá, spočítá přes jednotlivé státy a pokud se kandidát rozhodne přijmout toto veřejné financování, tak v tomto okamžiku, nebo v tomto měsíci má nárok prakticky na 88 milionů dolarů. V posledních letech však většina kandidátů dává přednost soukromému financování, a to buď přes politické akční výbory, anebo i přes individua. Zatím tedy pořád ty dary jednotlivců, které jsou omezeny na 2500 dolarů pro jednotlivce a kandidáta, přesahují ty dary těch politických výborů. Ukazuje se, že třeba dnes už prezident Obama má nashromážděno kolem 170 milionů dolarů, což je dvakrát tolik než, než by získal z těch veřejných peněz. Mitt Romney je asi na těch 32 a stále stoupá. Newt Gingrich, který vyniká hlavně tím, že má nedobře zorganizovaný volební štáb, tak se pohybuje hluboko pod touto hranicí, někde kolem 14, 15 milionů.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Dušane, vy jste už zmínil ty politické akční výbory. To je velice zajímavá instituce. Jak to vlastně vzniklo a nezpůsobuje to potom nerovnost, pokud jde o ty finanční prostředky mezi jednotlivými kandidáty?
Dušan NEUMANN, novinář
–––––––
Vzhledem k tomu, že ty politické akční výbory zahrnují organizace, korporace a zájmové skupiny z obou stran politického spektra, tak si nemyslím, že je to tak výrazné. Ty politické akční výbory byly zformovány, definovány zákonem v 70. letech. A prakticky mají jenom určitá, mají určitá omezení, to znamená, že zatímco jednotlivec může dát 2,5 tisíce dolarů, tak to národní, ty politické výbory mohou dávat 5 tisíc a tak dále. Ovšem ke zlomu došlo v roce 2010 po dvou rozhodnutích Nejvyššího soudu, kdy se uvolnily tyto limity, neboť byly vyhlášeny za, ty limity byly vyhlášeny za neústavní a ty politické výbory, dnes se jim říká superopaky, mají neomezený limit, kolik můžou darovat. Ale nikoliv tedy jednotlivému kandidátu, ale té straně. To znamená pokud je ten kandidát jenom jeden, což v těch obecných volbách už je, soupeří vlastně jenom dva, tak to znamená, že všechny ty peníze půjdou na stranu toho kterého kandidáta. Zatím se odhaduje, že veliký náskok o několik koňských délek bude mít prezident Obama. A považuje, a předpokládá se, že se mu podaří nakonec přes všechny tyto superopaky a ty individuální dary shromáždit k miliardě dolarů. Takže to bude asi nejdražší volební kampaň v historii Spojených států.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Otázka pro Dušana Neumanna dnes závěrečná. Znamená to, že ty peníze, mluvíte o miliardě dolarů, pokud jde o současného amerického prezidenta, nakonec rozhodnou všechno? Dá se to takhle zjednodušit?
Dušan NEUMANN, novinář
–––––––
Nedá. On, Američané jsou svým způsobem pořád ještě ve svém rozhodování velmi nezávislí. A někdy dojde k určitému zlomu, kdy naopak přílišný příval peněz a reklam ty voliče odradí a výsledek není nikdy zaručený tím, že jde o ty obrovské peníze. Musíme si, znova já zdůrazňuju, že na jedné straně jsou to třeba odbory, které shromáždí obrovské částky pro prezidenta Obamu, zatímco průmyslové korporace a bohatí jednotlivci na druhou stranu tyto peníze obstarávají pro republikány. Takže není vyloučené, že na konci to bude v podstatě v rozdílu, já nevím, řekněme, 10, 20 procent na tu nebo na kterou stranu, kdo bude mít víc.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
To byl Dušan Neumann, děkujeme mnohokrát a na slyšenou, Dušane.
Dušan NEUMANN, novinář
–––––––
Na slyšenou.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Jako obvykle k mému velkému překvapení z dnešního Studia STOP pro mé dva hosty tady u nás ve studiu na Vinohradech zbývá asi 9 minut. Vraťme se, pánové, ještě jednou k Baracku Obamovi, o němž teď také mluvil Dušan Neumann. A k jeho poselství o stavu Unie. Erik Best užil silného slova na začátku dnešního pořadu a mluvil o tom, že Barack Obama dokonce lhal. Co může ovšem během svého prezidentství označit za úspěch a čím by se naopak chlubit neměl? Eriku, prosím.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Já bych možná dodal, že v angličtině bych nepoužíval to sloveso lhal. To zní o něco méně silně v češtině než v angličtině. Ale o svém prezidentovi v angličtině bych neřekl, že lže, ale já bych se soustředil na jednu věc. Prezident říkal letos i loni, že žádní pracovníci ve světě nejsou produktivnější než Američané. A myslím si, že to je klíčový moment. Samozřejmě je to velice pozitivní, pokud je to pravda. Ale myslím si, že bychom měli se na to dívat. Protože já jsem studoval čísla, který vydává, která vydává vláda Spojených států. A mně se zdá, že používá, aby zjistili, jaká je produktivita práce, něco, co je HDP na jednu hodinu odpracovanou, na jednu odpracovanou hodinu. Myslím si, že to je falešná představa té produktivity, protože to implikuje to, že Američané, kteří mají automatizovanou výrobu jsou produktivnější než třeba Číňané, kteří nemají. Ale navíc HDP se skládá z toho, kolik si stát půjčí a kolik utrácí. A když Spojený státy válčí v Iráku nebo v Afghánistánu a tam ničí, destruktivně válčí, tak vlastně to zvyšuje HDP a tím způsobem taky zvyšuje produktivitu práce. A myslím si, že prezident o tom by neměl mluvit, protože není to ani, není to odpovídající, a navíc, ani když používáme jeho definici, není to pravda. Spojené státy mají vlastně menší produktivitu než Irsko, než Holandsko nebo podobně jako Holandsko, než Norsko, mají podstatně nižší produktivitu práce. A myslím si, že když chce přilákat zpátky zaměstnání, nebo pracovní místa do Ameriky, tak by měl říci na rovinu, že vlastně potřebujeme se znovu naučit, jak se pracuje. A to je ten základní problém. Prezident chce zvýšit pracovní příležitosti množství tím, že chce utrácet víc peněz. Ale problém je, že Američané přestali umět pracovat.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Hm, Roman Joch.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Někteří demokratičtí komentátoři i členové strany naznačovali, že by prezident mohl postavit svoji kampaň za znovuzvolení na úspěších v zahraniční politice. A to je určitý paradox. Protože on samozřejmě se distancoval od Bushovy zahraniční politiky. No, a ty jeho úspěchy jsou samozřejmě zabití Usámy bin Ládina, stažení amerických jednotek z Iráku, což sliboval a splnil. No, a konflikt v Libyi, který, ve kterém jednak Amerika nebyla příliš angažovaná a který navíc skončil bez jakékoliv katastrofy. Takže lze říci, že v zahraniční politice nedošlo k nějakému masivnímu útoku vůči Spojeným státům. Tam prezident Obama nezpůsobil pro Spojené státy žádnou velkou katastrofu. Ale myslím si, že to je málo. Že Američané především chtějí rozhodovat v těchto volbách. Na základě vnitřních a především ekonomických problémů. A tady těch úspěchů prezidenta Obamy moc není. Ekonomické podmínky, nezaměstnanost jsou, nezaměstnanost vysoká, ekonomické podmínky nijak skvělé. Takže to, co mu zbývá, je onen levicový populismus. A uvidíme, jak bude úspěšný.
Mimochodem, jak jsme se bavili o tom financování amerických kampaní a prezidentských zvláště, kde se točí velké peníze, tak ty peníze jsou skutečně velké na první poslech. Jedna miliarda dolarů, kterou prezident Obama asi utratí. Ale jak poznamenal americký sloupkař, komentátor Washington Post George Will, ty částky, které se utratí v kampaních, primárkách a prezidentské kampani, ta částka je dohromady tak vysoká jako Američané utratí za cukrovinky během jednoho svátku, ať už jsou to Velikonoce nebo Vánoce. Podívejme se, jedna miliarda dolarů je moc peněz. Ale Američané mají 300 milionů obyvatel. To znamená jedna miliarda dolarů, to jsou 3 dolary na jednoho Američana. A když 3 dolary na jednoho Američana ve prospěch jednoho kandidáta, i kdyby to byly 3 dolary pro toho druhého kandidáta, což bude méně, protože prezident má vždycky výhodu, tak je to nějakých 5, 6 dolarů na jednoho obyvatele utracených ve volbách. A to zase až tak moc, až tak moc není.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Takže, pánové, poslední dnešní otázka pro Erika Besta a Romana Jocha. Na dlouhodobých grafech obliby Obamova popularita už jednou, tuším, koncem loňského roku, poklesla, nevím, jestli to bylo u Galupova ústavu nebo jiné instituce, pod 40 procent. Nyní se pohybuje kolem těch 45, to už tady zaznělo. Jaký je to podle vašeho soudu odrazový můstek pro listopadovou volbu amerického prezidenta? Erik Best.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Samozřejmě ta pozice není moc dobrá. Jak se o tom zmínil Roman. Záleží na tom, jaká bude ekonomika v listopadu. Ale taky asi bych se zmínil o tom, že Putin taky má jenom 48 procent a …
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Teď má prý 62, Eriku.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
A je úplně jasné, že vyhraje. Takže Obama nemusí na tom být tak špatně.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Dobře. Stejná otázka pro Romana Jocha.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ta čísla nejsou pro prezidenta příznivá. Ale sama o sobě neznamenají mnoho. Prezident Reagan na začátku roku 84, když usiloval o znovuzvolení, v lednu, únoru taky zaostával. Taky byl nepopulární. Oživení americké ekonomiky nastalo až v létě. A Američané uvěřili, že to oživení nejenom, že už nastalo, ale že je to trend, který bude stoupat. A proto byl znovu zvolen 49 z 50 států Unie v roce 84. Takže podle mě klíčové budou ty, bude jednak stav americké ekonomiky, výška nezaměstnanosti a preference prezidenta v srpnu a září. Pokud tato stávající čísla budou i v září, tak prezident Obama za rok bude ex prezidentem.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Já bych tu otázku, protože nám chvilinečka ještě zbývá, trošku rozšířil. O jednu takovou neoblíbenou otázku hostů pořadů tohoto typu. Máte nějaký svůj tip na příštího amerického prezidenta, který by tedy v rámci a podle zvyklostí americké ústavy měl nastoupit napřesrok v lednu, tedy máte už na mysli nějaké konkrétní jméno? Erik Best.
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Já si myslím, spíš vyhraje Barack Obama kvůli tomu, že republikáni nebyli schopni najít vhodného dobrého kandidáta.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
To jest, to je podle vás už skoro zaručené, Eriku?
Erik BEST, vydavatel internetového věstníku The Fleet Sheet, analytik
–––––––
Samozřejmě, cokoli se může stát. Ale já už to dlouho myslím a myslím si, že pokud nepřijde něco neočekávaného, tak si to budu myslet i v listopadu.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Stejná otázka pro Romana Jocha.
Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Stávající prezident má vždycky větší šanci o znovuzvolení než jeho vyzyvatel o jeho porážku. To hraje ve prospěch prezidenta Obamy. Na druhou stranu preference a stav ekonomiky hrají proti prezidentu Obamovi, takže teď rok před, ne rok před volbami, několik měsíců před volbami se domnívám, že je to přesně půl na půl.
Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Těmito slovy Romana Jocha dnešní Studio STOP končí. Za všechny 4 své dnešní hosty, tedy za Vítka Pohanku, Dušana Neumanna, Erika Besta a Romana Jocha a také za posádku ve složení Markéta Bydžovská a Dana Pohnánová se loučí a příjemný poslech všech našich dalších pořadů přeje Libor Dvořák.
Vysíláno v ČRo dne 30.1.2012
Je to opravdu velmi vtipné. Superfavorit Romney už prohrává se Santorumem i v průzkumech na federální úrovni. Jistě, Santorum může dopadnout jako před ním Bachmann(ová), Cain, Perry a Gingrich, jejichž popularita letěla nahoru, aby vzápětí spadla na dno. Ale Santorumova pozice je přecejen jiná. Vyhrál už čtyři státy, vede podle průzkumů v dalších ( např. v Michiganu ) a je čím dál více jasné, že se pod jeho vlajkou sjednocují dosud rozptýlené davy ortodoxních konzervativců. Je možné, aby tento všestranně obyčejný a nevýrazný kandidát stanul proti Obamovi? A pokud ano, může zvítězit? To je možné téma další debaty, kterou by mohl zorganizovat Občanský institut.
Největším z nich je určitě Rick Sanmtorum, zdánlivě nevýrazný “hodný chlapec ve vestě”. Po Floridě se zdálo, že Romneyho už nemůže nic zastavit. A podívejte. Uběhlo pár dnů a Newt Gingrich je skoro ze hry. Místo něho je na koni outsider Santorum díky snovému hattricku Colorado – Minnesota – Missouri. Kdo ví, co se ještě může stát. Zdá se, že odpor republikánské základny k Romneymu je mnohem silnějším faktorem než by se zdálo. Zejména jeho porážka v Coloradu je psychologicky zdrcující. Tento stát měl podle průzkumů i blízkosti Utahu, který je ovládán mormony, jasně vyhrát. Pokud Romney není schopen jasně porážet ani Santoruma, jak by mohl soupeřit s Obamou? Je to mrzuté, ale Obama nakonec asi snadno obhájí. Jak správně řekl Erik Best, republikáni prostě nemají dost silného kandidáta. Navíc se v těchto týdnech zdá, že se americká ekonomika včetně zaměstnanosti přecejen ponekud zlepšuje.
Obama a Romney – cha, cha, cha. Konec analýzy.
Asi je třeba uměle živit naději, že volby v Americe mohou něco zásadně zlepšit. Že vůbec volby mohou něco zásadně zlepšit. Fantastům, kteří sní o tom, že demokracie, která vymyslela a prosadila potraty aj. je může zase zakázat, říkám, že sní pro-lifový sen. Fantasti, kteří sní o tom, že demokracie, která je svázána s volbami, může volbami něco zásadního zlepšit, stejně tak sní svůj volební, ano, demokratický sen. Ale mnoho lidí už nechce takto snít. Těm je potřeba dodávat uspívací rozhovory o nadějných volbách. A voleb je po světě mnoho, volební sen je tak snadné přiživovat. Ještě dodávám, že jedni snílci sní o Santorum, tak nějak (Duše a hvězdy), jiní sní o Paulovi (Reformy – nezapomenou nikdy dodat “Ronu”, stejně jako Clintonová je “Hillary”). Je taky zajímavé, že o návratu ke katolickému státu nikdo nesní, spíš je to jakýsi strašák asi pro všechny. Nevíte někdo, kdy v R.-U. byl den daňové svobody, abych to nemusel hledat? A kolik miliónů nenarozených dětí se tam vraždilo ročně s úchvalou mocnáře? (Pozn.: Nejsem monarchista, monarchii mají i v lido-demo-Anglii aj.)