Určitě jste zaregistroval výzvy k tomu, aby se začala trestně stíhat protiuprchlická vyjádření na sociálních sítích. Velice aktivní je v tomto směru šéfredaktor Britských listů Jan Čulík, který požaduje důsledné využívání § 356 Trestního zákoníku o podněcování k nenávisti vůči skupině osob orgány činnými v trestním řízení. Je načase začít protiuprchlické výroky na internetu rázně postihovat?

Ne, svoboda slova a projevu – včetně hanebného či hloupého projevu – je základním lidským právem. U nás taky právem ústavním. Jen projev, který navádí k porušování práv – například práva na život, svobodu a podobně – jiných či jejich porušování obhajuje, je mimo ústavní ochranu a smí a má být zakázán a trestán.

Nedocházelo by ale až k takovým absurditám, že by se bralo jako podněcování nenávisti vůči skupině – konkrétně vůči migrantům – třeba i to, kdyby někdo zkritizoval, že stovky migrantů v řeckém Idomeni vzali útokem hranici a házeli kamení na makedonské policisty?

Přesně tak, proto jsem proti zákazům těchto projevů.

Za jak prospěšnou považujete jednotku HateFree Culture, která má silné zázemí Úřadu vlády a odbornost Agentury pro sociální začleňování a jejímž posláním je mimo jiné i zakročovat proti rasismu a xenofobii na sítích?

Cokoli, co v současnosti sídlí na Úřadu vlády, za příliš efektivní nepovažuji. A pokud bude zakročovat jen mediálně – tedy mediální kritikou a polemikou – pak proč ne.

Nevládní organizace Člověk v tísni, hospodařící ročně s miliardou korun a financovaná převážně z peněz české vlády, EU a dalších státních zdrojů, vydala analýzu o údajném extremismu a nesnášenlivosti mezi čtenáři ParlamentníchListů.cz. Co si o takové náplni činnosti Člověka v tísni myslíte?

Že může být zajímavá a rád bych si tu analýzu přečetl. Vůbec nepochybuji o tom, že mnozí čtenáři Parlamentních listů jsou nesnášenliví.

Na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň“, která se konala v Poslanecké sněmovně, vyzval lidovecký poslanec Ivan Gabal k mazání proruských webů a blokování propagandistů na sociálních sítích. Nazrála doba, kdy je v zájmu společnosti sáhnout po cenzuře?

Ne, nenazrála. Nyní proti nám Rusko vede válku mediální a propagandistickou a také zpravodajskou, takže i obrana proti němu má být mediální, informační a také zpravodajská. Kdyby však první ruský voják překročil hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě proruské weby zablokovat a smazat a – abyste měli v redakci PL veselo, neboť dobře víte, zda se vás to také týká – po dobu konfliktu s Ruskem v Pobaltí redaktory proruských webů internovat.

Měl by tu být někdo, třeba instituce, kdo by rozhodoval o tom, co se veřejně psát nebo říkat už nesmí?

Naše svoboda politického projevu není podle Ústavy absolutní. Obhajoba porušení práv jiných, či navádění k jejich porušení, je trestné. Zda k tomu došlo, smí rozhodnout jedině soud. Takže ano, odpovědí na vaši otázku je: soud.

Jaké důvody pro zavedení cenzury jsou podle vás akceptovatelné a které ne?

V principu žádná předběžná cenzura, tedy schvalování přípustnosti textů předem, by být neměla. Pokud daný projev navádí k porušování práv občanů nebo je obhajuje, o tom by měl následně rozhodnout soud, a pokud obviněného shledá vinným, vynést rozsudek.

Napadá mě jediný případ, kdy předběžná cenzura je oprávněná: kdyby se někdo chystal zveřejnit státní tajemství, jehož vyzrazení by mohlo ohrozit životy, zdraví či bezpečnost českých občanů – a státní orgány by se to dověděly. Tehdy mají právo tomu zveřejnění předem zabránit, neboť nikdo nemá právo státní tajemství vyzrazovat a ohrožovat životy, zdraví a bezpečnost občanů.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh novely trestního zákoníku, který nově zavádí jako trestný čin hanobení a podněcování nenávisti k osobám na základě jejich „třídy“, „sexuální orientace“ či „pohlavní identity“. Má mimo jiné zvyšovat ochranu leseb, gayů, bisexuálů a transgender před nenávistnými a násilnými projevy a omezit svobodu slova. K čemu je tento zákon, který je nyní v připomínkovém řízení, podle vás zapotřebí?

Není zapotřebí k ničemu, naopak je škodlivý, protože zbytečně a tudíž neoprávněně hodlá omezovat svobodu projevu. Nejen že je špatné do trestního zákoníku přidávat zákaz hanobení třídy, sexuální orientace a tak dále, ale dokonce by bylo správné z něho vypustit i hanobení národa, rasy, skupiny osob, a tak dále – prostě to vše hanobení, které tam je zakázané. A to proto, že hanobení je subjektivní, neexaktní pojem. Uvažme, že zákaz propagace hnutí usilujícího o potlačení práv skupiny občanů by tam zůstal, takže zákaz hanobení je už zbytečný a nadbytečný.

A vůbec, hanobení některých lidí je správné; správné je například hanobit ty, kdo navrhují ještě více omezit naši svobodu projevu.

Právník Pavel Hasenkopf upozornil na to, že návrh je „přilepen“ k protiteroristické novele trestního zákoníku a vláda bude žádat, aby to vše bylo schváleno již v prvním čtení, tedy bez projednání ve výborech a bez možnosti Parlamentu na tom něco změnit. Podle toho by se dalo soudit, že jde jen o nějakou neškodnou novelu. Nebo za tím mohou být obavy vlády z toho, aby se schválila v tichosti a bez zájmu veřejnosti?

Nevím, ale poslanci a senátoři by rozhodně schvalovat omezení svobody projevu nad stávající rámec neměli. Kdyby to schválili, měli by se nadosmrti stydět a dějiny na ně budou hledět jako na ty, kteří jako první po listopadu 1989 naši svobodu projevu nezvětšili, nýbrž umenšili. To znamená jako na hanebné a hanobeníhodné kreatury.

Vyšlo v Parlamentních listech 16.4.2016