Komentáře k příspěvku: Rodinná politika pro Českou republiku

Od: Ivo Patta

Ivo Patta — Tue, 08 Nov 2005 00:46:02 +0000

1. Od roku 1989 poklesl souhrnný státní příspěvek na děti ve standardní rodině (rodiče jsou zaměstnáni a vydělají průměrnou mzdu) na pouhých 5% výše výdělku rodičů, což pokrývá 15% nákladů na výchovu dětí – pramen ČSÚ. Životní úroveň rodiny se 2 dětmi se prakticky nezvýšila.
2. U bezdětných manželů s příjmy srovnatelnými s rodiči 2 dětí z bodu 1 je oproti roku 1989 životní úroveň vyšší o 21% – pramen ČSÚ.
3. Děti v měřítku EU i v Česku jsou třetinolidé. Na dospělého je odpočet ze základu daně 6000,-Kč, na dítě třetina, ačkoliv tentýž ČSÚ vykázal v roce 2005 náklady na výchovu jednoho dítěte za jeden měsíc ve středněpříjmové rodině se 2 dětmi ve výši 6325,-Kč.!!!
POŽADAVEK ad body 1 – 3: Při odpočtu daně z příjmu zohlednit celkové náklady na děti. Co se týká přídavků na děti, jde o propočet částky, která by dorovnala životní úroveň rodin s dětmi na ekonomickou úroveň srovnatelných bezdětných rodin.
Výše uvedené ekonomické souvislosti mají z hlediska vlivu na porodnost statistickou váhu 20%.
4. Vztahy mezi důchodovými systémy a porodností jsou daleko užší a závažnější, než si většina lidí připouští. Pokud v průběžném důchodovém systému je minimální nebo žádné zohlednění počtu odchovaných dětí, tj. budoucích plátců, je masivně negativně korelován s porodností. Efekt je dokonce takový, že je schopen vysvětlit 80 procent pozorované hodnoty rozdílů v porodnosti napříč různými zeměmi (M. Boldrinová, M. de Nardi a L. Jones, Fertilita a penzijní systém, National Bureau of Economic Research, únor 2005). Právě zde tkví zásadní systémová chyba. Jedná se totiž o rovinu sociální solidarity obrácenou „na ruby“. Rodiče dětí, kteří museli obrátit každou korunu alespoň dvakrát v ruce, než ji vydali, se sociálně solidarizují se stále narůstající skupinou lidí bezdětných, jejichž životní úroveň byla podle téhož ČSÚ o 21% vyšší, než životní úroveň rodin se 2 dětmi. Právě tato systémová chyba ničí budoucnost národa v podobě klesající demografické křivky. Právě tato systémová chyba působí natolik zhoubně, že za cca 50 let zde bude pouhá čtvrtina příslušníků mladší generace oproti stavu současnému.
Tolik v kostce.
Základní podmínky nápravy ekonomiky v rodinách s dětmi pracujících rodičů máte zde. Co se týká důchodové reformy, návrh se nachází na http://www.virtually.cz pod názvem “První prorůstová a propopulační důchodová reforma”. Autor je totožný s autorem těchto poznámek.

Od: Michal

Michal — Fri, 28 Oct 2005 19:57:50 +0000

Moje výhrada vznikla díky nepřesnému pochopení textu, takže ji beru zpět.
Jinak je koncept v souladu s postřehy v srpnovém bulletinu OI, že míra plodnosti má souvislost s daňovými úlevami na děti (model v USA). Bylo by zajímavé zjistit, jak by tento motivační faktor fungoval v poněkud odlišných evropských podmínkách, a jestli je vůbec možné odhadnout jeho dlouhodobou efektivitu (mnohé hodnoty jsou obtížně finančně vyčíslitelné).

Od: red.

red. — Tue, 25 Oct 2005 12:21:00 +0000

Současný výpočet 69 % není z hrubé mzdy, ale z denního vyměřovacího základu s dvěmi redukčními hranicemi. Výdělek se počítá tedy ze 90 % do první redukční hranice, do druhé hranice 60 %, co je výše se vůbec nezapočítává. Teprve z získaná částky se určí 69%. My navrhujeme zvýšení na 100% denního vyměřovacího základu. tato částka hrubé mzdy nedosáhne – v tom je smysl redukčních hranic. Je to podobné jako např. polský model. O dorovnání hrubé mzdy nelze samozřejmě hovořit – v nejlepším případě to dosáhne čisté mzdy – která je rovněž hranicí – nad ní peněžitá podpora pochopitelně nepůjde. Děkujeme ale za dotaz, možná to nebylo z textu zcela jasné.

Od: Michal

Michal — Fri, 21 Oct 2005 20:19:33 +0000

Nemocenská, stejně jako mateřská, se počítá ze základu 69% hrubé mzdy. Přibližně to odpovídá 90% čisté mzdy, jak se to počítalo dřív (jak u koho). Pokud je někde v Evropě nemocenská či mateřská 100% mzdy, jde vždy o vztah k čisté mzdě. Za problematičtější považuji strop nemocenské i mateřské pod úrovní průměrné mzdy.
Směšováním hrubé a čisté mzdy si autoři materiálu moc dobrou reklamu neudělali.

Jinak si dovoluji připomenout, že u nás za socialismu a v sousedním západním Německu byly přídavky na děti vlastně stejné! U nás 200 Kč, tam 200 DM.

Od: neferankh

neferankh — Fri, 21 Oct 2005 13:33:15 +0000

v prvom rade co to je "systematicka rodinna politika".... nechutne to vonia soc-inzinierstvom....netvrdim ze stat nema zasahovat alebo mozno aj podporit.... ale nie viest...

"Právě v těch zemích, kde je skloubení obojího možné, se rodí dětí více, zatímco v mnoha tradičních katolických zemích západní Evropy, kde jesle a školky patří k luxusním záležitostem pro bohaté rodiny, porodnost poklesla na extrémně nízkou úroveň."

ak sa nemylim tak absolútne najnižšia porodnost na svete je prave v ČR....čo sa asi ani náhodou nedá považovať za katolícku krajinu...

"Vládní Národní koncepce vznikla ze širšího zázemí, je výsledkem práce expertní skupiny odbornic a odborníků z akademické sféry"

to je nádherné ako rozlišujete odborníkov od odbonic.... nádherný feministický produkt modernej doby.... ked je niekto ODBORNIK tak je odbornik bez ohladu na pohlavie.... inac by to bol sovinizmus 20tych rokov

Od: neferankh

neferankh — Wed, 19 Oct 2005 16:39:32 +0000

no ja som si to neprecital este do konca ale jedno je mi uz teraz ste….

je tam trochu prehnane vela podpor….

samozrejme mozme sa bavit o tom ze tieto podpory su nutne aby roiny prezili…. s cim sa celkom nestotoznujem a je to minimalne na povazenie…. ale preco by mal stat ….teda kazdy obcan statu prispievat na podporu tej ktorej rodiny????????….. ako k tomu pride stary individualista ktory cely zivot tvrdo makal….vypracoval sa sam bez podpor a inych pomoci statu…(okrem ochrany ktora je tou najprirodzenejsou funkciou statu…)… a nema ziadnu rodinu….a aj ked ju ma tak sa o nu uz postaral a zabezpecil si ju do buducnosti… ako taky clovek pride k tomu… ze za jeho dane bude stat podporovat niekoho chodenie do skolky, alebo niekoho matersku ci dokonca rodicovsku?….