Paní Michaele Marksové-Tominové k nominaci na ministryni práce a sociálních věcí blahopřejeme. Marksová-Tominová může být ministryní dobrou, ale i mizernou. To bude záviset především na ní samotné.
Pokud ji ovšem prezident Miloš Zeman ministryní jmenuje. Prezident by měl coby ministry jmenovat osoby, které mu navrhne premiér, leč pokud se vzepře a konkrétní osobu jmenovat odmítne, nelze ho k tomu dotáhnout ani párem volů; osoba, kterou prezident ministrem nejmenuje, se ministrem prostě nestane.
Každopádně nominací Marksové-Tominové vzal za ni Bohuslav Sobotka na sebe přímou odpovědnost. Na nominanty jiných stran vliv nemá, v rámci své strany musí vyvažovat kritéria regionální, vnitrostranická a frakční; v případě nominace ministryně práce a sociálních věcí měl úplně volnou ruku, k dispozici několik kandidátek a vybral si právě Marksovou Tominovou. Za její případný úspěch či neúspěch je tudíž odpovědný přímo on.
Proč to říkám? Marksová-Tominová byla činná v extrémně ideologické organizaci Gender Studies a dodnes reprezentuje radikální genderovou ideologii. Ovšem to neznamená, že by nemohla být dobrou ministryní. Mnozí dřívější radikálové následně byli obstojnými politiky.
Klíčem je umírněnost. Když se bývalí radikálové umírní, mohou být obstojnými ministry. Umírněnost v tomto případě znamená realizovat tradiční sociálnědemokratický program: dát lidem „víc“. Více dávek, více peněz. Jako člověk pravice nejsem stoupencem tohoto programu (domnívám se, že nejlepším sociálním programem pro chudé není umocnit jejich závislost na státě a jeho dávkách, nýbrž jim umožnit najít si práci v produktivní ekonomice, tedy zasadit se o to, aby ekonomika nebyla škrcena vysokými daněmi a plýtváním penězi daňových poplatníků), leč uznávám, že toto je tradiční sociálnědemokratický program, že sociální demokracie volby vyhrála (téměř), že sestavuje vládu, a má tudíž právo svůj program realizovat.
Jenže radikálním, až extrémním posunem od tradiční sociální demokracie by bylo lidem vnucovat genderovou ideologii, tedy silou státu jim diktovat, jak to má vypadat v jejich rodinách.
Co je genderová ideologie?
Nesmyslný konstrukt, jenž vychází z mylných premis a vyvozuje z nich falešné závěry. Tvrdí, že mezi muži a ženami nejsou žádné podstatné, přirozené rozdíly, že muži a ženy jsou identičtí. Přitom ve skutečnosti mezi nimi podstatné rozdíly jsou, muži a ženy jsou si rovni v důstojnosti, leč nejsou identičtí. Ideálně se doplňují, tudíž existují typicky mužské a typicky ženské role či funkce. Genderová ideologie tvrdí, že pokud na nějaké společenské pozici není rovné zastoupení žen a mužů, je to diskriminace. Přitom je to důsledkem svobodných preferencí a voleb konkrétních mužů a žen.
Požaduje také politické příkazy a zákazy, jež mají lidem – mužům a ženám – nadekretovat, jak mají ve svých rodinách žít, jaké role v ní mají zastávat. Přitom nejlepší je nechat to na jejich svobodě, na dohodě žen a mužů.
Jedna ministryně se už předtím snažila tyto věci rodičům diktovat (např. zakázat jim pohlavky neposlušným spratkům) a nerespektovat jejich autonomii: Džamila Stehlíková. A pohořela. Marksová-Tominová neprohloupí, pokud se z jejího neúspěchu poučí.
Samotní tradiční voliči sociální demokracie, dělníci, „lidé práce“, příslušníci levice staré, jež chce „víc“ (více dávek a peněz od státu), ti chudší a odborářští, kteří pijí „lahváče“, a nikoli značková vína, nesou nelibě, když metropolitní postmoderně liberální elity levice nové, jež pijí chardonnay ze zemí, o nichž ti první ani nevědí, že existují, je poučují, jak mají žít, co si mají myslet, jak se mají chovat. Poslední, co tradiční chudší voliči sociální demokracie chtějí, je moralistní a moralizující kázání bohatých novolevicových metropolitních elit o tom, jak mají být méně sexističtí, machističtí či rasističtí.
Pokud se Marksová-Tominová rozhodne realizovat radikální genderovou agendu, narazí nejen na nyní již dobře zorganizovanou občanskou a rodičovskou veřejnost, nýbrž i na opozici uvnitř strany vlastní, u jejich tradičních segmentů. Ty z toho budou po právu vinit premiéra, předsedu strany Sobotku. A kdo ví, možná dojdou i k závěru, že ve sporu Sobotka-Hašek zařízly nesprávnou osobu.
V zájmu země a jejích občanů přejme paní Marksové-Tominové, aby byla ministryní úspěšnou. Což znamená umírněnou; dala chudým „víc“; leč nám a našim rodinám do životů nekafrala.
Vyšlo v Lidových novinách 20.1.2014
Já rozhodně nejsem proti zákazu pohlavkování, v tom nevidím nic liberálně levicového, liberální levice uznává řád, jenom jiný, než konzervativci.
Ovšem ty „tradiční role“ – zdá se, že to jsou ženy, které nemají zájem setrvávat v tradičních rolí, narýsovaných v době, kdy fyzicky silnější muži museli lovit a válčit. Největší modla konzervativců 20. století byly žena, která zastávala velmi „mužské“ zaměstnání a vykonávala ho velmi agresivně, tedy „mužně“ – Margaret Thatcher. Kdyby ty zlé feministky nebyly vybojovaly aktivní i pasivní volební právo pro ženy, tak by Thatcherová seděla doma na zadku.
Chcem štát – ktorý je ale obmedzený na vynucovanie vlády zákona a poriadku, ochranu práv občanov na život, slobodu, legitímne získaný majetok, ich bezpečnosti – a to je všetko. Štát chráni právo a bezpečnosť, rozsudzuje spory medzi občanmi, ale nijak konkrétne im ich životy neutvára a ani nemá tú ambíciu. Snáď okrem jedného prípadu: v situácii súčasnej demografickej krízy (“demografického výnimočného stavu”) podporuje rodinu. Teda štát len o niečo málo väčší než minimálny.
RJ
Ďakujem za odpoveď.
citujem :
” Snáď okrem jedného prípadu: v situácii súčasnej demografickej krízy (“demografického výnimočného stavu”) podporuje rodinu. ”
Za posledných 100 rokov narástlo ludstvo :
Sčítania obyvateľov Slovenska v rokoch 1848 – 2011
dátum
sčítania obyvateľstvo hustota (na km2)
1848-12-31 2 442 0001 50
1900-12-31 2 782 925 57
1950-03-01 3 442 317 70
2001-05-26 5 379 455 110
2011-05-21 5 397 036 110
V Čechách je vývoj počtu +/- nula.
Svět v miliardach :
rok 1850 1900 1950 1999 2008 2050
počet 1,262 1,650 2,521 5,978 6,707 8,909 mld.
Toto nazvať “demografický výnimočný stav” je čo? Omyl alebo demagogia.
Teda platí to, čo som napísal v otázke :
chcete, aby štat kafral ludom do života, ale nie podla predstáv pani Tominovej, ale aby tak konal podla predstáv Vašich. A podporujete to nepravdivými argumentami.
To, že štátny penzijný system je šitý pre vysoký narast populácie, a krachuje pri menšom náraste,je chyba toho systemu. Nie chyba demografie.
Vaša reakcia mi pripomína jednu historku, ktorú mi vyprával jeden americký klasický liberál. Na jednej konferencii sa ho iný libertarián opýtal, či súhlasí viac s chicagskou, alebo rakúskou školou. On odpovedal, že viac s tou rakúskou. Libertarián prikývol (v opačnom prípade by ho rovno zavrhol) a pýtal sa ďalej, či sa hlási k Hayekovi, alebo Misesovi. Známy odpovedal, že si váži oboch, ale predsa len trochu bližší je mu Hayek.
Na čo libertarián reagoval zúrivým výkrikom “Ty jeden socialista!” – a už sa s ním nebavil.
To je problém vás, niektorých libertariánov – ste netolerantní fanatici. Keď niekto s vami nesúhlasí v 3% zo 100%, považujete ho za nepriateľa.
Mne vobec nešlo o záchranu štátneho penzijného systému. Ten by nemal vobec existovat. A navyše som uviedol “snáď okrem…” Takže moja predstava nie je rodičom predpisovať, čo má v rodine robiť otec, čo matka, koľko majú mať detí, ani vrhnúť peniaze všetkých daňových poplatníkov na stavbu školiek a jasieľ, ako to chce Marksová-Tominová, ale moja predstava bola štátna podpora zásadne nepriama, nie priama: daňová úľava či bonus rodičom na každé dieťa. Považovať to, ako to činíte Vy, že to znamená štátom kafrať ľuďom do života toho typu, ako chce pani Marksová-Tominová, je známkou ignorancie a idelogickej obsesie.
Určite Vás nepovažujem za nepriateľa. To by som ani na Vás nereagoval.
Ovšem, teoriu “menšieho zla” už nemám rád. Na Slovensku bolo pre mna “menším zlom” napr. KDH , a dnes je z KDH fakticky neformálny spojenec Smeru. KDH – to bývalé – mi pripomínalo Vaše konzervatívne ideje. Tiež “podporovalo rodinu.” A (tuším) v predminulých voľbách už mali vo volebnom programe “každej mladej rodine byt zadarmo”. Samozrejme – neplatili by to z KDH-ackeho členského.
A dnešný “romsky” problém (rozumej cigánsky, demografický) hrozí katastrofou za pár rokov, ked romskych cigánov bude tretina populácie. Vdaka tej prorodinnej korupčnej politike (“daj dieťa, dáme peniaze”)
Pan Joch :
Vášmu komentáru akosi nerozumiem. Nepáči sa Vám, ako chce štát (cez tu ministerku) kafrať ludom do života . Toto chápem. Ale – znamená to, že odmietate, aby štat vôbec existoval,aby čokolvek robil ? Alebo – chcete, aby štat kafral ludomdo života, ale nie podla predstáv pani Tominovej, ale aby tak konal podla predstáv Vašich ?
Z komentára chápem, čo nechcete. Ale nechápem, čo chcete.