Komentáře k příspěvku: Průnik agendy rovnosti žen a mužů do rodinné politiky a jeho důsledky u nás a v Evropě

Od: Soukromá půjčka Věřitelé Inc

Soukromá půjčka Věřitelé Inc — Fri, 12 Jun 2009 00:23:04 +0000

Pozor: Půjčka Žalobkyně.

Ty jsou ve špatném stavu? a je třeba užitečnou pomoc, nebo nemáte kreditní nebo špatnou kreditní? a budete požadovat finanční svobodu? pak ne více, protože se obávají, že jste na správném místě, pokud jde o finanční aspekt svobody.

Oferecemos všechny typy de empréstimo. jako osobní půjčky, úvěrové společnosti, projektového financování půjček, konsolidace půjček a refinancování hypotečních domů, získat úvěr za nízkou úrokovou sazbou 3% ročně. Máte-li zájem, okamžitě reagovat a poskytnout následující.

Množství požadovaná:
Doba půjčky:
Účel úvěru:
kontaktní telefon:

Všechny odpovědi se zasílají na firemní e-mail: ribeiroemprestimoagencia@hotmail.com

Pozdravy
Dr. T. Ribeiro (koordinátor)
Soukromá půjčka Věřitelé Inc
e-mail: ribeiroemprestimoagencia@hotmail.com

Od: V. Belling

V. Belling — Fri, 15 Feb 2008 14:44:36 +0000

Máte pravdu. Příspěvek jsem psal v rychlosti. Mimochodem, na konci věty se také píše tečka. Za slovem “drobnost” bych spíše v této větě použil dvojtečku, neboť uvozuje větu následující. Jde ale spíše o otázku literárně-estetické formy. Co se týče uvozovek, píší se na počátku slova dole a teprve na konci nahoře, na rozdíl od anglosaské formy… Jinak děkuji za zásadní poznámku.

Od: Pumpkin

Pumpkin — Fri, 15 Feb 2008 03:04:54 +0000

Jenom mala drobnost, carka pred “nez” se dela pouze tehdy, nasleduje-li sloveso v urcitem tvaru

Od: V. Belling

V. Belling — Thu, 14 Feb 2008 12:48:45 +0000

Statistiky občanů z hlediska entického rozdělení jsou jinou kategorií, než statistiky, které zahrnují třebas úhrnnou míru celé populace (tedy i azylantů a jiných neobčanů). Do těch prvních skutečně cizinci zahrnuti nejsou, jak jsem říkal, do druhých ano (často i ti pololegální). Čtěte pozorněji.
Můj argument kromě toho nezněl, že vyyší porodnost ve Švédsku je způsobena cizinci. Jen jsem konstatoval, že také tam je mezi přistěhovalci z jiných etnik vyšší porodnost (podívejte se na dotyčný můj příspěvek) - stejně jako v USA. A to je holý fakt. Sám jste totiž argumentoval tím, že za vysokou porodnost USA "mohou" tito lidé jiných etnik a v případě evropských zemí jste tento faktor pominul. Proto opakuji, srovnávejme srovnatelné a používejme stejná kritéria.
Mimo to máme zřejmě podstatě odlišné zdroje údajů. Podle těch (statistika OECD) které mám já, se 12,5 procent švédského obyvatelstva narodilo v jiné zemi než ve Švédsku a další 3 procenta se narodila ve Švédsku rodičům, kteří oba pocházejí z jiné země. Znamená to, že Švédsko má podle statistiky OECD větší počet imigrantů něž Francie a Nizozemsko, a podobný jako Spojené státy.
Je jasné, že většina těchto imigrantů je z cizích etnik.

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Tue, 12 Feb 2008 18:49:07 +0000

"Sám říkáte, že pokud je tento stupeň spojen s vyšší mírou religiozity, jako na americkém středozápadě, být tomu tak nemusí, ač je tento středozápad životním standardem na stejné úrovni se západní Evropou."

Problém je, že z mého úhlu pohledu je ona vyšší míra religiozity předstupněm k nižší míře religiozity a nakonec sekularismu. Od fundamentalismu ke skepsi/agnosticismu.
Zkuste prosím srovnat státy USA mezi sebou, viz odpověď panu Jochovi.

V zásadě ale souhlasím, že náboženství, které má rozumný obsah, rozumnou formu, a které je kontrolováno rozumnými lidmi, může být pro společnost přínosem.

"(...)ve Švédsku nicméně velmi roste počet přistěhovalců ze zemí třetího světa v posledních letech, nejsou často však jako ilegální či pololegální imigranti vedeni ve statistikách zahrnujících etnické rozdělení občanů."

O tom nic nevím. Ale jestliže nejsou ilegálové zahrnuti ve statistikách o etnickém složení, proč myslíte, že jsou zahrnuti do statistik porodnosti (kterou tak zvyšují, jak zněl Váš předchozí argument)?

"Nevím v čem nemám pravdu, když jsem nikde netvrdil, že by v USA byl stejný počet a poměr etnických menšin jako ve Švédsku. Stejně tak nepopírám, že vyšší civilizační úroveň je spojena v naprosté většině s populačním regresem. Jen tvrdím, že tomu tak nemusí být vždy a že existují výjimky."

Naše názory nejsou v tomto bodě vůbec v rozporu, asi jsem Vás špatně pochopil. Od začátku jsem říkal, že vyšší civilizační úroveň s sebou nese nižší porodnost, ale výjimky existují.

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Tue, 12 Feb 2008 17:59:30 +0000

“Dávno neplatí, že severovýchod USA je bohatý a jih a západ chudý.” (…) “Modré” státy USA (severovýchod a pacifické pobřeží) upadají demograficky i ekonomicky. “
Toto rozdělení platí stále. Podíváte-li se na ekonomicky nejsilnější státy, uvidíte, že se nacházejí na východním pobřeží, v menší míře na západním. Nikoliv na středozápadu, o kterém jsem mluvil. Obrázek asi řekne víc než tisíc slov (GDP density per square kilometer):

http://www.econbrowser.com/archives/2007/01/sachs.png

Možná se vám zdá, že tato mapa nezohledňuje nízkou hustotu osídlení zmiňovaných států (Že by jeden z důvodů oné vyšší porodnosti) – U.S. states by GDP per capita (nominal):
http://en.wikipedia.org/wiki/Image:US_states_by_GDP_per_capita_%28nominal%29.PNG

Vycházíte z premisy, že vyspělá společnost musí nutně být “dlouhodobě udržitelná”. Co když to tak ale není? Co když se “civilizovanost” nebo “vyspělost” z pohledu Darwinova survival of the fittest zkrátka nevyplácí. Co když, například, velká obětavost vede k fyzické likvidaci svých nositelů? Určitá míra egoismu, primitivismu a živočišnosti je asi pro přežití lidských společenství nezbytná.

“Společnost, která se nezachovává, nýbrž sama sebe eliminuje, není vyspělá, nýbrž upadající.”
Díváte-li se na to takhle, je pak na tom, podle jakýchkoliv měřítek, Niger (7.37) lépe než Hong Kong (0.98) nebo Japonsko (1.23)? Předindustriální Japonsko mělo jistě vyšší porodnost…

Představte si (a to je i pro pana Bellinga), že lidstvo je jabloň a civilizační okruhy pak její plody. Některé jsou ještě zelené a malé – mají všechno před sebou, některé jsou zralé a některé již na zemi hnijí. Troufám si tvrdit, že na tomto procesu není nic zvláštního ani zavrženíhodného – je to nutnost. Nazývat v tomto kontextu padanče dekadentním je velmi vtipné. Všechny civilizační okruhy, co dali světu mnoho krásného a ušlechtilého, měly svůj konec, Západ nebude výjimkou. Je to jen otázka času: tam, kde je západní Evropa dnes budou “modré” státy zítra a “červené” státy pozítří…

Welfare state: V tomto souhlasím. Možná jste si všiml, že ani já nejsem zastánce sociálního státu – vlamujete se do otevřených dveří. Enormní výdaje na sociální sféru (a zemědělské dotace – největší položka rozpočtu EU) bych použil na všeobecné snížení daní a splacení dluhů.

Od: RJ

RJ — Tue, 12 Feb 2008 13:18:19 +0000

Dávno neplatí, že sverovýchod USA je bohatý a jih a západ chudý. To platilo tak ještě po 2. světové válce, ale od 60. let vidíme nejen demografický, ale i ekonomický vzestup Jihu a Západu. Ten koinciduje i se vzestupem Republikánské strany a konzervativců. “Modré” státy USA (severovýchod a pacifické pobřeží) upadají demograficky i ekonomicky.

“Nízká porodnost je na našem civilizačním stupni přirozená.” – pokud pod civilizačním stupněm myslíte sekularizaci, pak to platí. Sekularizovaná společnost má nízkou porodnost. Ale otázkou je, zda takováto společnost (subpopulace) je dlouhodobě udržitelná, tj. zda sama sebe neeliminuje z času a prostoru. Nenásilně, přirozeně, demograficky. Kombinace sekularizace (nízké porodnosti) a welfare state je navíc jednoznačně neudržitelná. Sekularizovaná společnost může ještě existovat do určité míry s fondovým důchodovým systémem (každý si spoří na účet); stejně jako welfare state západoevropského typu s průběžným důchodovým systémem může ještě do určité míry existovat ve společnosti s vyšší porodností (tj. v nesekularizované). Ale západoevropská kombinace welfare state a sekularizace? Smrticí. Po pár generacích nemožnost. Z toho důvodu taky neplatí: “Porodnost je nepřímo úměrná vyspělosti společnosti.” To je existenciální nonsens. Společnost, která se nezachovává, nýbrž sama sebe eliminuje, není vyspělá, nýbrž upadající. V opačném případě by tou nejvyspělejší byla společnost s nulovou porodností, totiž trvající jen jednu, poslední generaci. Ale jak může být označena za civilizačně vyspělou ta společnost, která již nikomu své civilizační hodnoty nepředá, neboť již nikdo, komu by je bylo možné předat, se již nenarodí? Ha?

Od: V. Belling

V. Belling — Mon, 11 Feb 2008 16:28:19 +0000

Vidím, že jakákoli racionální diskuse zde ztrácí skutečně smysl. Nikde jsem neříkal, že západoevropská rodinná politika je totalitní. Takhle argumentujete, smyšlenými thesemi vkládanými mi do úst. To je tedy skutečně otřesná úrovneň. Mé rozlišování není obskurní, ale jasné, zdůvodněné a opřené o celou řadu autorit v sociologii, politické vědě a veřejné správě, jež jsem citoval. Obskurní je váš způsob dialogu, když určitý pojem považujete jaksi za mimo diskusi. To je ovšem tím, že mu apriori vkládáte určitý obsah, který já prostě nesdílím. Nepovažuji totalitarismus za to, co vy, tedy nedodržování základních práv. Používám jiné východisko. Debata na téma určitých totalitní prvky imanentní současné společnosti se vedla a vede všude po světě v posledních několika desítkých let, od frankfurtské školy, po lipskou školu sociologii a její americké následovníky. To ovšem neznamená, že by nutně každý, kdo o těchto prvcích hovoří, označoval dnešní státy za totalitní.
Existenciální prvky silnic? Je to služba, jejíž existence je jinak než veřejnou formou nezajistitelná. Člověk silnice k životu v dnešní společnosti potřebuje a na ryze soukromém principu, resp. bez veřejné garance jejich existence nebudou existovat. Podobně to platí pro knihovny, jež současný člověk rovněž potřebuje – nikoli jako biologickou životní potřebu, ale potřebu důstojného života ve společnosti, která být garantována nelze jinak než jako veřejná služba. Státní prádelny takovou veřejnou službou prostě nejsou, i kdybychom je nakrásně postavili. Ty nemusí stát garantovat a přesto máme jistotu, že budou prádelny existovat na tržním principu, nehledě na to, že většinu věcí si lidé jsou schopni prát doma.
K dalšímu studiu doporučuji E. Forsthoffa, H. Schelskeho, A. Gehlena, Horkheimera, příp. mohu doporučit další. Teprve poté, co tato debata bude mít úroveň a nebude se soustřeďovat na argumenty typu: “nemluvme o tom a tom pojmu, neboť ho nemám rád a je to směšné”, “postrádá to racionální základ” apod., bez meritorní diskuse o tom, co je tento “racionální základ” a o vlastních probíraných tématech.

Od: V. Belling

V. Belling — Mon, 11 Feb 2008 16:14:04 +0000

Říkáte-li, že nízká porodnost na našem civilizačním stupni je “přirozená”, ne zcela s tím souhlasím. Fakticky je přítomná, nikoli ale všude. Sám říkáte, že pokud je tento stupeň spojen s vyšší mírou religiosity, jako na americkém středozápadě, být tomu tak nemusí, ač je tento středozápad životním standardem na stejné úrovni se západní Evropou. Takže bych nemluvil o tom, co je v tomto případě přirozené. Ačliže bychom označili vysokou religiositu za nepřirozenou.
Co se týče onoho etnického rozdělení, ve Švédsku nicméně velmi roste počet přistěhovalců ze zemí třetího světa v posledních letech, nejsou často však jako ilegální či pololegální imigranti vedeni ve statistikách zahrnujících entické rozdělení občanů. Např. kolem Stockholmu existuje bezpočet skoro až slumových městeček imigrantů. Je ovšem pravda, že v USA je diferenciace vyšší. Nevím v čem nemám pravdu, když jsem nikde netvrdil, že by v USA byl stejný počet a poměr etnických menšin jako ve Švédsku. Stejně tak nepopírám, že vyšší civilizační úroveň je spojena v naprosté většině s populačním regresem. Jen tvrdím, že tomu tak nemusí být vždy a že existují výjimky.

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Sat, 09 Feb 2008 04:56:54 +0000

– porodnost.
Skandinávské státy jsou etnicky poměrně značně homogenní.
např. Švédsko:
Švédové 91 %, Finové 2,5 %, Laponci (Saamové), Estonci, Romové, Židé, přistěhovalci ze zemí třetího světa

Naproti tomu USA:
běloši 73.9%, Hispánci 14,8%, černoši 12,4 %, asiaté…
(http://factfinder.census.gov/servlet/ACSSAFFFacts?_submenuId=factsheet_1&_sse=on)

“v USA existuje rovněž extrémní disproporce mezi státy na východním pobřeží s velmi nízkou, “evropskou” porodností, a americkým středozápadem.”

Rurální a zaprášené země divokého západu sice nejsou chudé z hlediska absolutního, ale porovnají-li se s industriálním východním pobřežím, potvrzují tezi o vazbě mezi porodností a vyspělostí v rámci USA. Navíc vyšší porodnost různých států USA, jak asi víte, úzce souvisí s mírou religiosity, což je zase jiná otázka.

Závěrem: Nízká porodnost je na našem civilizačním stupni přirozená.