Sociální inženýři nechápou, že v přirozenosti mužů není se ženami soutěžit. Muži ženy chtějí naopak ctít, přestože padla dávná logika patriarchátu, která chránila ženské království domova a rodiny před mužským světem nelítostné konkurence.
Tak je to na stole. Evropská komise přijala léta připravovaný plán Viviene Redingové na rovnější (40%) zastoupení žen ve vedení a správních radách podniků. Zatím se týká pouze velkých firem (cca 5 000), které zaměstnávají více než dvě stě padesát zaměstnanců a mají obrat nad 50 milionů eur. Po schválení Evropským parlamentem nastoupí sankce, byť podle osvědčené salámové metody postupných krůčků zatím ponechané na libovůli jednotlivých států.
V českých médiích se strhl povyk. Dobré dvě třetiny hlasujících respondentů takový zásah do chodu společnosti rezolutně odmítají a ze zbylé třetiny jen málokdo chce, aby takové věci nařizoval zákon. Většina článků si dělá z nápadu legraci a považuje novou směrnici za pitomost. Vždyť je v rozporu s Listinou základních práv a svobod; jde přece o zjevnou diskriminaci mužů. Absolutně vyrovnané schopnosti kandidátů a stejné předpoklady k výkonu funkce neexistují a nikdy existovat nebudou, a dokud by se nenaplnil požadovaný počet žen, rozhodoval by o přijetí sex. Jaký kariérní postup asi čeká muže ve firmě, která usiluje o naplnění kvóty? Nebude frustrován, že je mu profesní kariéra a priori znemožněna, ať dělá, co dělá. Myslí si snad někdo, že budou firmy vynucenou kooptací žen výkonnější? Nezačneme chudnout? Švédsko uzákonilo paritní zastoupení v roce 2003, ale ukázalo se, že v mnohých firmách by drasticky klesla výkonnost pro nedostatek vhodných kandidátek, a tak se nechal věcem volný průběh a dnešní nesocialistická vláda nařízení zrušila.
Ozývají se i manažerky dotčené představou, že jejich schopnosti budou považovány za nadržování, za nefér výhodu, a jejich prestiž i autorita (firmy nemohou být demokratické) automaticky upadne. A kde je konec sociálnímu inženýrství? Neměli bychom zavést kvóty pro muže v základním školství, kde pracuje 87 % učitelek? Přece všichni víme, že feminizace školství není dobrá a nepochybně má i podíl na snížené disciplíně žactva a schopnosti vyučovat.
Sociální inženýři nechápou, že v přirozenosti mužů není se ženami soutěžit. Muži ženy chtějí naopak ctít, přestože padla dávná logika patriarchátu, která chránila ženské království domova a rodiny před mužským světem nelítostné konkurence. Nechápou také, že v přirozenosti žen není, aby se všechny věnovaly výlučně jen kariéře a nepomyslely na mateřství. Naštěstí ještě některé stále dávají přednost domácí výchově dětí před kariérou. Právě proto ale nemůže v zaměstnání platit paritní zastoupení.
Pro všechno dobré i zlé západní společnost prošla procesem ženské emancipace. Starý model se možnáprávem přežil, ženy dnes mohou dědit, volit, studovat i konkurovat mužům v zaměstnání. Rozvodu a potratu nic nebrání. Byla však zpochybněna zásadní role otce a feministky zpochybňují ještě důležitější roli matky. Znovu platí socialistické: ženy do výroby, děti do jeslí! Není divu, že ženy oddalují a omezují své mateřství a těžko hledají věrohodného ochránce. Není divu, že Evropa vymírá.
Jak to, ptají se někteří, že nás komise nevolené a neodvolatelné nomenklatury neustále obtěžuje takovými pitomostmi, jež by v domácí politice neměly šanci? Většina komentátorů považuje podivné nápady z Bruselu za absurdní úlet byrokratů, který snad nemohou myslet vážně, jako by jen ospravedlňovali svou dobře placenou činnost a nemohli nic na světě nechat na pokoji.
Velký omyl. Unie byla založena pod dohledem nadřazené francouzské osvícenské absolutní ideje společenské rovnosti. Jde o „fundamentální zásadu posvěcenou (enshrined) každou smlouvou a objektivní úloha Unie spočívá v prosazování rovnosti mezi muži a ženami ve všech aktivitách. Taková je specifická mise Evropské unie.”
Posvěcená zásada a mise rovnosti „ve všech aktivitách” je ovšem namířena proti lidské přirozenosti. Občanská rovnost má existovat jen před zákonem a spravedlností. Ve „všech aktivitách” jsou si však lidé nerovni, a zasluhují proto nerovný ohled (meritokracie). Chránit máme rodinu. Cožpak jsou ženy a muži unisex a mají mít v životě stejnou roli?
Taková je ale fanatická víra a diktát napravovatelů života, téhle světské a misijní unijní sekty. Vychází z nenávisti vůči křesťansko-židovskému pojetí světa a z revoluční víry plánovačů nového budoucího lidstva. Kde ale byly celá ta léta strany křesťanských demokratů, které měly bránit stvořený svět?
Text vyšel v časopisu Týždeň.
Převzato z http://revuepolitika.cz
to zapotřebí mají, budí můj děs. Služba navenek je lehce bojovou akcí, žádá si člověka kompromisního, co po odtroubení šturmu jde s protivníky na pivo. Jsou chlapi a do dalkší bitvy si to mohou užít. Jinak dámy před věkem matron, jde o děti, jde o život, jde o všechno. Berou to moc vážně, příliš. Praktický život krom domácího krbu má i volnější teritoria. Ženských vedoucích jsem zažil dost, nějak zapomněly dělat si ze sebe legraci. Pošilhávají po domácnosti. Pečují. To tržišti nesedí, jsou z toho solární elektrárny. Gentleman si dá doutník a šnaps, není jidische mamme.