Komentáře k příspěvku: “Princip antidiskriminace je rovnostářské šílenství” – Roman Joch v ČT

Od: Michal

Michal — Wed, 21 May 2008 23:49:51 +0000

levicových projektů zůstane u symbolů. Nejde o obsah zákona, ale o normotvorbu, aby třeba zákonodárce vykazoval pilnou aktivitu, aby si zasloužil chléb parlamentní pekárny. Jde o pocit vítězství. Užitečnost a sebepotvrzení nového pantokratora, konečně svět není odkázán sám na sebe, konečně se vládne . Fixaci utopických snů. Zřejmě ten zákon nikdo nepřečte a zvyk zůstane železnou košilí.Jinak by bylo veselo žalovat nádeníky, kteří pravidelně v Sudetech odmítají pracovat pro farnost státem uznanou, že by se jim v hospodě smáli.Ale třeba se zhroutí soudy a nastane k radosti klasiků konec státu. Ani potom zákon nebude moc platný.

Od: Martin Křiž

Martin Křiž — Wed, 21 May 2008 21:58:49 +0000

Ad Petr
Celý zákon považuji za škodlivý. Jde o to, že radikální antidiskriminace má negativní účinky (pozitivní diskriminace - kvóty), ale vypjatý důraz na svobodu smlouvy přináší podobně absurdní situace. Smlouva se pohybuje v určitém právním a morálním rámci, a není tedy možné, aby její podmínky závisely pouze na dohodě dvou stran. Onen známý obchod mezi kupcem benátským a Shylockem už by dnes nebylo možno uzavřít, což formálně jistě omezuje svobodu smlouvy.

"(...)A další věc je to, nakolik se zákony shodují s mým přesvědčením o tom, co je spravedlivé a správné."
Souhlasím.

Ad JH
V zásadě souhlasím s názorem o nevhodnosti onoho zákona. Šlo mi spíše o použitou argumentaci.

Konzervativci se vždy snaží ochraňovat hodnoty, které liberálové před 50 lety vydobyli.

Od: jh

jh — Wed, 21 May 2008 14:08:22 +0000

Pane Kříž, já naopak nechápu, proč chytáte Jocha za slova (příklady) která byla vyslovena pro ilustraci: "Také nevím, proč v českém kontextu zmiňujete černochy, ale budiž."
Na faktu sděleného se tím přece nic nemění?!
Nejen z diskusí na tomto webu plyne, že na pravici rozbujel únavový syndrom, který "podvazuje" její aktivitu.
Kdosi řekl, že levicový genofond byl člověku dán (spolu se závistí) už při vyhánění z ráje, takže jeho životnost je neomezená.
Pane Berane, díky za trefný příspěvek.

Od: Petr

Petr — Wed, 21 May 2008 13:31:14 +0000

že máte pravdu v tom, že není rozdíl mezi službami obchodní společnosti a soukromými. Problém ADZ vidím v tom, že staví jednotlivce či skupinu (zaměstnavatel,…) do pozice “sprostých podezřelých”, kteří musí dokázat, že neupřeli někomu něco, na co vlastně nikdy dotyčný neměl nárok. Když přijdu do restaurace, nemám automatický nárok na obsluhu. Ten vzniká až mojí objednávkou. Když se ucházím o práci, nemám na ni nárok, ten vzniká až sepsáním pracovní smlouvy za podmínek v ní stanovených. Já prostě vidím rozdíl mezi tím, kdy se zákonem “legalizuje” diskriminace (příklad z dob protektorátu- Židé nesmí do parku) a individuálním rozhodováním té či oné osoby či subjektu, zda vstoupím do smluvního vztahu s tím či oním člověkem. Příklad: když vám skupina skinů (Romů, fotbalových fanoušků) vybílí hospodu a vy příště dovnitř nepustíte žádného dalšího příslušníka dané skupiny, anebo si dáte na hospodu cedulku s nápisem, že XY dovnitř nesmí, dopustil jste se diskriminace. Podle ADZ takový člověk má právo vás žalovat. Vy ale jen chráníte svůj majetek na základě zkušenosti. Co dělat v případě, že takové opatření začnou přijímat další hospodští? Je potřeba přijmout zákon, který takové jednání zakazuje? Na to asi nenajdeme jednoznačnou odpověď, ale určitě souvisí s tím, jaké má společnost vnímání hodnot, proč nějaké chování zákonem omezuje a jiné nikoliv (proč je například kouření či týrání zvířat zákonem postižitelné a manželská nevěra nikoliv ). A další věc je to, nakolik se zákony shodují s mým přesvědčením o tom, co je spravedlivé a správné. Zvláště to poslední zákon nedokáže vyprodukovat.

Od: Martin Kříž

Martin Kříž — Tue, 20 May 2008 18:05:40 +0000

Do smluvního závazku vstupujete samozřejmě ve všech mnou jmenovaných případech - jestliže si objednáte v restauraci večeři, tak uzavíráte nepsanou smlouvu o tom, že kuchař vám ji uvaří a vy ji pak zaplatíte. V případě např. školy máte tu smlouvu dokonce písemně, takže ono spolčování, jak říkáte, je ještě očividnější.

Nájemní bydlení je samozřejmě služba - co jiného by to bylo? Majitel vám dává možnost bydlet v jeho nemovitosti a vy mu za to platíte.

Nejsem stoupencem antidiskriminačního zákona, jde mi spíš o logickou nekonzistentnost argumentace článku.

Vcelku ale s autorem souhlasím, například:
"Takže z antidiskriminačních snah profitují profesionální diskriminovaní, jejich advokáti a pojišťovny. A všechno nakonec zaplatí spotřebitelé a malé firmy, které si takovéto pojištění nemohou dovolit. "

Od: Petr

Petr — Tue, 20 May 2008 15:46:14 +0000

Rozdíl, Martine Kříži, je v tom, že v jednom případě se jedná o svobodný přístup k službám (a můžeme to rozšířit obecně na rovnost před zákonem) a svobodou spolčování, tedy mým právem vstoupit do smluvního vztahu s kým chci dle mých vlastních kritérií. Antidiskriminační zákon mi nařizuje, že z některých důvodů nesmím odmítnout vstoupit s někým do smluvního vztahu. Zkoumá tedy moje motivace a ne činy. (Proto je tedy tíha důkazního břemena uvalena na mne-dokaž, že jsi to tak nemyslel.) Tím se dostává do oblastí, kde právo nemá co dělat.

Od: Martin Křiž

Martin Křiž — Tue, 20 May 2008 10:18:03 +0000

(...)Poštou (ne emailem, takže ani neví, kdo byl první) se mu v průběhu jednoho dne přihlásí homosexuální muž, černošská žena, svobodná matka s dítětem a muž neonacistického přesvědčení.(...)

Zajímavý výběr. Také nevím, proč v českém kontextu zmiňujete černochy, ale budiž.

Představte si, že by nějaký soukromník zakázal vstup do svého kina, supermarketu, restaurace, taxíku, školy, vlaku... každému, kdo je "homosexuální muž, černošská žena, svobodná matka s dítětem a muž neonacistického přesvědčení", případně žid. Myslíte, že by mu to za stávajícího právního stavu prošlo?
Proč nemůže například hostinský zakázat vstup Romům? Jaký je rozdíl, z právního hlediska, mezi soukromým bytem a soukromou hospodou?

Problém pravice je, že ze své podstaty je negativní, případně revizionistická.
Lidé ale nevolí politiky, aby nědělali nic a nechávali věcem volný průběh (laissez-faire); chtějí etatismus a politickou akci, nové zákony atd.

Od: Beran

Beran — Mon, 19 May 2008 19:03:45 +0000

Pane, vám je blízký wahhábismus?

- Ano.

To vám ale svůj byt nemohu pronajmout, já nechci, aby v mých komnatách byly strojeny úklady civilizaci, díky které vůbec mohu tyto prostory vlastnit.

- Máte smůlu, vlastníče. Je Alláhovou vůlí, abych já se svými osmi manželkami bydlil ve Vašem domě, a tato vůle byla právě vtělena do českého antidiskriminačního zákona. Chvála Alláhovi! Chvála jeho barvě! Chvála zeleným!

Beran (http://vpravo.blog.cz)