Mnozí nepotřebují radar a těsnější spojenectví, ale jen do chvíle, než něco malinko z Předního Východu se objeví v praze stověžaté. Ruský ochránce bude blízko, měl jasno před Mnichovem, během II.svět války. Naštěstí už není sám kdo rozhoduje, naštěstí i USA je prozíravější země, než tomu bývalo dříve. Jejich vojště se alibisticky neschovává, pochopili, že v budoucnu by museli zaplatit mnohem více. Tato zkušenost je stála lesy symbolů – hrobů na pobřeží Evropy. Nebudou to opakovat.

Poprvé v dějinách Západu tedy máme monocentrickou a monoideologickou moc, čímž se po duchovní stránce ocitáme v nebezpečí byzantinismu, stagnace, sebeopájení, duševní a duchovní onanie místo kritického myšlení. Namítnete, že svoboda slova je zachována, že se nepodobáme starým despociím. Tak tato námitka je bezpředmětná, kritické myšlení a sebereflexe jsou dnes stejně mocensky bezpředmětné jako sousedské tlachání chalupářů za komunismu – masou politických vůdců a masou pravicových myslitelů a bubeníků svobodného trhu a prázdného narcistního sebeobdivu jsou i kritické hlasy geniálních myslitelů jako Chomsky přehlušeny.

Článek pana Bratinky je dobrou ukázkou pokleslého schematického pisálkovství desinfikovaného od hlubších myšlenek, plného zaslepeného chvástání. No to se máme, že jsme na tom líp než Číňané, to už bychom konečně měli zanechat plivání jedovatých slin na naše kapitalistcké výdobytky, zamhouřit oči nad nějakými koncentráky na Guantanámu, masakry na Blízkém východě, plundrováním přírody a masivní světovou chudobou a blahopřát si, že jsme mezi těmi, které naše báječná civilizace nepostihla, ale které naopak před postiženými chrání a kvůli kterým brutálně vraždí.
Tak nad morálkou takových lidí si lze jen odplivnout, i kdyby se holedbali, že jsou lepší než komunisté, jako by byla zásluha těchto Bushů, že zde máme svobodu, a nikoli lidí jako Carter.