Prezentace českého vydání knihy Ideje mají následky

4.12.2011
Matyáš Zrno

V Poslanecké sněmovně se uskutečnila prezentace českého vydání překladu zásadního díla amerického poválečného konservatismu, knihy Richarda Weavera “Ideje mají následky”.

 

 

Prezentace se uskutečnila pod záštitou poslanců Marka Bendy a Daniela Korteho v Poslanecké sněmovně dne 8.12.2011 od 14:00. Pozvánku naleznete zde

Úvod ke knize “Ideje mají následky”, který vyšel jako Bulletin OI č.242, je k dispozici zde

Čtenářům webových stránek Občanského institutu nabízíme krátké představení knihy Ideje mají následky z pera ředitele OI Romana Jocha:

 

Richard M. Weaver: Ideas Have Consequences („Ideje mají následky“)

Jedna z nejdůležitějších knih napsaných ve 20. století; rozhodně však ta nejdůležitější neznámá kniha napsaná ve 20. století. Nezaslouženě neznámá. První filosofická kniha vůbec, jež byla pojata jako bezprostřední reakce na 2. světovou válku.

„Toto je další kniha o rozpadu Západu“ – říká její první věta. Myslí tím zánik západní civilizace. Na podzim 1945 se profesor anglické literatury na University of Chicago Richard Weaver zamyslel nad tím, k čemu lidstvo dospělo: nacismus, totální a brutální válka vedená proti civilistům, kobercově rozbombardovaná města, ruiny, polovina Evropy v rukou komunistů. Chceme-li vidět památník lidské hlouposti, stačí se jenom rozhlédnout kolem sebe. Co bylo příčinou této katastrofy? Kde ležely její kořeny?

Profesor Weaver je nalezl ve 14. století, v nominalistické filosofii Williama z Occamu. Nominalismus – v rozporu se středověkým filosofickým realismem – popíral reálnou existenci hodnot, principů, ideálů. Popíral realitu, již je schopen nahlédnout rozum, a zbyla mu jen realita, již jsou schopny nahlédnout smysly. Tak se stalo, že moderní člověk se stal „sám sobě knězem a profesorem etiky.“ To, co je správné, už pro něj reálně neexistovalo, nýbrž on sám si to svévolně určoval. Výsledek? Filosofický a hodnotový relativismus, mravní nihilismus a brutální násilí ve společenské a politické praxi.

Ta otázka stojí takto: jsou, anebo nejsou objektivně existující závazné, univerzální normy správného chování, které má člověk povinnost nahlédnout a dodržovat? Filosofičtí realisté dávali odpověď ano, nominalisté nikoli. Nominalismus v moderním myšlení převážil nad realismem. Jaký je ale pak filosofický či mravní argument proti holocaustu a gulagu? Žádný. To je problém moderního Západu.

Tak lze rekonstruovat hlavní tezi nejznámější – a nejkontroverznější – knihy profesora Weavera, která vyšla v roce 1948. Levicí byl po jejím vydání nařčen z reakcionářství, nostalgii po středověku a donkichotství. Na pravici sklidil úctu: Russell Kirk považoval Richarda Weavera za svého celoživotního mentora; stejně jako Frank Meyer, který později napsal, že Weaverova kniha byla „fons et origo (zdroj a původ) amerického poválečného konservatismu.“

Kniha dále obsahuje pozoruhodnou kritiku moderního masového, atomizovaného člověka; industrializace a snahy o naprosté ovládnutí přírody; moderních masmédií; ale i takových kulturních proudů jako jazz v hudbě či impresionismus v malířství; dále smazávání rozdílů mezi muži a ženami, jakož i pomužštění žen; a samozřejmě i laciné víry v pokrok v situaci, kdy se všude kolem šíří barbarství.

Weaver zároveň ukazuje i možnosti nápravy, jež vidí v obhajobě soukromého vlastnictví (nazývá jej „posledním metafyzickým právem“); obnově piety; a umění rétoriky, jež opět může navrátit slovu mluvenému i psanému důstojnost.

Weaver svou obhajobou soukromého vlastnictví proti státu a piety proti relativizaci a vulgaritě v sobě spojuje dva proudy moderního konservatismu: proud libertariánský a proud tradicionalistický; důraz na svobodu jednotlivce a důraz na hodnoty a mravní řád.

Kniha vyšla v roce 1948. Kdyby tehdy byla u nás známa – a pochopena – nemuselo k Únoru dojít. Třiašedesát let poté lze jen konstatovat: sice bylo lépe dříve než později, ale pokud jde o vydání Weavera, lépe i později než nikdy.

Roman Joch

 

Příspěvků : 4 - Prezentace českého vydání knihy Ideje mají následky

  1. Mirek : 8.1.2012 v 12.55

    A kde se dá koupit ? nebo objednat ?

  2. michal : 2.12.2011 v 17.09

    jinak vystupují samí mesiáši, co jinde (vyjma maghrebu, kde se teprve učí číst) dávno už v makulatuře, ale všechen lid je unešen, neslýcháno! V tradici dávno vyřešeno, ale kdo nepochopil hodnotu civilizace jako možnost předávat a sdílet zkušenosti, má smůlu. Snadná kořist prvního politického korupčníka, tuneláře, lichváře.Tu by měl být převyprávěn i Aristoteles, výstup populárního politika v mediích by potom vyvolal jen bouří smíchu a chechtot k popukání, asi jako když někdo vypráví jiné připitomělé nápady přiměřené putice či ředitelství Restaurací a Jídelen.

  3. Felix : 1.12.2011 v 16.41

    “Weaver zároveň ukazuje i možnosti nápravy, jež vidí v obhajobě soukromého vlastnictví (nazývá jej ?posledním metafyzickým právem?); obnově piety; a umění rétoriky, jež opět může navrátit slovu mluvenému i psanému důstojnost. Weaver svou obhajobou soukromého vlastnictví proti státu a piety proti relativizaci a vulgaritě v sobě spojuje dva proudy moderního konservatismu: proud libertariánský a proud tradicionalistický; důraz na svobodu jednotlivce a důraz na hodnoty a mravní řád.”
    Podivné: 1. Jaký má názor na protestantismus, čím byl on sám? 2. Spojuje proudy nespojitelné, neslučitelné. 3. Jaký má názor na americkou revoluci? Není už ta škodlivým mezistavem? 4. Kdyby jeho dílo vyšlo, Únor by nerušeně proběhl. Stejně tak v Americe – až k dnešku 5. To … že jsou možnosti nápravy?

  4. BERAN : 28.11.2011 v 18.51

    …nebyl jen pan Weaver, nýbrž i ti, kteří nás v Teheránu nechali požrat Moskvou.

Napsat komentář k BERAN Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?