Americký novinář Eric Hoffer kdysi trefně poznamenal, že každá velká (politická) kauza začíná jako (idealistické) hnutí, pak se změní v byznys a nakonec degeneruje v (prachsprosté) vydírání.
To je i případ Amnesty International. Kdysi úctyhodná, bohulibá a záslužná organizace zastávající se politických vězňů nyní už naprosto zdiskreditovaná, ideologicky zradikalizovaná a zdegenerovala ve vyděračský byznys. A aby to nebylo všechno, požaduje navíc dokonce politické vězně „vyrábět” – to jest kriminalizovat demokratické státníky, kteří mají jiný politický názor než ona.
Nejvyšší čas, aby si změnila název na „Arresty” International.
Od „Amnesty” se nyní distancují už i mnozí lidé, kteří ji kdysi podporovali. To proto, že z organizace na obhajobu politických vězňů se stala jen další z radikálně levicových, ultra-ideologických nátlakových skupin, jež nenávidí Izrael, obhajují džihádisty, neúměrně kritizují západní demokracie – a zároveň slouží jako nástroj na vysávání peněz z naivních dárců.
Proces její ideologizace začal postupně a nevinně. V rámci obhajoby politických vězňů nespravedlivě vězněných diktátorskými režimy celkem logicky a konzistentně kritizovala tresty smrti pro ně. Pak se ale rozhodla odmítat trest smrti obecně, pro nevinné i vinné, politické vězně i vrahy, pro odsouzené justiční zvůlí i odsouzené v řádném soudním procesu. První odklon od její původní, záslužné a blahodárné mise.
Pak do své agendy převzala obhajobu a propagaci potratů. To už ji ideologizovalo a zprofanovalo výrazně: vydávat potrat za posvátné lidské právo je absurdní, pokud není předem jasně identifikována podstata plodu: je-li plod lidskou bytostí, pak potrat je zabitím člověka, a tudíž nejhorším možným znásilněním lidských práv. Je-li plod něco jako nehet nebo slepé střevo, pak potrat je jakýmsi ostříháním nehtů nebo vyoperováním slepého střeva – soukromou záležitostí bez politického (či etického) rozměru. Zápas za svobodu politických vězňů proměnit v kampaň za potraty – to už byl příznak toho, jak to s „Amnesty” šlo z kopce…
Pak přišla nenávist vůči Izraeli. Při protiteroristické akci v Dženínu na Západním břehu v dubnu 2002, při níž zahynulo 23 izraelských vojáků, bylo zároveň zabito 46 Palestinců (46 podle Izraelců, 52 podle informací palestinské nemocnice), z kterých 43 byli bojovníci, tři civilisté, z nichž navíc jeden zahynul poté, co Izraelci Dženín opustili, neboť šlápnul na nástražnou minu nastavenou Palestinci. Bezprostředně po boji západní levicová média mluvila o kolosálním masakru, o 3000 (poté jen 500) mrtvých; a „Amnesty” pro to, co se v Dženínu údajně stalo, razila termín „Dženíngrad” – což mělo evokovat nacistické obléhání Leningradu či boje ve Stalingradu během druhé světové války. Až na to, že za 900 dnů blokády Leningradu zemřelo 800 tisíc Rusů a během bojů ve Stalingradu zemřelo 1,3 milionu lidí.
Inu, „Dženíngrad”. Za tento termín, který mimochodem dodnes visí na plakátech v jejích kancelářích, se „Amnesty” dodnes neomluvila.
Vývoj od špatného k horšímu však pokračoval: v roce 2005 tehdejší generální tajemnice „Amnesty” Irene Khanová přirovnala věznici na americké základně Guantánamo k sovětskému gulagu. V tomto momentu „Amnesty” ztratila jakoukoli soudnost, smysl pro proporce, věrohodnost a respekt. Plně se zdiskreditovala. Srovnat Guantánamo – ať už na ně máme názor jakýkoli (dokonce i jeho někdejší velký kritik Barack Obama se věznici rozhodl zachovat jako nejméně špatné řešení) -, na němž nebyl popraven ani jeden jediný terorista, se stalinskými gulagy, v nichž byly umučeny krutou smrtí, mrazem a hladem miliony nevinných, je projevem a důkazem mysli totálně vyšinuté, perverzní a ideologicky zaslepené.
„Amnesty” tímto výrokem své někdejší generální tajemnice hrubým způsobem urazila a pošpinila památku všech obětí stalinského teroru.
Ale jedeme dál: v roce 2010 „Amnesty” vyhodila svou genderovou ředitelku Gitu Sahgalovou, protože kritizovala kontakty „Amnesty” s Moazzamem Beggem, hlavním britským apologetou a podporovatelem Tálibánu. Pozicí „Amnesty” totiž je, že „obranný džihád není proti lidským právům” (z arabských muslimských zemí muselo do „Amnesty” zřejmě doputovat hodně tlustých, mastných šeků…).
Ubohá Gita, ta asi skutečně věřila v ty genderové řeči, ale život a „Amnesty” jí daly za vyučenou…
Máte už dost? Nevadí, dostanete ještě víc: zjistilo se, že Irene Khanová po svém odchodu z funkce generální tajemnice na přelomu let 2009/2010 obdržela od „Amnesty” částku 533 103 britských liber, což je částka, která více než čtyřikrát převyšovala její roční plat 132 490 liber.
Takže až příště v ulicích uvidíte holky a kluky v žlutém, jak od chodců vybírají peníze pro „Amnesty”, rozhodně přispějte, vždyť političtí vězni hnijí ve vězení a teroristé bombami trhají těla nevinných civilistů („obranný džihád není proti lidským právům…”), a také top-management „Amnesty” si přece musí žít v luxusu.
A nakonec to nejčerstvější: před chystanou návštěvou (20. října) bývalého amerického prezidenta George W. Bushe v Kanadě „Amnesty” vyzvala tuto zemi, aby byl Bush zatčen. Když však Kanadu navštívil Fidel Castro, „Amnesty” jeho zatčení nepožadovala…
Organizace má nejvyšší čas, aby změnila svůj název. Její nejnovější agendou se stal požadavek na zavírání a vytváření politických vězňů nových. Kriminalizovat exstátníky západních demokracií, kteří na efektivitu, metody a legitimitu boje proti terorismu mají názory jiné než „Amnesty”. Ale kteří zároveň – na rozdíl od ní – dostali demokratickou legitimitu, byli a jsou ve svobodných a demokratických volbách odvolatelní a celou dobu svého vládnutí působili v režimu soudního prozkoumání jejich jednání v rámci ústavních řádů s nezávislým soudnictvím.
Kriminalizovat jiný politický názor, jinou politickou koncepci. To je nejnovější agenda „Amnesty”.
Bravo, Arresty International, jen tak dál!
Vyšlo na serveru Česká pozice
Já bych k R.J. nebyl tak ukrutný. Zajímá ho moc, vládnutí, hierarchie… Řekl bych, že je demokrat. Potíž je v tom, že i když nám nabízí jisté vize, se kterými bychom se měli ztotožnit (jako člověk moci usiluje o naši přízeň), jsou mu tyto vize přednější (protože jsou prostředkem k získání moci), než realita, kterou by měly nějakým způsobem zastupovat a formulovat nebo jak to říct. Předestírá před nás různá absolutní řešení založená převážně na přesvědčení o morální převaze svého stanoviska, aniž by se zabýval reálným fungováním společnosti a pákami, které jí skutečně dokážou pohnout. Víš, nejbohatší člověk, kterého osobně znám, je Švéd. Když jsem se s ním bavil, říkal mi pro současné Česko naprosto neuvěřitelné věci. Říkal mi: “Je to tak. Kdybych byl třeba Američan, jsem už stokrát bohatší.” Nevadilo mu, že není. Přesto je to člověk, na němž jsou jiní nejen závislí (například jeho parazitní zaměstnanci), ale který má v komunitě přirozenou autoritu a jeho slovo má váhu – i kdyby mu nakonec nebylo dopřáno sluchu, vždy bude vyslechnuto a bráno v potaz. A většinou je mu dopřáno nejen sluchu, ale i činů. *** Copak není zvláštní, že se severské státy tak úspěšně vypořádavají se světovou krizí? Jak to, že jsou tak stabilní? Představ si, co by vyvolal třeba čin podobný Brevikovu v nějaké méně stabilní zemi. Třeba v Palestině. Tam by šílenství jednoho spustilo šílenství mnohých. Norové se s tím vypořádali náramně – a byla to krutá a hluboká rána… – - -
Jak jinak si vysvětlit, že si sám sobě odporuje? V jedné větě napíše “Pak se ale rozhodla odmítat trest smrti obecně, pro nevinné i vinné, politické vězně i vrahy, pro odsouzené justiční zvůlí i odsouzené v řádném soudním procesu” a v další “je-li plod lidskou bytostí, pak potrat je zabitím člověka, a tudíž nejhorším možným znásilněním lidských práv.” Takže jak pane Jochu? Trest smrti schvalujete, ale zabití člověka je dle Vašich slov “nejhorším možným znásilněním lidských práv”. Vy jste fanatický a nenávistný člověk pane Jochu a to Vám zatemňuje mozek.
Z toho, že R.J. píše jen částečnou pravdu, tj. co se mu zrovna hodí do krámu, bych si hlavu nelámal – zcela běžná a mnohokrát potvrzená věc. Třeba ten jeho dovětek, cituji: “z arabských muslimských zemí muselo do ?Amnesty” zřejmě doputovat hodně tlustých, mastných šeků…”, není nic jiného než obyčejná sprostá pomluva, kterou nelze nijak dokázat – což Jochovi samozřejmě vůbec nevadí… – - – tohle všechno se bohužel promítá i do naší domácí politiky – když se do něčeho zaplete “náš” člověk ani ho nenapadne, aby do vyřešení věci byť jen dočasně odstoupil – je obětí špíny, kterou na něj házejí jeho zkorumpovaní političtí nepřátelé… a naopak.
no, já jsem liberál, takže mi nuance postojů echt konzervativců a neocons zůstávají ukryty, nicméně téma potratů je zajímavé. pokud tedy chcou konzervy potraty zakázat, musí i říct, jaký bude za porušení zákazu trest. ukamenování? to asi ne. to byl Taliban. dlouholetý žalář? tak to vypadá… ********* z mého pohledu liberála je ovšem politika vůči potratům (tzn. osvěta a pomoc) účinná: od roku 1970 klesl počet potratů z 89 509 na 39 273 v roce 2010 – z těch 39273 bylo navíc 13 981 samovolných (neboli z Boží vůle), 4423 ze zdravotních důvodů (aby byl zachráněn život matky) a 2659 tvořily cizinky… – podle mě dobrý výsledek. jen tak dál. otevřená a liberální společnost bude mít vždy lepší výsledky, než pomatené tmářství… ********** a pokud si někdo myslí, že na smrtelné posteli některých věcí, které v životě udělal, nebude hrubě litovat, je to magor, ne člověk.
To není až tak důležité. Důležité je toto: část neokonzeravativců spojuje hlásání (verbálního nikoliv faktického) boje proti potratům s hlásáním globalismu, aby získala na svou stranu ty konservativce, kteří nerozpoznají hlavní cíl neokonzervatismu. Až příliš často se jim to daří – tak se jim např. podařilo získat do vedení Neokonzevativních Listů dva katolíky, kteří jsou o sobě přesvědčeni, že jsou opravdovými konservativci.
Dobrý den, na stranskách AI jsem našel dokument, ze kterého plyne, že to co píšete o přístupu AI k potratům, neni úplně pravda:
The new policy does not seek to promote abortion as a human right, nor does it take a position on whether or not abortion is right or wrong. Amnesty International does not counsel individuals as to whether they should continue or terminate a pregnancy, nor will AI campaign generally for women?s access to abortion. The policy allows AI to address specific issues associated with abortion to the extent that these are directly relevant to AI?s work, such as work on the right to health and against violence against women.
A zde je odkaz na dokument:
http://www.amnesty.org.uk/uploads/documents/doc_20245.pdf
S pozdravem
František Janáč
jinými slovy – budoucnost Občanského institutu v kostce.
Zažil jsem degeneraci CH 77 dávno před 1989, podobně Greenpeace, podobně další, o kterých psát bolestnější. Zejména internacionalizace natáhne lid podobný Obamovu tatínku, co to myslí upřímně a dobře, co potřebují jít dál, nejlépe řídit nejen Zeměkouli, ale i Měsíc a časem planety. Neoteplují se nám planety? Mělo by se to sledovat, kontrolovat, hle konečně investice pro media pozoruhodná. Kdo prolomil pasivitu davu, hranice jeho zájmu, je trochu border-line. Zachovat si sebekontrolu u skupin je těžké, u jednotlivců skoro marné. Původním šlechetným zájmům spadne maska, dojde čas na vlastní osobní byznys. Ten v začátku byl dobrým impulsem, řešit své potíže řešením cizích nesnází bezpečně daleko od těla. Když nenastane zrání, prohlubování, “státy žijí ideí svého vzniku”. Místo spatřit sebe sama v zrcadle co nastavuje svým životem protivník, je riskantní. Místo toho se tedy zmnožuje počet protivníků. Což nakonec moudré, i subjektu dojde, jak hloupě si počíná. Vnitřní moudrost pracuje skrze sny, vztahy, ale i hodnotové posuny. A na ty planety by se nemělo zapomenout, je to naše sluneční soustava!!Jinou nemáme. Naštěstí zralejší struktury, státy, obce, mají lepší zpětnou vazbu, než předvoj revoluce nápravy světa a planet.
ale nebudu ho propagovat. Bylo by totiž líp, kdyby byl psán z konservativního, nikoliv z neokonservativního hlediska. Měl by určitě širší dopad, takhle je to zase jen pro ty Neokonzervativní Listy.