Komentáře k příspěvku: Pravicový přístup k ochraně životního prostředí

Od: prozaik

prozaik — Tue, 10 Nov 2009 13:32:53 +0000

Na výše uvedený výron neznalosti a domnělého “konzervatismu” pana Jocha skvěle odpovídá Jan Keller v článku “Narcismus standardního ekonomického myšlení”. Např. zde : http://www.darius.cz/jankeller/cl1.html ( dole ).

Od: Pajin

Pajin — Wed, 17 Jun 2009 11:47:30 +0000

Tragikou nicmene zustava, ze vsechno nelze takto rozdelit, coz fanaticky liberal nikdy nemuze pochopit.
Vezmeme si treba oceany. Ty patri vsem. i kdybychom je rozdelili na parcely a policka a priradili jim vlastniky, tak stejne ryby budou plavat kam chteji ony a tedy rybolov v jedne oblasti je negativni externalitou pro druhe oblasti.
Pojdme si priznat, ze zadnemu cloveku nikdy nepatrily a nebudou patrit ani oceany ani atmosfera ani biosfera planety a ne si hrat na to, ze se vse rozdeli.

Od: Zdeněk Skála

Zdeněk Skála — Fri, 20 Feb 2009 11:10:31 +0000

Vážený pane Jochu, Vaše dichotomie mezi konzervativci chránícími životní prostředí pro člověka a environmentalisty, kteří je chrání “pro přírodu samu” může být správné fakticky (tj. možná tak většina z nich uvažuje), ale bylo by myslím nevhodné je přijmout jako ideové východisko. Tedy jako polaritu, kde se musíme přiklonit k jednomu či druhému názoru. Domnívám se, že skutečně konzervativní myšlení by mělo chránit bytí a strukturu společnosti (obce, národa, kulturního okruhu…) jako takovou, s jejími tradičními hodnotami a postoji a skrze ně. V této souvislosti tedy také (a ovšem nejen) specifický způsob, jakým se lidé vztahují ke svému prostředí, krajině, přírodě, jakým se v ní zabydlují a s ní spolu-žijí. Teprve z přirozeně pociťovaného vztahu k přírodě a krajině může vycházet dlouhodobě harmonický a udržitelný způsob, jak i v průmyslové civilizaci chránit životní prostředí. Sebesilnější zásah státu, ale ani ta největší práva vlastníka toto nenahradí. Je to myslím zvlášť důležité v našem prostoru, kde je již po staletí člověk a jeho prostředí v těsném spojení a kde je velká většina “přírody” spoluurčována lidským hospodařením.

Od: Petr Jaroš

Petr Jaroš — Tue, 20 Jan 2009 17:26:35 +0000

Myslím pane Jochu, že jste opomenul jednu zásadní věc, totiž, že konzervativismus vychází především z židovsko-křesťanského chápání světa, tedy z toho, existují určité absolutní normy a že dobro a zlo je definovatelné a rozpoznatelné na základě Bohem daného zákona a to “konzervování” se týká právě těchto morálních hodnot a norem (ne všeho jak si naivně myslí pan Kříž.).
Zatímco klasický liberál se spolu s Pilátem ptá co je pravda? Aby nakonec konstatoval, že pravda je relativní a existuje jen svoboda. Pro konzervativce je například manželství pevným svazkem muže a ženy, neboť ne jenom že to tak definuje Boží zákon, navíc je to i staletími ověřené jako funkční. Zatímco klasický liberál je ve jménu “svobody” ochoten akceptovat svazky muže a ženy, muže a muže, ženy a ženy, dvou mužů a tří žen atd., protože pro liberála žádné absolutní zjevení o této pravdě neexistuje, v tom se liberálové zcela shodnou se socialisty. N druhou stranu konzervatvci se můžou se socialisty zase shodnout v určitých oblastech sociálních projektů i když pečovat o potřebné chtějí z jiných důvodů než socialisté. Další věcí je to, že pro konzervativce představuje lidská společnost důležitou hodnotu. Radikální liberálové považují společnost za socialistický přežitek a namísto o lidské společnosti mluví o tzv.”interakci jedinců”.
No musím se přiznazt, že jsem spíše konzervativec.

Od: Michal

Michal — Thu, 15 Jan 2009 19:59:18 +0000

je užitečný jeho životopis. Poměrně snadno lze nalézt zdroje energie a motivace pro jeho aktivitu. Přírodu miluje namísto rodiny. Právě v konstelaci rodiny tak vyplňuje hluchý prostor. Líbí se mu media a vyučování spíše, než prohloubení zralosti a činy včetně vlastní zodpovědnosti za ně. Perspektiva je spíše v převratné anarchii, než v lepším obdělání kusu lesa. (V českém lese mezi stromy ve vhodný čas roste nejen žito, ale i len a brambory).

Tak je zpochybněna celá ta revoluce. Nakonec není tvořivá, bilance je spíše záporná. Stabilní zakořeněný člověk dokáže stejně dobře inovovat, třeba poněkud obezřetně, nepotřebuje k tomu války a katastrofy. Má rodovou paměť, vhodnou chvíli využije k vhodné činnosti. Předpokladem je ovšem kvalita civilizace, ona společná paměť generací. Tam i loupežnictví je stále lákavé, leč málo produktivní. Snad užitečné pro přežití v poušti, ale v lepším klimatu umístěné spíše do legend. Je sice po ruce, ale bezpečně.

Od: Rado Kazda

Rado Kazda — Wed, 14 Jan 2009 18:28:09 +0000

Veľmi dobre popísané rozdiely, najmä pokiaľ sa týka tzv. negatívnych externalít prenášaných na krátke vzdialenosti a na entity, ktoré sú dobre identifikované. Ako však definovať prístup konzervativizmu k najvážnejším “environmentálnym” problémom, ktoré sa týkajú napríklad ochrany ovzdušia alebo vôd, teda situácií, v ktorej pôvodca škody produkuje škodlivú látku na veľké vzdialenosti a na nejasné vlastníctva? Taktiež ochrana migrujúcich vtákov. Vo všetkých týchto prípadoch sa vlastníctvo nedá dobre identifikovať, často nemožno určiť poškodeného ani škodcu. Má sa v týchto prípadoch konzervativizmus uberať smerom k definovaniu “verejného záujmu”, čo je východisko každej ľavicovej politiky, regulácií a obmedzovania vlastníctva? Alebo sa priblížiť ku klasickému liberalizmu, ktorý pripúšťa ponechanie škody na samovývoj, teda “nižší prah citlivosti” na poškodenie?

Od: Martin Křiž

Martin Křiž — Wed, 14 Jan 2009 13:19:45 +0000

“Konzervatismus preferuje známé, tradiční a vyzkoušené před neznámým, nejistým a nevyzkoušeným.”

Kdyby existovali pouze takovýto lidé, svět by se nacházel ve stavu absolutní strnulosti, vývoj a pokrok by nebyly možné. Svět potřebuje progresivisty, kteří zkoušejí a vymýšlejí nové možnosti a způsoby, i když se později ukáže, že vývoj často končí ve slepé uličce. Ty nové ideje, které se ukážou jako životaschopné jsou pak konzervativci bráněny a ochraňovány před novotami…

Jako dobrý příklad může posloužit marketingový životní cyklus softwarového produktu:
http://www.ericsink.com/Act_Your_Age.html

Zvláště zajímavá je gaussova křivka potenciálních zákazníků a jejich rozdělení do 4 skupin.