Přečetli jsem si… Jonah Goldberg, www.nationalreview.com, 9. května 2006:

Politika má svou vlastní matematiku. Zatímco vědecky založený člověk by se na věci mohl dívat takto – člověk, který říká 2+2=5, je idiot; dva lidé, kteří si myslí, že 2+2=5, jsou dva idioti; a milion lidí, kteří si myslí, že 2+2=5, je celá spousta idiotů – v politické matematice to funguje jinak. Pojďme na to pozpátku: pokud si milion lidí myslí, že 2+2=5, pak nejsou milionem idiotů, nýbrž „voličskou základnou“. Pokud jejich počet roste, pak jsou taky „hnutím“. A pokud jste byl nejen prvním člověkem, který prohlásil, že 2+2=5, ale byl jste tím prvním, který o tom přesvědčil ostatní, pak, můj milý příteli, nejste idiot, nýbrž vizionář.
Teď mi nejde o idiotismus a jeho zastoupení v populaci. Hnutí lze založit i na pravdivém postřehu – např. že 2+2=4. Jde o to, že politická moc vychází z počtů a, co je ještě důležitější, ta moc se stává cílem o sobě pro ty, kdo se těší jejím důsledkům. Touha se stává „legitimní“ tím, jak ji více lidí sdílí, bez ohledu na to, co je jejím obsahem či cílem. Každá „sjednocená teorie politiky“ bude muset tento základní zákon politického vesmíru obsahovat. Působí totiž stejně v demokracii jako v diktatuře. Stejně jako v případě zákona gravitace či termodynamiky, lze jej využít či minimalizovat. Nelze jej však odstranit. Je konstantou lidského údělu…