Parlament amerického štátu Virginia jednohlasne prijal rezolúciu, v ktorej sa ospravedlnil za otroctvo. Za to, že Virginia kedysi chránila a podporovala otroctvo černochov.
Ospravedlnenia tohto typu bývajú pokrytecké, zbytočné a alibistické. V tomto prípade však s rezolúciou nie je problém. Otroctvo bolo totiž naozaj zlou vecou a štát Virginia ako inštitúcia ho chránil. Ako inštitúcia by sa mal teda ospravedlniť. To je celkom v poriadku. Falošné sú však požiadavky, ktoré deformujú realitu. Napríklad, že belosi by sa mali za otroctvo ospravedlniť černochom. Otroctvo v skutočnosti nebolo belošským špecifikom, ale univerzálnou praktikou všetkých civilizácií. Špecifikom západnej (belošskej) civilizácie však bolo to, že ako prvá odsúdila otroctvo ako zlé a zrušila ho.
Alebo krížové výpravy: ospravedlniť sa za zločiny, ktoré boli pri nich spáchané, je v poriadku, ale ospravedlniť sa za samotné krížové výpravy je hlúpe. Boli totiž obranným protiúderom proti nepriateľovi, ktorý niekoľko storočí predtým útočil proti našej civilizácii. Je adekvátne ospravedlniť sa za konkrétne zločiny spáchané v priebehu druhej svetovej vojny (za bombardovanie Drážďan), nie je však adekvátne sa ospravedlňovať za samotnú vojnu proti nacistom. Takisto by nebol nijaký problém ospravedlniť sa za nespravodlivé upálenia čarodejníc.
Mal by teda náš parlament prijať rezolúciu ospravedlňujúcu sa za upaľovanie čarodejníc? Bolo to predsa zlé. Lenže dnešní ľudia čarodejnice neupaľujú, takže oni osobne – poslanci – sú, pokiaľ ide o upaľovanie čarodejníc, nevinní. Za čo sa teda majú ospravedlňovať? Navyše, nikto sa nedomnieva, že upaľovanie čarodejníc je dobré, teda odsúdenie upaľovania čarodejníc by bolo prázdnym gestom. Asi takým, ako keby NR SR prijala rezolúciu, že 2 + 2 = 4. To je najväčší problém ospravedlňujúcich sa rezolúcií: prichádzajú päťdesiat až päťtisíc rokov po tom, čo by to bolo potrebné či zaujímavé.
Najlepšie by boli tie rezolúcie o ospravedlňovaní, ktoré nikdy prijaté nebudú. Teda tie, ktorými by sme skritizovali naše súčasné zlá a barbarské maniere. Správa z budúcnosti: „Marec 2117. NR SR prijala rezolúciu, v ktorej sa ospravedlnila za masové a barbarské zabíjanie nenarodených detí v minulosti, v dobách temna a krutosti. Rezolúcia vyjadrila hlbokú ľútosť nad tým, že celé generácie nenarodených ľudských bytostí boli zabité a spoločnosť tomu ľahostajne prihliadala, ba podporovala to.“ Deti zo štátnych základných škôl chodia na výlety na miesta, kde sa potraty konali, dívajú sa na kyrety, ktorými boli malé detské telíčka rozsekané, a prezerajú si koše, do ktorých boli tie rozsekané kúsky detských telíčok hádzané. Krútia hlavami a nechápu, ako mohli byť ich predkovia pred 110 rokmi takí barbari. V roku 2117 táto rezolúcia už vôbec nebude konfliktná. Bude prijatá jednohlasne.
Publikováno v slovenském týdeníku Týždeň č. 10 / 2007.
Parlament NR SR by sa mal ospravedlniť všetkým žijúcim, ktorí boli násilne vyhnaní z republiky a dodnes sa nesmú vrátiť na Slovensko. Museli pod hrozbou násilia Štátnej bezpečnosti podpísať, že odchádzajú do vyhnanstva dobrovoľne a nie sú k odchodu nútení štátnými orgánmi. Keď odišli a nevrátili sa, boli odsúdení po 40 mesiacov kriminálu, ze to že sa nevrátili. Také je krutá realita o ktorej sa mlčí. Títo ľudia boli a sú prenasledovaní do dnešných dní a nielen že sa im nikto neospravedlní, ale ešte sú i hrubo diskriminovaní , sú krátení na penzii, je im odmietané akékoľvek odškodnenie za neoprávnený kriminál, a ak sa ako členovia EU opovážia ísť na čierno na Slovensko, su na cestách prepadávaní, okradnutí o všetky peniaze a možu hovoriť o šťastí, ak sa im podarí vrátiť živí nazad do svojej krajiny na západe. Ak chcete vedieť konkrétny prípad možem Vám ho napísať.
Jenomže Roman Joch psal o “obranným protiúderom proti nepriateľovi, ktorý NIEKOLKO STOROČÍ PREDTÝM útočil proti našej civilizácii.
Kdyby napsal, že byly protiúderem proti tehdejšímu postupu Seldžuckých Turků, tak je to něco jiného (sice by to i tak bylo nepřesné, ale už by to nebylo tolik ideologicky zabarvené). Mimochodem křižáci dobyli Jeruzalém právě od Fátimovců…kteří ovšem Byznac neohrožovali.
Pokud jde o názor na Irák, tak je evidentní, že se neshodneme, ale nemá cenu rozjíždět tady debatu na tot téma.
V té době muslimové na Balkáně nebyli a španělští muslimové byli tou dobou spíše v defenzívě.
V Africe otroctví kvete mezi domorodci vesele. Mám za to, že to americké přes všechny omyly a zločiny bylo lepší toho domorodé včetně století našeho. Existuje dokonce studie, že pygmejové by bez své formy otroctví nepřežili, svoboda by je záhy vyhubila.
Nestačí nálepka, je potřeba vidět, co je za ní, mohu zmínit svoji matku, nyní nepohyblivou na lůžku domova důchodců. Ten má být hrazen z její investice do rodinného domku. Nájemník ovšem už skoro rok odmítá platit třeba dvacetikorunu, ač dokonce nejen pracuje, ale bere všechny sociálky včetně snad i příspěvku na bydlení. Kdo je tu otrok? Podobně bych mohl rozpracovat historická témata, ale asi bych už nudil, seriozní literatury, kterou nikdo nečte, je dost. Ignorance je stav našeho otroctví vlastního pod praporem rudým oranžovým atd…
Nejenže takové omluvy jsou bez hlubšího morálního smyslu, ale navíc bych očekával od katolické církve, až bude mít více odvahy, rehabilitaci většiny křižáků. Bez poctivé práce historiků a odideologizování dějin to ovšem není možné.
Podle něj jsou Jochovy články o Iráku “úděsné”. Vidím to jinak: úděsný je především mainstreamový blábol o Iráku valící se na nás denně ze sdělovacích prostředků, který s bulvární senzacechtivostí zcela deformuje obraz o situaci v Iráku u většiny občanů. Pan Joch o Iráku píše jako jeden střízlivý mezi mnoha opilými.
Píše o turecké expanzi – ano, ale tito Seldžučtí Turci byli už tou dobou už přes 100 let nositeli sunnitského islámu. Takže šlo o drtivou islámskou expanzi v Malé Asii, kvůli níž volala Byzanc o pomoc. Vedle toho stojí fakt, že tito agresivní sunnité vytlačili z Palestiny šíitské Fátimovce, s nimiž křesťané koexistovali v relativním klidu. O pomoc proto také volal jeruzalémský patriarcha. Shrnuto: slova Romana Jocha o obranném protiúderu křesťanské civilizace jsou zcela na místě.
“muslimská vláda nad daným územím nepředstavovaly pro Evropu žádný zásadní problém” – to myslíte vážně?
Co je ta vaše “Evropa”? Španělé a Balkán nepovažujete za Evropu? Těm to bylo jedno?
To snad ne !
…bohužel ten ideologicko demagogický přístup k válkám mezi zeměmi muslimskými a křesťanskými je pro Romana Jocha typický (viz jeho úděsné články o iráku). Na druhou stranu se bez mučení přiznávám k tomu, že s celou řadou jeho názorů (tzn. těch, které se netýkají islámu) jinak souhlasím.
“Alebo krížové výpravy: ospravedlniť sa za zločiny, ktoré boli pri nich spáchané, je v poriadku, ale ospravedlniť sa za samotné krížové výpravy je hlúpe. Boli totiž obranným protiúderom proti nepriateľovi, ktorý niekoľko storočí predtým útočil proti našej civilizácii.”
To bylo trošku jinak. Muslimové (Arabové) ta území obsadili v 7. století s tím, že poté co se arabská expanze v 8. a 9. stol. zastavila (díky Frankům, Byzanci a Chazarům), tak existence arabských kalifátů a muslimská vláda nad daným územím nepředstavovaly pro Evropu žádný zásadní problém a tedy ani potřebu nějakých protiúderů.
Situace se změnila, když do oblasti vpadly turecké kmeny (v té době to byli stepní kočovníci, něco jako Avaři nebo Tataři) a v roce 1071 totálně rozdrtili byzantskou armádu, díky čemuž Byzanc začala na západ volat o pomoc. Zároveň turecká expanze vyvolala četné boje mezi muslimy, kteří tím byli oslabeni a křesťanům se naskytla příhodná doba k expanzi na jejich území.