Lze svazky mužů a mužů nebo žen a žen prohlásit zákonem za manželství? A lze duben, listopad a únor prohlásit zákonem za léto? Jistě ano, i když je to popření reality. Není-li ale stát schopen rozpoznat manželství, odeberme mu pravomoc o něm rozhodovat.

Na diskusích o redefinici manželství lze vidět, jak ti, kdo se považují za tolerantní, dokážou nenávidět. Málokdo totiž umí nenávidět tak dokonale jako oni. Jen okázale proklamují, jak jsou tolerantní, a přitom jsou nezřídka mistry v nenávisti. Ti, kdo skutečně tolerantní jsou, o tom nemluví – nepotřebují to vytrubovat do světa, je to pro ně normální.

Pro stoupence rozšíření právní definice manželství i na svazky osob stejného pohlaví existuje jedna spolehlivá strategie, jak svůj názor prosadit: démonizace oponentů, kteří jsou přesvědčeni, že manželství má být svazkem osob opačného pohlaví.
A vyvolání hysterie, že kdo s jejich názorem nesouhlasí, je kreatura, a navození atmosféry, kdy se poslanci a senátoři budou bát hlasovat dle svého přesvědčení, že termín „manželství“ má být zachován pro svazky mužů a žen, nikoli rozšířen i na svazky mužů a mužů či žen a žen.

Už nejsme kreatury?

Bez takové démonizace a vyvolání hysterie vskutku neuspějí, neboť názor, že manželství je svazek osob opačného pohlaví, není nenávistný, nýbrž normální a přirozený.
Každá civilizace v lidských dějinách ho zastávala. Až kolem roku 2000 se na Západě vyskytl názor, že manželstvím může být i svazek osob stejného pohlaví. Do té doby si to nemyslel nikdo. Každý z vás starší třiceti let, ať už si nyní myslíte cokoliv, jste jistě část svého života zastávali názor, že manželství je jen svazek mezi mužem a ženou. A víte, že jste v té době nebyli kreatury – ten názor jste zastávali v dobré víře.
Možná jste ho změnili, možná ne. Ať tak, či onak, víte, že jste žádné svině nebyli.
Barack Obama, vnímaný progresivními levicovými liberály jako „Ten, Na Jehož Příchod Jsme Čekali“, v roce 2008 kandidoval na prezidenta USA s programem, že manželství je svazek mezi mužem a ženou. V roce 2011 změnil pozici, ale coby prezident v letech 2009–2011 zastával názor, který se nyní někteří snaží démonizovat.
Americký publicista Irving Kristol (1920–2009), „kmotr“ neokonzervatismu, definoval neokonzervativce jako liberála, kterého zaskočila realita (můj případ: původně liberál zaskočený realitou, jak se samozvaní pseudoliberálové zbláznili). A říkal, že úkolem neokonzervativců je vysvětlit elitám, proč se mýlí, a prostému lidu, proč má pravdu.

Celoroční léto všem

Takže se do toho pusťme. Manželství vždy bylo institutem s dvěma cíli: vzájemná pomoc a vznik i výchova příštích generací.
Stát manželství netvořil, jen uznával a pomáhal mu kvůli dětem. Děti však mohou vzniknout jen v párech opačného pohlaví, nikoli stejného pohlaví – tam, aby dítě přišlo na svět, je nutný někdo třetí, či dokonce čtvrtá mimo pár. Proto stejnopohlavní svazek, jenž ač schopen lásky a vzájemné pomoci, z principu není manželstvím. Je-li věrný, obdivuhodný být může, ale manželstvím není.
Je ironií a paradoxem, že když odpůrci redefinice manželství namítají, že odstranění podmínky opačného pohlaví je totéž, jako by bylo odstranění podmínky dvou osob, tak stoupenci redefinice odpovídají, že nikdo nechce legalizovat polygamii. Jenže polygamní manželství na rozdíl od svazku osob stejného pohlaví manželstvím je!
Není to můj ideál manželství, ale splňuje všechny jeho cíle – vzájemnou pomoc i vznik nových generací. Mnohé civilizace byly polygamní. Ať už formou polygynie (jeden muž a vícero žen), nebo v Tibetu formou polyandrie (dva chudí bratři, nemohou si dovolit každý vlastní manželku, proto mají jednu společnou).
Zdůrazňuji znovu: není to mnou preferovaná forma manželství, ale nemohu popřít, že to manželství je. Manželství je možné mezi muži a ženami; nikoli mezi muži a muži či ženami a ženami.
„Rozšířit manželství“ na svazky osob stejného pohlaví je jako „rozšířit léto“ na celý rok. Či definici trojúhelníku na všechny mnohoúhelníky. Proč by létem měla být jen třetina června, červenec, srpen a dvě třetiny září? Jak k tomu „chudáci“ duben, listopad a únor přijdou? „Jsme fér“, proto rozšiřme léto na všechny měsíce roku!

„Léto pro všechny!“ Proč by měl trojúhelník být definován úhly (vrcholy, stranami) jen třemi? Proč nemohou být čtyři, pět, šest, sedmnáct a půl?
Jak byste reagovali na to, kdyby parlament přijal zákon, že odteď je létem celý rok, všechny měsíce? Nebo že pod právní definici trojúhelníku jsou nyní zahrnuty všechny mnohoúhelníky? Bylo by to popření reality. Ať už by parlament odhlasoval cokoli, jaro, podzim a zima by se prostě létem nestaly. A ani čtyř- a víceúhelníky by trojúhelníkem nebyly.
Odhaduji, že Poslanecká sněmovna a Senát „manželství pro všechny“ neschválí. Většinu poslanců a senátorů totiž nevolí „pražská kavárna“ či progresivní lynčující lůza na internetu, nýbrž prostý lid této země, který intuitivně stále ví, co manželství je. Přijme se kompromis: navýšení práv osob ve svazcích stejného pohlaví, leč bez označení manželství.
Kdyby však přece jen k právní redefinici došlo, na místě by byly dvě věci: požadovat právo na výhradu svědomí pro ty, kdo s tím nesouhlasí. Smíme jíst maso (já to dělám), ale vegetariány jíst maso nenutíme. Smíme vlastnit zbraně pro účely ochrany života, zdraví či majetku i obrany našeho svobodného ústavního řádu (a já jsem hrdým držitelem několika legálně vlastněných zbraní), ale pacifistům zbraně nenutíme.

Takže i ti, kdo s konceptem „manželství“ osob stejného pohlaví nesouhlasí, nesmějí být nuceni mu přitakávat, vyznávat jej, velebit ho či se mu klanět – a to slovem ani skutkem.
A pak řešení principiální, radikálně (od slova radix, tedy kořen, jdoucí ke kořenům věcí) liberální, libertariánské: není-li stát schopen či ochoten rozpoznat manželství, odeberme mu pravomoc o něm rozhodovat.
Odluka manželství od státu. Stát žádné manželství „řešit“ nebude. Budou jen soukromé či církevní ceremonie a lidé svým svazkům mohou říkat jakkoli. Stát se však k ničemu z toho vyjadřovat nebude. Když český stát evidentně neví, co je to manželství, ať se do něj raději nemíchá a nemrzačí jej.

Na diskusích o redefinici manželství je vidět, jak ti, kdo se považují za tolerantní, umějí nenávidět.

Když český stát evidentně neví, co je to manželství, ať se do něj raději nemíchá a nemrzačí jej.

Zdroj: Mladá fronta DNES, 26.07.2023