Komentáře k příspěvku: Odboj nebyl žádný tragický omyl

Od: S

Mon, 16 Aug 2010 19:08:25 +0000

Pane Jochu, zamyslete se na tím, co ve kterém příspěvku píšete. Vaše úvahy si protiřečí. K obhajobě spáchaných trestných činů bří Mašínů uvádíte viz. výše uvedený článek. A v jiném příspěvku uvádíte :”Lidská přirozená práva jsou např. právo na život, svobodu a legitimně nabytý majetek. Politickými právy jsou např. svoboda volit, být volen či právo shromažďovací. Práva politická lze potenciálně použít ke zničení práv lidských; jsou-li tudíž lidská práva platná, pak na práva politická mám nárok jen tehdy, pokud je nechci použít ke zničení práv lidských.”

Od: Milan

Milan — Sun, 15 Aug 2010 09:17:59 +0000

Odboj

Od: Vladimír

Vladimír — Tue, 10 Aug 2010 23:38:13 +0000

Dne 25.2.1948 vypověděla KSČ občanskou válku všem demokraticky smýšlejícím občanům. Jak? Kdo byli ti civilisté pochodující s puškami na ramenou na Staroměstském náměstí, ale i jinde v ČSR? Z dnešního hlediska je bychom mohli nazvat teroristy, poněvadž se jednalo o civilisty, kteří ukradli zbraně a svými manifestačními pochody hrozí, že je použijí proti těm, kteří se postaví proti nim. Tenkráte se nazyvali Lidové milice, potažmo úderná pěst dělnické třídy. Brzy se pod jejich hrozbou posílali do vězení lidé, pro jejich politické smýšlení a později i popravovali. Kromě skupiny bratří Mašínů bylo jich v republice více, kteří konali obdobně, ale jejich činnost se dařilo komunistům umlčovat. U Mašínů se jim to nepodařilo, a ti před nimi utíkali přes NDR do americké zóny v Berlíně. Kromě bratrů byli ve skupině ještě Janata a Švéda. Skupina byla pronásledována 19 tisíci německých policistů spolu se sovětskými vojáky a jeden čas dokonce i obklíčena. Při tom byli zajati Janata a Švéda, které východní Němci předal do Československa a tam byli oba popraveni.Avšak Josef Mašin a jeho bratr Radek se s polečně s Milanem Paumerem probili až do amareického pásma v Berlíně.
Tím se stala jejich akce světově známá a komunisté je začali nazývat vrahy, poněvadž při této své anabazi zabili několik lidí. Bylo to však v době občanské války, jak je výše uvedeno, v které voják nevraždí, ale zabíjí, aby sám přežil, jak je to v každé válce. Toto hodnocení se nelíbí dnes nejen dnešním komunistickým pohrobkům, ale i dalším lidem, kteří si neuvědomují časové souvislosti

Od: Jůlius

Jůlius — Mon, 09 Aug 2010 13:26:13 +0000

“Vědomé smíření se záměrně páchanou nespravedlností je neslučitelné s lidskou důstojností. Důstojný život, aby byl vskutku důstojný, musí být svobodný či o svobodu usilující.”… ale, jak jistě dobře víte, vždycky existuje “výmluva”, že “příště se polepšíme, drahoušku”,… tak abyste nebyl sledem událostí překvapen …:-)))

Od: Michal Kretschmer

Michal Kretschmer — Sun, 08 Aug 2010 16:20:26 +0000

Nemám problém s tím, že komunismu či národnímu socialismu je třeba klást odpor, zejména v ideové rovině. Násilný odboj spojený se zabíjením by měl však mít jako podmínku předpoklad, že je to nějaká rozumná naděje na úspěch. To samé platí i pro spravedlivou válku, která není výsloveně obranná, ve které nejde jen o volbu mezi alternativami: buďto oni zabijí nás nebo se aspoň pokusme se ubránit.
Činy Mašínů neměly potřebné zázemí, aby vyprovokovaly k následování.

Současný demoliberální režim je také vražedný, jak vidíme ze státem trpěného až podporovaného fenoménu potratů. V logice článku R. Jocha by tedy bylo zabíjet potratáře. Možná by se pak další z nich začali bát a své krvavé řemeslo nájemného vraha by zanechali. Přesto se mi zdá, že není slučitelné s katolickou morálkou to činit, jakkoli bych neměl problém ve svědomí někoho, kdo by potratáře zabil, po dokonaném činu ukrývat.

Od: Jan Marciniak

Jan Marciniak — Tue, 03 Aug 2010 13:35:47 +0000

Vážený pane Jochu,
považuji se za křest´anského konzervativce a sdílím, většinou bez výhrad, spolu s asi 5 %-ty (můj odhad) populace Vaše (publikované) názory.
Zmíňujete Varšavské povstání – setra mé Matky (jsem Polák) byla příslušníkem AK (Armia Krajowa) a bojovala v tomto povstaní od začátku až do jeho potlačení, tak, že přesvědčení, že není svobody bez obětí jsem dostal, jak se říká v polštině, “spolu s mateřským mlékem”.
Možná ještě více obdivuhodným příkladem jsou Finové, kteří se postavili Stalinovi v Karélii.
A přece v tomto případě nán pochybnosti: nad biologickým přežitím a nad svobodou je ještě svědomí. I když vezmu v úvahu mládí těchto chlapců a extrémní okolnosti, neumím si představit zabít někoho zblízka, tváří v tvář, a zachovat si čisté svědomí.
S úctou JM

Od: Michal

Michal — Mon, 02 Aug 2010 20:32:55 +0000

Viděl jsem celkem spokojeného koně v situaci, pro které si zvolil nebezpečnější řešení, než je známý Taxisův příkop.Kdybych ho do té situace chtěl dostat, nešlo by to snad ani ohněm, jak obvykle radí koňáci, když je nejhůř. Pro toho koně to byla kombinace vzpomínky na zážitek, zvuky a možná, co já vím, i pachy. Nešlo o klisny. Chtěl se jen porvat. klisnu neviděl rok. Proto cesta svahem horolezecké obtížnosti, potrhané šlachy.(ochránce přírody uklidním, zůstaly tam ty nevyvinuté, pružné, a do půl roku dorostly) Kůň zase skákal jen z radosti i bez jezdce. Oběť mašínů zvenku se nepochopí, zabít znamená nést odpovědnost zabití. Proto je oceňujeme, ne že se obětovali jako jen Palach a jinak i bezpočetní. Podobně každá matka riskuje a obětuje více, než třeba jen riziko trestu třeba nejvyššího. Riziko bolesti, riziko smrti. Bez vojáků není stát, nastupuje svépomoc, třeba jen krevní msta. Bez v nouzi třeba primitivního prosazení práva zločin panuje, obávám se, že i v klášterech. Obětí lituji dvakrát, každá smrt je tragedie, pro mne o poprávu tedy legitimní popravou, lze-li jinak. A také pro smutnou památku, že sloužili ďáblu, třeba jako drobní poslíčci. Tak se stydím i sám, pracoval jsem sice na minimu, tehdy asi 600 kčs měsíčně a dělal jen rozumně nezbytné, ale občas jsem si přivydělal. Závistivé uklidním, za odtaženou kládu zmíněným koněm na skládku 2 (slovy dvě) Kčs. Jinak jsem jedl ze zahrádky, televizi neplatil ani neměl. Jistě Husák tušil, byl rámcově dobře informován, že jsem dost odhodlán. Ale bylo to málo, husák se krotil, protože někde byli noví mašínové. jinak jeho parta dokázala likvidovat své funkcionáře, věšet ženy.Ale o své maso se bál i Husák, bál se zřejmě moc, když měl mít projev na staromáku, byla na úrazovce generálka a nové mašiny z beden.Bál se i v kriminále a věděl, že když nebude zlomen, přežije.