Zítra to bude rok, co Barack Obama slavnostně slíbil, že do 12 měsíců uzavře Guantánamo, které označil za skvrnu na tváři americké justice. 365 dnů uplynulo – a věznice pořád funguje.

Jen se v ní nesmějí používat zostřené metody výslechu, které Obama zakázal hned po nástupu do úřadu.

Vývoj pohledu Američanů na Guantánamo za poslední rok kopíroval vývoj jejich názoru na nového prezidenta: většinou s jeho pohledem na tohle vězení nejdřív souhlasili, ale postupně se u nich objevovaly pochybnosti ohledně rozhodnutí jej uzavřít – stejně jako se u nich objevují pochybnosti o moudrosti či prozíravosti politiky samotného prezidenta.

Zostřené vyšetřovací metody totiž zachránily životy tisíců nevinných; Chálid Šajch Muhamed v jejich důsledku vyzradil plánované únosy letadel z jihovýchodní Asie a jejich útoky proti mrakodrapům v Los Angeles, jakož i plány unést letadla v Evropě a zaútočit jimi proti letišti Heathrow a dalším budovám v Londýně.

V květnu 2009 deník The New York Times uveřejnil důvěrnou studii Pentagonu, podle níž se z do té doby 534 propuštěných vězňů z Guantánama (těch údajně neškodných či nevinných) 74 – tedy čtrnáct procent – vrátilo k islamistickým aktivitám. Je-li recidiva islamistického radikalismu až čtrnáctiprocentní (a to u těch nejméně nebezpečných vězňů z Guantánama), pak mnozí Američané svůj do té doby negativní pohled na vězení začali přehodnocovat. Už ho nevnímali jako kaňku na tváři americké spravedlnosti, nýbrž jako nejméně špatné řešení.

Studie zveřejněná na konci loňského roku dokonce uvedla, že nikoli jen 14 %, nýbrž dokonce rovná pětina propuštěných vězňů z Guantánama se pak vrátila k islamistickým aktivitám. Navíc se zjistilo, že jeden propuštěný občan Jemenu se po návratu do vlasti vrátil nejen k islamismu, ale přímo k pobočce Al-Káidy, která o Vánocích vyslala nigerijského teroristu Abdulmutallába vyhodit do vzduchu letadlo na lince z Amsterdamu do Detroitu, které pak jen díky štěstěně neexplodovalo. A s velitelem této skupiny, Anvarem al-Avlakim, byl v kontaktu i major Nidal Hasan, jenž na základně Fort Hood v listopadu zavraždil 13 vojáků.

Když si tyto informace přečte průměrný americký občan, nelze se divit, že chce, aby ti lidé byli drženi pod zámkem na Guantánamu, nikoli puštěni na svobodu, kde se mohou vrátit k realizaci či alespoň plánování teroristických útoků.

Barack Obama nakonec svému slibu dostojí a Guantánamo uzavře – aby jej přesunul na sever, do věznice v Thomsonu, stát Illinois. Vězně z Guantánama – ty, které nepřijmou spřátelené země – Obama přesune na americkou půdu, kde je chce soudit v běžných soudních procesech. To však může přitáhnout pozornost teroristů, proto se mnozí Američané domnívají, že bezpečnější by bylo soudit vězně mimo americké území – na Guantánamu.

Pokud procesy na americké půdě proběhnou bez teroristických útoků – nebo jiných excesů –, Barack Obama to ustojí. Pokud však k útokům nebo excesům dojde, jeho preference budou padat k zemi rychleji než trosky letadla úspěšně vyhozeného do vzduchu teroristy.

Vyšlo v Hospodářských novinách 21.1.2010