Ale volby ještě cítit, tak i před i po volební práce s jazykem, s fakty. Jak v revoluční Evropě ne poprvé, vyhrál “korsičan”, milovaný lidem, muž přímé cesty. Zatímco běžné lidské životy složité, mnohovrstevné, ba spletité, lze zřejmě i jinak, stačí jen pochodovat. To je riziko individuelní volby. Zatímco Pinchas vešel do dějin, korsičan jen na Elbu.

Neštěstí lidé neurazitelní, jdou také za svým, jen jejich rodina a pomalu i země se stávají tragickými, ač v Hradních komnatách večírky skvělé, možná bude i párty, aby i mladší generace si užila. Možná v Apolinářské si budou vědět rady.