Bylo by krásné, kdyby náš prezident byl jen roztomilým excentrikem se všem velice dobře známou lidskou slabostí, který si libuje v nikoli příliš podařených vtípcích a v Catonově („ ostatně soudím, Kartágo musí být zničeno“) přístupu k islámu. Bylo by krásné, kdyby to bylo jen tak. Avšak tak to už není. Náš prezident jest už škůdcem. Škůdcem, který aktivně – ať už vědomě, či nevědomě – škodí této zemi.
Během své cesty v Číně učinil to, co slovenský spisovatel Ladislav Mňačko nazýval „prací“: komunistickým vládcům Číny vzdal „hold“ tím, že řekl, co slyšet chtěli: že Tibet je součástí Číny. Ať už na to máme z morálního hlediska názor jakýkoli, je to alespoň fakt. Mocenský fakt. Tibet je z mocenského hlediska součástí Číny.
U toho ale Zeman nezůstal a jal se odvádět to, co Mňačko nazval už „nadprací“ -tedy udělání toho, co člověk za normalizace už fakt udělat nemusel, leč udělal to z vlastní iniciativy coby užitečný idiot. Prohlásil, že součástí Čínské lidové republiky je i Tchaj-wan. To Zeman fakt nemusel; to si mohl odpustit.
Naše média převzala zprávu ČTK, že prý Tchaj-wan se od Číny osamostatnil v roce 1949. Jak Zemanovo tvrzení, tak i ona interpretace ČTK jsou zavádějící.
Preferujeme vzájemnou dohodu
Především, Tchaj-wan byl a je historickou provincií Číny, ale pravda také je, že za posledních téměř 120 let – od roku 1895 – se Tchaj-wanu vládlo z pevninské Číny pouhé 4 (slovy čtyři!) roky (1945-49). A samozřejmě, Tchaj-wanu (na rozdíl od Tibetu) se nyní z pevninské Číny nevládne; obyvatelé Tchaj-wanu si vládnou sami.
Tchaj-wan je Čínská republika; ta Čínská republika, která byla založena v roce 1912. Vláda Čínské republiky byla naším spojencem během druhé světové války. Její šéf Čankajšek byl po válce dokonce vyznamenán nejvyšším československým státním vyznamenáním, Řádem bílého lva.
V pevninské Číně však probíhala komunistická rebelie, která uspěla a v roce 1949 byla ustavena v Pekingu komunistickým vůdcemMao Ce-tungem tzv. Čínská lidová republika. Vláda Čínské republiky -Čankajšek – se uchýlila na Tchaj-wan.
Byly tady dvě vlády, z nichž každá si činila nárok, že je legitimní vládou celé Číny. Různé země v různých dobách uznávaly nároky vlád různých.
Od 70. let 20. století je zřejmé, že komunistická vláda v pevninské Číně tady v dohledné budoucnosti zůstane, a je nerealistické očekávat, že vláda Čínské republiky na Tchaj-wanu obnoví svou moc nad celou pevninskou Čínou. Tato vláda však má moc na Tchaj-wanu.
Tchaj-wan je součástí Číny, ale to neznamená, že Tchaj-wanu má nutně vládnout komunistická vláda pevninské Číny. Je možné i něco jako „jedna země (jedna Čína), ale (v jejich různých částech) dva (různé) režimy“.
A to je i pozice České republiky. My neuznáváme Tchaj-wan coby samostatný stát oddělený od Číny. Ale naší pozicí je, že vztahy pevninské Číny a Tchaj-wanu se mají zásadně řešit mírovou cestou a jejich definitivní podoba má být určena vzájemnou dohodou.
Mimochodem, v pevninské Číně je brutální komunistická diktatura; na Tchaj-wanu mají svobodu a demokratický systém vícero stran. A obyvatelé Tchaj-wanu jsou hrdí lidé, kteří se svých svobod jen tak nevzdají. Plné znovusjednocení s pevninskou Čínou pod jednou vládou bude možné jen tehdy, až vláda v pevninské Číně modifikuje svůj charakter tchajwanským směrem. Pak plné znovusjednocení bude v geografickém a snad i právním smyslu připojením Tchaj-wanu k pevninské Číně, ale v politickém smyslu to bude připojení pevninské Číny k Tchaj-wanu.
Pošlapávání důstojnosti úřadu
Nemá-li buran z Vysočiny smysl pro nuance, jež jsou ve východní Asii tak nesmírně důležité, ať raději mlčí, nedělá ostudu a nedezinterpretuje pozici České republiky.
Pochopitelně, tím největším skandálem však bylo, že z oficiální státní návštěvy se nevracel státním, vládním letadlem, leč tryskáčem soukromé firmy. Kdyby to naše ústava umožňovala, bylo by to na impeachment. Takto hrubé pošlapání důstojnosti prezidentského úřadu může v budoucnu překonat už jen Zeman.
Vyšlo v Lidových novinách 31.10.2014
Zato titulovat prezinta idiotem veřejně je politicky korektní
Řekl bych, že jestliže prezident používá slova, jaká používal ve svém projevu z lán o Pussy riot (časově později než tento článek), tak označovaním ho jako idiota je na úplně stejné úrovni.
Nemáte si tedy vy, s politickým nadhledem, co vyčítat!
Zsto titulovat prezinta idiotem veřejně je politicky korektní
Řekl bych, že jestliže prezident používá slova, jaká používal ve svém projevu z lán o Pussy riot (časově později než tento článek), tak označovaním ho jako idiota je na úplně stejné úrovni.
Nemáte si tedy vy, s politickým nadhledem, co vyčítat!
Milý Romane,
to, co nemůžeš pochopit, to je politika. Proto asi nejsi politik!
Politik je někdy užitečný. Spočítá si 5 a 5 a vyjde mu, že je lepší být s Čínou kamarád. Morálka? Ta se odsouvá v politice na druhou kolej. Nejdříve obchody a smlouvy, a teprve potom morálka. Takový je řád v politice!
Morálku v politice lze pěstovat na webu, ale ne v praxi. Vezmi takto: v tomto padlém světě někdo musí udělat špinavou práci. Buď rád, že to nemusíš dělat sám!
Tvůj
Dalibor
Zralá morálka hodnotí proporce, nečeká ideální svět ale ani se nemáchá v žumpě. Politika je službou, není uplatněním. Lépe, když do služby člověk povolán, než když se tam dere. Pokud to některé systémy bez pozice moci neumí, jejich škoda. . . Příkladem budiž i primitivní beduinové, starší vrstva i naší civilizace. Žena má právo se odevzdat vítězi, uchová tím sebe i děti. Ale táž žena má i právo se hájit třeba jen kolíkem stanu, zejména pokud svého manžela milovala. Čestný nájezdník jí potom nechá z kořisti dojící velbloudici, neb člověk se trávy nenapase, kdežto ona ano. Nejsa ženou, mám to celkem nalinkované, nemohu sloužit ani dispozicí k něčímu jen slovníku, zejména, když ten svou terminologií ženy hanobí uráží a ponižuje. Zeman pro mne není mužem, je spíše tím, co dokáže tak pregnantně argotem opisovat. Přesto bráním zemana, neb jeho nástupník s “petrohradskými kamarády” díky marketingu nejpopulárnější z nejpopulárnějších by byl nesrovnatelně pro zemi horším. Ne tak pro mne, usnadnil by mi exil do první rozvojové země, která chudé exulanty bere.
Milý Dalibore,
v Zemanově případě nebyla odsunuta stranou morálka, ale zdravý rozum. S politikou se to má stejně jako z byznysem, důležité je, aby jsi byl vnímán jako silný respektuhodný soupeř, byť s odlišným názorem. Podlézavým slabochem pohrdá nakonec i ten, komu je podlézáno. A to se právě stalo panu Zemanovi. Obchodní partneři Číny se v zásadě dělí na dvě skupiny: jednu skupinu tvoří státy, které s Čínou chtějí obchodovat, přesto nesouhlasí a kritizují celou řadu jejích postojů (např. USA, ale i Rusko). Druhou skupinu tvoří zoufalci, kteří nikoho nezajímají a ti se poznají podle svého servilního chování (jako např. KLDR). Přesto Čínu zajímá především ta první skupina a je kontraproduktivní Číňanům naznačovat, že nás není nutné brát vážně výstupem, který se svou ubohostí a trapností může směle zařadit vedle výstupů tupých aprátčíků z KLDR, kterými pohrdají i samotní Číňané. “Morální pružnost” je oblíbenou mantrou hlupáků, kterým chybí jiné vlastnosti, kterými by mohli zaujmout: jako např. schopnosti, znalosti či inteligence. Prezentovat takový postoj jako projev politického nadhledu či inteligence je vskutku úsměvné. Je to právě naopak.